Vulnerant omnes‚ ultima necat

Citáty:

QUOD BONUM, FELIX, FAUSTUM, FORTUNATUMQUE SIT.
 
Je obecně známý latinský citát NON SCHOLE SED VITAE DISCIMUS, překládaný
UČÍME SE PRO ŽIVOT, NE PRO ŠKOLU. Méně je známo, že tento výrok je parafrází
originálního výroku Senecy mladšího v Listech Luciliovi, který zněl NON VITE SED SCHO-
LE DISCIMUS, přeložený ne pro život, ale pro školu se učíme. Seneca tedy již na počátku
našeho století vyslovil obavu a pohoršení z toho, že škola není prostředkem k dosažení vědění
a umění, ale jakýmsi uměním pro umění.


Non schole, sed vitae discimus.
Ne pro školu, ale pro život se užíme.
Homo doctus in se semper divitias habet.
Vzdělaný člověk nosí bohatství v sobě.
Praeterita corrigi non possunt.
Minulost nelze změnit.
Per industriam ad sapientiam.
Přes píly k moudrosti.
Schola fundamentum vitae.
Škola základ života.
Femina dulce malum.
Žena je sladké zlo.
Repetitio est mater studeorum.
Opakování je matka moudrosti.
Omnia vincit amor.
Vše překoná láska.
Dům spiro, spero.
Naděje umírá poslední.
Errare humanum est.
Mýliti se je lidské.
Omne initium difficile est.
Každý začátek je těžký.
Per risum multum cognoscere stultum.
Příliš mnoho smíchu je známkou blbosti.
In vino veritas, sed in aqua sanitas.
Ve víně je pravda, ale ve vodě zdraví.
Veritas vincit!
Pravda vítězí!
Quod nocet, docet.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Ubi voluntas, ibi via est.
Když se chce, tak to jde.
Prior tempore, potior iure.
Kdo dřív přijde, ten dřív mele.



cinis sis et in cinerem reverteris prach jsi a v prach se navrátíš
Morituri nolumus mori Jdoucí na smrt nechcou zemřít
Excitare fluctus in simpulo * Vyvolat bouři ve sklenici vody (dělat z nečeho nevýznamného velký rozruch)
Faber est suae quisquefortunae * Každý je tvůrcem svého osudu
Facta probant homines * Činy svědčí o lidech
Fata viam invenient * Osud si najde cestu
Fatum est series causarum * Osud je řadou příčin
Fide, sed cui fidas, vide * Důvěřuj, ale dívej se komu (obdoba: důvěřuj, ale prověřuj)
Forma viros neglecta decet * Mužům sluší nedbalý vzhled
Fugam victoria nescit * Vítězství nezná útěk
Hic sunt leones * Zde jsou lvi
Historia, magistra vitae * Historie, učitelka života
Hominem te esse memento * Pamatuj, že jsi člověk
Homo homini lupus * Člověk člověku vlkem
Homo quantum scit, tantum potest * Kolik člověk zná, tolik zmůže
In vino veritas * Ve víně je pravda
Inde datae leges, ne firmior omnia posset *Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno
Inter arma silent musae (leges) * Mezi zbraněmi mlčí umění (zákony)
Laus nova nisi oritur, etiam vetus amittitur * I stará sláva zajde, kde nová neschází
Leo a leporibus insultatur mortuus * Když lev je mrtev, začne zajíc dorážet
Leo rugiens circuit, quarens quem devoret * Obchází jak lev řvoucí, a hledá koho by pohltil ( na kom by si vybil vztek)
Libertas fulvo pretiosior auro * Svoboda je cennější než žlutavé zlato
Littera scripta manet * Napsané trvá, (co je psáno, to je i dáno)
Lucri bonus est odor ex re qualibent * Zisk příjemně voní, ať má jakýkoli původ
Lucrum, quod cito acquiritur, cito expenditur * Zisk, který rychle vzrostl, se rychle ztrácí (Rychle nabyl, rychle pozbyl)
Lupus ovium custos * Vlk hlídá ovce ( Kozel zahradníkem)
Luxuriosus adolescens peccat, senex luxuriosus insanit * Když bujně dovádí mladík, je to chyba, když stařec, je to šílenství
Magna venit nulli sine magno fama labore * Nedojde veliké slávy, kdo velkou námahu nezná
Magna inter opes inops * Uprostřed velikého bohatství chudý
Magnum vectigal est parsimonia * Šetrnost představuje velký příjem
Mala mens, malus animus * Zlá mysl, zlý duch
Mens immota manet * Neochvějná mysl trvá
Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris * Člověče pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš
Mulieres longam habent cesariem brevem sensum * Ženy mají dlouhé vlasy, krátký rozum
Murilego mures fiunt absente rebelles * Když kocour není doma, mají myši pré
Natura sanat, medicus curat * Příroda uzdravuje, lékař léčí
Nihil est quod emi non possit, si tantum des, quantum velit venditor * Není nic, co by se nedalo koupit, dáš li tolik, kolik prodávající žádá (Cicero, O pozemkovém zákoně)
Nihil est tam volucre quam maledictum: nihil facilius emittitur, nihil citius excipitur, latius dissipatur * Nic není tak nepolapitelné jako pomluva: nic se neujme snáze a rychleji se neuchytí, nic se tak doširoka nerozroste
Parva necat morsu spatiosum vipera taurum * Mrtev je obrovský býk jen po malém kousnuí hada (Ovidius, Léky proti lásce)
Per bona verba venditur mala herba * Řečí medovou nabízí bylinu jedovou (Walther)
Pessima sub dulci vipera melle latet * Ze všech nejhorší jed se skrývá pod sladkým medem (Walther)
Plena vita exemplorum est * Život je plný příkladů
Pricipiis obsta * Odporuj počátkům zla (Ovidius)
Pulvis es et in pulverem reverteris * Prach jsi a v prach se obrátíš
Quae fuerant vitia, mores sunt * Co bývaly hříchy, jsou dnes dobré mravy (Seneca ml.)
Quae facta sunt, non possunt mutari * Co se stalo, nelze změnit
Quaelibet vulpes caudam suam laudat * Každá liška chválí svůj ocas
Quantum oculis, animo procul ibit amor * Tak jako očím, i srdci vzdálí se milostný cit (Sejde s očí, sejde s mysli)
Repetitio, mater studiorum * Opakování, matka moudrosti
Respice finem * Pamatuj na konec
Saepe in magistrum scelera redierunt sua * Často se zločiny vracejí ke svému původci (Seneca ml.)
Sapientiam atquue doctrinam stulti despiciunt * Hlupáci opovrhují moudrosti i učením
Scopae recentiores semper meliores * Novější košťata jsou vždycky lepší
Simia simia est, etiamsi aurea gestat insignia * Opice zůstává opicí, i když nosí zlaté ozdoby (svině zůstává sviní, by na sobě zlaté sedlo měla)
Spes non confunditur * Naději nelze zničit
Tertium non datur * Třetí není dáno, třetí možnost neexistuje
Tu ne cede malis * Neustupuj před zlem
Veni, vidi, vici * Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem (Caesar)
Veritas vincit * Pravda vítězí
Vita humana brevis est * Lidský život je krátký
Credula res amor est * Láska uvěří snadno. (Ovidius)
Quid enim deterret amantes? * Čeho se milenci leknou? (Statius)
Amare et sapere vix deo conceditur * Milovat a být při smyslech je dopřáno stěží Bohu (Publilius Syrus)
Nox et amor vinumque nihil moderabile suadent * Noc, láska a víno, ty nemohou rozumně radit (Ovidius)
Verus amor nullum novit habere modum * Pravá láska nezná míru (Propertius)
Amantium irae amoris integratio est * Hněvy milenců jsou obnovou lásky
Ferme acerrima proximorum odia sunt * Nenávist mezi blízkými příbuznými bývá obvykle nejprudší
Non vestem amatores amant mulieris, sed vestis fartim * Milenci nemilují ženiny šaty, ale to, co je pod nimi (Plautus)
Pulcra mulier nuda erit quam purpurata pulcrior * Krásná žena bude nahá, ještě hezčí než v purpuru
Mulier, quae multis nubit, multis non placet * Žena, která se oddává mnohým, se mnohým nelíbí
Varium et mutabile semper femina * Nestálý a proměnlivý tvor jest žena (Vergilius)
Mulier mulieri magis convenit * Žena se lépe shodne se ženou (Terentius)
Tacita bona est mulier semper quam loquens * Zamlklá žena je vždy lepší než ta, která mluví (Plautus)
Vivere - militare est * Žít znamená bojovat (Seneca)
Vitam regit fortuna, non sapientia * Životem vládne štěstěna, ne moudrost (Cicero)
Messe tenus propria vive * Žij z vlastní sklizně (Persius)
Non enim vivere bonum est, sed bene vivere * Je dobré nikoli pouze žít, nýbrž dobře žít (Seneca)
Nec umquam satis fida potentia, ubi nimia est * Moc není nikdy dostatečně pevná, je-li příliš velká (Tacitus)
Vis consilii expers mole ruit sua * Síla bez rozumu se vlastní vahou hroutí (Horatius)
Quanto altius elatus erat, eo foedius corruit * Čím výše byl vynesen, tím hanebněji se zřítil (Livius)
Multis terribilis caveto multos * Naháníš-li mnohým strach, měj se před mnohými na pozoru (Ausonius)
Multos timere debet, quem multi timent * Mnohých se musí bát, koho se mnozí bojí (Publius Syrus)
Numquam est fidelis cum potente societas * Spojenectví s mocnými není nikdy upřímné (Phaedrus)
Omnes aequo animo parent, ubi digni imperant * Všichni ochotně poslechnou, poroučí-li lidé hodní vlády (Publilius Syrus)
Fletus aerumnas levat * Pláč uleví ve strastech (Seneca)
Stat sua cuique dies * Každému je určen jeho den (Vergilius)
Aequat omnes cinis; impares nascimur, pares morimur * Popel vše srovná; nerovni se rodíme, rovni umíráme (Seneca)
Quod me nutrit me destruit - Co mě živí, to mě zničí.
A muliere initium factum est peccati * U ženy jest počátek hříchu (Apokryfy, Sírachovec 25,33)
Accipere humanum est, inopi donare deorum * Přijímat dary je lidské, dávat chudým je božské Ad hoc * K tomu, jen pro tento účel
Ad acta * Ke spisům (odložit spisy jako vyřízené)
Ad finem saeculorum * Až do konce věků
Ad infinitum * Do nekonečna
Ad praesens ova cras pullis sunt meliora * Mít hned vejce je lepší, než mít zítra kuřata (lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše)
Adamante durior * Tvrdší než ocel (o bezcitném, zatvrzelém člověku)
Aequa durant semper * Spravedlivé věci trvají věčně
Alea iacta est * Kostky jsou vrženy (Caesar)
Amicitia vera in calamitate agnoscitur * Jen v neštěstí se pozná pravé přátelství
Audacem fortuna iuvat * Odvážnému štěstí přeje
Ave Caesar (Imperator), morituri te salutant * Buď zdráv Caesare (císaři), jdoucí na smrt tě zdraví (Pozdrav císaři římských gladiátorů, nastupujících do arény)
Bella gerant alii * Války ať vedou jiní
Canes plurimum latrantes raro mordent * Psi, kteří nejvíce štěkají, zřídka koušou
Carpe diem * Užij dne (Horatius)
Casus beli * Důvod k válce, příčina sporu
Causa * Důvod, příčina, případ
Cave multos, si non times singulos * Jestliže se nebojíš jednoho, střez se mnohých (Mnoho psů, zajícova smrt)
Cave tibi a cane muto et aqua silente * Střez se němého psa a tiché vody
Charta non erubescit * Papír se nečervená (nestydí)
Cogito, ergo sum * Myslím, tedy jsem (Descartes)
Condicio sine qua non * Podmínka, bez níž ne
Contra * Proti
Cui bono * Komu ku prospěchu
Cui vis est, iusnon metuit * Kdo má moc, práva se nebojí
Cuius panem edo, illius carmina edo * Koho chleba jídám, toho píseň zpívám
Curriculum vitae * Běh života, životopis
Damnat , quae non intelligunt * Odsuzují to, čemu nerozumějí
De duobus malis minus est semper eligendum * Ze dvou zel je vždy třeba vybírat to menší
Dicere non est facere * Mluvit, neznamená jednat
Dies irae * Soudný den, den hněvu
Dum spiro, spero * Dokud dýchám, dotud doufám
Errare humanum est * Mýliti se je lidské (Seneca st.)
Odi et amo - nenávidím a miluji.
Improbe amor quid non mortalia pectora cogis - Krutá jsi lásko, kam až ty doženeš smrtelná srdce.
Cum cecidero surgam - Když upadnu vstanu.
Nihil novi sub sole - Nic nového pod sluncem.
Scio me nihil scire - Vím, že nic nevím.
Asinus manebis saecula saeculorum - Zůstaneš oslem na věky věků.
Cogito, ergo sum - Myslím, tedy jsem.
Cum tacent, clamant - Tím, že mlčí, křičí.
Stultitia est contagiosa -Blbost je nakažlivá.
De omnilus est dubitandum - O všem je třeba pochybovat.
Nihil dulcius est ultione - Nic není sladší než pomsta.
Ultorem ulciscitur ultor - Mstitele pomstí mstitel.
Ad absurdum - Až k nesmyslnosti.
Mens agitat molem - duch vládne hmotou.
Caro et ludi, sorore mei, caro et ludi. - Maso a zábava, sestro moje, maso a zábava
Incertum est quo loco de mors expected, itaque tu ilam omni loco expecta. - Nevíme, kde smrt nás očekává, očekávejme ji tedy všude.
Mors quid est? Aut finitus, aut tranzitus? Co je smrt? Konec, nebo přechod?
Memento mori - Pamatuj na smrt
Mors ultima linea rerum - Smrt je poslední hranicí všech věcí.
Levis sit tibi tera - Nechť je ti země lehká.
De mortius nihil nisi bene - O mrtvých jen dobré.
MORS DOLORUM OMNIUM EXULTIO EST ET FINIS, ULTRA QUEM MALA NOSTRA NON EXEUNT, QUAE NOS IN ILLAM TRANQUILLITATEM, IN QUA, ANTEQUAM NASCEREMUS, IACAUIMOS, REPONIT. Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.
Vita enim mortuorum in memoria est posita vivorum - Život zemřelých je uložen v paměti žijících.
Vita quam sit brevis, simul cogita - Mysli na to, jak je živo t krátký.
A nihilo nihil - Z ničeho nic není, z ničeho nic nevznikne
A posteriori - Z pozdějšího poznání
A priori - Z předchozího zjištění
Ab Iove principium - Od Jova počátek
Ab ovo - Od vejce, tedy Od počátku (Ve stařém Římě se hostiny začínaly vejcem a končily jablkem)
Abi in pace - Odejdi v pokoji
Ab urbe condita - Od založení města (začátek římského kalendáře, dle pověsti 753 př. n. l., často jen zkratka A. U. C.)
Abstinere debet aeger - Nemocný se musí omezovat
Abyssus abyssum invocat - Propast volá propast
Acta non verba - Činy, ne slova
Actor et reus idem esse non potest - Stejný člověk nemůže být zároveň žalobce i obviněný (právnická zásada)
Ad absurdum - K nesmyslnosti
Ad acta - Do spisů, ke spisům (k vyřízeným věcem)
Ad astra - Ke hvězdám
Ad audiendum verbum - K slyšení slova
Ad captandam benevolentiam- K získání přízně
Ad fontes- K pramenům (požadavek pro vědce - vycházet z původních pramenů, ne z pozdějších zpracování)
Ad hoc - Pro tento případ
Ad infinitum - Do nekonečna
Ad impossibilia nemo tenetur - Nikdo nemůže být nucen k nemožnostem.
Ad impossibilium - K nemožnosti
Ad libitum - Dle libosti
Ad maiorem Dei gloriam - K větší slávě boží (často zkratka A. M. D. G., heslo jezuitského řádu, často na jezuitských kostelích)
Ad manum - Do ruky (Do vlastních rukou daného člověka)
Ad omnia paratus - Na všechno připraven
Ad rem - K věci
Ad referendum - K podání zprávy
Ad usum proprium - K vlastní potřebě
Advocatus diaboli - Ďáblův advokát (v katolické církvi při kanonizačním procesu je to člověk, který má za úkol uvést všechny věci, které mluví v neprospěch zkoumané osoby; přeneseně se používá o člověku, který říká věci, kterým sám nevěří)
Aequam memento rebus in arduis servare mentem - Hleď zachovati v neštěstí klidnou mysl (Horatius, Ódy)
Aeternum vale - sbohem navěky (Ovidius, Proměny - poslední slova Eurydiké, kterými se loučí s Orfeem, poté se vrací do podsvětí)
Agnosco fortunam Carthaginis - Poznávám osud Karthága (Livius, Dějiny. Údajný výkřik Hannibala, když spatřil uťatou hlavu svého bratra Hasdrubala, byla vhozena do jeho vojenského tábora. Přeneseně - předtucha, že nějaký čin skončí špatně)
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi - Beránku Boží, který snímáš hříchy světa (součást katolické mše svaté)
Alibi - Jinde (v právnictví - důkaz neviny)
Alma parens - Matka živitelka
Alter ego - Druhé já
Amici, diem perdidi! - Přátelé, ztratil jsem den! (Údajně to říkával římský císař Titus, když nikomu za celý den nepomohl)
Amicitia nisi inter bonos esse non potest - Přátelství může být jedině mezi dobrými lidmi. (Cicero, Laelius o přátelství)
Amicus certus in re incerta cernitur - Jistého (pravého) přítele poznáme v nejisté době (Cicero, Laelius o přátelství)
Amicus est tamquam alter idem - Přítel je něco jako druhé já (Cicero, Laelius o přátelství)
Amicus Plato, sed magis amica mihi Veritas - volně Mám rád Platóna, ale více miluji Pravdu. (Údajný výrok Aristotela)
Amor caecus - Slepá láska
Amor fati - Osudová láska
Amor non est sanabilis herbis - Láska není vyléčitelná bylinkami (Ovidius, Listy heroin)
Amor patriae - Láska k vlasti
Amor ut lacrima: oculis oritur, in pectus cadit - Láska je jako slze: vzniká v oku, dopadá do srdce (Publilius Syrus, Myšlenky)
Amor tussisque non celatur - Láska a kašel nelze zatajit
Ancilla theologiae - Služka teologie (Názor některých středověkých teologů na filosofii)
Animae fidelium - Duše věrných
Anno Domini - Léta Páně (často jenom zkratka A. D.)
Ante Christum natum - Před Kristovým narozením (často zkratka A.C.n. nebo A. Cr.)
Ante meridiem - před polednem, dopoledne (používá se v anglických časových údajích: AM)
Ante portam inferam - Před branou pekelnou
Aqua et panis est vita canis - K psímu životu je třeba jen voda a chléb
Aqua mihi haeret - Dochází mi voda (Při soudních líčeních byl čas měřen vodními hodinami, tzv. klepsydrou)
Aqua vitae - Živá voda, voda života
Aquam ex pumice postulas - Chceš dostat z kamene vodu, srov. s čes. Vymámit z jalové kozy tele
Arbiter elegantiarum - Rozhodčí ve věcech vkusu (přezdívka Petronia, který ovlivňoval vkus za doby císaře Nerona)
Arbor ex fructu cognoscitur - Strom se pozná po ovoci
Arcanum boni tenoris animae - Tajemství dobré nálady (slogan Starobrna)
Arcus triumphalis - Vítězný oblouk (Římané stavěli na počest svých vítězství velkolepé oblouky, pod kterými projíždělo vítězné vojsko)
Ars medica magna est - lékařské umění je mocné.
Asinus in cathedra - Osel za katedrou, srv. Kozel zahradníkem
Asinus manebis in saecula saeculorum - Zůstaneš oslem na věky věkův.
Audacem fortuna iuvat - Odvážnému štěstí přeje (Vergilius, Aeneis)
Audiatur et altera pars - Budiž vyslyšena i druhá strana (právnická zásada)
Audi, vide, tace - Poslouchej, dívej se a mlč. (heslo Bezpečnostní informační služby ČR vyjadřující, že příslušník zpravodajské služby musí dobře naslouchat, dobře se dívat a mlčet. Jinými slovy musí dodržovat hlavní zásady zpravodajské práce.)
Audi, vide, tace, si vis vivere cum pace - Chceš-li žít v klidu, poslouchej, dívej se a mlč.
Auri sacra fames - Proklatý hlad po zlatě (Vergilius, Aeneis)
Aurum nostrum non est aurum vulgi - Naše zlato není obyčejným zlatem
Aut Caesar, aut nihil - Chci být buď Caesarem, nebo ničím (Heslo italského šlechtice z období renesance, Cesara Borgii)
Aut vincere aut mori - Buď zvítězit nebo zemřít
Ave Caesar, morituri te salutant - Buď zdráv císaří, ti kdož jdou na smrt, tě zdraví (pozdrav gladiátorů císaři)
Alea iacta est - Kostky jsou vrženy (Caesar po překročení říčky Rubicon. )

Beati possidentes - Šťastní to majitelé.
Bis dat quī citō dat - Dvakrát dává, kdo rychle dává.

Calumniare audacter, semper aliquid heret. - Statečně pomlouvej, vždy něco ulpí.
Carpe diem quam minimum credula postero. - Užij dne a nic nevěř budoucnosti.
Cogito ergo sum - Myslím, tedy jsem. (Descartes)
Ceterum autem censeo Cartaginem esse delendam. - Ostatně se domívám, že je potřeba zničit Kartágo (Cato po každé své veřejné řeči).
Contrā vim mortis nōn est medicāmen in hortīs - Proti síle smrti se v zahradě nenachází žádná léčivá bylina. Pozn.: Verš v hexametru.
Cuius regio, eius religio - Čí země, toho náboženství.

De gustibus non est disputandum - Doslova O chutích není rozmlouvání, lepší je hezky česky Proti gustu žádný dišputát.
Dies stultis quoque mederi solet - Čas dovede často vyléčit i hlupáka.
Dracō dormiēns numquam tītillandus - Spící drak se nemá dráždit (J. K. Rowlingová, heslo bradavické školy)
Dubito ergo cogito, cogito ergo sum - Pochybuji, tedy myslím, myslím tedy jsem.
Dulce et decorum est pro patria mori - Sladké a čestné je pro vlast zemřít.
Dulcia non novit, qui non gustavit amara - Nepozná sladké, kdo neokusil hořké.
Dum spīrō, spērō - Dokud dýchám, doufám.
Duobus certantibus tertius gaudet - Když se dva perou, třetí se směje.
Duo cum faciunt idem, non est idem - Když dva dělají totéž, není to totéž.
Dūra lēx, sed lēx - Tvrdý zákon, ale (přesto) zákon.
Discas oportet, quamdiu est, quod nescias - Tak dlouho se uč, dokud trvá (tvoje) neznalost.
De iure - podle práva.

Errare humanum est. - Chybovati je lidské.
Et tu, Brute? - I ty, Brute? (Caesar před svou smrtí v senátu)
Est rerum omnium magister usus. - Praxe je učitelkou všech věcí.
Ex ungue leonem. - Podle spáru poznáš lva.
Ex privata industria. - Z vlastní vůle.

Faber suae quisque fortūnae - Každý je svého štěstí strůjcem.
Fecisti nos ad Te et inquietum est cor nostrum donec requiescat in Te. - Stvořil jsi nás pro sebe a neklidné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě. (sv. Augustin, Confessiones, librum 1, cap. 1
Fēstīnā lente! - Pospíchej pomalu!
Fiat iūstitia, pereat mundus - Ať se stane spravedlnost, i kdyby měl (při tom) zhynout svět.
Fiat lux - Budiž světlo.
Fide, sed cui fidas, vide - Důvěřuj, ale dívej se komu.
Fīnis corōnat opus. - Konec korunuje (celé) dílo. Česky: Konec dobrý, všechno dobré.
Fortes fortuna adiuvat. - Štěstí přeje silným

Gutta cavat lapidem nōn vī sed saepe cadendō - Kapka hloubí kámen nikoli silou, ale častým padáním. Česky: Trpělivost růže přináší. Pozn.: Verš v hexametru.

Hannibal ad (ante) portas - Hannibal před branami!
Hīc Rhodos, hīc saltā! - „Zde je Rhodos, zde skákej!“. Smysl: Nevykládej, co jsi kdysi kdesi dokázal, ale předveď to tady a teď, máme-li ti věřit
Homo homini lupus - Člověk člověku vlkem. [Thomas Hobbes - Leviathan]
Homō prōpōnit, Deus dispōnit - Člověk navrhuje, Bůh rozhoduje. Česky: Člověk míní, Pán Bůh mění.
Homō putat, Deus mūtat - Člověk míní, Pán Bůh mění.
Homo sum et inter homines vivo - Jsem člověk a žiji mezi lidmi.
Honores mutant mores - Hodnosti mění mravy.

Incidit in Scyllam qui vult vitare Charybdim - Upadne do moci Scylly, kdo se chce vyhnout Charybdě.
In arte voluptas - Radost z umění (heslo spolku Schlaraffia)
In camera caritatis - Z očí do očí
In vino veritas, in aqua sanitas - Ve víně (je) pravda, ve vodě (je) zdraví.
Inter arma silent Musae - Ve válce mlčí múzy.
Iustitia regnorum fundamentum - Spravedlnost (budiž) základem říší.

Labor omnia vincit improbus. - Urputná práce vše zmůže. (Vergilius)
Littera scripta manet. - Co je psáno, to je dáno.
Lasciate ogni speranza. - Zanechte vší naděje.

Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris - Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš.
Militia est vita hominis super terram - Lidský život na zemi je boj (Job, Vulgáta)
Mors ultima linea rerum - Smrt je konečná čára za vším.
Mundus vult decipo, ergo decipiatur - Svět chce být klamán, tedy jej klamejme.

