Vulnerant omnes‚ ultima necat

Nikotin

Nikotin alkaloid obsažený v tabáku, ovlivňuje kornatění tepen (arterosklerózu), má za následek zvýšený krevní tlak (hypertenzi), zhoršování srdeční činnosti.

Oxid uhelnatý

Oxid uhelnatý (CO) se váže na krevní barvivo hemoglobin (asi 200 - 300 krát rychleji než kyslík) za vzniku karboxyhemoglobinu a blokuje tak transport kyslíku po těle. Při vysoké koncentraci tak může nepřímo způsobit zadušení. Příznaky otravy CO jsou bolesti hlavy a závrať, při vyšších koncentracích srdeční obtíže, malátnost, až po riziko komatu a smrti.

Formaldehyd

Formaldehyd (aldehyd kyseliny mravenčí HCHO) je nejjednodušším aldehydem v prostředí. V přírodě vzniká při fotochemických procesech, je obsažen také v rostlinách - v ovoci, zelenině a ve dřevu. Je produktem látkové výměny u lidí i zvířat - krev obsahuje 2-3 µg/l formaldehydu.

Metanal je bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý plyn. Při dlouhodobém vdechování působí jako karcinogen.

Ve vodě je dobře rozpustný, jeho rozpouštěním vzniká 35-45% roztok. Ten se nazývá formalín, vzdušnou oxidací se mění na bílou pevnou látku nazývanou paraformaldehyd. Má oxidační i redukční účinky.

Metanal se používá především k desinfekci prostor. Využívá se také při výrobě plastů, hlavně bakelitu. Jeho vodný roztok se používá na uchovávání biologických preparátů.

Hlavní cestou jeho vstupu do organismu je inhalace, ingesce nebo dermální cesta. Protože je vysoce rozpustný ve vodě, více než 90 % je zachycováno v horních cestách dýchacích při inhalaci, jen 6 - 10 % se do organismu dostává kůží.

Formaldehyd je následně rychle metabolizován, v plazmě je nedetekovatelný po dvou minutách po infusním podání v pokusu na zvířatech.

Dráždění sliznice horních cest dýchacích a spojivek, pociťované subjektivně jako suchost, dráždění ke kašli, pálení očí a slzení, jsou první příznaky zvyšující se koncentrace formaldehydu a jsou vyvolány primárně sensorickou iritací cestou stimulace aferentních vláken trigeminu. Další mechanismy podílející se na symptomatologii je poškození mukociliární bariéry horního dýchacího traktu a oslabení lokální obranyschopnosti.

In vivo způsobuje formaldehyd abnormální buněčné dělení v dýchacím traktu u některých experimentálních zvířat.

In vitro dochází následkem formaldehydu k cytogenetickému poškození prokazatelné různými metodami.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA

Dráždění sliznice horních cest dýchacích a spojivek a obtěžování zápachem jsou první projevy diskomfortu v prostředí způsobené vyššími koncentracemi formaldehydu, působícím často v kombinaci s nízkou vlhkostí a vysokou teplotou vzduchu.

Bolesti hlavy, nevolnost, únava a žízeň nastupují při déle trvající expozici v konstantně vysokých koncentracích. Dráždivým účinkem zvyšuje reaktivitu respiračního traktu a může potencovat vznik astmatického záchvatu vyvolaného jiným agens, ale může být i hlavní příčinou sensibilizace, charakterizovanou tvorbou specifických IgE protilátek. Snížením lokální bariéry tvořené mukociliární bariérou může usnadnit pronikání infekčních i jiných agens.

Experimentální studie prokázaly, že způsobuje rakovinu nasální sliznice u krys. Dosud však nebyla prokázáno jeho karcinogenní působení na člověka. Formaldehyd v koncentracích, ve kterých se může vyskytovat v bytech, je považován za akutní iritant dýchacích cest zejména u sensitivních jedinců. Po opuštění místa expozice, dochází k normalizaci potíží. Chronické působení velmi vysokých koncentrací je považováno za neprokázané karcinogenní riziko.

Nadměrné vystavení působení formaldehydu může ovlivnit oči, dýchací cesty a pokožku a může způsobit vznik rakoviny.

Benzen a PAU

Benzen je nejjednodušší aromatický uhlovodík s 1 benzenovým jádrem. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) mají ve svých molekulách několik benzenových jader. Všechny tyto látky jsou karcinogenní.