Natura non facit saltus - Příroda nečiní skoků. (K. Linné)
Navigare necesse est, vivere non est necesse - Je nutné plout, ne žít. (Pompeius)
Nihil novi sub sole - Nic nového pod sluncem.
Noli tangere circulos meos! - Nedotýkej se mých kruhů! (Archimedés před svou smrtí)
Nondum omnium dierum sol occidit - Ještě nezapadlo slunce všech dní. Česky: Ještě není všem dnům konec.
Non omnia possumus omnes - Ne všichni (z)můžeme všechno.
Non scholae, sed vitae discimus - Neučíme se pro školu, ale pro život.
Non vini vi no, sed vi no aquae - Plavu nikoli díky vínu, nýbrž díky vodě.
Nulla dies sine linea - Ani den bez řádku.
Nulla salus bello - Ve válce není spása.
Nullum crimen sine lege - Kde není zákon, není zločin.
Nullo modo - Ani náhodou.
Non nobis domine non nobis, sed nomini tuo da gloria - Ne nám bože ne nám, ale jménu svému dej slávu

Odi et amo - Nenávidím a miluji. (Catullus)
Odi profanum vulgus et arceo - Nenávidím sprostou lůzu, vyhýbám se jí. (Horatius)
Oleum et operam perdidi - Ztratil jsem (zbytečně) olej i námahu. Výklad: Mnoho námahy k ničemu. (Plautus)
(Omnia) ad maiorem Dei gloriam - (Vše) pro větší slávu Boží. --Ignác z Loyoly Pozn.: Používá se zkratka (O)AMDG.
Omnia mea mecum porto - Vše své si nosím s sebou. (heslo dominikánů)
Omnia sponte fluant, absit violentia rebus. - Všechno ať samo plyne, ať ve věcech násilnost není. --Jan Ámos Komenský
Omnia vincit amor - Nade vším vítězí láska.
Omnis vita supplicium est - Celý život je trestem. (Seneca)
Optima philosophia meditatio (est) mortis - Nejlepší filosofie je rozjímání o smrti.
Ora et labora - Modli se a pracuj. (sv. Benedikt z Nursie, heslo benediktinů)
O tempora, o mores! - Ó časy! Ó mravy! (Cicero).

Per aspera ad astra. - Přes překážky k cíli (doslova: ke hvězdám).
Plenus venter non studet libenter. - S plným žaludkem se nestuduje dobře.
Poeta nascitur, orator fit. - Basníkem se člověk rodí, řečníkem se stává.
Principiis obsta, sero medicina paratur. - Odporuj v začátcích, pozdě je léčit důsledky.
Procul ex oculis, procul ex mente - Sejde z očí, sejde z mysli.
Per partes - Po částech
Post nubia phoebus - slunce po dešti
Post meridiem - po poledni, odpoledne (používá se v anglických časových údajích: PM)

Qualis rex, talis grex - Jaký král, taková družina. Česky: Jaký pán, takový krám
Quidquid latine dictum sit, altum videtur - Cokoli je řečeno latinsky, vypadá vznešeně.
Qui tacet, consentire videtur - Kdo mlčí, zdá se, že souhlasí. Česky: Mlčení znamená souhlas.
Quidquid agis, prudenter agas et respice finem - Cokoli děláš, dělej rozvážně a ber v úvahu konec. Česky: dvakrát měř, jednou řež
Quis ut Deus? - Kdo je jako Bůh?
Quis vellet pacem, preparat bellum - Kdo chce mír, chystá válku.
Quod licet Iovi, non licet bovi - Co je dovoleno Jovovi (příp. bohovi), není dovoleno volovi.
Quot capita, tot sententiae: Kolik hlav, tolik výroků. Česky: Víc hlav víc ví, příp. Mnoho psů, zajícova smrt.
Quanti Canicula Ille In Fenestra? - Za kolik je ten pejsek v okně?

Rem tene, verba sequentur - Drž se věci, slova se dostaví.
Repetitio est mater studiorum - Opakování je matkou moudrosti.
Rex mortus, vivat rex - Král je mrtev, ať žije (nový) král.

Scientia est potestia - Vědění je moc.
Scio me nihil scire - Vím, že nic nevím. (Sókratés)
Si vis pacem, para bellum - Chceš-li mír, připravuj válku.
Sine ira et studio - Bez hněvu a zaujatosti. / Bez předsudků a vášní. / Bez zášti a přízně. (heslo Úřadu pro zahraniční styky a informace ČR)
Solamen miseris socios habuisse dolorum - Je útěchou pro nešťastné, že měli druhy v neštěstí.
Sudetia non cantat - Na sudetských horách se nezpívá. (pořekadlo z Hané) Smysl: vyjádření známého faktu, že i když je život všude o dvou kůrkách, v horských oblastech Nízkého Jeseníku byl životní místních horalů značně složitější.
Surget aliquando nostris ex ossibus ultor - Jednou povstane z našich kostí mstitel.
Spiro, spero - dýchám, tedy doufám (dokud dýchám tak doufám)
Status nascendi - Stav zrodu.
Status moriendi - Stav blížící se smrti.

Te audire non possum. Musa sapientum fixa est in aure. - Neslyším tě, mám v uchu banán.
Tempora mutantur et nos mutamur in illis. - Časy se mění, a my se měníme s nimi. (Cicero)
Timeo Danaos (et) dona ferentes - Bojím se Řeků, (i těch,) kteří přinášejí dary. - Narážka na trojského (řeckého) koně
Timeo puellas (et) oscula dantes - Bojím se dívek (i těch,) kteří (které) dávají polibky. Pozn.: Variace „Timeo Danaos...“
Tunc tua res agitur, paries cum proximus ardet - Tehdy se jedná o tvou záležitost, když ti hoří vlastní stěna. Česky: Nehas, co tě nepálí.

Vanitas vanitatum et omnia vanitas - Marnost nad marnost, vše je marnost (z bible, kniha Kazatel).
Varium et mutabile semper femina - Vždy nestálý a měnlivý je tvor žena. (Vergilius).
Veni, vidi, vici - Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem. (Caesar).
Veni, vidi, Deus vicit! - Přišel jsem, viděl jsem, Bůh zvítězil. (Jan III Sobieski)
Veritas super omnia vincit - Pravda nade vším vítězí
Veritas omnia vincit - Pravda vše přemáhá
Vare, Vare rede mihi legiones meas -Vare, Vare vrať mi mé legie(Octavianus Augustus po porážce v Teutoburském lese)

Ubi sementem feceris, ita mettes - Jak zaseješ, tak sklidíš.
Ut in omnibus glorificetur Deus - Aby byl ve všem oslaven Bůh. Pozn.: Používá se často zkratka UIOGD.

Quando Omni Flunkus Moritati. - When All Else Fails, Play Dead

Lex talionis (lat. "zákon odplaty"; též retaliace) je princip, vyjádřený starozákonním "oko za oko, zub za zub".
Jeho původ je prehistorický, první písemné zmínky o něm pocházejí ze staré Mesopotámie. Na retaliační reparaci škody zčásti stojí i Justiniánský kodex.
Ve středověku se od této zásady postupně upouštělo. Moderní občanské právo stanoví jako základní formu náhrady za způsobenou škodu náhradu relutární (peněžitou).

Ratio legis (latinsky: smysl zákona) je právní termín odpovídající českému výrazu úmysl zákonodárce. Tím se myslí účel, jehož chtěl zákonodárce vydáním zákona dosáhnout. Zjistit úmysl zákonodárce (např. pomocí materiálií) je důležité zejména tehdy, nastanou-li pochybnosti jak obecně formulovanou normu aplikovat na konkrétní případ.

negotium (latinsky Právní jednání) je druh právní skutečnosti, jejímž obsahem je právně relevantní projev vůle.

Ex constitutione (latinsky "z ústavy") znamená, že něco je stanoveno Ústavou (resp. přeneseně ústavním řádem), vyplývá to přímo z Ústavy.
Příklad: "Zbavit vězně volebního práva je ex constitutione nepřípustné."

Ex lege (latinsky "ze zákona") znamená, že následek nastává ze zákona, působením zákona.
Příklad: "Všechny splavné řeky jsou ex lege vlastnictvím státu."

Frase ipso lege (latinsky "ze samotného zákona", "již ze zákona") znamená, že k následku došlo přímo působením zákona, bez splnění dalších podmínek.
Příklad: "Majetek byl konfiskován ipso lege, nebylo třeba vydávat za tím účelem zvláštní správní rozhodnutí."

Ipso facto (latinsky "ze samotné skutečnosti", "bez dalšího") je frase, která se v právu užívá, jestliže k určitému následku dochází automaticky, bez nutnosti splnění dalších podmínek.
Příklad: "Nevidomá osoba je ipso facto nezpůsobilá řídit osobní automobil."

Nasciturus (latinsky: "ten, kdo se má narodit") je dosud nenarozené dítě, které je způsobilé nabývat za podmínky, že se narodí živé, subjektivní práva.
Význam nascituru je především v dědickém právu, neboť zemře-li zůstavitel před narozením svého dítěte, může se stát toto dítě jeho dědicem. Zemře-li dítě až po porodu, stává se samo zůstavitelem a jeho dědický podíl připadne jeho vlastním dědicům, kdežto narodí-li se mrtvé, má se za to, že se nikdy dědicem nestalo a na jeho místo nastupují ostatní dědicové.

Audiatur et altera pars (latinsky: Budiž slyšena i druhá strana) nebo zřídka též audi alteram partem (latinsky: Slyš druhou stranu) je právní zásada, která znamená, že v processu musí mít právo být slyšeny obě strany.
Vyjadřuje, že nikdo nesmí být odsouzen bez slyšení, v němž má možnost odpovědět na obvinění vznesená proti němu. Je považováno za základní požadavek spravedlnosti ve většině právních systémů, že obviněný má být v processu zjišťování viny obdařen právem konfrontovat svědky proti němu a prověřit důkazy předložené obžalobou.
To bylo nedávno použito Mezinárodním soudním dvorem v případu nukleárních testů ve vztahu k nepřítomnosti Francie při rozsudku (Nuclear Tests, 1974 I.C.J. 265.)

Tacite znamená latinsky "mlčky"; podobný význam má implicite.
Příklad: "Právní úkon zásadně nelze učinit tacite, takže formulace, že pokud zákazník na dopis do 10 dnů neodpoví, považuje se to za uzavření smlouvy, je bez právního významu."

Implicite (z lat. implicare = naznačovat, předpokládat) znamená "nikoli výslovně", "nepřímo", "mlčky", "implicitně"; opak je explicite.
Příklad: "Povinnost nájemce oznámit pronajímateli, které osoby byt užívají, není stanovena expressis verbis a nevyplývá z ustanovení občanského zákoníku ani implicite."

Explicite (z lat. explicare = vysvětlit) znamená "výslovně", "s určitostí", "jasně", "zřetelně", "explicitně"; opak je implicite.
Příklad: "Zákon tuto povinnost sice explicite nestanoví, ale lze ji dovodit z ustanovení § 17."

Expressis verbis (řidčeji expresse) je latinský obrat s významem "výslovně".
Příklad: "Výše smluvní pokuty je stanovena expressis verbis v čl. VII odst. 5 smlouvy."

Contra legem znamená proti zákonu. O contra legem se hovoří tehdy, když nějaký skutek, domněnka nebo rozhodnutí není v souladu s platným právem.

Secundum legem (popř. secundum et intra legem) znamená (přesně) podle zákona. V právu se touto frasí označuje jednání právními předpisy výslovně předepsané.

Praeter legem (lat. præter legem = doslovně "vedle zákona") je právní termín označující soulad určitého jednání se zákonem, nikoli však jednání výslovně podle zákona, jednání zákonem předepsané (secundum legem). Jednání praeter legem je jednání zákonem nezakázané, popř. neupravené.
Při posuzování souladu jednání se zákonem se tedy používá tripartice:
secundum legem – jednání předepsané (přikázané)
praeter legem – jednání povolené (nezakázané)
contra legem – jednání zakázané
V právním státě platí, že zatímco orgány veřejné moci se musí striktně držet zákona a jednání praeter legem je jim dovoleno jen v zákonem vymezených případech (např. u správního uvážení), subjekty soukromého práva (fysické a soukromé právnické osoby) mohou činit vše, co jim právní předpisy výslovně nezakazují: svědčí jim volnost počínat si praeter legem.

Et al. (z latinského et alii, et aliae, et alia) je zkratka používaná ve významu "a jiní", "a další".
Nejčastěji se používá v citacích publikací na konci neúplného seznamu autorů, případně v procesních podáních, vystupuje-li na jedné straně sporu řada účastníků.
Příklady:
Marta Knappová, Jiří Švestka et al. Občanské právo hmotné. ASPI, Praha 2002
řízení ve věci Karel Novák et al. ca Mafra, a. s., o ochranu osobnosti

Ex officio (zkráceně ex offo) je latinská frase s významem "z úřadu", z úřední povinnosti.
V činnosti orgánů veřejné moci je řízení z úřední povinnosti jednou ze dvou základních modalit jednání tohoto orgánu; opakem je řízení na návrh.
O obhájci ex offo se hovoří v trestním řízení tehdy, neustanoví-li si obviněný obhájce a buď jej musí mít (tzv. nutná obhajoba), např. je-li ve vazbě, nebo o něj požádá. Obhajoba ex offo je však v České republice obvykle vykonávána tak formálně, že se o hájení zájmů obviněného v materiálním smyslu prakticky nedá hovořit.

In fine (lat. "na konci", zkracováno i. f. nebo if.) a méně časté in principio (lat. "na začátku", zkracováno i. p. nebo ip.) a in medio (lat. "uprostřed", zkracováno i. m. nebo im.) jsou ustálené právnické formulace užívané v odkazech na text právního předpisu. Vyjadřují polohu ustanovení v odkazované části, např. "ustanovení § 6 in fine zákona č. 198/1993 Sb. stanoví pro toto řízení použití procesních norem zákona o soudní rehabilitaci".

Latinské bibliografické zkratky sice nejsou doménou práva, ale v právních textech se často vyskytují.
Nejčastěji se lze setkat s těmito zkratkami:
in – v
ibid. (ibidem) nebo id. – tamtéž
op. cit. (opus citatum/opere citato) – (shora) citované dílo
loc. cit. nebo l. c. (loco citato) – na (shora) citovaném místě
supra, ut supra – shora, výše, např. supra dictus – výše řečený
infra, ut infra – zdola, níže
passim – různě, porůznu
et – a
ed. – editor
edd. (řidčeji eds.) – editoři
Latinská zkratka p. (pagina) s významem "strana", v plurálu pp., je v českých právních textech poměrně řídká. Naopak častá je zkratka pv. (pagina versa), používaná pro označení zadní strany listu ve spisu (též verso nebo verte = obrať); pro přední stranu se analogicky používá recto.
Velmi časté jsou rovněž universální zkratky et al. (a další) a i. f. (na konci).

In nomine (lat. "ve jménu") je latinská frase používaná ve významu "pokud jde o název", "nominálně".
Příklad: "Nový správní řád starší úpravu sice in nomine převzal, avšak ve skutečnosti takový postup neumožňuje."

Sanace je latinsky ozdravění. V právu se používá především pro zlepšení stavu veřejných financí.

Inter alia (lat. mezi jinými) je v právu často používaná latinská frase, která znamená "mimo jiné", "kromě jiného". Na rozdíl od češtiny ji bývá zvykem oddělovat z obou stran čárkami.
Jde o neutrální formu, maskulinum, resp. feminimum zní inter alios, resp. inter alias.

Versus (latinsky = vůči, proti; obvykle zkracováno: v. nebo vs) je zkratka uváděná mezi stranami sporu.
Před zkratkou se uvádí žalobce, za zkratkou žalovaný, např. "mezinárodní arbitráž Saluka Investments, B. V., v. Česká republika".
Ve stejném významu se užívá i contra (zkratka ca).

 

-, vicis, f. střídání     
a (zř.) do (místo "ad")     
a co se týče, pokud jde (pokud jde o ducha, byl již velmi vyspělý) ; od (o čase a pořadí) ; hned po     
a od, s, z (místně) ; od (o odluce či vzdálení) ; z (o vycházení) ; na (o styčném místě, např. viset na rameni) ; od, ze strany, na straně (o hledisku) ; z, od (o původu, příčině, způsobu a vztahu) ; pro     
a podle (DZ ; o odvozování, např. jmenovat se tak a tak podle: takto zřejmě albilyon 271:107)     
a ve vzdálenosti     
a cingulo infra od pasu dolů     
a contrario zase, naopak viz RS 55, krit. aparát    
a converso naopak, naproti tomu, pak     
a modo odteď, odnynějška?     
a praesenti odteď ; načež MLLM    
a se dissentire být v rozporu sám se sebou     
a sibi dissentire být v rozporu sám se sebou     
ab co se týče, pokud jde (pokud jde o ducha, byl již velmi vyspělý) ; od (o čase a pořadí) ; hned po     
ab od, s, z (místně) ; od (o odluce či vzdálení) ; z (o vycházení) ; na (o styčném místě, např. viset na rameni) ; od, ze strany, na straně (o hledisku) ; z, od (o původu, příčině, způsobu a vztahu) ; pro     
ab aeterno od věčnosti     
ab aeterno od věčnosti ; přede všemi věky (u jednorázových dějů, kde se nehodí "od věčnosti", viz RS 55:11, možná jde o chybné užití ; DZ)     
ab aeterno, ab eterno od věčnosti     
ab Insulis z Lille     
ab officio discedere nedostát své povinnosti     
abatissa, ae, f. abatyše     
abditius, a, um vzdálený, ukrytý     
abditus, a, um odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní     
abdo, ere, didi, ditum skrýt, ukrýt se     
Abia Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)     
abicio, ere, ieci, iectum odhazovat     
ablutio, onis, f. omývání, čištění     
Abodriti Obodrité     
abrenuntio, are, avi, atum zříci se čeho (bludného názoru apod.) + dat.    
abscido, ere, cidi, cisum odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat Pražák    
abscindo, ere, scidi, scissum odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit Pražák    
abscisio, onis, f. odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace MLLM, LMALB ; Pražák nic, jen abscido    
abscissio, onis, f. odtržení ; (astr.) zánik vzniklý zákrytem LMALB    
absente v nepřítomnosti (koho)     
absento, are, avi (trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště LMALB    
absolutio, onis, f. zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)     
absolvo, ere, solvi, solutum uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení     
absque kromě, bez     
abstersio, onis, f. otření, utření, vytření, smývání     
abstinentia, ae, f. zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní Pražák a LMALB    
abundans, antis hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný     
abundantia, ae, f. přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda     
accedo, ere, cedi, cessum přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior) DZ    
accedo, ere, cessi, cessum blížit se, přibližovat se, přicházet     
accentus gravis m. přízvuk těžký jaz.    
accido, ere, accidi, accisum nařezat, nakousat, okousat     
accido, ere, cedi, cessum stát se, udát se, přihodit se     
accido, ere, cidi, - stát se, udát se, přihodit se, nastat ; dopadnout ; padat, dopadat, padnout, klesnout ; připojovat se ; zastihnout (koho kde) ad+cado ; jiné je accido (ad+caedo) ; LMALB a Pr.    
accido, ere, cidi, cissum přihodit se, nastat, připadnout     
accido, ere, cidi, cisum naříznout, naseknout, natít, nakousat, okousat ; nabít, natlouct, namlátit komu, zbít koho ; oslabit, nalomit, podlomit z ad + caedo ; jiné je accido z ad + cado    
accipere in gutture chytit za krk     
accipio, ere, cepi, ceptum dozvědět se, poznat     
accipio, ere, cepi, ceptum přijmout, dostat, vzít     
accipio, ere, cepi, ceptum přijmout, přijímat, dostat, dostávat, brát ; pozorovat, zaznamenat, všimnout si ; poznávat, dovídat se, slyšet ; rozumět, chápat, vykládat ; cítit, pociťovat ; vpouštět ; připouštět, neodmítat ; utržit, dostat (o trpném přijímání)     
accresco, ere, crevi, cretum přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se     
accuratio, onis, f. pečlivost, bedlivost     
accuratus, a, um důkladný, pečlivý, bedlivý     
accuso, are, avi, atum obvinit, vinit, vytýkat, žalovat     
acquiesco přijmout (radu), uposlechnout     
acquiesco, ere, quievi, quietum odpočinout si, oddechnout si ; ustávat, upokojit se, mít pokoj ; být spokojen ; důvěřovat ; poslouchat (proseb, rady)     
acta, orum, n. činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny     
actor, oris, m. aktér (DZ)     
actor, oris, m. honák, poháněč, pasák, pastýř ; hybná síla, vykonavatel, prováděč, jednatel ; herec, představitel (role), provozovatel ; pronášeč, pronašeč, mluvčí, řečník ; zástupce, obhájce, žalobce, sporná strana ; správce, zástupce (hospodářský) ; pronásledovatel Pražák a LMALB    
actor, oris, m. poháněč, honák ; hybná síla, vykonavatel, prováděč, jednatel ; herec, představitel (role), provozovatel ; pronášeč, pronašeč, mluvčí, řečník ; zástupce, obhájce, žalobce, sporná strana ; správce, zástupce (hospodářský) ; aktér (DZ)     
actum, i, n. zápis, listina (v sg. zřídka)     
Actus apostolorum Skutky apoštolů (i takto v sg.) LMALB    
actus fidei m. svědectví víry, autodafé     
actus, us, m. (význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")     
actus, us, m. (význam "puzení" nenal. v Pražákovi, MLLM ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")     
actus, us, m. čin, skutek, úkon, výkon ; jednání, konání, činnost, aktivita, dělání ; hnaní, pohánění, popohánění ; prudký pohyb, běh, chůze ; hnaní, pohánění ; pohlavní styk, akt ; přednes, přednášení, pronášení (promluvy) ; disputace ; dějství, akt (část divadelní hr Pražák, LMALB, DZ ; viz též in actu    
actus, us, m. míra (jen ve spec. případech: eodem actu invisior erat) Pražák    
actus, us, m. veřejná funkce ; funkce církevního advokáta (actor) ; okrsek (svěřený nějakému funkcionáři) ; stupeň příbuzenství MLLM    
ad co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu     
ad k, ke, ku (o pohybu a směru) ; k, ke, na (o účelu, např. zajít si na jídlo) ; až po, po (o hranici ; od hlavy k patě apod.) ; u, při (o blízkosti) ; za, při (o okolnosti, např. za zvuků píšťaly) ; k, v (časově: k večeru)     
ad absurdum k nesmyslnosti, ad absurdum     
ad amplius více, napříště     
ad differentiam + gen. na rozdíl od LMALB    
ad differentiam + gen. narozdíl od čeho ; aby se odlišilo od čeho, za účelem odlišení od     
ad hoc v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)     
ad hunc modum takto     
ad infinitum donekonečna, do nekonečna     
ad instar (Pražák pod instar přímo neuvádí)     
ad libitum podle libosti     
ad limina apostolorum (Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")     
ad minus přinejmenším     
ad minus přinejmenším, nejméně     
ad multam noctem když již noc postoupila     
ad perpendiculum svisle     
ad tempus načas, dočasně, na okamžik, na chvilku, prozatím ; v určený čas, v pravý čas, včasně     
ad unus omnes do jednoho Pražák I, s. 21    
ad verbum doslova     
Ada, ae, m. Adam     
adaequo, are, avi, atum vyrovnat se, stačit     
Adalbertus, i, m. Vojtěch     
adamo, are, avi, atum zamilovat si, oblíbit si     
addo, ere, addidi, additum přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat     
adduco ere, duxi, ductum k sobě táhnout, přitahovat     
adductus, a, um přiveden, pohnut, sveden     
ademo, ere odebrat     
adeo, ire, ii, itum ad alqm. napadat někoho     
adeo, ire, ii, iturus odebrat se, pustit se     
Adeodatus Bohdan tak překlad Zlaté legendy    
adequito, are, avi, atum najíždět, dorážet     
adesse být přichystán     
adhaereo, ere, haesi, haesum vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s     
adhes- [viz adhaereo]     
adhibeo, ere, ui, itum přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)     
adhortor, ari, atus sum vybízet, pobízet     
adhuc (MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")     
adhuc alespoň??? (hodí se do anonpojed, ale LMALB ani Pražák neuvádí)     
adhuc až sem, až dosud, dosud, posud, do nynějška, ještě nyní, dotud, potud ; ještě     
adhuc až sem, až dosud, dosud, posud, do nynějška, ještě nyní, dotud, potud ; ještě [já jsem to viděl i v kontextu, kde by bylo nejlepší překládat "alespoň", ale Pražák nic takového]     
adhuc dosud, doposud, ještě, až sem, až dosud     
adhuc dosud, dotud, ještě, mimoto ; nadto, ještě nadto, navíc ; ještě jednou, dokonce ještě jednou LMALB ; nic víc    
adhumatio, onis, f. pohřeb     
adiaceo, ere, ui, - ležet u, ležet vedle     
adigo, ere, egi, actum přirážet, zatloukat, zarážet     
adigo, ere, egi, actum zarážet, přitloukat, vrážet     
adimpleo, ere, evi, etum naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)     
adinvenio, ire nalézt     
aditus, us, m. příchod, přístup, vchod     
aditus, us, m. příležitost, prostředek, právo, příchod, přestup     
adiungo, ere, iunxi, iunctum přidružit, získat si     
adiungo, ere, iunxi, iunctum připojit, přivazovat, připřahovat ; přidružit ; získat si     
adiuramentum, i, n. zapřísahání, naléhání Pražák ; MLLM ; LMALB nic    
adiuratio, onis, f. zapřísahání ; zaklínání (ďábla) LMALB ; MLLM ; Pražák nic, jen adiuro a adiurament    
adiurative jako zapřísahání LMALB    
adiuratus, a, um přísežný ; svěcený, zaklínaný LMALB    
adiuro, are, avi, atum alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se     
adiuro, are, avi, atum přísahat, stvrzovat přísahou ; přidávat k přísaze ; alqm zapřísahat koho (aby něco udělal) ; alqm vyslovit nad někým magickou formuli, která činí ordál účinným (DZ: Fournier I, 314 adiuracio i pro magickou formuli vůbec) MLLM, Pražák, LMALB    
adiutorium, ii, n. podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění     
administer, tri, m. pomocník     
administro, are, avi, atum spravovat, řídit     
administro, are, avi, atum vykonat, provést, obstarat     
administro, are, avi, atum vykonat, provést, obstarat, manévrovat     
admiror, ari, atus sum alqd. divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se neklas. též propter alqd. ; tak DHC 309:10    
admitto, ere, misi, missum pouštět     
admitto, ere, misi, missum pouštět co, vypouštět, spouštět, hnát ; připouštět, vpouštět (o osobách) ; připouštět (zvířata k páření) ; dopustit se, připustit na sebe ; dovolovat     
admitto, ere, misi, missum připouštět, dopouštět, stihnout     
admitto, ere, misi, missum připouštět, stihnout     
admodum nadmíru     
admoneo, ere, ui, itum připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet     
adnoto, are, avi, atum poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat     
adorior, i, adortus sum napadnout, přepadnout     
adorior, iri, adortus sum hnát se, napadat, přepadat     
adorior, iri, ortus sum napadat, útočit     
adoro, are, avi, atum (alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM) Pražák, LMALB, MLLM    
adoro, are, avi, atum vzdát chválu, chválit, klanět se DZ    
adorulum, i, n. houska LMALB    
adscisco, ere, ivi, itum přibrat       
adst- viz ast-     
adulescentior mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)     
adulterium, ii, n. cizoložství, zálety     
adumbrare zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt MLLM    
advenanto, are, avi, atum přicházet ; objevovat se, vyskytovat se     
adventor, oris, m. návštěvník, příchozí, host ; cizinec     
adversa nocte proti noci     
adversum, i, n. protivenství     
adversus, a, um obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa     
adverto, ere, ti sum obracet     
advoco, are, avi, atum svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)     
aeger, a, um smutný, trudný, strastný, nemocný     
aegre těžko, stěží, obtížně, nesnadně     
aemulatio, onis, f. soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist     
aequalis, e rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký     
aequinoctium, ii, n. rovnodennost     
aequitas, tis, f. spravedlnost, vyrovnanost     
aequo, are, avi, atum vyrovnávat, srovnávat, urovnávat     
aequus, a, um rovný, správný     
aequus, a, um rovný, správný, spravedlivý     
aer, aeris, m. vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku) Pražák a LMALB    
aerarius, a, um kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční     
aerarius, ii, m. kovář, kotlář, zlatník ; razič mincí ; strážce pokladnice ; poplatník (občan nezařazený do tribuí, ale podléhající daňové povinnosti) Pražák, LMALB, DZ    
aereum, i, n. měděná barva ; předmět vyrobený z mědi     
aereus, a, um (LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2) část 1    
aereus, a, um (příklady pod aërius: a-eas, a-ee, tj. aëreas, aëree: pod aëreus ostatně LMALB udává "v. aërius". Rozlučník může leckterý rkp. vynechávat, např. působením analogie se subst. aer, z čehož plyne závěr: "aereus" může být i podoba "aërius") část 2    
aereus, a, um kovový     
aereus, a, um kovový, železný, měděný ; okovaný ; (WEH užití v RS 58:27 překládá "zářivý / třpytný") Pražák a LMALB    
aëreus, a, um (form. aërius) vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") ; blankytný, azurově modrý, v barvě nebe LMALB, Pražák, MLLM    
aerifer, era, erum kovonosný Pražák    
aërius, a, um vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch     
aërius, a, um vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") Pražák a LMALB    
aërius, a, um vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") ; blankytný, azurově modrý, v barvě nebe Pražák, LMALB, MLLM    
aes alienum cizí peníze = dluhy     
aes alienum dluh, dluhy     
aes viride měděnka     
aes, aeris, n. 1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;     
aes, eris, n. kov, měď, bronz     
aes, eris, n. kov, měď, bronz, mince, peníze     
aestas superior loňské léto     
aestimatio, onis, f. odhad     
aestivus, a, um letní     
aestus, us, m. příboj, vlnobití, vlnění     
aestus, us, m. příliv, klidné vlnění, vlnící se moře     
aestus, us, m. vedro, horko     
aevum, i, n. svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost MLLM    
affero, ferre, tuli, latum připojit se, přinést si do     
affero, ferre, tuli, latum přispívat, způsobovat     
afficio, ere, feci, fectum obdařit, opatřit, působit     
afficto, are, avi, atum potlouci, vrážet     
affictus, a, um rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen     
affinitas, atis, f. příbuznost (vzniklá sňatkem)     
affirmo, are, avi, atum zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat     
affliga, ae, f. vyrážka, pupenec     
affligo, ere, afflixi, afflictum ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit Pražák a LMALB nic víc    
affligo, ere, afflixi, afflictum přirážet (k čemu), vrážet, narážet (do čeho) ; porouchat, poškodit, (pas.) ztroskotat ; srážet, porážet, povalit, (pas.) padnout, zřítit se, svalit se, klesnout ; zbořit, vyvrátit ; ponižovat, pokořovat Pražák a LMALB nic víc    
affligo, ere, flixi, flictum povalit, zřítit se     
Agareni, orum, m. Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]     
Agennensis, e agenský (související s městem Agen)     
aggrego, are, avi, atum přidružit se     
agite penitentiam čiňte pokání     
agmen, inis, n. tah, voj     
ago, ere, egi, actum jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit     
ago, ere, egi, actum pojednávat (v textu o čem + ak.) DZ ex Moneta 283a ; Pražák neuvádí    
ago, ere, egi, actum pořídit, provést     
ago, ere, egi, actum vypouštět (např. duši) ; vrhat, házet ; posouvat (o obléhacích strojích) ; dávat, hrát, provozovat (o divadle) ; trávit, žít, vést (život) ; žít, trávit, být, prodlévat, pohybovat se (kde), pobývat, bydlet     
ago, ere, egi, actum vztyčit, položit     
agricultura, ae, f. zemědělství, hospodářství     
aio, ais, ait říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat Pražák neuvádí, ale ait je myslím préz. i pf.    
alacritas, atis, f. bojechtivost, hbitos, čilost     
alacritas, atis, f. bojechtivost, nadšení     
alarii, orum, m. spojenecké čety     
alaris, e = alarius, a, um na křídle, spojenecký     
Albanensis, e albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)     
Albania, ae, f. (též Abania, Arbania aj.) Skotsko Nitze - Jenkins, Perlesvaus, 18 a slovníček    
Albiensis, e albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)     
albigensis, e albigenský     
Albigensis, e albigenský, související s Albi (ani po křížové výpravě proti albigenským nebylo vždy nutně užíváno Albiensis a albigensis nebylo omezeno na katary, např. Migne, PL: Constantius Albigensis episcopus: Epistola ad sanctum Desiderium, Cadurcensem episcopum)     
alces, is, f. los     
alias dictus jinak řečený     
alibi jinde     
alibi jinde, na jiném místě     
alicuius něčí     
alienata mens zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost     
alieno, are, avi, atum zcizovat, odvracet     
alienus, a, um cizí, nepříznivý, nevýhodný     
alienus, a, um nepříznivý, nevýhodný     
aliqua někudy, nějak     
aliquamdiu (po) nějaký čas, jistou dobu     
aliquando kdysi ; někdy     
aliquando někdy ; leckdy ; kdysi, druhdy ; jednou, konečně     
aliquantulum maličko, trochu, trošku, trošičku adv.    
aliquantulum, i, n. troška, trošinka, malé množství     
aliquantulus, a, um maličký     
aliquis, aliqua, aliquid někdo, něco ; některý, nějaký     
aliquis, aliquid někdo, něco ; některý, nějaký ; (LMALB též) několik ; (DZ) něco (čeho)? (příslovce množství) ; někdo, něco (o někom / něčem významném) LMALB, Pražák, DZ    
aliquo někam ;     
aliquo facinore comperto zjištěním nějakého přečinu     
aliquotiens několikrát     
aliquovorsum někam     
aliter jinak     
aliter nescit (často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)     
alium, ii, n. česnek     
alius sed non alienus odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)     
alius, a, ud jiný, jinaký     
allium, ii, n. (lid.) česnek     
alo, alere, alui, altum živit     
alqm certiorem facere zpravovat někoho, dávati někomu zprávu     
alqm. certiorem facere zpravovati, dávati zprávu     
alta voce nahlas DZ ex RS    
alte nahlas     
alteruter ... alterutrum jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého DZ ex RS 55:1    
alteruter, alterutra, alterutrum (gen. alterius utrius / alterutrius, podobně další pády) jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý     
alterutrum navzájem, vzájemně adv.    
altitudo, inis, f. hloubka     
amb- předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")     
ambactus, i, m. služebník     
ambages, um, f. okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky     
ambo oba dva spolu (skloňováno podle duo)     
ambo, ambae, ambo oba dva spolu (skloňováno podle duo)     
ambulo, are, avi, atum chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat     
amen amen     
amentia, ae, f. šílenost, nepříčetnost     
amezo? [nenal., zřejmě vlastní jméno.]     
amititia, ae, f. přátelství ; přátelé     
amitto, ere, misi, missum vzdálit se, zratit     
amitto, ere, misi, missum vzdálit se, ztratit     
amitto, ere, misi, missum ztrácet     
amitto, ere, misi, missum ztratit, pozbýt     
amodo odteď, od nynějška, od této chvíle, nyní, v dalším     
ample hojně, rozsáhle     
ample rozsáhle, široce, objemně ; hojně, bohatě ; nádherně, skvěle (o slohu)     
amplexio, onis, f. objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)     
amplifico, are, avi, atum zvětšovat, rozšiřovat     
amplitudo, inis, f. velikost, rozlehlost, rozsáhlost     
amplitudo, inis, f. velikost, velkolepost, důstojnost     
amplius hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení) LMALB a Pražák nic víc    
amplius navíc, ještě? (RS 45:6 ad hec dico amplius quod multi...)     
amplius více, větší počet     
amplius více, víc     
amplus, a, um prostorný, velký, rozsáhlý     
amplus, a, um velký, prostorný     
an či     
an - an či - či     
anceps, itis dvojí, dvojstranný     
ancora, ae, f. kotev, kotva, kotvice     
angenensis agenský (město v jižní Francii)     
anguilla, ae, f. úhoř     
angusti montes strmé skály, těsně k moři přiléhající     
angustiae, arum, f. úžina     
angustiae, arum, f. úžina, úzké cesty     
angustus, a, um těsný, úzký     
anima, ae, f. duše     
animadverto, ere, rti, rsum dávat pozor, všímat si     
animadverto, ere, rti, rsum dávat pozor, všímat si, zpozorovat     
animal, alis, n. živý tvor, živočich     
animans, antis, m. f. i n. živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)     
animatus, a, um živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný     
animum advertere upínat zřetel, zpozorovat     
anno dominicae incarnationis + číslo roku X od Vtělení Páně     
Anno Dominice incarnacionis (+ numerus) roku (+ číslo) od Kristova vtělení     
anno incarnati verbi roku X od Vtělení Slova viz Michaud in Reliques, 209, pozn. 54.    
annoto, are, avi, atum poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat     
annoto, are, avi, atum zapsat     
annuntio, are, avi, atum oznámit, vyprávět, sdělit     
ante na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí) DZ    
ante napřed, vpředu ; kupředu, vpřed ; dříve, předtím ; před, na (na očích), nad (koho vynikat) Pražák a LMALB nic víc    
ante předtím, dříve     
ante conspectum + gen. před kým, v přítomnosti koho     
ante exactam hiemem před koncem zimy     
ante longe dlouho předtím, před dlouhou dobou     
ante omnia především     
ante tempora před časem, svého času     
antea předtím, dříve     
antecedo, ere, cessi, cessum předstíhat, předbíhat, předčit     
antecedo, ere, cessi, cessum předstihovat, předbíhat     
antecello, ere předcházet, vynikat     
antedictus, a, um svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)     
Antibari Bar (dalmatské město)     
antiquissimus, i, m. stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)     
antiquissimus, i, m. stařešina? (Pražák, LMALB ani MLLM nic ; takto DZ pro RS 58:20)     
antiquitas, atis, f. starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost     
antiquitus od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách     
antiquitus odedávna, odjakživa     
antiquus, a, um někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější     
antiquus, i, m. (Pražák ani LMALB nic)     
antistita, ae, f. velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)     
antistites, itis, f. velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)     
antistites, itis, m. velekněz, nejvyšší kněz, arcikněz, představený chrámu, hlavní obětník ; velekněz, pontifex (papež) ; dozorce ; mistr (přen. o člověku dovedném v nějaké disciplíně)     
anuus, a, um jednoroční, celoroční     
aperte zjevně     
apertus, a, um otevřený     
apocalistica apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana porušené čtení?    
apoplexia, ae, f. mrtvice     
Appamiae, arum, f. (geogr.) Pamiers DZ ex Fournier    
apparentia, ae, f. zdánlivost     
appareo, ere, parui, - objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný     
apparet je zřejmé, je patrné, vysvítá, je nabíledni, je očividné, ukazuje se     
appellans, antis, m. kdo se odvolal     
appellare ad duelum vyzvat na souboj     
appellatus, i, m. strana, proti níž směřuje odvolání     
appello, are, avi, atum jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem") DZ    
appello, are, avi, atum jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")     
appello, are, avi, atum nazývat, jmenovat, titulovat, zvát ; v pasivu nazývat se, zvát se, jmenovat se, být zván, slout ; jmenovat, jmenovitě uvést, zmínit se o kom     
appello, are, avi, atum nazývat, jmenovat, titulovat, zvát ; v pasivu nazývat se, zvát se, jmenovat se, být zván, slout ; jmenovat, jmenovitě uvést, zmínit se o kom ; provolat (císařem, MLLM) Pražák, LMALB, MLLM    
appello, are, avi, atum odvolávat se na co, dovolávat se čeho, opírat se o co ; dožadovat se čeho (alqd) MLLM    
appello, are, avi, atum promlouvat ke komu, oslovovat koho, pozdravit koho ; vzývat, volat na pomoc, dovolávat se, žádat o přispění, doprošovat se ; odvolávat se (k soudu apod.) ; apelovat na koho ; vyzývat, upomínat ; povolat k čemu (ke splnění povinnosti apod.) Pražák, LMALB, MLLM    
appello, are, avi, atum promlouvat ke komu, oslovovat koho, pozdravit koho ; vzývat, volat na pomoc, dovolávat se, žádat o přispění, doprošovat se ; odvolávat se ; apelovat na koho ; vyzývat, upomínat     
appeto, ere, ivi, itum dychtit, toužit     
appeto, ere, ivi, otum dychtit, toužit     
appeto, ere, ui, - blížit se, nastat, hnát se     
applico, are, ui, citum opírat se     
appono připojit, přidružit     
appono, ere, posui, positum prostřít (stůl) ; předkládat, nosit na stůl, posloužit, servírovat ; přidávat, přidělovat ; přidružit, přikázat     
approbo, are, avi, atum souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit     
apud u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)     
apud u, v (se jménem kostela či kláštera) ; k čemu, do čeho ; v (místně) ; od koho (něco přijmout apod.) ; s kým, spolu s kým ; čím, s čím, prostřednictvím čeho ; s čím (uvozuje pocit: s velkou bolestí apod.) LMALB, MLLM    
apud praesentiam před kým     
apud sedem apostolicam k apoštolskému stolci (LMALB)     
apud vulgus lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)     
aquatio, onis, f. opatřování vody, doprava vody     
aquila, ae, f. orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba) Pražák nic víc    
aquila, ae, f. orel, znak římské legie     
aratura propria orné pozemky     
arbitrium, ii, n. vůle, libovůle     
arca, ae, f. archa     
arcanum, i, n. tajemství, tajnost     
arcanus, a, um uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný     
arcem efficere vytvářet pevnost     
arcesso, ere, ivi, itum přivolat, povolat     
arcesso, ere, sivi, situm povolat     
arcesso, ere, sivi, situm přivolat, povolat, zavolat     
ardeo, ere, arsi, arsum shořet, být spálen, zahořet     
Arduena, ae, f. Arduenský les     
Arelate Arles tak Říčan    
arguo, ere, ui, utum dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu     
archanus, a, um tajný klas. arcanus    
archidiaconus, i, m. arcijáhen     
archiepiscopus, i, m. arcibiskup     
aridum, i, n. sucho, souš, suchá země     
aries, etis, f. trám     
arma ponere složit zbraň     
armamentum, i, n. lodní výzbroj     
armatus, a, um ozbrojený     
armo, are, avi, atum vyzbrojit, vypravit     
arroganter zpupně     
arrogantia, ae, f. domýšlivost     
arrogantiam sumere stát se domýšlivým     
articulum fidei článek víry     
articulus, i, m. ohbí, kloub     
artificium, ii, n. dovednost, řemeslo, umění     
artus, a, um pevný     
artus, a, um úzký, těsný ; stísněný ; hustý, nabitý (hosty) ; pevný ; sklíčený ; skrovný, nuzný     
arx, arcis, f. pevnost     
ascendo, ere, scendi, scensum vystoupit, vylézt     
Ascensio Domini Nanebevstoupení Páně     
ascensus, us, m. vzestup, vystupování, výstup     
ascribo, ere, scripsi, scriptum připsat, připojit, přidat (do listiny) ; zařadit koho kam, počítat koo mezi, přijmout ; ustanovovat, zřizovat ; připisovat, přičítat komu co ; přivlastňovat komu co     
aspidus??? v Pražákovi nenal.     
assero, asserere, asserui, assertum přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co     
assero, serere, serui, sertum potvrdit, dotvrdit, podpořit, podložit, podbudovat? (DZ ex RS 53:8, v souladu s překladem Duvernoy, kt. uvádí asseoir, což je "posílit, posadit, usadit, upevnit" aj. a s tímto lat. slovem etymologicky souvisí)     
assero, serere, serui, sertum připojovat, přiřadit, prohlásit za ; přivlastňovat ; tvrdit, prohlašovat     
assero, serere, serui, sertum připojovat, přiřazovat ; brát v ochranu ; přiřknout, přislíbit ; tvrdit, říkat ; mluvit ; prohlašovat za (zejm. za otroka či svobodného ; přivlastňovat si co, osobovat si co, prohlašovat koho za co ; prohlašovat, tvrdit, jistit Pražák a LMALB    
assero, serere, sevi, situm sázet podél     
assertus, a, um přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný     
assevero, are, avi, atum vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem     
assisto, ere, stiti, - přistupovat, pomáhat ; být přítomen     
assisto, ere, stiti, - přistupovat, stát     
assisto, ere, stiti, - stavět se, stanout, přistoupit, stát u, být přítomen ; pomáhat (přen.)     
assuefacio, ere, feci, factum zvykat si, navykat, učit     
assuefacio, ere, feci, factum zvykat, navykat     
assumere crucem vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení     
assumo, ere, sumpsi, sumptum brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si Pražák, LMALB, DZ    