Nitrosaminy jsou substancí, která se tvoří v lidském organismu reakcí vedlejších produktů (deriváty amoniaku obsženy v lidském těle) a natrium-nitrátů přijímaných ve formě konzervantů potravin. Nitrosaminy vytváří rakovinu;

Nitrosaminy jsou chemické látky vznikající z dusitanů (resp. z kyseliny dusité) a bílkovin (resp. ze sekundárních aminů) v potravinách a pravděpodobně i v žaludku. Na základě pokusů na zvířatech jsou považovány za karcinogenní. Patří mezi ně především N-nitrosodimetylamin, N-nitrosodietylamin, N-nitrosopyrrolidin, a N-nitrosopiperidin, N-nitrosomorfolin a N-nitrosodi-n-butylamin.

Nitrosaminy se vytvářejí:

při sušení (slad) a uzení potravin přímým ohřevem z kouře obsahujícího oxidy dusíku,

při nakládání (příp. nastřikování) masa, tzn. při technologických operacích, kdy se přidávají dusitany a dusičnany,

v případě kontaminace dusičnany.

Nitrosaminy patří mezi silné mutagenní látky, které poškozují dědičný materiál, a patří i mezi látky kancerogenní

Co je to formaldehyd a máme se ho bát?

Formaldehyd (aldehyd kyseliny mravenčí HCHO) je nejjednodušším aldehydem v prostředí. V přírodě vzniká při fotochemických procesech, je obsažen také v rostlinách - v ovoci, zelenině a ve dřevu. Je produktem látkové výměny u lidí i zvířat - krev obsahuje 2-3 µg/l formaldehydu. Člověk jej uměle vyrábí a využívá jako surovinu pro výrobu řady produktů, např. syntetické pryskyřice, lepidla, tmely (např. na spojování překližky, dřevotřísky), izolace, textilie (oděvy, lůžkoviny, matrace, koberce…), textilní hračky, dezinfekční prostředky (formalín - 40% roztok formaldehydu), atd. Vzniká také při nedokonalém spalování fosilních paliv (hoření cigarety, vaření nebo topení…).

Prahová koncentrace, tj. kdy jsme schopni formaldehyd cítit, se pohybuje v rozmezí od 60 do 120 µg v 1 m3 vzduchu. Pokud se jeho koncentrace v prostředí zvyšuje, dochází k podráždění očí, sliznice horních cest dýchacích, bolestem hlavy, pocitu žízně, nausei (nucení ke zvracení), při vyšších koncentracích se pak dostavuje silné slzení, otoky, zánět plic. Koncentrace 60 - 125 mg/m3, tj. 60.000 - 125.000 µg/m3 může způsobit smrt.

Průměrná roční koncentrace v městském ovzduší se pohybuje okolo 5 - 10 µg/m3. V budovách, kde se hojně jak při stavbě, tak v interiérech používaly dřevotřískové desky, se jeho koncentrace pohybuje kolem 50 - 100 µg/m3, ale mohou dosáhnout i 1000 µg/m3. Dřevotřísky vyráběné v této době obsahují již mnohem méně formaldehydu, limit je 8 mg formaldehydu na 100 g absolutně suché hmoty.

Jak tedy ovlivnit koncentraci formaldehydu v bytech?

Pomoci může vytápění a časté větrání místnosti s vysokou koncentrací formaldehydu. Při zvýšené teplotě totiž dojde ke zvýšenému výparu formaldehydu. Nezbytné je pak intenzívní vyvětrání místnosti.

Dále je možné tzv. oplášťování nábytku z dřevotřísky, které "uzavře" formaldehyd uvnitř a zabrání tak jeho vypařování. Jako "plášť lze např. použít lamino, dýhu nebo nábytek natřít, nalakovat - nejlépe vodou ředitelnými barvami a laky (Sportakryl, Balakryl).

V zahraničí se vyrábějí i dřevotřískové desky bez formaldehydu. Tmelícím materiálem je zde fenol. Ten se z hmoty vypařuje mnohem méně, ovšem výroba takové dřevotřísky je nebezpečná a drahá.

Pokud se chceme formaldehydu vyhnout úplně, nabízí se nábytek z masivního dřeva.