assumo, ere, sumpsi, sumptum vzít na sebe co, ujmout se čeho ; brát, brát si, požívat (lék, pokrm) ; vzít na nebe ; uvést jako druhou návěst (fil.) ; přijmout (tělo z Marie Panny) ; přijímat (tělo a krev Páně) ;  Pražák, LMALB, DZ    
assumptio, onis, f. nanebevstoupení     
assuo, ere, adsui, adsutum přišívat     
asto, are, stiti, - stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět     
asto, are, stiti, - stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět ; stát, trvat     
astringo, ere, strinxi, strictum utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích     
astrolabium, ii, n. astroláb     
at ale, však, avšak     
at ale, však, avšak, přece alespoň     
at ale, však, za to     
at alespoň     
at naproti tomu, ale, však, zato     
at přece alespoň     
atramentarium, ii, n. kalamář     
attendo, ere, di, tum natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)     
attente pozorně, bedlivě, napjatě     
attingo, ere, tigi, tactum dotýkat se, sahat     
attribuo, ere, bui, bitum přidělit     
attribuo, ere, ui, utum (MLLM nic, ani pod atribuo)     
attribuo, ere, ui, utum přičítat, klást (za vinu apod.), klást na vrub     
attribuo, ere, ui, utum přidělit ; přidávat, dávat, přidělovat ; přikazovat ; přidělovat, určit, vykázat (např. místo komu) ; podřizovat (koho komu), odevzdat vládu (komu) ; přidělit, svěřit, dát ; ukládat, uložit, vykázat (komu co) ; přičítat, klást (za vinu apod.), klást na vr     
attribuo, ere, ui, utum přidělovat, přidávat LMALB nic víc    
attribuo, ere, ui, utum připisovat komu co (v myšlenkách)??? (DZ ; takto snad v RS 49:13)     
Auallonia, ae, f. Avalon     
auctor, oris, m. původce, autor     
auctor, oris, m. původce, autor ; napomahatel, podporovatel, podpůrce ; ručitel, dotvrditel ; rukojmí ; svědek, zpravodaj ; pramen, autorita ; dějepisec, spisovatel dějin Pražák celkem nic moc víc    
auctor, oris, m. rádce, návodce, původce konání, navrhovatel, doporučitel ; stvrzovatel ; původ ; zakladatel, vynálezce ; prodávající čes. výrazy Pražák    
auctoritas, atis, f. citát, autorita (biblické citáty o ustanovení zpovědi apod., takto TDH 312:12) ; stvrzení, záruka, jistota ; platnost spolehlivost, hodnověrnost ; odpovědnost ; doklad, listina ; příklad, vzor ; vážnost, vliv, váha, moc ; důraz, ráznost ; úsilí     
auctoritas, atis, f. vážnost     
auctoritas, atis, f. vlivná osobnost, autorita ; rada, přímluva, domluva ; vůle (vyjádřená hlasováním), nález, usnesení, rozhodnutí, schválení ; zplnomocnění, pravomoc, plná moc (i o listině) ; vlastnictví, vlastnické právo     
auctus, a, um zvětšený, zveličený     
audeo, ere, ausus sum být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se Pražák a LMALB    
audio slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen     
audio, ire, ivi, itum slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen     
auditio, onis, f. zpráva     
auditor, is, m. posluchač ; žák Pražák ani Šenková nic víc    
aufugio, ere uprchnout     
augeo, ere, auxi, auctum nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)     
augeo, ere, auxi, auctum porodit     
augeo, ere, auxi, auctum zvětšovat, rozmnožovat, podporovat v růstu ; zvětšovat, zesilovat, zvyšovat ; podporovat, zvelebovat, povznášet ; oslavovat ; růst, mohutnět, vzmáhat se, nabývat moci (v pas.) ; přibývat, množit se     
Auinone Avignonet je to fr., nebo lat?    
Auinone Avignonnet     
Auinone? Avignonet Šanjek    
auriculare, auricularis, n. polštář MLLM    
auriga, ae, f. vozataj, kormidelník     
aut nebo     
autem avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá) Pražák nic víc    
autem pak (výplňkové slovo)     
autenticus, a, um věrohodný, autentický     
auxilium ferre pomoci     
Avallonia, ae, f. Avalon     
avaritia, ae, f. chamtivost, lakota     
avarus, a, um lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho     
avarus, i, m. lakomec     
aversus, a, um obrácený zády, prchající     
averto, ere, verti, versum odchýlit     
averto, ere, verti, versum odvrátit     
Ax (subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)     
babtisma křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)     
balistarius, i, m. střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty české výrazy Pražák    
balistorius Pražák nic, ale viz ballistarius     
balistorius, ii, m. (LMALB nic, ale viz ballistarius)     
balistorius, ii, m. (Pražák, LMALB ani MLLM přímo nic, nepochybně form. balistarius, ballistarius)     
ballistarius (české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)     
ballistarius, i, m. střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty české výrazy Pražák    
ballistarius, ii, m. střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš LMALB    
ballistator, is, m. střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš LMALB    
ballisto, are, avi, atum střílet     
ballistorius, ii, m. (LMALB nic, ale viz ballistarius)     
Balneoregensis, e bagnioregský, související s Bagnioregiem Lansing, Power and Purity    
Balneoregiensis, e bagnioregský, související s Bagnioregiem Lansing, Power and Purity    
baptismus, i, m. křest     
barbarus, a, um barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý     
bava, ae, f. slina     
beatus, a, um blažený ; blahořečený, blahoslavený     
beatus, a, um blažený ; svatý (sic, svatý, ne blahoslavený: takřka si troufám říci, že ve většině pramenů je beatus, ne sanctus ; beata Maria atd.)     
behemat Behemót LMALB    
Belasius, i, m. Blažej tak překlad Zlaté legendy    
belicosus, a, um bojovný, bojechtivý     
bellus, a, um hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný     
bene bezvýhradně, naprosto MLLM nic víc    
bene dobře, řádně, náležitě ; hojně (slibovat) ; dobře, velmi, hodně (u adj. a adv.)     
bene dobře, řádně, náležitě ; hojně (slibovat) ; slavně (umírat) ; dobře, velmi, hodně (u adj. a adv.) ; opravdově, pravou vírou (věřit) ; právem ; určitě, přinejmenším, jistě, nejméně (u číslovek) ; jistě, vskutku Pražák a LMALB ; další významy jen ve spojeních    
bene klidně, třeba i??? (DZ, v LMALB ani Pražák tento význam nenal., ale srv. TDH 313:35 a jeden význ. fr. "bien", srv. též 313:28n.: "v případě veliké nutnosti bene fit ab uno solo" ; 313:36, ale to může být trochu jiné)     
bene samozřejmě, ovšem??? (viz TDH 315:17 ; LMALB ani Pražák nic, co by sem padlo ; srv. jeden z významů fr. "bien", které ostatně užívá Duv. Rel. 207 ve svém překladu tohoto místa)     
bene bis nejednou LMALB    
benedico, ere, dixi, dictum požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem MLLM    
beneficio sortium příznivým vrhem losů     
beneficium, ii, n. dobrodiní, laskavost     
benignitas, atis, f. dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost     
bessea (LMALB nic)     
bibo, ere, bibi, - pít     
biduum, i, n. doba dvou dní     
biennium, ii, n. dva roky     
bini, ae, a po dvou, dva     
bipartito na dvě strany, dvojím směrem     
bipedalis, e dvoustopý     
bladum, i, n. obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu     
blandimentum, i, n. lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab     
blandior, iri, itus sum lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku) alci    
blasphemia, ae, f. rouhání, urážka     
blaveum, i, n. modř, modrá barva LMALB    
blaveus ^1, a, um modrý ; způsobující modřinu (o ráně) LMALB, DZ    
blaveus ^2 (form. flaveus) LMALB ; sic, odkaz na flaveus, ne flavens    
blavis, e modrý LMALB    
blavum, i, n. obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)     
blavus, a, um (form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)     
blavus, blaweus, blawius (form. blaveus) LMALB    
bona cum venia s laskavým dovolením     
bona venia s laskavým dovolením     
bona voluntate dobrovolně, se souhlasem     
bona, arum, n. dobrotivost     
bona, orum, m. majetek     
bonae memoriae blahé paměti     
bonitas, atis, f. úrodnost     
Bononia, ae, f. Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)     
bonus, a, um dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný Pražák a LMALB    
bonus, a, um řádný, poctivý, šlechetný, počestný, čestný ; svědomitý, spolehlivý ; poctivý, nezištný ; laskavý, přívětivý, dobrotivý, vlídný, milostivý, dobromyslný ; velký, vysoký (o stáří) ; levný, laciný Pražák a LMALB    
bonus, i, m. vlastenec, dobrý občan     
Bosona, ae, f. Bosna     
Bossona, ae, f. Bosna     
bracae, arum, f.  nohavice, široké nohavice     
brachium seculare n. světská paže (světská moc)     
brachium, ii, n. předloktí, rameno     
brachium, ii, n. ruka ; větev     
Brisciensis, e z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]     
Brixia, ae, f. Brescia     
Brixia, ae, f. Brescia [ověřeno v Pražákovi i lat-fr]     
brutum, i, n. němá tvář, nerozumný tvor LMALB    
brutum, i, n. nevědomé zvíře, zvíře     
brutum, i, n. zvíře DZ    
brutus hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný     
brutus, i, m. zvíře? Pražák ani Šenková nic    
buffo, are, avi, atum (Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)     
buffo, onis, m. ropucha ; želva ; šašek Pražák, MLLM, LMALB    
bufo, onis, m. ropucha ; želva ; šašek Pražák, MLLM, LMALB    
Bulgaria, ae, f. Bulharsko     
Burdigala, ae, f. Bordeaux Oursel, P., 3    
burdo, fustis, baculus hůl     
burellum, i, n. (druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) LMALB    
burellus, i, m. (druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)     
caba, ae, f. kopyto (koňské)     
cabacina, ae, f. (předmět z cenného materiálu)     
cabacium, ii, n. (Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a     
cabacium, ii, n. tam jsem to ani nečekal ; podle kontextu snad ranec či taška, nebo možná kabátec ; v LMALB nal. jen cabacina s opisným výkladem "předmět     
cabacium, ii, n. z cenného materiálu" ; Fournier I, 237: cabacium vel doblerium ; kabátec nal. pod tuším cabatus, snad ve Forcellini, s pozn. o reg. povaze: české země, Polsko, určitě ne v LMALB, Pražák ani MLLM, a halena, kabátec v MLLM pod dobletus)     
cadaver, eris, n. mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka) Pražák a LMALB    
cadente die k večeru     
cadere a causa prohrát při, prohrát soudní spor     
cadere a feudo ztratit právo na léno     
cadere in deliberationem přicházet v úvahu     
cadere in morbum onemocnět     
cadere in suspicionem upadnout v podezření     
cado, ere, cecidi, casurus  (in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku) Pražák, MLLM, DZ    
cado, ere, cecidi, casurus padat     
cado, ere, cecidi, casurus padat, klesat ; klesnout, zahynout ; zřítit se, být dobyt ; ochabovat, podléhat, pozbývat síly ; padnout (o svrženém vládci) ; zapadnout, upadnout v zapomnění ;     
cado, ere, cecidi, casurus padat, padnout (v šir. smyslu) ; (abl. abs.) vypadnout odkud ; padat, dopadat ; sjíždět (o blescích) ; stékat, vytékat, vtékat ; (o hvězdách) zapadat, zacházet, sklánět se k západu ;     
cado, ere, cecidi, casurus padnout, zahynout     
caedes, is, f. vražda     
caementarius, ii, m. zedník MLLM nic víc ; Pražák nic    
caemento, are, avi, atum stmelovat, zdít DZ podle MLLM    
Calabria, ae, f. Kalábrie     
calamitas, atis, f. pohroma, zkáza     
calamitas, atis, f. válečná nehoda, porážka v boji     
calceamentum, i, n. střevíc, bota     
calceus, i, m. bota, botka (kryjící celou nohu)     
Caledonia, ae, f. Kaledonie (dnešní Skotsko)     
calefacto, are, avi, atum ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně) Pražák    
calefio, fieri, factus sum (pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se Pražák, gram. kategorie tam nejsou, doplnil DZ    
calegarius, ii, m. švec Lansing, PP    
caliga, ae, f. (Fournier I, 315)     
caliginosus, a, um temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný     
caliginosus, a, um temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný, zahalený v mrákotu ; mlžný Pražák nic víc    
caligo, inis, f. temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)     
calliditas, atis, f. zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost     
calo, nis, m. vozataj, příslušník zásobovacího oddílu     
calumnia, ae, f. klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání vypsáno i z kontextů ve Vg.    
camba, ae, f. noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)     
cancer, cri, m. rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina     
candelabrum, i, n. svícen (kandelábr), nosič svíček     
candella, ae, f. svíčka     
canebatio (Fournier I, 337)     
canna, ae, f. třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky     
canonizatio, onis, f. svatořečení, kanonizace     
capax, acis prostorný, objemný, velký ; obsahující, obsáhlý ; schopný čeho, chápavý     
capio, ere, cepi, captum dorazit, obsadit     
capio, ere, cepi, captum chopit se, pojat     
capio, ere, cepi, captum pociťovat, dostávat, přijímat     
capra, ae, f. koza     
captus, us, m. chápavost, vnímavost, schopnost     
caput, itis, n. pramen     
caput, tis, n. hlava, člověk, osoba, jednotlivec     
Carcasona, ae, f. Carcassonne     
Carcassensis, e carcassonský     
Carcassona, ae, f. (geogr.) Carcassonne DZ ex Fournier    
carego, are (LMALB ani Pražák nic)     
carego, are (Pražák, Šenková ani LMALB nic)     
carena, ae, f. půst (čtyřicetidenní) ; veřejné pokání ; dispens od veřejného pokání LMALB    
careo, ere, carui, cariturus být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde) Pražák a LMALB    
careo, ere, carui, cariturus být zproštěn, být zbaven ; být prost čeho, být bez čeho, nemít co, nedostávat se čeho, mít nedostatek čeho ; postrádat, pohřešovat ; neúčastnit se ; být vyhnancem (eufem.) Pražák a LMALB    
careo, ere, ui, - (+ abl.) postrádat, mít nedostatek     
carex, icis, f. ostřice     
cargo, are (LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar) DZ    
carnaliter tělesně     
Carneola, ae, f. (geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.) DZ    
Carneola, ae, f. [nějaká oblast poblíž Istrie a Dalmácie, možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.]     
Carnotensis ze Chartres, chartreský     
Carnutes, um, m. Karnutové (mocný keltský národ)     
caro, carnis, f. maso     
carru- (RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)     
carrus, i, m. vůz     
carrus, i, m. vůz (čtyřkolý dopravní)     
caseus, i, m. sýr     
cassus, a, um prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový     
castellanus, i, m. měšťan Lansing, Power and Purity, 229, velmi pravděpodobn    
castellum, i, n. tvrz, pevnost     
castigatus, a, um očištěný neklas. ; Oursel, P., 47    
castitas, atis, f. cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota Pražák nic víc    
castrum, i, n. hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)     
castrum, i, n. opevněná vesnice, castrum (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba ; castrum píše český překlad Brenonové ; Pražák udává hradiště) DZ    
castrum, i, n. opevněné místo, hradiště, ohrazené město ; hrad, tvrz ; obraz hradu vetkaný do látky ; hrad (jako součást rodového znaku) ; vojenské ležení, tábor ; válka, válčení, vojenská služba ; denní pochod ; tábor, strana (metaf.) LMALB a Pražák ; nic víc    
casu náhodou     
casus, us, m. osud     
catechismus, i, m. náboženská výchova ; katechismus     
catena, ae, f. řetěz, pouta, okovy     
Cathalonia, ae, f. Katalánsko     
cathara, ae, f. katarka     
catharus, i, m. katar     
catinus, i, m. mísa     
caulae, arum, f. pl. ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec     
caulis, is, m. lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí     
causa, ae, f. příčina, důvod, podnět ; důvodná příčina, právo, plné právo ; omluva, námitka ; předstíraná příčina, záminka, zástěra, výmluva     
causa, ae, f. věc, zájem, smýšlení     
causa, ae, f. věc, záležitost ; právní věc, pře, rozepře, spor, soud ; sporná věc, sporná otázka ; zájem, prospěch ; stav, okolnosti ; poměr k někomu, styk, spojení s kým ; smýšlení     
causam agere vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení     
causor, causari, atus sum uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat     
causor, causari, atus sum uvádět za příčinu, udávat za záminku, omlouvat se, vymlouvat se ; předstírat, naoko se stavět jakým, naoko dělat co [Pražák nic víc, ale DHC 308:30 užívá zdá se ve smyslu tvrdit, obdobně jako francouzské prétendre, které je předstírat i tvrdit]     
cautio, onis, f. obezřetnost ; záruka, ujištění     
cautio, onis, f. opatrnost ; zabezpečení, jistota, záruka ; úpis     
cavallarius maršálek     
caveo, ere, cavi, cautum vyhnout se, vystříhat se     
caveo, ere, cavi, cautum vyvarovat se     
cedo, ere, cessi, cessum kráčet, ubírat se, jít, stoupat, vykračovat si ; přecházet v něco, měnit se ; platit za co (pro re) ; přecházet na koho, dostávat se komu, připadnout komu ; stát se kořistí ; dopadat, dařit se, vést se (jak se vede) ; sloužit (např. dobře, o věci)     
cedo, ere, cessi, cessum ustupovat, odcházet, vystoupit, opustit, couvat ; zanikat, vytrácet se, mizet, míjet ; odstupovat, upouštět od čeho, vzdávat se, zříkat se čeho, přenechávat, postupovat něco komu (alci)     
cedo, ere, cessi, cessum ustupovat, povolovat, poddávat se, podrobovat se (alci) ; nevyrovnat se komu, zaostávat za někým ; postoupit, přenechat komu co, povolit komu, aby (tranzitivně)     
celararium, ii, n. sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech LMALBN    
celatio, onis, f. ukrývání, skrývání     
celebro, are, avi, atum + ak. slavit co     
cellararium, ii, n. sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech     
cellararius, ii, m. celerář (mnišská hodnost)     
cellare, is, n. zásobárna     
cellarerius, ii, m. (LMALB neuvádí, ale jistě další podoba slov souvisejících se sklepem: viz celler-, celar-, cellar- ; jistě je to totéž co cellerarius)     
cellarius, ii, m. správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne) LMALB    
cellerarium, ii, n. sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech LMALB    
cellerarius, ii, m. správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník LMALB    
cementarius, ii, m. zedník MLLM nic víc ; Pražák nic    
cemento, are, avi, atum stmelovat, zdít DZ podle MLLM    
cemeterium (form. coemeterium)     
cena, ae, f. večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina     
censeo, ere, ui, - být pro, navrhovat     
censeo, ere, ui, sum usnášet, ustanovit, nařídit, rozhodnout     
census, us, m. sčítání, počítání, soupis, seznam     
centrum gravitatis n. těžiště     
certus, a, um jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)     
certus, a, um jistý, dobře zpraven     
certus, a, um ustanovený, jistý, určitý     
cessare + inf. přestat dělat co, přestat s čím     
cessare a divinis dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů LMALB    
cessatus, a, um promeškaný, prozahálený, zameškaný     
cesso, are, avi, atum ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit Pražák a LMALB nic víc    
cetera ostatně, jinak     
ceteri, ae, a ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)     
ceterum ostatně ; (v protivě k záporu) ostatně však, avšak, ale, však, pak, nýbrž, naopak     
cibaria, orum, n. strava, potrava, pokrmy, zásoby     
cibus vetitus m. zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)     
cibus, i, m. pokrm, strava     
cimiterium (form. coemeterium)     
cingo, ere, cinxi, cinctum obklopit, obkličovat, obtáčet     
ciphum, i, n. pohár, kalich???     
circinus, i, m. kružidlo, kružítko     
circiter asi, okolo     
circiter okolo, asi     
circiter okolo, asi, k (okolo půlnoci, asi 50 atd.)     
circuitus, us, m. oběh, obvod, objem     
circuitus, us, m. obvod, zacházka, oklika     
circum v okolí, kolem     
circumcludo, ere, cludi, clusum obkládat, obložit     
circumdatus, a, um obehnaný     
circumdo, are, dedi, datum obložit, obestavit     
circumfundo, ere, fudi, fusum rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat     
circumfundo, ere, fudi, fusum shlukovat se, přivalit se, obkličovat, svírat     
circumsisto, ere, stiti, - obestoupit, sevřít     
circumspicio, ere, spexi, spectum uvažovat, rozvažovat     
circumstans, ntis, m. okolostojící     
circumvenio, ire, veni, ventum podvést, obstoupit     
circumvenio, ire, veni, ventum svírat, ohrožovat, podvést, obstoupit     
Cisrhenanus, a, um bydlící z této strany Rýna, před Rýnem     
citatus, a, um kvapný, rychlý, prudký     
citerior, ius přední     
citius rychleji ; spíše, snáze     
cito rychle, spěšně, honem     
cito, are, avi, atum rozhýbat, uvést v prudký pohyb, hnát ; vybudit ; přivolávat ; provolávat, vyvolávat ; vyvolávat (jménem za účelem zjištění, zda je osoba přítomna) ; předvolávat, obesílat (k soudu apod.) ; prozpěvovat, zpívat Pražák    
citra před     
citra z této strany ; před ; před (metaforicky, např. před cílem, ale i o čase) ; vyjma     
citra mare z této strany moře, na těchto březích     
civitas, atis, f. město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané     
civitate donare darovat občanské právo     
clam tajně     
clamor, oris, m. křik     
classis, is, f. válečné loďstvo     
cliens, ntis, m. poddaný     
cliens, ntis, m. poddaný, chráněnec     
clientela, ae, f. chráněnci, ochrana     
clientela, ae, f. ochrana     
co(rceo, ere, cui, citum držet na uzdě, krotit, trestat, kárat     
coaequalis, e vzájemně rovný     
coaeternus, a, um souvěčný sic, toto slovo se používá: např. v překladu Bonav    
coaeternus, a, um souvěčný (tak např. v překladu Bonaventura, Putování mysli do Boha ; Boží obce, trad. Nováková aj.), stejně věčný (Řehoř z Toursu, trad. Kincl)     
coauditor, is, m. [Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]     
coauditor, is, m. jeden ze soudců, jeden ze soudců papežského dvora LMALB nic víc    
coauditor, is, m. Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící     
coauditor, oris, m. jeden ze soudců, jeden ze soudců papežského dvora (LMALB ; Pražák ani MLLM nic) ; pomocník, příručí? (DZ) ; přísedící? (DZ)     
codex, icis, m. kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)     
coemeterium, ii, n. hřbitov Pražák    
coemo, ere, emi, emptum nakoupit, skoupit     
coena, ae, f. večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina     
coepi, coepisse, coeptum začal jsem     
coepi, isse, coeptum začal jsem, počal jsem     
coetus, us, m. shromáždění, srocení, houf     
coetus, us, m. shromažďování, sejití se ; schůzka, schůze, shromáždění, společnost ; hejno, houf, srocení     
cogitatio, onis, f. myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí     
cogito, are, avi, atum pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na     
cogito, are, avi, atum přemýšlet, přemýtat, myslet na     
cognata, ae, f. příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)     
cognatio, onis, f. kmen     
cognatus, i, m. sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel     
cognosco de aliqua re rozhonnout o něčem     
cognosco, ere, gnovi, gnotum poznat, rozpoznat, uvědomit si     
cognosco, ere, gnovi, gnotum poznávat, seznávat, znát, vědět, poznávat, uznávat, dosvědčovat totožnost, dovídat se, zvídat, slyšet, nabývat známosti     
cogo, ere, coegi, coagtum shromažďovat, nutit     
cohereticus, i, m. spolukacíř DZ    
cohitus, us, m. soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování LMALB    
cohors praetoria stráž     
cohorta praetoria tělesná stráž     
cohorta, ae, f. stráž     
cohortor, ari, atus sum povzbudit     
cohorts, tis, f. stráž     
coitus, us, m. soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")     
collaudo, are, avi, atum schvalovat, vychvalovat     
colligo, ere, legi, lectum nabýt, získat     
collis, is, m. pahorek     
colloco, are, avi, atum provdat, usadit u muže     
colloco, are, avi, atum stavět, umisťovat     
colloco, are, avi, atum umístit, postavit     
colloco, are, avi, atum usídlovat, umístit, ubytovat     
collocutio, onis, f. rozmluva, rozprava, rozprávka     
colloquium, ii, n. rozmluva, hovor, úmluva     
colloquor, i, collocutus sum domlouvat se, rozmlouvat     
colonia, ae, f. osada, osadníci     
comater, tris, f. kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení) DZ ex Lansing    
comburo, ere, ussi, ustum spálit     
comedere carnes jíst maso     
comedo, ere, edi, esum (absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se Pražák, urovnání DZ    
comendo (viz commendo)     
comes, itis, m. druh, průvodce     
comitatus, us, m. průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte     
comito, are, avi, atum provázet, být průvodcem     
comitto, ere, misi, missum důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se     
commeatus, us, m. dovoz     
commeatus, us, m. dovoz, převoz, doprava     
commemmoro, are, avi, atum připomínat, vzpomínat     
commendo, are, avi, atum odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se     
commendo, are, avi, atum odevzdávat, svěřovat (i přen.) ; doporučovat, vychvalovat komu co ; svěřit dočasně do správy uprázdněné církevní obročí / komendu LMALB    
commendor, oris, m. komtur LMALB    
commeo, are, avi, atum přicházet     
comminiscor, i, mentus sum vymýšlet, vynalézat ; vymýšlet něco nepravého, smyslit     
comminus zblízka, muž proti muži     
commisum, i, n. vina, přečin     
commitatus [hrabství, viz comitatus]     
committo, ere, misi, missum dávati se do boje     
committo, ere, misi, missum svěřit     
committo, ere, misi, missum svěřit ; zavinit, dopustit ; dát se do boje     
committo, ere, misi, missum zavinit, dopustit     
commode náležitě, vhodně     
commode pohodlně     
commode přiměřeně, případně, náležitě, vhodně, obratně ; obratně, půvabně, krásně ; pohodlně, bez obtíží, bez nesnází, bez potíží, snadně, snadno ; zdvořile, laskavě, vlídně, mile Pražák a LMALB    
commodo rei publicae v prospěch obce     
commodum, i, n. prospěch, užitek     
commodus, a um pohodlný     
commonefacio, ere, feci, factum připomínat, důtklivě upomínat     
commoror, ari, atus sum zastavit se, sídlit, prodlévat     
commotatio reliquiarum f. výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny) Picard in Bozóky - Helvétius, Reliques, 52    
commoveo, ere, movi, motum znepokojit, polekat, poděsit     
commoveo, ere, movi, motum znepokojovat     
commoveo, ere, movi. motum znepokojovat, pohnout, vzbuzovat     
communia pacis mírové shromáždění     
communicatio, onis, f. sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení     
communico, are, avi, atum osnovat     
communico, are, avi, atum přidávat, spolčovat     
communico, are, avi, atum přijímat (svátost oltářní)     
communico, are, avi, atum radit se, rokovat     
communico, are, avi, atum sdílet, dopřát, dělit se o     
communico, are, avi, atum  dílet, svěřit     
communico, are, avi, atum svěřit     
communio, ire, ivi, itum opevnit, ohradit     
communio, ire, ivi, itum zbudovat     
communis, e obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě LMALB    
communis, e společný, pospolitý, obecný, veřejný ; obecný, všeobecný ; platný (o minci) ; spolkový ; laskavý, vlídný, blahosklonný ; prostý, chudý (o člověku) ; běžný, obvyklý ; obyčejný, běžný, malé ceny (o věci) ; mající přírodní barvu (o vosku)  LMALB    
communis, e všeobecný     
communiter společně, zároveň ; obecně LMALB a Pražák ; význam běžně nenal.    
commuro, are, avi, atum změnit, vyměnit     
commutatio, onis, f. obrat, převrat     
commuto, are, avi, atum vyměnit     
comparo, are, avi, atum  (refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit Pražák ; MLLM nic    
comparo, are, avi, atum chystat, přichystat, připravit, vypravit ; pořídit si, opatřit si, zjednat si co ; zjednat, povolat (lidi) ; (intrans.) činit přípravy, chystat se, přijímat opatření ;     
comparo, are, avi, atum klást na roveň, klást po bok ; zvažovat, (v mysli) srovnávat ; dohodnout se, domluvit se (zejm. spec. o rozdělení provincií mezi úředníky) Pražák ; MLLM nic    
comparo, are, avi, atum pořídit, chystat, opatřit     
comparo, are, avi, atum stavět k sobě, přivádět k sobě, párovat ; stavět proti sobě ; srovnávat koho s kým, přirovnávat koho ke komu ;     
comparo, ere, parui, - objevovat se, ukazovat se, vyskytovat se ; být po ruce, být na místě, zůstávat ; být patrný ; pozdávat se, zdát se dobré ; poslouchat, podřizovat se Pražák, MLLM    
compassio, onis, f. soucit     
compater, tris, m. kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení) DZ ex Lansing    
compendio, are, avi, atum zkrátit     
comperio, ire, peri, pertum dozvědět se, zvědět     
comperio, ire, ui, ertum zjistit, dozvědět se     
comperio, ire, ui, ertum zjistit, dozvědět se, prokázat     
complector, i, plexus sum oplétat se, ovíjet se ; obmykat, objímat, brát do náruče, přivinout k sobě ; objímat, zaujímat, svírat, obklopovat ; pojmout, zahrnout, obsáhnout, zavírat do sebe     
complector, i, plexus sum vyjádřit, vystihnout, vylíčit, shrnout ; obsáhnout, postihnout, pochopit ; zahrnout láskou, oblíbit si     
compleo, ere, evi, etum naplnit, zaplnit     
complex, icis, m. druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur") LMALB, MLLM, DZ ; Pražák nic    
complex, icis, m. spojenec?, příznivec? ; komplic?, přívrženec ? [Pražák ani Šenková nic ; complexus je mj. přízeň]     
complex, icis, m. spoluspiklenec? DZ    
complexio, onis, f. objetí, spojení     
complexus, us, m. objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň     
complures, a mnozí, několik     
complures, a mnozí, přemnozí ; několik, dost, nemálo tak Pražák    
complures, a několik     
comporto, are, avi, atum dopravovat     
comprehendo, ere, prehendi, prehensum zajmout, zatknout     
conatus, us, m. pokus     
concedo, ere, cessi, cessum dopřát, povolit     
concedo, ere, cessi, cessum dovolit, připustit     
concedo, ere, cessi, cessum podvolit se, podrobit se, poddat se, podlehnout, povolit ; ustoupit komu, povolit komu ; postoupit komu co, dát přednost komu, přenechat komu co, odstoupit komu co ; povolit, dovolit, svolit, přivolit, strpět, připustit ; připustit co     
concedo, ere, cessi, cessum postoupit, přepustit     
concedo, ere, cessi, cessum postoupit, přepustit, ponechat     
concedo, ere, cessi, cessum propůjčit, poskytnout, dopřát, dát, odstoupit ; půjčit, zapůjčit ; půjčit si, vypůjčit si ; odpustit, prominout, vzít na milost, dát milost ; nevyrovnat se komu, zaostávat za kým, být za kým     
concedo, ere, cessi, cessum přistoupit, podrobit se, podvolit se     
concedo, ere, cessi, cessum ustoupit, podrobit se, podvolit se     
concedo, ere, cessi, cessum ustupovat, odcházet, odebírat se pryč ; odebírat se kam, odcházet kam, utíkat se kam, přistoupit kam ; přejít (v jiný stav) ; přistupovat (k mínění apod.)     
concerto, are, avi, atum měřit síly     
concido, ere, cidi, cisum padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout     
concido, ere, cidi, cisum padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout, padnout     
concido, ere, cidi, cisum pobít     
concieo, ere, citum uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat LMALB    
concilio, are, avi, atum opatřit, sjednati     
concilium, ii, n. schůze     
concitatio ventorum f. větrná smršť?  přímo nenal., ale s vysokou pravděpodobností takto    
concitatio, onis, f. (LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)     
concitatio, onis, f. (LMALB nic)     
concitatio, onis, f. (MLLM nic)     
concitatio, onis, f. pdurké hnutí, rychlý pohyb ; pohnutí mysli, vzrušení, rozčílení, pobouření ; sběh, shon, poplach, srocení ; vzbouření     
concitatio, onis, f. prudké hnutí, rychlý pohyb ; pohnutí mysli, vzrušení, rozčílení, pobouření ; sběh, shon, poplach, srocení ; vzbouření     
concite rychle     
concito rychle     
conclamo, are, avi, atum zvolati     
conclave, is, n. uzavření, soukromí ; konkláve ; ložnice, komnata, pokoj     
concludo, ere, usi, usum zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat     
conculco, are, avi, atum pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat     
concupisco, ere, cupivi (cupii), cupitum zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)     
concursus, us, m. shon, sběh, shlukování se     
concursus, us, m. srážka, setkání, střet     
condam (neklas. pro quondam)     
condam (viz quondam)     
condam kdysi (správně quondam)?     
condemno, are, avi, atum odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat Pražák a LMALB    
condicio, onis, f. podmínka     
condicio, onis, f. podmínka, nabídka     
condicio, onis, f. úmluva, dohoda, smlouva, dohodnutí ; svatební smlouva, sňatek ; nabídka, nabídnutí, návrh ; požadavek, podmínka ; přirozenost ; stav, poměry, okolnosti, postavení (nepříjemné apod.) ; hodnost, postavení ; úkol, povolání ; povaha (místa) ; rod ; měna LMALB + Pražák ; i klas. -c-, s -t- zř.    
condicio, onis, f. vzájemné dohodnutí, dohoda, úmluva, smlouva ; sňatek, svatební smlouva ; nabídka, návrh ; podmínka, požadavek ; poměry, postavení, stav ; úkol ; okolnosti, poměry ;     
condictio, onis, f. viz condicio     
condictio, onis, f. vyhlášení (svátku) ; kondikce, žaloba z neoprávněného obohacení ; úmluva, dohoda ; část slova vyslovená jako celek, slabika LMALB    
conditio, onis, f. kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)     
condomina, ae, f. spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích) DZ ex Fournier I, 221    
condono, are, avi, atum darovat, odpustit, prominout     
conducere ad bonum finem dovést k dobrému konci TDH 314    
confabulor, ari, atus sum alqd. hovořit, povídat si s kým (o čem)     
confero, ferre, tuli, latum obraceti k něčemu, vynakládat v něco     
confero, ferre, tuli, latum přinést (spásu komu, tak zjevně DHC 312:3, ač v Pražákovi přímo nenal.)     
confero, ferre, tuli, latum snášet (dohromady na jedno místo) ; shluknout se ; dát hlavy dohromady (k poradě) ; zakusovat se, zatínat zuby ; snášet, spojovat, slučovat, shrnout (své teze) ; shánět, sbírat, přispívat, odvádět (peníze na co) ; svádět (boj), srazit se (v boji)     
confero, ferre, tuli, latum srovnávat, přirovnávat ; radit se, rokovat ; dopravovat co kam ; zvratně: odebírat se, uchylovat se, utíkat se někam ; prokazovat (dobrodiní) ; proměnit, přetvořit ; svádět, svalovat co na koho ; snést na koho, odevzdat ; vynakládat (co na co)     
confero, ferre, tuli, latum udílet (např. o svátosti svěcení, tak RS 49:13) DZ    
conferro, ferre, tuli, latum odevzdávat, skládat     
conferro, ferre, tuli, latum odložit     
conferro, ferre, tuli, latum přirovnávat, srovnávat     
confertus, a, um stěsnaný, stlačený, hustý     
confertus, a, um stísněný, stlačený, nacpaný, hustý     
confertus, a, um stísněný, stlačený, naditý     
confessio, onis, f. doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví LMALB    
confestim hned, ihned     
confestim neprodleně, rychle, okamžitě     
confestim neprodleně, rychle, okamžitě, hned, ihned     
conficio, ere, feci, factum dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu) LMALB    
conficio, ere, feci, factum dokončit, vykonat     
conficio, ere, feci, factum dokončit, vykonat, urazit     
conficio, ere, feci, fectum dokončit, vykonat     
conficio, ere, feci, fectum popsat, sepsat, dokončit     
conficio, ere, feci, fectum popsat, sepsat, dokončit, skončit     
conficio, ere, feci, fectum skoliti, udolati     
conficio, ere, feci, fectum vykonat, dokončit     
conficio, ere, feci, fectum vykonati, zhotovovat, dokončit     
conficio, ere, feci, fectum vytvářet, skládat, vyhotovit ; dokončit, sepsat ; urazit (kus cesty) ; sehnat, sebrat ; opatřit ; drtit, rozkousat, rozemílat, stravovat, ničit ; unavit, utrmácet, vyčerpat     
confido, ere, fisi, - doufat, důvěřovat     
confido, ere, fisus sum důvěřovat, spoléhat se     
confine, is, n. hranice nejčastěji v pl.    
confines, ium, m. sousedé     
confinis, e sousední     
confirmo, are, avi, atum potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat     
confirmo, are, avi, atum ujistit, upevnit     
confirmo, are, avi, atum ujistit, upevnit, vyhlásit, prohlásit     
confirmo, are, avi, atum ujistit, upevnit, vyhlásit, prohlásit, ustanovit     
confirmo, are, avi, atum upevnit, posilnit, zesílit, utužit ; posilnit, upevnit, utvrdit, zabezpečit, ustanovit ; potvrdit, schválit (usnesení apod.) ; posílit, vzmužit, povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, zjistit, dokázat ; s jistotou tvrdit, s určitostí prohlásit     
confirmo, are, avi, atum vysvětit (do duchovního úřadu) TDH 309:19 zcela jasně    
confiteor, eri, confessus sum vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)     
confundo, ere, fudi, fusum kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek MLLM    
confundo, ere, fudi, fusum směšovat, slévat, spojovat ; vtéci ; sloučit, spojit, smísit, slít ; v pas. slít se, splynout ; mísit, uvádět v nepořádek, nedbat rozdílu, mást ; znetvořit, zohyzdit ; vyvést z rovnováhy, zmást, splést, poplést ; rozrušit ; pas. ztratit hlavu Pražák    
confundo, ere, fudi, fusum zahanbit, uvést do rozpaků ; hanět, urážet, tupit ; kazit se toto má LMALB navíc oproti Pražákovi    
confundo, ere, fudi, fusum zarazit (přivést někoho k tomu, aby se nad něčím pozastavil, DZ)     
confusio, onis, f. sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)     
confutatio, onis, f. vyvrácení (teze, mylného názoru)     
confuto, are, avi, atum porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)     
confutuo, ere + ak. souložit s kým, zlíhati koho Pražák    
congero, ere, gessi, gestum spojit se     
congredior, gredi, gressus sum setkat se, sejít se     
congregata manu společně LMALB    
congrego, are, avi, atum shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat Pražák a LMALB    
congrego, ere, essi, essum utkat se     
concha, ae, f. lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)     
conicio, ere, ieci, iectum házet, metat, vrhat     
conicio, ere, ieci, iectum uvrhnout, házet, metat, vrhat, svalit     
coniugatus, a, um ženatý, (fem.) vdaná     
coniugium, ii, n. manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka     
coniugo, ere, iuxi, iunctum připojit se, spojit se     
coniunctim společně     
conmendo (viz commendo)     
conor, ari, atus sum pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se     
conplector, ari, complexus sum objímat, brát do náruče     
conquiesco, ere, evi, etum odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat Toto Pražák ; LMALB nic!    
conquinisco, ere, quexi sklonit se ; sklonit, schýlit     
conquiro, ere, sivi, situm vyhledávat     
conquiro, ere, sivi, situm vyhledávat, shledat     
conquisco, ere, quexi sklonit se ; sklonit, schýlit     
consanguinea, ae, f. pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně LMALB a Pražák ; L. pokrevní, ne -ý    
consanguineus, a, um příbuzný     
consanguineus, i, m. pokrevní příbuzný, bratr     
consanguineus, i, m. pokrevný příbuzný, rodný bratr, vlastní bratr LMALB a Pražák ; L. pokrevní, ne -ý    
consanguinitas, atis, f. příbuzenství DZ ex Fournier I, 203    
conscedo, ere, cendi, cessum vystoupit, nastoupit, vylézt     
conscientia, ae, f. svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí Pražák + LMALB, nic víc    
Conscientia, ae, m. (Conscientia, mužské vlastní jméno)     
conscisco, ere, scivi, scitum dopustit se, spáchat     
conscius, a, um vědomý     
conscribo, ere, psi, ptum zřídit     
conscribo, ere, scripsi, - povolat     
consecratus, a, um zasvěcený     
consecratus, a, um zasvěcený, posvěcený, posvátný ; konsekrovaný (zejm. o obětních darech) ; propadlý (komu / čemu, např. peklu)     
consecro, are, avi, atum zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným     
consedo, ere, sedi, sessum usadit se     
consentio, ire, sensi, sensum souhlasit, stejně smýšlet, být stejného smýšlení, být zajedno, shodnout se s kým (cum alqo de re) ; být důsledný ; uzavírat co, usnášet se na čem ; sjednotit se, spolčit se, umluvit se, spiknout se, spřáhnout se     
consequenter náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom     
consequor, i, consecutus sum následovat, pronásledovat, stíhat     
consequor, i, consecutus sum pronásledovat, stíhat     
consequor, i, secutus sum pronásledovat     
conservo, are, avi, atum schránčlovat DZ ex RS 47:18    
conservo, are, avi, atum uchovávat, zachovávat, udržovat ; zachovat, zachránit ; zachovat při životě, ušetřit, přijmout na milost     
conservo, are, avi, atum zachovat, udržet     
conservus, i, m. spoluslužebník     
considero, are, avi, atum pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit Pražák nic víc    
consido, ere, sedi, - usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat     
consido, ere, sedi, - zastavit se     
consido, ere, sedi, - zastavit se, usednout na soud, konat soud     
consilio úmyslně, naschvál     
consilium assumere (+ anteponovaný gen.) radit se s kým     
consilium ineo pojat rozhodnutí     
consilium, i, n. rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada     
consilium, i, n. rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada, návrh, mínění     
consilium, i, n. úradek, usnesení, rozhodnutí, opatření, vůle ; rozhodnutí, předsevzetí, úmysl, záměr     
consilium, ii, n. rozhodnutí, záměr     
consilium, ii, n. rozhodnutí, záměr, plán     
consimilis, e zcela podobný     
consisto, ere, stiti zastavit se     
consisto, ere, stiti, - usadit se     
consolamentum facere udělit consolamentum (katarský křest) TDH 313 aj.    
consolamentum, i, n. consolamentum (katarský obřad křtu Duchem svatým ; pozn.: MLLM toto heslo obsahuje a právě jen jako označení katarského obřadu to uvádí)     
consolatio, onis, f. potěšování, potěcha, útěcha ; spis o útěše (mysli)     
consolator, is, m. utěšitel, těšitel     
consolor, ari, atus sum těšit, upokojovat     
consolor, ari, atus sum těšit, utěšit, potěšit, upokojit ; zmírnit, ulehčit ; těšit se, radovat se ; pomoci, podpořit (MLLM) ; obstarávat (jídlo, věci nutné k životu ; MLLM) ; vdechnout náboženskou radost (MLLM, ale DZ: jde spíše o opis založený na interpretaci) Pražák, LMALB, MLLM    
consono, are, ui, - souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.) Pražák nic víc    
consoror, oris, f. spolusestra (spoluřeholnice)     
conspectus, us, m. dohled, pohled     
conspicor, ari, atus sum spatřit, uzřít     
conspurcatus zašpiněný     
Constantia, ae, f. Kostnice     
constantia, ae, f. odhodlanost, pevnost, vytrvalost     
constantia, ae, f. pevnost, stálost, pravidelnost, nezměnitelnost, důslednost ; pevnost, vytrvalost, důslednost, odhodlanost, neohroženost ; klidnost     
consterno, ere, stravi, stratum posypat, poset     
constituo, ere, tui, tutum stanovit, rozhodnout se     
constituo, ere, ui, utum pevně stanovit, zařídit, urovnat, spořádat ; ustanovit, usoudit, rozhodnout se k čemu, umínit si co ; zastavit, zakotvit, přistát ; postavit koho kam     
constituo, ere, ui, utum usídlit, vykázat sídlo ; vložit ; ustanovit (do nějaké hodnosti) ; postavit, vystavět, zřídit ; ustavit, založit, zřídit, zjednat, získat, zavést ; stanovit, ustanovit, smluvit, určit ; rozhodnout, nalézt (soudně)     
constitutio, onis, f. stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce     
constitutio, onis, f. ustavení, stavba, uspořádání, stanovení, ustanovení, nařízení     
consto, are, avi, atum být pevný, jistý     
consto, are, stiti postavit se, zůstat stát     
consto, are, stiti stát     
consubstantialis, e soupodstatný     
consuesco, ere, consuevi, - zvykati     
consuesco, ere, suevi, - zvykat si (consuevi jsem zvyklý) ; obyčejně, zpravidla + sloveso ; mít důvěrné styky s kým ; být zvykem + inf. (DZ)     
consuesco, ere, suevi, - zvykat si, mít ve zvyku     
consuesse obyčejně     
consuetudo, inis, f. zvyk, zvyklost, způsob života     
consuetudo, inis, f. zvyk, zvyklost, způsob života ; důvěrný styk ; pohlavní styk, obcování     
consulatus, us, m. konzulát     
consulo, ere, ui, consultum rokovat, usnést, radit se     
consulta petere hledat radu     
consulta, orum, n. rady     
consultrix, icis, f. rádkyně     
consultum, i, n. usnesení, opatření     
consultum, i, n. usnesení, opatření, nález, ustanovení     
consummatio seculi f. skonání věku pozd.    
consummo, are, avi, atum sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat     
consumo, ere, sumpsi, sumptum ničit     
consumo, ere, sumpsi, sumptum ničit, trávit, spotřebovat     
consumo, ere, sumpsi, sumptum pas. být vyčerpán, umořen, vysílen, zchvácen, sžírán, opotřebován     
consumo, ere, sumpsi, sumptum spotřebovat, vypotřebovat, vyčerpat, vyplakat, vystřílet ; jíst, trávit, požívat ; promarnit, promrhat, prohýřit ; strávit, zničit, umořit, zahubit, zchvátit ; vynakládat, utratit ; marně vynakládat     
consumo, ere, sumpsi, sumptum strávit, zmařit ; uplynout, minout ; strávit, trávit (čas čím) ; vynaložit, obětovat     
consumo, ere, sumpsi, sumptum trávit, ničit     
consundo (neexistuje, LMALB ani Pražák nic)     
consuo, ere, sui, sutum sešívat, zašívat     
consurgo, ere, surrexi, surrectum povstávat, zvedat se     
consurgo, ere, surrexi, surrectum vstát, povstat, zdvihnout se, vztyčit se, vzpřímit se ; povstávat, zvedat se (metaf.) ; povstat, povstat do zbraně ; pozvedat se (ad gloriam)     
contagio, onis, f. nákaza, styk     
contemno, ere, tempsi, temptum + ak. pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí     
contendo, ere, tendi, tentum důrazně tvrdit, stát na svém     
contendo, ere, tendi, tentum měřit se, zápasit, válčit, spěchat     
contendo, ere, tendi, tentum spěchat, pospíchat     
contendo, ere, tendi, tentum usilovat, spěchat, měřit se, zápasit, válčit     
contendo, ere, tendi, tentum zamířit, spěchat, měřit se, zápasit, válčit     
contentio, onis, f. boj, svár, spor     
contentus + abl. spokojený s čím Regula Benedicti LXI:2    
contentus, a, um natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný     
contentus, a, um omezený ; omezující se, držící v mezích, spokojený s čím, spokojující se s čím     
contentus, a, um spokojený ; obsažený, zahrnutý ; jmenovaný LMALB    
contestor, ari, atus sum brát si za svědky, poprosit     
contexo, ere, ui, textum plést, spojovat, skládat se     
contexo, ere, ui, textum spojovat, skládat se     
continens, ntis souvislý, nepřetržitý     
continens, ntis, f. pevnina     
contineo, ere, continui zdržovat od něčeho     
contineo, ere, ui omezovat, ohraničovat, držet pohromadě     
contineo, ere, ui, - držet pohromadě, nepouštět ; spojovat ; udržovat, zachovávat ; omezovat, uzavírat, obkličovat, objímat, zaujímat, zabírat (v pas. být sevřen, uzavřen, omezen s abl.)     
contineo, ere, ui, - držet v mezích, držet na uzdě, ovládat ; držet v sobě, objímat, chovat, obsahovat, být jádrem čeho, vztahovat se k čemu, spočívat, záležet v čem     
contineo, ere, ui, - držet, udržovat, zadržovat, zachovávat     
contineo, ere, ui, - udržet     
contineo, ere, ui, - zdržovat, zadržovat, udržovat (koho v čem) ; zdržovat koho od čeho ; držet při sobě, zadržovat (ponechávat si) co, skrývat, tajit     
contineo, ere, ui,- zaujímat, ohraničovat, držet pohromadě     
contingo, ere, -, - (též continguo) svlažovat, pokropit ; posypat     
contingo, ere, tigi, tactum být ve styku, být ve spojení, být spřízněn ; týkat se koho ; nakazit, dotýkat se rušivě koho ; jímat, dojímat, uchvacovat, zachvacovat     
contingo, ere, tigi, tactum dotýkat se, políbit, potřít, přicházet ve styk ; okoušet, jíst, pít ; dosíci, dostihnout, dostat se, proniknout, zasáhnout, dospět, dojít ; stýkat se, sousedit, přiléhat, sahat, dosahovat kam ; hraničit s čím, sousedit s čím     
contingo, ere, tigi, tactum dotýkat se, políbit, potřít, přicházet ve styk ; okoušet, jíst, pít, ; dosíci, dostihnout, dostat se, proniknout, zasáhnout, dospět, dojít ; stýkat se, sousedit, přiléhat, sahat, dosahovat kam ; hraničit s čím, sousedit s čím     
contingo, ere, tinxi, tinctum dotýkat se, pronikat, sahat     
continuo, are, avi, atum řadit, spojovat     
contor ptát se LMALB    
contor tlouci kyjem LMALB    
contor váhat, otálet, meškat LMALB    
contor, oris, m. (LMALB nic ; jen v podobě slovesa ; viz pod hesly contor, srv. též contoralis ; vypsáno vše, co by mohlo souviset ; fr. conteur je jen vypravěč, povídkář, pohádkář ; to asi nesouvisí)     
contor, oris, m. (LMALB nic ; jen v podobě slovesa, viz pod hesly contor, srv. též contoralis ; vypsáno vše, co by mohlo souviset ; fr. conteur je jen vypravěč, povídkář, pohádkář: to asi nesouvisí ; Šanjek ani Duvernoy přízvisko nepřekládají, nechávají "Contor")     
contoralis, e manželský     
contoralis, is, f. manželka     
contoralis, is, m. kdo s někým sdílí lože ; manžel     
contra liceor přihazovati v dražbě     
contra rationem protiprávně, neprávem (tak zřejmě text v MLLM 659a) ; proti řádu (tak DZ pro DHC 306:14)     
contractus, a, um ochrnutý Sigal, M., 36    
contradictio, onis, f. odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce LMALB    
contraho, ere, traxi, tractum sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout     
contraho, here, traxi, tractum shromažďovat     
contrarium, ii, n. proti čelící, opačné (trámy)     
contrarius, a, um protější, opačný     
contritio, onis, f. lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza Pražák a LMALB    
contumacia, ae, f. vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost     
contumax, acis nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný     
contumelia, ae, f. urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18) LMALB, Pražák Šenková nic víc    
contumelia, ae, f. urážka, potupa, hana     
convaleo, ere, ui, - uzdravit se     
convenientia, ae, f. náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek Pražák, LMALB, MLLM    
convenientia, ae, f. pánovo právo udílet souhlas s převodem nemovitostí ; zisk plynoucí pánovi z práva udílet souhlas s převodem nemovitostí ; dočasná smlouva (DZ podle MLLM contrat de précaire - precaria contract) ; Pražák, LMALB, MLLM    
convenientia, ae, f. shoda, souhlas, souhlasnost, soulad ; dohoda, úmluva ; smlouva (listina) ; klauzule (doložka smlouvy určující následky porušení) (výklad DZ podle příkladů v MLLM) ;     
convenientia, ae, f. urovnání, usmíření ; svolení, souhlas ; shromáždění, sbor, bratrstvo Pražák, LMALB, MLLM    
convenio, ire, veni, ventum 1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho Pražák, LMALB, DZ    
convenio, ire, veni, ventum 3. shodovat se, souhlasit, být ve shodě ; shodnout se, smluvit se, ujednat, umluvit se ; 4. hodit se, slušet, padnout (např. o oděvu) ; hodit se, příslušet, náležet, patřit k čemu, slušet se, patřit se ; shodovat se, srovnávat se, snášet se s čím     
convenio, ire, veni, ventum 5. najmout, pronajmout ; 6. svolávat     
convenio, ire, veni, ventum přijít, dostavit se     
convenio, ire, veni, ventum sejít se, dostavit se     
convenio, ire, veni, ventum shodnout se, souhlasit (s kým)     
convenio, ire, veni, ventum usnést se     
conventiculum, i, n. schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ) LMALB, Pražák, MLLM, DZ    
conventiculum, i, n. schůzky (obyč. v pl.) ; shromaždiště [že by šlo užít o společenství, v Pražákovi není]     
conventus, us, m. krajský soud     
conventus, us, m. schůze, shromáždění, sněm     
conversa signa učinivše obrat     
conversatio, onis, f. asketický život, mnišský život Řehole Benediktova 1998, 217    
conversatio, onis, f. mravy, způsob života, jednání ; stav ; obcování, styk (s kým) ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst) ; zvyklosti (DZ) ;     
conversatio, onis, f. obcování, styk ; způsob jednání, způsob života, mravy, stav LMALB jen toto    
conversatio, onis, f. obcování, styk s kým ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst)     
conversatio, onis, f. obcování, styk s kým ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst) (tolik Pražák) ; zvyklosti (DZ)     
conversatio, onis, f. složení mnišských slibů, profese ; obrácení, konverze (sic MLLM) ; rozhovor, rozmluva, konverzace Pražák, LMALB, MLLM, DZ    
converso, are, avi, atum pohybovat, stále otáčet     
conversor, ari, atus sum pobývat, zdržovat se ; obcovat s kým, být pospolu s kým ; žít, chovat se ; oddávat se ; stále se otáčet kde Pražák a LMALB    
conversus, i, m. bratr laik, konvrš     
conversus, i, m. obrácený hříšník, kající hříšník ; mnich, člověk složivší mnišské sliby ; konvrš, bratr laik, řeholní bratr posluhující mnichům     
conversus, us, m. mrav ; otáčení     
convertens, entis, f. propozice, v níž byla provedena logická konverze fil. ; LMALB    
converto, ere, ti, sum dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu Pražák a LMALB    
converto, ere, ti, sum obracet, obrátit, učinit obrat ; obrátit co k čemu, co na co (alqd in / ad alqd) ; (reflex.) obrátit se, přiklonit se k čemu ; obrátit se, konvertovat (k nějakému náboženství) Pražák a LMALB    
converto, ere, ti, sum obrátit     
converto, ere, ti, sum převracet (špatně vykládat)??? (DZ ex RS 57:21, ale nakonec upřednostněn překlad "on mění na události..." ; WEH "to change")     
converto, ere, ti, sum vynakládat, věnovat (veškerý čas studiu) ; užívat (co k čemu), vynaložit, věnovat, použít ; (pas.) dostat, připadnout ; obrátit v něco jiného, převrátit, zvrátit, proměnit, změnit ; překládat, převádět, tlumočit Pražák a LMALB    
converto, ere, verti, versum navrátit se, obracet, překládat     
converto, ere, verti, versum obrátit     
convinco, ere, vici, victum zjevně dokázat     
cooperio, ire, operui, opertum přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít Pražák + LMALB ; význam skrýt neuveden    
cooperio, ire, operui, opertum skrýt (i ve smyslu zapřít něco někomu, tj. i přen.) ; zcela pokrýt, přikrýt     
cooperor, ari spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit     
coorior, iri, coortus sum strhnout se     
copia, ae, f. zásoba     
copia, ae, f. zásoba, hojnost     
copia, ae, f. zásoba, hojnost, bohatství, množství, prostředky     
copia, ae, f. zásoba, vojenský sbor, lidi     
coquus, i, m. kuchař     
cor, cordis, n. srdce     
cor, cordis, n. srdce ; břicho     
cor, cordis, n. srdce ; srdce, cit, mysl ; srdce (jako sídlo rozumu), duch, rozum ; srdce, duše (k označení osoby ; ústí žaludku, žaludek     
coram osobně     
coram před     
coram veřejně ; naproti, tváří v tvář     
coram veřejně ; tváří v tvář, do očí ; upřímně     
corona, ae, f.  věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)     
coronam dicare modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec     
coronam dicere modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec     
corruptio, onis, f. zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)     
corruptio, onis, f. zkažení, porušení, zkáza ; svádění ; podplacení ; zkažený stav, zvrácenost (též čeho, např. názorů) ; kalcinace (alchymický postup) ; pomíjivost Pražák + LMALB    
cors [omyl! Viz cor, cordis]     
costa, ae, f. žebro ; bok, stěna     
cotana, orum malé suché fíky     
cotidianis každoročně     
cotidianus, a, um běžný, obvyklý     
cotidianus, a, um každodenní     
cotidie každodenně     
cottana, orum malé suché fíky     
cratis, is, f. proutí, roští     
creber, bra, brum hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný     
creber, crebra, crebrum četný, plný, hustý     
crebs, bis (Pražák nic)     
credenter (LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")     
credo, ere, didi, ditum věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)     
credulitas, atis, f. lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra LMALB    
credulus, a, um lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ; LMALB    
credulus, i, m. věřící, křesťan LMALB    
Cremona, ae, f. Cremona geogr.    
creo, are, avi, atum tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)     
Croatia, ae, f. Chorvatsko     
crucesignatus, a, um označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení) Fournier I, 310    ;
cruciatus, us, m. muka, trápení     
crudens (LMALB nic)     
crudus, a, um syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený LMALB    
cruentus krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku LMALB, poslední mírně pozměnil DZ    
crus, cruris, n. holeň, hnát, noha     
cubile, is, n. lůžko     
cubitum, i, n. loket ; loket (míra)     
cucufa, ae, f. (Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)     
cuiusque viz quisque     
culpa, ae, f. vina     
culpa, ae, f. vina, provinění, hřích ; pokuta ; mužské vlastní jméno LMALB    
cultus, us, m. vzdělávání     
cultus, us, m. způsob života, vzdělávání     
cum (spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...     
cum (spojka s konjunktivem:) když (cum historicum) ; poněvadž, ježto, když ; ač, ačkoli, jakkoli (konj. podle sousl.) ; kdežto (cum adversativum, konj. podle sousl.)     
cum ačkoli     
cum kdykoli (např. ve větě "cum cecidi, surgo")     
cum - tum jak - tak (nejvíce, zvláště)     
cunctor, ari, atus sum váhat     
cuneum facere sestavit se v klín     
cuneus, i, m. klín     
cupiditas, atis, f. žádostivost, touha     
curae seculares světské starosti DZ ex Fournier I, 81    