Doporučujeme

pravidelně intenzivně větrat byt
nepřeplňovat byt dřevotřískovým nábytkem a překližkou s velkým obsahem formaldehydu
nepřetápět místnosti s dřevotřískovým nábytkem
nově zakoupené oděvy před použitím vyprat
nábytek z dřevotřísky oplášťovat
pořizovat nábytek z masivního dřeva

-------------------------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------------------------

Kouření způsobuje rakovinu!
Kouření vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí!
Kouření může zabíjet!
Kouř obsahuje benzen, nitrosaminy, formaldehyd a kyanovodík!
Kuřáci umírají předčasně!
Kouření ucpává tepny a způsobuje infarkt a mrtvici!
Kouření způsobuje smrtelnou rakovinu plic!
Chraňte děti: nenuťte je vdechovat Váš kouř!
Váš lékař nebo lékárník Vám může pomoci přestat s kouřením!
Kouření je vysoce návykové, nezačínejte s ním!
Požádejte o pomoc při odvykání kouření: poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem!
Kouření je vysoce návykové, nezačínejte s ním!
Kouření může zpomalovat krevní oběh a způsobuje neplodnost !
Kouření způsobuje stárnutí kůže!
Kouření v těhotenství škodí zdraví Vašeho dítěte!
Kouření může poškodit sperma a snižuje plodnost!
Kvůli kouření umírá na celém světě denně 13 500 lidí!
V ČR je 5000 nových případů rakoviny plic každý rok!
9 z 10 kuřáků umírá na následky kouření!
Každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut!
Kuřáci mají 3x vyšší riziko infarktu myokardu než nekuřáci!
V ČR kouří cca. 40% populace, což znamená že tím omezují většinu!
V cigaretách je asi 103 kancerogenů!
Po roce nekouření je riziko smrti z kouření o 50% nižší!
Kuřáci mají o 70% vyšší četnost srdečních chorob!
Příčinou každého pátého úmrtí v ČR je kouření!
Denně v ČR umírá 60 osob na nemoci z kouření!
Pasivní kouření usmrtí asi 120 osob v ČR ročně!

-------------------------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Je pasivní kouření jen obtěžující nebo i škodlivé?
Pasivní neboli nedobrovolné kouření je pobyt nekuřáka v uzavřených nebo otevřených prostorách s kuřákem. Až do 80. let bylo považováno pouze za obtěžující. Nové poznatky poukazují na jeho skrytou škodlivost. V čem tedy spočívá jeho škodlivost?

V cigaretovém kouři je obsažena celá řada látek toxických nebo dokonce karcinogenních. Jsou to např.: nikotin, oxid uhelnatý, formaldehyd, kyanovodík, benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (benz(a)pyren - jedna z nejnebezpečnějších látek), nitrosaminy, amoniak a řada dalších.

Cigaretový kouř se skládá ze dvou druhů proudů - hlavního a vedlejšího:

- Hlavní proud je vdechován kuřákem při potažení z cigarety. Teplota hoření tabáku stoupá až k 1100° C, kdy dochází k relativně dokonalému spalování a tím vzniká i méně škodlivin.

- Vedlejší proud vyrábí cigareta volně doutnající to znamená v momentě, kdy není aktivně inhalována kuřákem (např. leží- li na popelníku). Teplota hořícího tabáku postupně klesá až k 80°C, při kterých dochází k vývoji většího množství škodlivin (v důsledku nedokonalého spalování za nižší teploty) než v případě hlavního proudu (např. nikotinu 2,7x více, oxidu uhelnatého 2,5x, benz(a)pyrenu 3,4x, nitrosaminů 52x a amoniaku 78x). Vedlejší proud tvoří asi 85 % veškerého cigaretového kouře.

Inhalace tabákového kouře může vést u pasivních kuřáků k oslabení imunitního (obranného) systému, zhoršení chronických onemocnění, urychlení vzniku některých civilizačních chorob (srdečních, nádorových).

Škodlivost pasivního kouření je dána zejména dvěma faktory:

1) Pasivní kuřák inhaluje vedlejší proud cigaretového kouře, který obsahuje větší množství škodlivin než kouř vdechovaný kuřákem.

2) Vedlejší proud kouře je po uvolnění z cigarety zřeďován okolním vzduchem, takže klesá jeho koncentrace. K nedobrovolnému kuřákovi se tak dostává menší množství vznikajících škodlivin. Nevýhodou ale je, že tyto nízké koncentrace pravděpodobně nedokáží nastartovat ochranné detoxikační mechanismy v těle a pasivní kuřák je tak vystaven plnému působení všech škodlivin z cigaretového kouře.

Doporučujeme
omezit svůj pobyt v zakouřených prostorách
intenzivně větrat místnosti, ve kterých se kouří
neskladovat zakouřené ošacení v obytných místnostech zejména v blízkosti dětí
zvýšit příjem látek posilující imunitní systém - vitamíny s antioxidačními účinky (vitamíny A, C, E, prvek selen)