curia, ae, f. dvorec     
curia, ae, f. kurie ; spojení několika rodů se společnou bohoslužbou ; radnice ; dvůr     
curo, are, avi, atum pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit     
curo, are, avi, atum poručit     
curro, ere (o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)     
currus, us, m. vůz, povoz     
curs, curtis dvůr (šlechtický, panovnický)     
cursu během, tryskem, klusem     
cursus, us, m. běh, směr     
cursus, us, m. směr plavby, běh     
curvus, a, um zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký     
custodes silvae lesníci     
custodia, ae, f. stráž     
custodio, ire, ivi, itum střežit     
Dalmatia Maritima f. Přímořská Dalmácie (chorvatská)     
Dalmatia Transmontana f. Záhorská Dalmácie (srbská)     
damnatus, a, um odsouzený     
damno, are, avi, atum odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat     
damno, are, avi, atum vynést soud nad (Žd 11,7)     
damnum, i, n. ztráta, škoda     
dare veniam dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu     
de o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)     
de s, se, z, ze (shora dolů) ; z, ze (o vzdalování odněkud) ; z, ze (o původu) ; z, ze (o celku, z něhož se ubírá část) ; z, ze (o látce) ; po, hned po ; za, o (ještě za noci apod.) ; pro, z, od (o příčině) ; podle, po (o způsobu)     
de bona voluntate dobrovolně, se souhlasem     
de ceteris vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště     
de cetero vzhledem k ostatnímu     
de cetero vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště     
de iure podle práva     
de novo nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)     
de versus od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)     
debacchor, ari, atus sum šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se     
debellatrix, icis, f. pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře     
debello, are, avi, atum doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti     
debeo, ere, debui, debitum mít povinnost, zasloužit si     
debeo, ere, debui, debitum muset, mít za povinnost ; mít (ve smyslu pravděpodobné budoucnosti s odstínem úmyslu, hodlání: až se vrátí, mám ho vyhledat opět na tomto místě apod.)     
decedo, ere, cessi, cessum odejít     
deceptibilis, e klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu LMALB    
deceptio, onis, f. podvádění, podvod, klam, klamání     
deceptio, onis, f. podvádění, podvod, klam, lest, klamání, oklamání, přelstění Pražák, LMALB, DZ    
deceptorius, a, um klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)     
decerno, ere, crevi, cretum navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit     
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout se     
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout se, nařídit     
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout, rozhodnout s konečnou platností, činit rozhodnutí / usnesení / nález, nařídit, prohlásit, rozsoudit, vyhlásit ; povolit, přiřknout, přisoudit (usnesením)     
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout, stanovit     
decerto, are, avi, atum potýkat se, bít se     
decido, ere, cidi, cissum spadnout, upadnout     
decima, ae, f. desátek     
decipio, ere, cepi, ceptum klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas) Pražák nic víc    
decipio, ere, cepi, ceptum podvést, oklamat     
declaro, are, avi, atum prohlašovat, vyhlašovat     
decresco, ere, crevi ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet     
decrevi [viz decerno a decresco]     
decumanus, a, um desetinný, příslušný k desáté legii     
decurio, onis, m.. velitel dekurie, náčelník     
dedecus, oris, n. hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin     
dedicatio, onis, f. vysvěcení kostela     
dediticius, a, um podrobený, poddaný, kdo se vzdal     
dediticius, a, um podrobený, podmaněný     
deditio, onis, f. poddání, odevzdání, vzdání, podrobení     
dedo, ere, dedidi, deditum oddat se, věnovat se     
deduco, ere, duxi, ductum odvést, zavést     
deduco, ere, duxi, ductum odvést, zavést, přivést, přimět, pohnout     
defagito, are, avi, atum unavit, vysílit, utrmácet     
defectio, onis, f. vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil     
defectio, onis, f. vzpoura, odboj     
defectrix, icis nedokonalý     
defectus, us, m. odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)     
defendo, ere (ab alqa re) uchránit čeho DZ podle TDH 314    
defensor, oris, m. odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce Pražák a LMALB    
defensor, oris, m. ručitel? (viz Niquinta, ed. Šanjek, 778)     
defero, ferre, tuli, latum brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)     
defero, ferre, tuli, latum donášet, přinést, donést, přivést, přivézt ; oznámit, hlásat, vyhlásit, dát zprávu, uvědomit, dát na vědomí ; učinit udání, obžalovat, udat, ohlásit     
defero, ferre, tuli, latum octnout se, dostat se     
defero, ferre, tuli, latum oznámit, udat, předat, dolů snášet, odnášet, odevzdat     
defero, ferre, tuli, latum prokazovat úctu, mít úctu, ctít + dat. (takto samo o sobě, bez dalších slov ; takto Vg Est 1,20 a Tractatus manicheorum s. 87, ač Pražák ani některé jiné slovníky tento smysl neuvádějí)     
defero, ferre, tuli, latum přenést ; snášet, nést shoda dolů ; nést, unášet (po proudu) ; vrhat dolů, svrhnout, řítit se, padat ;     
defero, ferre, tuli, latum snášet, nést shoda dolů, svést ; vrazit (meč do prsou) ; vrhat dolů, svrhovat, svrhnout ; řítit se, padat, střemhlav se vrhnout ; být zanesen, uchvácen, stržen ; dávat, nabízet ; svěřit (komu svou při, např. Bohu)     
defero, ferre, tuli, latum unášet, odvážet ; být zanesen, zahnán, stržen, dostat se kam, octnout se kde ; donášet, přinášet, zanášet ; odevzdávat ; podívat, nabízet ; udělovat, propůjčovat ; předkládat     
defero, ferre, tuli, latum unášet, odvážet ; být zanesen, zahnán, stržen, dostat se kam, octnout se kde ; donášet, přinášet, zanášet ; odevzdávat ; podívat, nabízet ; udělovat, propůjčovat ; předkládat ; oznámit, udat, předat, odevzdat     
defero, ferre, tuli, latum zanést, přinést, odevzdat, svěřit     
defessus, a, um vysílený, unavený     
deffinitivus, a, um konečný, definitivní     
deficio, ere, feci, fectum nedostávat se, chybět, nestačit     
deficio, ere, feci, fectum odstupovat, odpadat, odtrhovati se ; ustupovat ; ubývat, scházet, nedostávat se, nestačit, docházet ; umdlévat, ochabovat, chřadnout, hasnout, umírat, vzdávat se naděje, nedoufat ; tranzitivně: opouštět někoho, nedostávat se, docházet (někomu)     
defidus, a, um odevzdaný, nakloněný, podrobený     
defigo, ere, fixi, fictum vrážet, zarážet     
defluo, ere, fluxi, - téci dolů, stékat, valit se     
deformis, e ohyzdný, ošklivý, znetvořený     
dego, ere, -, - trávit, prožívat (čas, život), žít     
Dei gratia z Boží milosti     
deiaceo, ere, ieci, iectum shodit     
deicio, ere, ieci, iectum odvrátit, shazovat     
deicio, ere, ieci, iectum odvrátit, shazovat, strhnout     
deicio, ere, ieci, iectum shazovat, svrhovat     
deicio, ere, ieci, iectum svrhnout se, odvrátit, shazovat, strhnout     
deicio, ere, ieci, iectum svrhnout, svrhovat, seskakovat, skočit kam, srážet, skolit, povalit, zabít, vrhnout se dolů ; sklápět, sklonit ; odhazovat, odhánět, odrážet ; zapudit, odvracet, odstranit, zbavit     
deiectus svržený     
deinceps po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě     
deinde odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět     
Deipara, ae, f. Bohorodička     
delectationes mundi světská potěšení Fournier I, 236    
delector, ari, atus sum oblíbit si, mít rád     
delectus, us, m. výběr, odvod     
deliberatio úvaha (Pražák I, 167)     
deliberatio, onis, f. uvažování, rozvažování, rozvaha, úvaha, rozmýšlení ; možnost úvahy ; porada     
delibero, are, avi, atum uvažovat, rozvažovat     
deligo, are, avi, atum připevňovat, poutat, uvazovat     
deligo, are, avi, atum přivazovat, připevňovat     
deligo, are, avi, atum přivazovat, připevňovat, vybírat     
deligo, ere, legi, lectum odvádět, konat odvod, vybírat     
deligo, ere, legi, lectum vybírat     
deligo, ere, legi, lectum vybrat     
delitesco, ere, ui, - skrývat se, uschovat se     
dementia, ae, f. pošetilost, bláznivost     
demeto, ere, ui, messum pokosit, požít     
deminuo, ere, ui, utum zmenšovat, ubírat     
demitto, ere, misi, misum spustit se, sestoupit     
demonstro, are, avi, atum sdělovat, oznamovat     
demum konečně     
demum konečně (u posledního člena výčtu) ; teprve, konečně (později, než se čekalo) ; dokonce (vyčítavě)     
den (střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem     
denego, are, avi, atum odepřít, popřít     
deni, ae, a po desíti     
denique konečně, teprve     
denique nakonec, konečně, teprve     
densus, a, um hustý     
denuntio, are, avi, atum oznamovat, ohlašovat     
denuntio, are, avi, atum rozkazovat, vyzývat     
deperdo, ere, didi, ditum utratit, zničit, pozbýt, přijít o     
depono, ere, posui, positum odkládat, odevzdat     
depopulatus, a, um zpustošený, vypleněný     
depopulor, ari, atus sum zpustošit, vyplenit, vyloupit     
depositio, onis, f. umístění relikvií do oltáře     
deprecator, oris, m. prosebník, přímluvce     
deprecor, ari, atus sum doprošovat se, prosit za odpuštění     
deprecor, ari, atus sum odprošovat se, prosit za odpuštění     
deprimo, ere, pressi, pressum stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit     
depromo, ere, prompsi, promptum vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat     
depromo, ere, prompsi, promptum vyjímat ; brát odněkut, čerpat, vybírat     
derelinquo, ere, liqui, lictum opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout     
derogo, are, avi, atum odnímat, ubírat     
descendere in causam ujmout se věci     
descendo, ere, cendi, censum přistoupit, sestoupit     
descendo, ere, scendi, scensum plout po proudu ; přistoupit, přikročit, sáhnout (k čemu) ; přistoupit na co, svolit k čemu, podvolit se, poddat se, snížit se ; odvozovat původ, pocházet, pocházet rodem ; záviset na čem ; (alch.) čistit látku Pražák a LMALB    
descendo, ere, scendi, scensum sestoupit, sejít, odebírat se, jít (z vyššího místa na nižší), táhnout (o vojsku) ; sklouzávat, padat, klesat, stékat ; klesat (o zpěvu, hlase) ; sestupovat, šířit se ; vnikat, pronikat (o zbraních či střelách) ; svažovat se, sklánět se ; rozlít se, zatop Pražák a LMALB    
descisco, ere, scivi, scitum odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)     
desero, ere, ui, ertum opustit, zanechat     
desertor, oris, m. zběh, uprchlík     
desidero, are, avi, atum toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat     
desidero, are, avi, atum toužit, žádat, přát si     
designo, are, avi, atum označovat     
desilio, ire, ui, - seskakovat, spadnout     
desilio, ire, ui,- seskakovat     
desisto, ere, stiti, - ustat, přestat     
desisto, ere, stiti, stitum odstoupit, přestat, upustit     
despero, are, avi, atum nemít naději, ztratit naději     
despicio, ere, spexi, spectum opovrhovat, podceňovat     
despicio, ere, spexi, spectum pohlížet, shlížet, hledět zvysoka, spatra     
destituo, ere, tui, tutum upouštět od něčeho     
destituo, ere, tui, tutum upouštět od něčeho, přestat     
destituo, ere, ui, utum zrazovat     
destringo, ere, strixi, strictum roztahovat, tasit     
destruo, ere, struxi, structum strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)     
desuper shora     
deteneo, ere, tinui, tentum zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)     
deterior, ius horší, slabší     
determino, are, avi, atum vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat LMALB a Pražák    
deterreo, ere, ui, - odradit, odstrašovat     
detestor proklít     
detestor, ari, atus sum proklet     
detestor, ari, atus sum proklínat, zlořečit komu, svolávat (něco zlého na koho) ; prosbami odvracet ; zříkat se čeho Pražák nic víc    
detraho, ere, traxi, tractum stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti     
detraho, ere, traxi, tractum strhnout, strhávat, stahovat, stáhnout, snímat ; odnímat, ubírat, utrhnout ; odvléct, odvést, oddálit, vzdálit, odcizit     
detraho, ere, traxi, tractum ubírat, odnímat     
detrimentum, i, n. škoda, újma     
devenio, ire, veni, ventum sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)     
devoveo, ere, vovi, votum zaslibovat, věnovat     
devrev- viz decresco ; decerno     
dicendo takto (orare dicendo = modlit se takto: ...) DZ    
dicens s tím, že... DZ ; vhodné např. RS 48:33    
dicio, onis, f. poddanství, poručnictví, moc     
dicio, onis, f. poručnictví, moc     
dico, are, avi, atum zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat     
dico, are, avi, atum zasvětit se, zaslíbit se, odevzdat se     
dico, ere, dixi, dictum jmenovat, nazývat, zvát ; slout (pas.) ; mínit, totiž ; slovy líčit, vypravovat, prorokovat ; opěvovat, velebit, oslavovat ; skládat verše     
dico, ere, dixi, dictum pohovořit, vylíčit     
dico, ere, dixi, dictum pohovořit, vylíčit, probrat     
dico, ere, dixi, dictum říkat, říci, vyřknout, pravit, dít, povědět, uvádět, tvrdit ; stanovit, ustanovit ; vynášet, soudit ; jmenovat, volit koho kým (+ dvojí ak.) ; přikazovat, nakázat, žádat aby ; mluvit, řečnit, mít řeč ; hájit     
dicta, orum, n. výroky DZ    
dictio, onis, f. líčení, řeč, obhajoba     
dicto audiens být poslušen     
diduco, ere, duxi, ductum rozdělit     
dies communis všední den     
dies confessionis třetí neděle postní LMALB    
dies continui dny po sobě     
dies Iovis čtvrtek     
dies natalis den narození, narozeniny     
dies Veneris pátek     
differentia, ae, f. odchylka??? DZ    
differentia, ae, f. odlišná podoba (ne odlišnost, ale samotná odlišná podoba: obřad má čtyři odlišné podoby TDH 315:2 ad.) DZ    
differentia, ae, f. rozdíl, rozdílnost, různost, odlišnost ; spor, neshoda ; umístění číslice v čísle podle její řádové velikosti, řád (sic) ; jedno z pěti Aristotelových predikabilií ; pravidelná melodická závěrová formule zakončující nápěv jednotlivých modů v mešní psalmod LMALB    
differentia, ae, f. rozdíl, různost Pražák nic víc    
diffido, ere, fisi, fisum nespoléhat se, nedůvěřovat     
diffundo, ere, fudi, fusum rozlévat, vylévat, rozkládat     
digitus, i, m. prst     
dignitas, atis, f. důstojnost     
dignor, ari, atus sum pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)     
dignor, ari, atus sum uznat za hodna, pokládat za hodného čeho ; pokládat za slušné ; ráčit     
dignum et iustum est je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)     
dignus, a, um řádný     
diligens, ntis důkladný, pečlivý     
diligenter pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně     
diligentia, ae, f. bedlivost, opatrnost, ostražitost     
diligentia, ae, f. pečlivost, opatrnost, obezřetnost     
dimano, are, avi, atum roztákat se ; rozšířit se, rozhlásit se, roznést se     
dimano, are, avi, atum roztékat se ; rozšířit se, rozhlásit se, roznést se     
dimensus, a, um vyměřený     
dimetior, iri, dimensus sum vyměřovat, rozměřovat     
dimico, are, avi, atum potýkat se, bojovat     
dimidia pars půle, polovice, polovina     
dimidius, a, um poloviční, rozpůlený     
dimitto, ere, misi, missum rozesílat     
dimitto, ere, misi, missum rozeslat     
dimitto, ere, misi, missum rozpustit     
dimitto, ere, misi, missum rozpustit, pustit     
dimitto, ere, misi, missum ztratit     
Dionysius, Dyonisius Denis     
directus, a, um přímý     
directus, a, um přímý, podélný, vodorovný     
directus, a, um přímý, rovný, kolmý     
diremitto, ere, misi, missum přerušit     
dirigo, ere, rexi, rectum zřídit     
discedo, cedere, cessi, cessum odcházet, rozejít se     
discedo, ere, cessi, cessum odejít     
discedo, ere, cessi, cessum odcházet, odstupovat, odlučovat se od koho ; ustoupit od čeho, zanechat čeho, přestat s čím ; vzdálit se, uchýlit se (pryč od čeho), odbočit ; přejít, přestat, pominout, odstoupit, odeznít     
discedo, ere, cessi, cessum odtáhnout, ustoupit, odcházet, vzdálit     
discedo, ere, cessi, cessum rozejít se     
discedo, ere, cessi, cessum rozcházet se     
discedo, ere, cessi, cessum rozcházet se, rozptylovat se, jít na jinou stranu ; rozestoupit se ; přistoupit (~ in... přistoupit k něčímu mínění, Pražák sic) ; kráčet odkud, odcházet, odstupovat, opustit koho, odpadnout od koho, odejít od koho     
discensio (viz dissentio)     
discessus, us, m. odchod     
discludo, ere, si, usum oddálit, odloučit, rozdělovat     
disco, ere, didici, - učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat") Pražák celkem nic víc, LMALB nic    
discordo, are, avi, atum být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku     
discrepo, are, avi (ui), - nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít     
discretio, onis, f. rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl     
discretus, a, um rozdělený ; oddělený, odlehlý ; jemný, zdvořilý, vybraný (DZ), urozený ; prozíravý, moudrý, rozvážný, uvážlivý, opatrný ; rozumný, uvážený, promyšlený ; nespojitý, přetržitý ; zvláštní, vlastní (fil. o supozici či pojmu) ; význačný, znamenitý (DZ slovutný LMALB a Pražák    
discretus, a, um význačný, znamenitý (LMALB), slovutný (o osobách - viz RS 60:22, krit. aparát - leckdy lepší než "znamenitý")     
discrimen, inis, n. nebezpečenství, krize     
discumbens, ntis, m. stolovník Pražák ani LMALB nic    
discumbo, ere, cubui, cubitum rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě Pražák a LMALB    
discurro, ere, curri, cursum rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)     
disicio, ere, ieci, iectum rozrazit, rozbít, rozehnat     
disidia, ae, f. zahálka     
dismembratio, onis, f. dělení ostatků     
dispensatio, onis, f. rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa     
disperdo, ere, didi, ditum zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku     
dispergo, ere, persi, persum roztrousit, rozptýlit     
dispersus, a, um rozptýlený, rozsypaný     
dispono, ere, posui, positum klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat     
dispono, ere, posui, positum rozestavit     
dispositio divina f. řízení Boží, Boží vůle LMALB    
dispositio testamentalis f. závěť, poslední vůle LMALB    
dispositio, onis, f. ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání) DZ ex TDH 315:1    
dispositio, onis, f. upravení, uspořádání, zařízení ; rozdělení, rozvrh, osnova, dispozice (v rétorice, architektuře) ; rozestavení, dispozice (voj.) ; nařízení, ustanovení, rozhodnutí ; řízení, správa ; ustanovení n. nařízení papežské stolice ; právo zacházet n. nakládat s č Pražák a LMALB    
dispositio, onis, f. závěť ; urovnání sporu, dohoda, úmluva ; smrt ; dispozice, šíře, duševní schopnost, duševní mohutnost (jedna z Aristotelových kategorií) ; tělesný vzhled, vzezření ; tělesný stav, náchylnost ; způsob vypracování, výzdoba (o tkanině) LMALB    
disputo, are, avi, atum bádat, zkoumat     
dissensio, onis, f. (ani LMALB nic víc)     
dissensio, onis, f. nesouhlas, různost smýšlení, neshoda, nesrovnalost, spor, rozbroj, rozbroj, odchylka, rozbroj, roztržka, nesvornost, různice, spor     
dissensio, onis, f. nesouhlas, různost smýšlení, neshoda, spor ; odchylka, nesrovnalost     
dissensio, onis, f. roztržka, nesvornost, spor     
dissentio, ire, sensi, sensum nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)     
dissero, ere, serui, sertum vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)     
dissero, ere, sevi, situm rozsévat     
dissimulo, are, avi, atum zatajit, zamlčet, zakrývat     
dissipo, are, avi, atum roztrousit, rozmetat     
dissono, are, ui lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít Pražák vůbec nic, Šenková neladně znít    
distans odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný     
distensio (viz dissentio)     
distinctio, onis, f. část řeči, teze, výklad ; teze, názor     
distinctio, onis, f. přestávka, pauza (v řeči) ; oddělování slov interpunkčními znaménky ; znaménko ; souvětí gram.    
distinctio, onis, f. vymezení, ohraničení (pojmu apod.) DZ ex RS 53:18    
distinctio, onis, f. zpestření, vyzdobení, vytříbení ; rozeznávání, rozlišování ; rozdílnost, rozmanitost, různost ; rozdíl, odlišnost ; plán, řád (stavět budovu "sine distinctione" = bez plánu, naslepo) ; rozčlenění, rozdělení, roztřídění ; hranice, rozmezí ; oddíl (spisu) Pražák a LMALB nic víc    
distineo, ere, ui z obou stran držeti     
distinguo, ere, stinxi, stinctum rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit     
disto, are, -, - být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se     
disto, are, -, - různo státi, být vzdálen, lišit se     
distribuo, ere, bui, butum přidělit     
ditissimus, a, um nejbohatší     
diucius dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho diutius v klasické latině    
diurnus, a, um denní     
diurturnitas, atis, f. délka, doba trvání     
diutius dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho     
diuturnior, ius déle trvající     
diuturnus, a, um dlouho trvající, trvalý     
diuturnus, a, um dlouhý, dlouhotrvající ; dlouhověký, dlouhožijící ; trvalý ; trvanlivý     
diversimode různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)     
diversimode různě, různým způsobem (toto LMALB ; Pražák nic) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)     
diversimodus, a, um různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)     
diversimodus, a, um různých druhů     
diversus, a, um odchylný, opačný, různý     
diversus, a, um různý, nestejný, rozdílný ; rozmanitý (DZ) ; odporující si, různý, odlišný ; nepřátelský ; oddělený, vzdálený, daleký, odlehlý     
diversus, a, um různý, rozdílný, odchylný, opačný, protivný ; v různé strany, z různých stran, na různých místech, na různých stranách ; oddělený, odloučený, rozptýlený ; oddělený, zvlášť, jednotlivě ; v různou stranu, z různé strany, na jiném místě     
divido, ere, visi, visum oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat Pražák a LMALB    
divido, ere, visi, visum rozdílet, rozdávat, rozdělovat, přidělovat, dělit mezi koho ; odlišovat, činit rozdíl ; dělit (mat.) ; zdobit ; dělit rodinný majetek ; rozeslat (jezdce na všechny strany apod.) ; nemít podíl na čem (ab alqa re, v pas.) Pražák a LMALB    
divina Pagina f. božské Písmo     
divinus, a, um boží, božský, svatý     
divisio, onis, f. dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)     
divisor, oris, m. oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy LMALB a Pražák, vč. českých výrazů    
do, dare, dedi, datum dát     
doblerium, ii, n. (Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)     
dobletus halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;     
dobletus MLLM uvádí dobletus jako dosvědčené od 14. stol.) ; barvený korál (MLLM stained coral, čes. ekvivalent vyvozen z LL a Mill.) MLLM ; LMALB nic, ani dubletus    
doceo, ere, cui, ctum vysvětlit     
doceo, ere, ui, ctum dokázat     
doceo, ere, ui, ctum dokázat, vysvětlit     
doctor, oris, m. učenec     
dogmaticus, a, um dogmatický, věroučný MLLM    
dogmatizo, are, avi, atum vyučovat dogmatiku, vyučovat víru MLLM    
doleo, ere, ui, iturus cítit bolest, něco těžce nést     
doleo, ere, ui, iturus cítit bolest, trpět ; rmoutit se, být zarmoucen, truchlit ; želet, litovat ; soužit se ; bolestně nést, těžce nést ; být rozčílen, mrzet se, hněvat se, být nevrlý     
dolor, is, m. bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)     
dolor, oris, m. hněv     
dolosus lstivý     
dolum, i, n. podvod, lest     
dolus, i, m. podvod, lest     
domesticus, i, m. člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď     
domicilium, ii, n. příbytek, sídlo, domov     
Dominica Cena Večeře Páně     
dominica oratio modlitba Páně     
dominica, ae, f. neděle (výpustka z dies Dominica) DZ ex Fournier I, 238    
dominicella, ae, f. slečna     
dominor + dat. panovat komu / čemu     
dominor, ari, atus sum vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem     
Dominus Deus Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)     
dominus domus pán domu Fournier I, 308    
Dominus, i, m. Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)     
domuncula, ae, f. domeček, domek     
domus, us i domus, i, f. dům, příbytek     
donativum, i, n. (částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)     
donum, i, n. dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)     
dos, dotis, f. věno     
Dresda Drážďany     
drudens (LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)     
dubietas, atis, f. pochybnost, nejistota     
dubitatio, onis, f. rozpakování     
dubito, are, avi, atum být plný pochybností??? TDH 309:23 bez předmětu, bez čekoholi    
dubito, are, avi, atum pochybovat     
dubito, are, avi, atum pochybovat, nemít jistotu, být v nejistotě, rozmýšlet se, nevědět (jistě) ; váhat, kolísat ; nebýt rozhodnut, rozmýšlet se ; zdráhat se, rozpakovat se, být v rozpacích ; otálet, meškat, zdráhat se ; uvažovat, přemýšlet, zamýšlet, uvážit co     
dubito, are, avi, atum pochybovat, zdráhat se     
dubito, are, avi, atum váhat     
dubla, ae, f. dvojitá přikrývka  MLLM    
duco, ere, duxi, ductum meškat, zdržovat, odkládat     
duco, ere, duxi, ductum mít za, domnívat se, pokládat, mínit     
duco, ere, duxi, ductum táhnout, přitahovat, vléct ; vézt, odvážet, přivážet ; vytahovat ; vážit, čerpat, nabírat, dobývat ; vést, odvádět, přivádět ; protahovat, prodlužovat ; napínat (koho) ; vést, řídit     
duco, ere, duxi, ductum usoudit     
duco, ere, duxi, ductum vést k čemu, ponoukat, nabádat ; vábit, lákat, navnadit, svádět ; odvozovat (co od čeho) ; počítat ; uvádět, pokládat, uznávat, mít za něco, domnívat se, mínit, myslet ; provádět, tvořit, vytvářet ; působit ; zřizovat, strojit ; nabývat, dostávat     
dum ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)     
dum nuže tedy, nuže jen (příklonka k zesílení, někdy se ani nepřekládá)     
dům ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)     
dum etiam ještě ani     
dům etiam ještě ani     
dummodo jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)     
duodecim dvanáct     
dupla, ae, f. ???     
dupla, ae, f. dvojitá přikrývka MLLM    
duplicando (viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)     
duplicando dokola, znovu a znovu??? DZ ex RS 56:11    
duplico, are, avi, atum ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku) Pražák a LMALB    
duplico, are, avi, atum opakovat (DZ ex RS 56:11 (dicit ... et similia duplicando)     
duplico, are, avi, atum zdvojnásobit, zvětšit     
duplico, are, avi, atum zdvojovat, zdvojnásobovat ; zvětšovat, rozmnožovat, zmnožovat ; opisovat, duplikovat, vyhotovovat dvojmo (např. listinu) ; rozdělovat ve dví, půlit, rozdvojovat ; skládat, ohýbat, skládat na dvě poloviny Pražák, LMALB, DZ    
duritia, ae, f. otužování     
duro, are, avi, atum otužovat, zesilovat     
duro, are, avi, atum trvat ; vytrvávat, setrvávat, držet, vydržet ; činit tvrdým, tvrdit, tužit ; zatvrzovat ; otužovat, utužovat, zesilovat ; být tvrdý, zatvrzelý, zatvrdit se     
Durocortorum, i, n. hlavní město v Belgické Galii     
durus, a, um tvrdý, tuhý     
dux, ducis, m. vévoda     
dyabolus, i, m. (form. diabolus)     
e (viz ex)     
ea tudy     
ebrius, a, um opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)     
Eburodunum, i, n. (dnešní Brno) Goodrick-Clarke    
ecce hle, hleď, ejhle     
ecce hle, pohleď, podívej, hele DZ    
ecclesia malignantium církev zlovolníků     
Ecclesiastes Kazatel (biblická kniha)     
Ecclesiasticus Sírachovec (biblická kniha) ověřeno v ČEP s. 908    
econverso a obráceně, a vice versa DZ ex RS    
econverso naproti tomu, naopak, pak LMALB s. 924    
econverso obráceně, a naopak, vice versa (tj. v MLLM má domněnka potvrzena) ; naopak, naproti tomu MLLM    
edisco, ere, edidici, - učit se nazpaměť     
edo, edere, edi, esum jíst     
edo, ere, edidi, editum vykonat, provést, vytvořit     
edus, i, m. kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto) neklas. pro haedus    
effemino, are,-,- zženšťovat, činit ženou     
effero, ferre, extuli, elatum vynést     
effero, ferre, extuli, elatum vynést, rozhlásit     
efficio, ere, eci, etum udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)     
efficio, ere, feci, fectum postavit, způsobovat, činit     
efficio, ere, feci, fectum stávat se (v pasivu)     
efficio, ere, feci, fectum udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)     
efficio, ere, feci, fectum způsobovat, činit   

-, vicis, f. střídání
a (zř.) do (místo "ad")
a co se týče, pokud jde (pokud jde o ducha, byl již velmi vyspělý) ; od (o čase a pořadí) ; hned po
a od, s, z (místně) ; od (o odluce či vzdálení) ; z (o vycházení) ; na (o styčném místě, např. viset na rameni) ; od, ze strany, na straně (o hledisku) ; z, od (o původu, příčině, způsobu a vztahu) ; pro
a podle (DZ ; o odvozování, např. jmenovat se tak a tak podle: takto zřejmě albilyon 271:107)
a ve vzdálenosti
a cingulo infra od pasu dolů
a contrario zase, naopak viz RS 55, krit. aparát
a converso naopak, naproti tomu, pak
a modo odteď, odnynějška?
a praesenti odteď ; načež MLLM
a se dissentire být v rozporu sám se sebou
a sibi dissentire být v rozporu sám se sebou
ab co se týče, pokud jde (pokud jde o ducha, byl již velmi vyspělý) ; od (o čase a pořadí) ; hned po
ab od, s, z (místně) ; od (o odluce či vzdálení) ; z (o vycházení) ; na (o styčném místě, např. viset na rameni) ; od, ze strany, na straně (o hledisku) ; z, od (o původu, příčině, způsobu a vztahu) ; pro
ab aeterno od věčnosti
ab aeterno od věčnosti ; přede všemi věky (u jednorázových dějů, kde se nehodí "od věčnosti", viz RS 55:11, možná jde o chybné užití ; DZ)
ab aeterno, ab eterno od věčnosti
ab Insulis z Lille
ab officio discedere nedostát své povinnosti
abatissa, ae, f. abatyše
abditius, a, um vzdálený, ukrytý
abditus, a, um odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní
abdo, ere, didi, ditum skrýt, ukrýt se
Abia Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)
abicio, ere, ieci, iectum odhazovat
ablutio, onis, f. omývání, čištění
Abodriti Obodrité
abrenuntio, are, avi, atum zříci se čeho (bludného názoru apod.) + dat.
abscido, ere, cidi, cisum odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat Pražák
abscindo, ere, scidi, scissum odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit Pražák
abscisio, onis, f. odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace MLLM, LMALB ; Pražák nic, jen abscido
abscissio, onis, f. odtržení ; (astr.) zánik vzniklý zákrytem LMALB
absente v nepřítomnosti (koho)
absento, are, avi (trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště LMALB
absolutio, onis, f. zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)
absolvo, ere, solvi, solutum uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení
absque kromě, bez
abstersio, onis, f. otření, utření, vytření, smývání
abstinentia, ae, f. zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní Pražák a LMALB
abundans, antis hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný
abundantia, ae, f. přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda
accedo, ere, cedi, cessum přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior) DZ
accedo, ere, cessi, cessum blížit se, přibližovat se, přicházet
accentus gravis m. přízvuk těžký jaz.
accido, ere, accidi, accisum nařezat, nakousat, okousat
accido, ere, cedi, cessum stát se, udát se, přihodit se
accido, ere, cidi, - stát se, udát se, přihodit se, nastat ; dopadnout ; padat, dopadat, padnout, klesnout ; připojovat se ; zastihnout (koho kde) ad+cado ; jiné je accido (ad+caedo) ; LMALB a Pr.
accido, ere, cidi, cissum přihodit se, nastat, připadnout
accido, ere, cidi, cisum naříznout, naseknout, natít, nakousat, okousat ; nabít, natlouct, namlátit komu, zbít koho ; oslabit, nalomit, podlomit z ad + caedo ; jiné je accido z ad + cado
accipere in gutture chytit za krk
accipio, ere, cepi, ceptum dozvědět se, poznat
accipio, ere, cepi, ceptum přijmout, dostat, vzít
accipio, ere, cepi, ceptum přijmout, přijímat, dostat, dostávat, brát ; pozorovat, zaznamenat, všimnout si ; poznávat, dovídat se, slyšet ; rozumět, chápat, vykládat ; cítit, pociťovat ; vpouštět ; připouštět, neodmítat ; utržit, dostat (o trpném přijímání)
accresco, ere, crevi, cretum přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se
accuratio, onis, f. pečlivost, bedlivost
accuratus, a, um důkladný, pečlivý, bedlivý
accuso, are, avi, atum obvinit, vinit, vytýkat, žalovat
acquiesco přijmout (radu), uposlechnout
acquiesco, ere, quievi, quietum odpočinout si, oddechnout si ; ustávat, upokojit se, mít pokoj ; být spokojen ; důvěřovat ; poslouchat (proseb, rady)
acta, orum, n. činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny
actor, oris, m. aktér (DZ)
actor, oris, m. honák, poháněč, pasák, pastýř ; hybná síla, vykonavatel, prováděč, jednatel ; herec, představitel (role), provozovatel ; pronášeč, pronašeč, mluvčí, řečník ; zástupce, obhájce, žalobce, sporná strana ; správce, zástupce (hospodářský) ; pronásledovatel Pražák a LMALB
actor, oris, m. poháněč, honák ; hybná síla, vykonavatel, prováděč, jednatel ; herec, představitel (role), provozovatel ; pronášeč, pronašeč, mluvčí, řečník ; zástupce, obhájce, žalobce, sporná strana ; správce, zástupce (hospodářský) ; aktér (DZ)
actum, i, n. zápis, listina (v sg. zřídka)
Actus apostolorum Skutky apoštolů (i takto v sg.) LMALB
actus fidei m. svědectví víry, autodafé
actus, us, m. (význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")
actus, us, m. (význam "puzení" nenal. v Pražákovi, MLLM ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")
actus, us, m. čin, skutek, úkon, výkon ; jednání, konání, činnost, aktivita, dělání ; hnaní, pohánění, popohánění ; prudký pohyb, běh, chůze ; hnaní, pohánění ; pohlavní styk, akt ; přednes, přednášení, pronášení (promluvy) ; disputace ; dějství, akt (část divadelní hr Pražák, LMALB, DZ ; viz též in actu
actus, us, m. míra (jen ve spec. případech: eodem actu invisior erat) Pražák
actus, us, m. veřejná funkce ; funkce církevního advokáta (actor) ; okrsek (svěřený nějakému funkcionáři) ; stupeň příbuzenství MLLM
ad co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu
ad k, ke, ku (o pohybu a směru) ; k, ke, na (o účelu, např. zajít si na jídlo) ; až po, po (o hranici ; od hlavy k patě apod.) ; u, při (o blízkosti) ; za, při (o okolnosti, např. za zvuků píšťaly) ; k, v (časově: k večeru)
ad absurdum k nesmyslnosti, ad absurdum
ad amplius více, napříště
ad differentiam + gen. na rozdíl od LMALB
ad differentiam + gen. narozdíl od čeho ; aby se odlišilo od čeho, za účelem odlišení od
ad hoc v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)
ad hunc modum takto
ad infinitum donekonečna, do nekonečna
ad instar (Pražák pod instar přímo neuvádí)
ad libitum podle libosti
ad limina apostolorum (Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")
ad minus přinejmenším
ad minus přinejmenším, nejméně
ad multam noctem když již noc postoupila
ad perpendiculum svisle
ad tempus načas, dočasně, na okamžik, na chvilku, prozatím ; v určený čas, v pravý čas, včasně
ad unus omnes do jednoho Pražák I, s. 21
ad verbum doslova
Ada, ae, m. Adam
adaequo, are, avi, atum vyrovnat se, stačit
Adalbertus, i, m. Vojtěch
adamo, are, avi, atum zamilovat si, oblíbit si
addo, ere, addidi, additum přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat
adduco ere, duxi, ductum k sobě táhnout, přitahovat
adductus, a, um přiveden, pohnut, sveden
ademo, ere odebrat
adeo, ire, ii, itum ad alqm. napadat někoho
adeo, ire, ii, iturus odebrat se, pustit se
Adeodatus Bohdan tak překlad Zlaté legendy
adequito, are, avi, atum najíždět, dorážet
adesse být přichystán
adhaereo, ere, haesi, haesum vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s
adhes- [viz adhaereo]
adhibeo, ere, ui, itum přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)
adhortor, ari, atus sum vybízet, pobízet
adhuc (MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")
adhuc alespoň??? (hodí se do anonpojed, ale LMALB ani Pražák neuvádí)
adhuc až sem, až dosud, dosud, posud, do nynějška, ještě nyní, dotud, potud ; ještě
adhuc až sem, až dosud, dosud, posud, do nynějška, ještě nyní, dotud, potud ; ještě [já jsem to viděl i v kontextu, kde by bylo nejlepší překládat "alespoň", ale Pražák nic takového]
adhuc dosud, doposud, ještě, až sem, až dosud
adhuc dosud, dotud, ještě, mimoto ; nadto, ještě nadto, navíc ; ještě jednou, dokonce ještě jednou LMALB ; nic víc
adhumatio, onis, f. pohřeb
adiaceo, ere, ui, - ležet u, ležet vedle
adigo, ere, egi, actum přirážet, zatloukat, zarážet
adigo, ere, egi, actum zarážet, přitloukat, vrážet
adimpleo, ere, evi, etum naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)
adinvenio, ire nalézt
aditus, us, m. příchod, přístup, vchod
aditus, us, m. příležitost, prostředek, právo, příchod, přestup
adiungo, ere, iunxi, iunctum přidružit, získat si
adiungo, ere, iunxi, iunctum připojit, přivazovat, připřahovat ; přidružit ; získat si
adiuramentum, i, n. zapřísahání, naléhání Pražák ; MLLM ; LMALB nic
adiuratio, onis, f. zapřísahání ; zaklínání (ďábla) LMALB ; MLLM ; Pražák nic, jen adiuro a adiurament
adiurative jako zapřísahání LMALB
adiuratus, a, um přísežný ; svěcený, zaklínaný LMALB
adiuro, are, avi, atum alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se
adiuro, are, avi, atum přísahat, stvrzovat přísahou ; přidávat k přísaze ; alqm zapřísahat koho (aby něco udělal) ; alqm vyslovit nad někým magickou formuli, která činí ordál účinným (DZ: Fournier I, 314 adiuracio i pro magickou formuli vůbec) MLLM, Pražák, LMALB
adiutorium, ii, n. podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění
administer, tri, m. pomocník
administro, are, avi, atum spravovat, řídit
administro, are, avi, atum vykonat, provést, obstarat
administro, are, avi, atum vykonat, provést, obstarat, manévrovat
admiror, ari, atus sum alqd. divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se neklas. též propter alqd. ; tak DHC 309:10
admitto, ere, misi, missum pouštět
admitto, ere, misi, missum pouštět co, vypouštět, spouštět, hnát ; připouštět, vpouštět (o osobách) ; připouštět (zvířata k páření) ; dopustit se, připustit na sebe ; dovolovat
admitto, ere, misi, missum připouštět, dopouštět, stihnout
admitto, ere, misi, missum připouštět, stihnout
admodum nadmíru
admoneo, ere, ui, itum připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet
adnoto, are, avi, atum poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat
adorior, i, adortus sum napadnout, přepadnout
adorior, iri, adortus sum hnát se, napadat, přepadat
adorior, iri, ortus sum napadat, útočit
adoro, are, avi, atum (alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM) Pražák, LMALB, MLLM
adoro, are, avi, atum vzdát chválu, chválit, klanět se DZ
adorulum, i, n. houska LMALB
adscisco, ere, ivi, itum přibrat
adst- viz ast-
adulescentior mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)
adulterium, ii, n. cizoložství, zálety
adumbrare zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt MLLM
advenanto, are, avi, atum přicházet ; objevovat se, vyskytovat se
adventor, oris, m. návštěvník, příchozí, host ; cizinec
adversa nocte proti noci
adversum, i, n. protivenství
adversus, a, um obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa
adverto, ere, ti sum obracet
advoco, are, avi, atum svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)
aeger, a, um smutný, trudný, strastný, nemocný
aegre těžko, stěží, obtížně, nesnadně
aemulatio, onis, f. soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist
aequalis, e rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký
aequinoctium, ii, n. rovnodennost
aequitas, tis, f. spravedlnost, vyrovnanost
aequo, are, avi, atum vyrovnávat, srovnávat, urovnávat
aequus, a, um rovný, správný
aequus, a, um rovný, správný, spravedlivý
aer, aeris, m. vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku) Pražák a LMALB
aerarius, a, um kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční
aerarius, ii, m. kovář, kotlář, zlatník ; razič mincí ; strážce pokladnice ; poplatník (občan nezařazený do tribuí, ale podléhající daňové povinnosti) Pražák, LMALB, DZ
aereum, i, n. měděná barva ; předmět vyrobený z mědi
aereus, a, um (LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2) část 1
aereus, a, um (příklady pod aërius: a-eas, a-ee, tj. aëreas, aëree: pod aëreus ostatně LMALB udává "v. aërius". Rozlučník může leckterý rkp. vynechávat, např. působením analogie se subst. aer, z čehož plyne závěr: "aereus" může být i podoba "aërius") část 2
aereus, a, um kovový
aereus, a, um kovový, železný, měděný ; okovaný ; (WEH užití v RS 58:27 překládá "zářivý / třpytný") Pražák a LMALB
aëreus, a, um (form. aërius) vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") ; blankytný, azurově modrý, v barvě nebe LMALB, Pražák, MLLM
aerifer, era, erum kovonosný Pražák
aërius, a, um vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch
aërius, a, um vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") Pražák a LMALB
aërius, a, um vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") ; blankytný, azurově modrý, v barvě nebe Pražák, LMALB, MLLM
aes alienum cizí peníze = dluhy
aes alienum dluh, dluhy
aes viride měděnka
aes, aeris, n. 1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;
aes, eris, n. kov, měď, bronz
aes, eris, n. kov, měď, bronz, mince, peníze
aestas superior loňské léto
aestimatio, onis, f. odhad
aestivus, a, um letní
aestus, us, m. příboj, vlnobití, vlnění
aestus, us, m. příliv, klidné vlnění, vlnící se moře
aestus, us, m. vedro, horko
aevum, i, n. svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost MLLM
affero, ferre, tuli, latum připojit se, přinést si do
affero, ferre, tuli, latum přispívat, způsobovat
afficio, ere, feci, fectum obdařit, opatřit, působit
afficto, are, avi, atum potlouci, vrážet
affictus, a, um rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen
affinitas, atis, f. příbuznost (vzniklá sňatkem)
affirmo, are, avi, atum zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat
affliga, ae, f. vyrážka, pupenec
affligo, ere, afflixi, afflictum ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit Pražák a LMALB nic víc
affligo, ere, afflixi, afflictum přirážet (k čemu), vrážet, narážet (do čeho) ; porouchat, poškodit, (pas.) ztroskotat ; srážet, porážet, povalit, (pas.) padnout, zřítit se, svalit se, klesnout ; zbořit, vyvrátit ; ponižovat, pokořovat Pražák a LMALB nic víc
affligo, ere, flixi, flictum povalit, zřítit se
Agareni, orum, m. Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]
Agennensis, e agenský (související s městem Agen)
aggrego, are, avi, atum přidružit se
agite penitentiam čiňte pokání
agmen, inis, n. tah, voj
ago, ere, egi, actum jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit
ago, ere, egi, actum pojednávat (v textu o čem + ak.) DZ ex Moneta 283a ; Pražák neuvádí
ago, ere, egi, actum pořídit, provést
ago, ere, egi, actum vypouštět (např. duši) ; vrhat, házet ; posouvat (o obléhacích strojích) ; dávat, hrát, provozovat (o divadle) ; trávit, žít, vést (život) ; žít, trávit, být, prodlévat, pohybovat se (kde), pobývat, bydlet
ago, ere, egi, actum vztyčit, položit
agricultura, ae, f. zemědělství, hospodářství
aio, ais, ait říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat Pražák neuvádí, ale ait je myslím préz. i pf.
alacritas, atis, f. bojechtivost, hbitos, čilost
alacritas, atis, f. bojechtivost, nadšení
alarii, orum, m. spojenecké čety
alaris, e = alarius, a, um na křídle, spojenecký
Albanensis, e albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)
Albania, ae, f. (též Abania, Arbania aj.) Skotsko Nitze - Jenkins, Perlesvaus, 18 a slovníček
Albiensis, e albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)
albigensis, e albigenský
Albigensis, e albigenský, související s Albi (ani po křížové výpravě proti albigenským nebylo vždy nutně užíváno Albiensis a albigensis nebylo omezeno na katary, např. Migne, PL: Constantius Albigensis episcopus: Epistola ad sanctum Desiderium, Cadurcensem episcopum)
alces, is, f. los
alias dictus jinak řečený
alibi jinde
alibi jinde, na jiném místě
alicuius něčí
alienata mens zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost
alieno, are, avi, atum zcizovat, odvracet
alienus, a, um cizí, nepříznivý, nevýhodný
alienus, a, um nepříznivý, nevýhodný
aliqua někudy, nějak
aliquamdiu (po) nějaký čas, jistou dobu
aliquando kdysi ; někdy
aliquando někdy ; leckdy ; kdysi, druhdy ; jednou, konečně
aliquantulum maličko, trochu, trošku, trošičku adv.
aliquantulum, i, n. troška, trošinka, malé množství
aliquantulus, a, um maličký
aliquis, aliqua, aliquid někdo, něco ; některý, nějaký
aliquis, aliquid někdo, něco ; některý, nějaký ; (LMALB též) několik ; (DZ) něco (čeho)? (příslovce množství) ; někdo, něco (o někom / něčem významném) LMALB, Pražák, DZ
aliquo někam ;
aliquo facinore comperto zjištěním nějakého přečinu
aliquotiens několikrát
aliquovorsum někam
aliter jinak
aliter nescit (často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)
alium, ii, n. česnek
alius sed non alienus odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)
alius, a, ud jiný, jinaký
allium, ii, n. (lid.) česnek
alo, alere, alui, altum živit
alqm certiorem facere zpravovat někoho, dávati někomu zprávu
alqm. certiorem facere zpravovati, dávati zprávu
alta voce nahlas DZ ex RS
alte nahlas
alteruter ... alterutrum jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého DZ ex RS 55:1
alteruter, alterutra, alterutrum (gen. alterius utrius / alterutrius, podobně další pády) jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý
alterutrum navzájem, vzájemně adv.
altitudo, inis, f. hloubka
amb- předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")
ambactus, i, m. služebník
ambages, um, f. okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky
ambo oba dva spolu (skloňováno podle duo)
ambo, ambae, ambo oba dva spolu (skloňováno podle duo)
ambulo, are, avi, atum chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat
amen amen
amentia, ae, f. šílenost, nepříčetnost
amezo? [nenal., zřejmě vlastní jméno.]
amititia, ae, f. přátelství ; přátelé
amitto, ere, misi, missum vzdálit se, zratit
amitto, ere, misi, missum vzdálit se, ztratit
amitto, ere, misi, missum ztrácet
amitto, ere, misi, missum ztratit, pozbýt
amodo odteď, od nynějška, od této chvíle, nyní, v dalším
ample hojně, rozsáhle
ample rozsáhle, široce, objemně ; hojně, bohatě ; nádherně, skvěle (o slohu)
amplexio, onis, f. objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)
amplifico, are, avi, atum zvětšovat, rozšiřovat
amplitudo, inis, f. velikost, rozlehlost, rozsáhlost
amplitudo, inis, f. velikost, velkolepost, důstojnost
amplius hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení) LMALB a Pražák nic víc
amplius navíc, ještě? (RS 45:6 ad hec dico amplius quod multi...)
amplius více, větší počet
amplius více, víc
amplus, a, um prostorný, velký, rozsáhlý
amplus, a, um velký, prostorný
an či
an - an či - či
anceps, itis dvojí, dvojstranný
ancora, ae, f. kotev, kotva, kotvice
angenensis agenský (město v jižní Francii)
anguilla, ae, f. úhoř
angusti montes strmé skály, těsně k moři přiléhající
angustiae, arum, f. úžina
angustiae, arum, f. úžina, úzké cesty
angustus, a, um těsný, úzký
anima, ae, f. duše
animadverto, ere, rti, rsum dávat pozor, všímat si
animadverto, ere, rti, rsum dávat pozor, všímat si, zpozorovat
animal, alis, n. živý tvor, živočich
animans, antis, m. f. i n. živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)
animatus, a, um živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný
animum advertere upínat zřetel, zpozorovat
anno dominicae incarnationis + číslo roku X od Vtělení Páně
Anno Dominice incarnacionis (+ numerus) roku (+ číslo) od Kristova vtělení
anno incarnati verbi roku X od Vtělení Slova viz Michaud in Reliques, 209, pozn. 54.
annoto, are, avi, atum poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat
annoto, are, avi, atum zapsat
annuntio, are, avi, atum oznámit, vyprávět, sdělit
ante na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí) DZ
ante napřed, vpředu ; kupředu, vpřed ; dříve, předtím ; před, na (na očích), nad (koho vynikat) Pražák a LMALB nic víc
ante předtím, dříve
ante conspectum + gen. před kým, v přítomnosti koho
ante exactam hiemem před koncem zimy
ante longe dlouho předtím, před dlouhou dobou
ante omnia především
ante tempora před časem, svého času
antea předtím, dříve
antecedo, ere, cessi, cessum předstíhat, předbíhat, předčit
antecedo, ere, cessi, cessum předstihovat, předbíhat
antecello, ere předcházet, vynikat
antedictus, a, um svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)
Antibari Bar (dalmatské město)
antiquissimus, i, m. stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)
antiquissimus, i, m. stařešina? (Pražák, LMALB ani MLLM nic ; takto DZ pro RS 58:20)
antiquitas, atis, f. starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost
antiquitus od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách
antiquitus odedávna, odjakživa
antiquus, a, um někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější
antiquus, i, m. (Pražák ani LMALB nic)
antistita, ae, f. velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)
antistites, itis, f. velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)
antistites, itis, m. velekněz, nejvyšší kněz, arcikněz, představený chrámu, hlavní obětník ; velekněz, pontifex (papež) ; dozorce ; mistr (přen. o člověku dovedném v nějaké disciplíně)
anuus, a, um jednoroční, celoroční
aperte zjevně
apertus, a, um otevřený
apocalistica apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana porušené čtení?
apoplexia, ae, f. mrtvice
Appamiae, arum, f. (geogr.) Pamiers DZ ex Fournier
apparentia, ae, f. zdánlivost
appareo, ere, parui, - objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný
apparet je zřejmé, je patrné, vysvítá, je nabíledni, je očividné, ukazuje se
appellans, antis, m. kdo se odvolal
appellare ad duelum vyzvat na souboj
appellatus, i, m. strana, proti níž směřuje odvolání
appello, are, avi, atum jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem") DZ
appello, are, avi, atum jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")
appello, are, avi, atum nazývat, jmenovat, titulovat, zvát ; v pasivu nazývat se, zvát se, jmenovat se, být zván, slout ; jmenovat, jmenovitě uvést, zmínit se o kom
appello, are, avi, atum nazývat, jmenovat, titulovat, zvát ; v pasivu nazývat se, zvát se, jmenovat se, být zván, slout ; jmenovat, jmenovitě uvést, zmínit se o kom ; provolat (císařem, MLLM) Pražák, LMALB, MLLM
appello, are, avi, atum odvolávat se na co, dovolávat se čeho, opírat se o co ; dožadovat se čeho (alqd) MLLM
appello, are, avi, atum promlouvat ke komu, oslovovat koho, pozdravit koho ; vzývat, volat na pomoc, dovolávat se, žádat o přispění, doprošovat se ; odvolávat se (k soudu apod.) ; apelovat na koho ; vyzývat, upomínat ; povolat k čemu (ke splnění povinnosti apod.) Pražák, LMALB, MLLM
appello, are, avi, atum promlouvat ke komu, oslovovat koho, pozdravit koho ; vzývat, volat na pomoc, dovolávat se, žádat o přispění, doprošovat se ; odvolávat se ; apelovat na koho ; vyzývat, upomínat
appeto, ere, ivi, itum dychtit, toužit
appeto, ere, ivi, otum dychtit, toužit
appeto, ere, ui, - blížit se, nastat, hnát se
applico, are, ui, citum opírat se
appono připojit, přidružit
appono, ere, posui, positum prostřít (stůl) ; předkládat, nosit na stůl, posloužit, servírovat ; přidávat, přidělovat ; přidružit, přikázat
approbo, are, avi, atum souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit
apud u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)
apud u, v (se jménem kostela či kláštera) ; k čemu, do čeho ; v (místně) ; od koho (něco přijmout apod.) ; s kým, spolu s kým ; čím, s čím, prostřednictvím čeho ; s čím (uvozuje pocit: s velkou bolestí apod.) LMALB, MLLM
apud praesentiam před kým
apud sedem apostolicam k apoštolskému stolci (LMALB)
apud vulgus lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)
aquatio, onis, f. opatřování vody, doprava vody
aquila, ae, f. orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba) Pražák nic víc
aquila, ae, f. orel, znak římské legie
aratura propria orné pozemky
arbitrium, ii, n. vůle, libovůle
arca, ae, f. archa
arcanum, i, n. tajemství, tajnost
arcanus, a, um uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný
arcem efficere vytvářet pevnost
arcesso, ere, ivi, itum přivolat, povolat
arcesso, ere, sivi, situm povolat
arcesso, ere, sivi, situm přivolat, povolat, zavolat
ardeo, ere, arsi, arsum shořet, být spálen, zahořet
Arduena, ae, f. Arduenský les
Arelate Arles tak Říčan
arguo, ere, ui, utum dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu
archanus, a, um tajný klas. arcanus
archidiaconus, i, m. arcijáhen
archiepiscopus, i, m. arcibiskup
aridum, i, n. sucho, souš, suchá země
aries, etis, f. trám
arma ponere složit zbraň
armamentum, i, n. lodní výzbroj
armatus, a, um ozbrojený
armo, are, avi, atum vyzbrojit, vypravit
arroganter zpupně
arrogantia, ae, f. domýšlivost
arrogantiam sumere stát se domýšlivým
articulum fidei článek víry
articulus, i, m. ohbí, kloub
artificium, ii, n. dovednost, řemeslo, umění
artus, a, um pevný
artus, a, um úzký, těsný ; stísněný ; hustý, nabitý (hosty) ; pevný ; sklíčený ; skrovný, nuzný
arx, arcis, f. pevnost
ascendo, ere, scendi, scensum vystoupit, vylézt
Ascensio Domini Nanebevstoupení Páně
ascensus, us, m. vzestup, vystupování, výstup
ascribo, ere, scripsi, scriptum připsat, připojit, přidat (do listiny) ; zařadit koho kam, počítat koo mezi, přijmout ; ustanovovat, zřizovat ; připisovat, přičítat komu co ; přivlastňovat komu co
aspidus??? v Pražákovi nenal.
assero, asserere, asserui, assertum přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co
assero, serere, serui, sertum potvrdit, dotvrdit, podpořit, podložit, podbudovat? (DZ ex RS 53:8, v souladu s překladem Duvernoy, kt. uvádí asseoir, což je "posílit, posadit, usadit, upevnit" aj. a s tímto lat. slovem etymologicky souvisí)
assero, serere, serui, sertum připojovat, přiřadit, prohlásit za ; přivlastňovat ; tvrdit, prohlašovat
assero, serere, serui, sertum připojovat, přiřazovat ; brát v ochranu ; přiřknout, přislíbit ; tvrdit, říkat ; mluvit ; prohlašovat za (zejm. za otroka či svobodného ; přivlastňovat si co, osobovat si co, prohlašovat koho za co ; prohlašovat, tvrdit, jistit Pražák a LMALB
assero, serere, sevi, situm sázet podél
assertus, a, um přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný
assevero, are, avi, atum vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem
assisto, ere, stiti, - přistupovat, pomáhat ; být přítomen
assisto, ere, stiti, - přistupovat, stát
assisto, ere, stiti, - stavět se, stanout, přistoupit, stát u, být přítomen ; pomáhat (přen.)
assuefacio, ere, feci, factum zvykat si, navykat, učit
assuefacio, ere, feci, factum zvykat, navykat
assumere crucem vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení
assumo, ere, sumpsi, sumptum brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si Pražák, LMALB, DZ
assumo, ere, sumpsi, sumptum vzít na sebe co, ujmout se čeho ; brát, brát si, požívat (lék, pokrm) ; vzít na nebe ; uvést jako druhou návěst (fil.) ; přijmout (tělo z Marie Panny) ; přijímat (tělo a krev Páně) ; Pražák, LMALB, DZ
assumptio, onis, f. nanebevstoupení
assuo, ere, adsui, adsutum přišívat
asto, are, stiti, - stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět
asto, are, stiti, - stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět ; stát, trvat
astringo, ere, strinxi, strictum utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích
astrolabium, ii, n. astroláb
at ale, však, avšak
at ale, však, avšak, přece alespoň
at ale, však, za to
at alespoň
at naproti tomu, ale, však, zato
at přece alespoň
atramentarium, ii, n. kalamář
attendo, ere, di, tum natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)
attente pozorně, bedlivě, napjatě
attingo, ere, tigi, tactum dotýkat se, sahat
attribuo, ere, bui, bitum přidělit
attribuo, ere, ui, utum (MLLM nic, ani pod atribuo)
attribuo, ere, ui, utum přičítat, klást (za vinu apod.), klást na vrub
attribuo, ere, ui, utum přidělit ; přidávat, dávat, přidělovat ; přikazovat ; přidělovat, určit, vykázat (např. místo komu) ; podřizovat (koho komu), odevzdat vládu (komu) ; přidělit, svěřit, dát ; ukládat, uložit, vykázat (komu co) ; přičítat, klást (za vinu apod.), klást na vr
attribuo, ere, ui, utum přidělovat, přidávat LMALB nic víc
attribuo, ere, ui, utum připisovat komu co (v myšlenkách)??? (DZ ; takto snad v RS 49:13)
Auallonia, ae, f. Avalon
auctor, oris, m. původce, autor
auctor, oris, m. původce, autor ; napomahatel, podporovatel, podpůrce ; ručitel, dotvrditel ; rukojmí ; svědek, zpravodaj ; pramen, autorita ; dějepisec, spisovatel dějin Pražák celkem nic moc víc
auctor, oris, m. rádce, návodce, původce konání, navrhovatel, doporučitel ; stvrzovatel ; původ ; zakladatel, vynálezce ; prodávající čes. výrazy Pražák
auctoritas, atis, f. citát, autorita (biblické citáty o ustanovení zpovědi apod., takto TDH 312:12) ; stvrzení, záruka, jistota ; platnost spolehlivost, hodnověrnost ; odpovědnost ; doklad, listina ; příklad, vzor ; vážnost, vliv, váha, moc ; důraz, ráznost ; úsilí
auctoritas, atis, f. vážnost
auctoritas, atis, f. vlivná osobnost, autorita ; rada, přímluva, domluva ; vůle (vyjádřená hlasováním), nález, usnesení, rozhodnutí, schválení ; zplnomocnění, pravomoc, plná moc (i o listině) ; vlastnictví, vlastnické právo
auctus, a, um zvětšený, zveličený
audeo, ere, ausus sum být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se Pražák a LMALB
audio slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen
audio, ire, ivi, itum slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen
auditio, onis, f. zpráva
auditor, is, m. posluchač ; žák Pražák ani Šenková nic víc
aufugio, ere uprchnout
augeo, ere, auxi, auctum nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)
augeo, ere, auxi, auctum porodit
augeo, ere, auxi, auctum zvětšovat, rozmnožovat, podporovat v růstu ; zvětšovat, zesilovat, zvyšovat ; podporovat, zvelebovat, povznášet ; oslavovat ; růst, mohutnět, vzmáhat se, nabývat moci (v pas.) ; přibývat, množit se
Auinone Avignonet je to fr., nebo lat?
Auinone Avignonnet
Auinone? Avignonet Šanjek
auriculare, auricularis, n. polštář MLLM
auriga, ae, f. vozataj, kormidelník
aut nebo
autem avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá) Pražák nic víc
autem pak (výplňkové slovo)
autenticus, a, um věrohodný, autentický
auxilium ferre pomoci
Avallonia, ae, f. Avalon
avaritia, ae, f. chamtivost, lakota
avarus, a, um lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho
avarus, i, m. lakomec
aversus, a, um obrácený zády, prchající
averto, ere, verti, versum odchýlit
averto, ere, verti, versum odvrátit
Ax (subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)
babtisma křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)
balistarius, i, m. střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty české výrazy Pražák
balistorius Pražák nic, ale viz ballistarius
balistorius, ii, m. (LMALB nic, ale viz ballistarius)
balistorius, ii, m. (Pražák, LMALB ani MLLM přímo nic, nepochybně form. balistarius, ballistarius)
ballistarius (české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)
ballistarius, i, m. střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty české výrazy Pražák
ballistarius, ii, m. střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš LMALB
ballistator, is, m. střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš LMALB
ballisto, are, avi, atum střílet
ballistorius, ii, m. (LMALB nic, ale viz ballistarius)
Balneoregensis, e bagnioregský, související s Bagnioregiem Lansing, Power and Purity
Balneoregiensis, e bagnioregský, související s Bagnioregiem Lansing, Power and Purity
baptismus, i, m. křest
barbarus, a, um barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý
bava, ae, f. slina
beatus, a, um blažený ; blahořečený, blahoslavený
beatus, a, um blažený ; svatý (sic, svatý, ne blahoslavený: takřka si troufám říci, že ve většině pramenů je beatus, ne sanctus ; beata Maria atd.)
behemat Behemót LMALB
Belasius, i, m. Blažej tak překlad Zlaté legendy
belicosus, a, um bojovný, bojechtivý
bellus, a, um hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný
bene bezvýhradně, naprosto MLLM nic víc
bene dobře, řádně, náležitě ; hojně (slibovat) ; dobře, velmi, hodně (u adj. a adv.)
bene dobře, řádně, náležitě ; hojně (slibovat) ; slavně (umírat) ; dobře, velmi, hodně (u adj. a adv.) ; opravdově, pravou vírou (věřit) ; právem ; určitě, přinejmenším, jistě, nejméně (u číslovek) ; jistě, vskutku Pražák a LMALB ; další významy jen ve spojeních
bene klidně, třeba i??? (DZ, v LMALB ani Pražák tento význam nenal., ale srv. TDH 313:35 a jeden význ. fr. "bien", srv. též 313:28n.: "v případě veliké nutnosti bene fit ab uno solo" ; 313:36, ale to může být trochu jiné)
bene samozřejmě, ovšem??? (viz TDH 315:17 ; LMALB ani Pražák nic, co by sem padlo ; srv. jeden z významů fr. "bien", které ostatně užívá Duv. Rel. 207 ve svém překladu tohoto místa)
bene bis nejednou LMALB
benedico, ere, dixi, dictum požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem MLLM
beneficio sortium příznivým vrhem losů
beneficium, ii, n. dobrodiní, laskavost
benignitas, atis, f. dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost
bessea (LMALB nic)
bibo, ere, bibi, - pít
biduum, i, n. doba dvou dní
biennium, ii, n. dva roky
bini, ae, a po dvou, dva
bipartito na dvě strany, dvojím směrem
bipedalis, e dvoustopý
bladum, i, n. obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu
blandimentum, i, n. lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab
blandior, iri, itus sum lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku) alci
blasphemia, ae, f. rouhání, urážka
blaveum, i, n. modř, modrá barva LMALB
blaveus ^1, a, um modrý ; způsobující modřinu (o ráně) LMALB, DZ
blaveus ^2 (form. flaveus) LMALB ; sic, odkaz na flaveus, ne flavens
blavis, e modrý LMALB
blavum, i, n. obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)
blavus, a, um (form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)
blavus, blaweus, blawius (form. blaveus) LMALB
bona cum venia s laskavým dovolením
bona venia s laskavým dovolením
bona voluntate dobrovolně, se souhlasem
bona, arum, n. dobrotivost
bona, orum, m. majetek
bonae memoriae blahé paměti
bonitas, atis, f. úrodnost
Bononia, ae, f. Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)
bonus, a, um dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný Pražák a LMALB
bonus, a, um řádný, poctivý, šlechetný, počestný, čestný ; svědomitý, spolehlivý ; poctivý, nezištný ; laskavý, přívětivý, dobrotivý, vlídný, milostivý, dobromyslný ; velký, vysoký (o stáří) ; levný, laciný Pražák a LMALB
bonus, i, m. vlastenec, dobrý občan
Bosona, ae, f. Bosna
Bossona, ae, f. Bosna
bracae, arum, f. nohavice, široké nohavice
brachium seculare n. světská paže (světská moc)
brachium, ii, n. předloktí, rameno
brachium, ii, n. ruka ; větev
Brisciensis, e z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]
Brixia, ae, f. Brescia
Brixia, ae, f. Brescia [ověřeno v Pražákovi i lat-fr]
brutum, i, n. němá tvář, nerozumný tvor LMALB
brutum, i, n. nevědomé zvíře, zvíře
brutum, i, n. zvíře DZ
brutus hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný
brutus, i, m. zvíře? Pražák ani Šenková nic
buffo, are, avi, atum (Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)
buffo, onis, m. ropucha ; želva ; šašek Pražák, MLLM, LMALB
bufo, onis, m. ropucha ; želva ; šašek Pražák, MLLM, LMALB
Bulgaria, ae, f. Bulharsko
Burdigala, ae, f. Bordeaux Oursel, P., 3
burdo, fustis, baculus hůl
burellum, i, n. (druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) LMALB
burellus, i, m. (druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)
caba, ae, f. kopyto (koňské)
cabacina, ae, f. (předmět z cenného materiálu)
cabacium, ii, n. (Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a
cabacium, ii, n. tam jsem to ani nečekal ; podle kontextu snad ranec či taška, nebo možná kabátec ; v LMALB nal. jen cabacina s opisným výkladem "předmět
cabacium, ii, n. z cenného materiálu" ; Fournier I, 237: cabacium vel doblerium ; kabátec nal. pod tuším cabatus, snad ve Forcellini, s pozn. o reg. povaze: české země, Polsko, určitě ne v LMALB, Pražák ani MLLM, a halena, kabátec v MLLM pod dobletus)
cadaver, eris, n. mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka) Pražák a LMALB
cadente die k večeru
cadere a causa prohrát při, prohrát soudní spor
cadere a feudo ztratit právo na léno
cadere in deliberationem přicházet v úvahu
cadere in morbum onemocnět
cadere in suspicionem upadnout v podezření
cado, ere, cecidi, casurus (in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku) Pražák, MLLM, DZ
cado, ere, cecidi, casurus padat
cado, ere, cecidi, casurus padat, klesat ; klesnout, zahynout ; zřítit se, být dobyt ; ochabovat, podléhat, pozbývat síly ; padnout (o svrženém vládci) ; zapadnout, upadnout v zapomnění ;
cado, ere, cecidi, casurus padat, padnout (v šir. smyslu) ; (abl. abs.) vypadnout odkud ; padat, dopadat ; sjíždět (o blescích) ; stékat, vytékat, vtékat ; (o hvězdách) zapadat, zacházet, sklánět se k západu ;
cado, ere, cecidi, casurus padnout, zahynout
caedes, is, f. vražda
caementarius, ii, m. zedník MLLM nic víc ; Pražák nic
caemento, are, avi, atum stmelovat, zdít DZ podle MLLM
Calabria, ae, f. Kalábrie
calamitas, atis, f. pohroma, zkáza
calamitas, atis, f. válečná nehoda, porážka v boji
calceamentum, i, n. střevíc, bota
calceus, i, m. bota, botka (kryjící celou nohu)
Caledonia, ae, f. Kaledonie (dnešní Skotsko)
calefacto, are, avi, atum ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně) Pražák
calefio, fieri, factus sum (pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se Pražák, gram. kategorie tam nejsou, doplnil DZ
calegarius, ii, m. švec Lansing, PP
caliga, ae, f. (Fournier I, 315)
caliginosus, a, um temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný
caliginosus, a, um temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný, zahalený v mrákotu ; mlžný Pražák nic víc
caligo, inis, f. temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)
calliditas, atis, f. zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost
calo, nis, m. vozataj, příslušník zásobovacího oddílu
calumnia, ae, f. klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání vypsáno i z kontextů ve Vg.
camba, ae, f. noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)
cancer, cri, m. rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina
candelabrum, i, n. svícen (kandelábr), nosič svíček
candella, ae, f. svíčka
canebatio (Fournier I, 337)
canna, ae, f. třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky
canonizatio, onis, f. svatořečení, kanonizace
capax, acis prostorný, objemný, velký ; obsahující, obsáhlý ; schopný čeho, chápavý
capio, ere, cepi, captum dorazit, obsadit
capio, ere, cepi, captum chopit se, pojat
capio, ere, cepi, captum pociťovat, dostávat, přijímat
capra, ae, f. koza
captus, us, m. chápavost, vnímavost, schopnost
caput, itis, n. pramen
caput, tis, n. hlava, člověk, osoba, jednotlivec
Carcasona, ae, f. Carcassonne
Carcassensis, e carcassonský
Carcassona, ae, f. (geogr.) Carcassonne DZ ex Fournier
carego, are (LMALB ani Pražák nic)
carego, are (Pražák, Šenková ani LMALB nic)
carena, ae, f. půst (čtyřicetidenní) ; veřejné pokání ; dispens od veřejného pokání LMALB
careo, ere, carui, cariturus být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde) Pražák a LMALB
careo, ere, carui, cariturus být zproštěn, být zbaven ; být prost čeho, být bez čeho, nemít co, nedostávat se čeho, mít nedostatek čeho ; postrádat, pohřešovat ; neúčastnit se ; být vyhnancem (eufem.) Pražák a LMALB
careo, ere, ui, - (+ abl.) postrádat, mít nedostatek
carex, icis, f. ostřice
cargo, are (LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar) DZ
carnaliter tělesně
Carneola, ae, f. (geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.) DZ
Carneola, ae, f. [nějaká oblast poblíž Istrie a Dalmácie, možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.]
Carnotensis ze Chartres, chartreský
Carnutes, um, m. Karnutové (mocný keltský národ)
caro, carnis, f. maso
carru- (RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)
carrus, i, m. vůz
carrus, i, m. vůz (čtyřkolý dopravní)
caseus, i, m. sýr
cassus, a, um prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový
castellanus, i, m. měšťan Lansing, Power and Purity, 229, velmi pravděpodobn
castellum, i, n. tvrz, pevnost
castigatus, a, um očištěný neklas. ; Oursel, P., 47
castitas, atis, f. cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota Pražák nic víc
castrum, i, n. hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)
castrum, i, n. opevněná vesnice, castrum (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba ; castrum píše český překlad Brenonové ; Pražák udává hradiště) DZ
castrum, i, n. opevněné místo, hradiště, ohrazené město ; hrad, tvrz ; obraz hradu vetkaný do látky ; hrad (jako součást rodového znaku) ; vojenské ležení, tábor ; válka, válčení, vojenská služba ; denní pochod ; tábor, strana (metaf.) LMALB a Pražák ; nic víc
casu náhodou
casus, us, m. osud
catechismus, i, m. náboženská výchova ; katechismus
catena, ae, f. řetěz, pouta, okovy
Cathalonia, ae, f. Katalánsko
cathara, ae, f. katarka
catharus, i, m. katar
catinus, i, m. mísa
caulae, arum, f. pl. ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec
caulis, is, m. lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí
causa, ae, f. příčina, důvod, podnět ; důvodná příčina, právo, plné právo ; omluva, námitka ; předstíraná příčina, záminka, zástěra, výmluva
causa, ae, f. věc, zájem, smýšlení
causa, ae, f. věc, záležitost ; právní věc, pře, rozepře, spor, soud ; sporná věc, sporná otázka ; zájem, prospěch ; stav, okolnosti ; poměr k někomu, styk, spojení s kým ; smýšlení
causam agere vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení
causor, causari, atus sum uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat
causor, causari, atus sum uvádět za příčinu, udávat za záminku, omlouvat se, vymlouvat se ; předstírat, naoko se stavět jakým, naoko dělat co [Pražák nic víc, ale DHC 308:30 užívá zdá se ve smyslu tvrdit, obdobně jako francouzské prétendre, které je předstírat i tvrdit]
cautio, onis, f. obezřetnost ; záruka, ujištění
cautio, onis, f. opatrnost ; zabezpečení, jistota, záruka ; úpis
cavallarius maršálek
caveo, ere, cavi, cautum vyhnout se, vystříhat se
caveo, ere, cavi, cautum vyvarovat se
cedo, ere, cessi, cessum kráčet, ubírat se, jít, stoupat, vykračovat si ; přecházet v něco, měnit se ; platit za co (pro re) ; přecházet na koho, dostávat se komu, připadnout komu ; stát se kořistí ; dopadat, dařit se, vést se (jak se vede) ; sloužit (např. dobře, o věci)
cedo, ere, cessi, cessum ustupovat, odcházet, vystoupit, opustit, couvat ; zanikat, vytrácet se, mizet, míjet ; odstupovat, upouštět od čeho, vzdávat se, zříkat se čeho, přenechávat, postupovat něco komu (alci)
cedo, ere, cessi, cessum ustupovat, povolovat, poddávat se, podrobovat se (alci) ; nevyrovnat se komu, zaostávat za někým ; postoupit, přenechat komu co, povolit komu, aby (tranzitivně)
celararium, ii, n. sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech LMALBN
celatio, onis, f. ukrývání, skrývání
celebro, are, avi, atum + ak. slavit co
cellararium, ii, n. sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech
cellararius, ii, m. celerář (mnišská hodnost)
cellare, is, n. zásobárna
cellarerius, ii, m. (LMALB neuvádí, ale jistě další podoba slov souvisejících se sklepem: viz celler-, celar-, cellar- ; jistě je to totéž co cellerarius)
cellarius, ii, m. správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne) LMALB
cellerarium, ii, n. sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech LMALB
cellerarius, ii, m. správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník LMALB
cementarius, ii, m. zedník MLLM nic víc ; Pražák nic
cemento, are, avi, atum stmelovat, zdít DZ podle MLLM
cemeterium (form. coemeterium)
cena, ae, f. večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina
censeo, ere, ui, - být pro, navrhovat
censeo, ere, ui, sum usnášet, ustanovit, nařídit, rozhodnout
census, us, m. sčítání, počítání, soupis, seznam
centrum gravitatis n. těžiště
certus, a, um jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)
certus, a, um jistý, dobře zpraven
certus, a, um ustanovený, jistý, určitý
cessare + inf. přestat dělat co, přestat s čím
cessare a divinis dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů LMALB
cessatus, a, um promeškaný, prozahálený, zameškaný
cesso, are, avi, atum ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit Pražák a LMALB nic víc
cetera ostatně, jinak
ceteri, ae, a ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)
ceterum ostatně ; (v protivě k záporu) ostatně však, avšak, ale, však, pak, nýbrž, naopak
cibaria, orum, n. strava, potrava, pokrmy, zásoby
cibus vetitus m. zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)
cibus, i, m. pokrm, strava
cimiterium (form. coemeterium)
cingo, ere, cinxi, cinctum obklopit, obkličovat, obtáčet
ciphum, i, n. pohár, kalich???
circinus, i, m. kružidlo, kružítko
circiter asi, okolo
circiter okolo, asi
circiter okolo, asi, k (okolo půlnoci, asi 50 atd.)
circuitus, us, m. oběh, obvod, objem
circuitus, us, m. obvod, zacházka, oklika
circum v okolí, kolem
circumcludo, ere, cludi, clusum obkládat, obložit
circumdatus, a, um obehnaný
circumdo, are, dedi, datum obložit, obestavit
circumfundo, ere, fudi, fusum rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat
circumfundo, ere, fudi, fusum shlukovat se, přivalit se, obkličovat, svírat
circumsisto, ere, stiti, - obestoupit, sevřít
circumspicio, ere, spexi, spectum uvažovat, rozvažovat
circumstans, ntis, m. okolostojící
circumvenio, ire, veni, ventum podvést, obstoupit
circumvenio, ire, veni, ventum svírat, ohrožovat, podvést, obstoupit
Cisrhenanus, a, um bydlící z této strany Rýna, před Rýnem
citatus, a, um kvapný, rychlý, prudký
citerior, ius přední
citius rychleji ; spíše, snáze
cito rychle, spěšně, honem
cito, are, avi, atum rozhýbat, uvést v prudký pohyb, hnát ; vybudit ; přivolávat ; provolávat, vyvolávat ; vyvolávat (jménem za účelem zjištění, zda je osoba přítomna) ; předvolávat, obesílat (k soudu apod.) ; prozpěvovat, zpívat Pražák
citra před
citra z této strany ; před ; před (metaforicky, např. před cílem, ale i o čase) ; vyjma
citra mare z této strany moře, na těchto březích
civitas, atis, f. město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané
civitate donare darovat občanské právo
clam tajně
clamor, oris, m. křik
classis, is, f. válečné loďstvo
cliens, ntis, m. poddaný
cliens, ntis, m. poddaný, chráněnec
clientela, ae, f. chráněnci, ochrana
clientela, ae, f. ochrana
co(rceo, ere, cui, citum držet na uzdě, krotit, trestat, kárat
coaequalis, e vzájemně rovný
coaeternus, a, um souvěčný sic, toto slovo se používá: např. v překladu Bonav
coaeternus, a, um souvěčný (tak např. v překladu Bonaventura, Putování mysli do Boha ; Boží obce, trad. Nováková aj.), stejně věčný (Řehoř z Toursu, trad. Kincl)
coauditor, is, m. [Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]
coauditor, is, m. jeden ze soudců, jeden ze soudců papežského dvora LMALB nic víc
coauditor, is, m. Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící
coauditor, oris, m. jeden ze soudců, jeden ze soudců papežského dvora (LMALB ; Pražák ani MLLM nic) ; pomocník, příručí? (DZ) ; přísedící? (DZ)
codex, icis, m. kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)
coemeterium, ii, n. hřbitov Pražák
coemo, ere, emi, emptum nakoupit, skoupit
coena, ae, f. večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina
coepi, coepisse, coeptum začal jsem
coepi, isse, coeptum začal jsem, počal jsem
coetus, us, m. shromáždění, srocení, houf
coetus, us, m. shromažďování, sejití se ; schůzka, schůze, shromáždění, společnost ; hejno, houf, srocení
cogitatio, onis, f. myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí
cogito, are, avi, atum pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na
cogito, are, avi, atum přemýšlet, přemýtat, myslet na
cognata, ae, f. příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)
cognatio, onis, f. kmen
cognatus, i, m. sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel
cognosco de aliqua re rozhonnout o něčem
cognosco, ere, gnovi, gnotum poznat, rozpoznat, uvědomit si
cognosco, ere, gnovi, gnotum poznávat, seznávat, znát, vědět, poznávat, uznávat, dosvědčovat totožnost, dovídat se, zvídat, slyšet, nabývat známosti
cogo, ere, coegi, coagtum shromažďovat, nutit
cohereticus, i, m. spolukacíř DZ
cohitus, us, m. soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování LMALB
cohors praetoria stráž
cohorta praetoria tělesná stráž
cohorta, ae, f. stráž
cohortor, ari, atus sum povzbudit
cohorts, tis, f. stráž
coitus, us, m. soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")
collaudo, are, avi, atum schvalovat, vychvalovat
colligo, ere, legi, lectum nabýt, získat
collis, is, m. pahorek
colloco, are, avi, atum provdat, usadit u muže
colloco, are, avi, atum stavět, umisťovat
colloco, are, avi, atum umístit, postavit
colloco, are, avi, atum usídlovat, umístit, ubytovat
collocutio, onis, f. rozmluva, rozprava, rozprávka
colloquium, ii, n. rozmluva, hovor, úmluva
colloquor, i, collocutus sum domlouvat se, rozmlouvat
colonia, ae, f. osada, osadníci
comater, tris, f. kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení) DZ ex Lansing
comburo, ere, ussi, ustum spálit
comedere carnes jíst maso
comedo, ere, edi, esum (absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se Pražák, urovnání DZ
comendo (viz commendo)
comes, itis, m. druh, průvodce
comitatus, us, m. průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte
comito, are, avi, atum provázet, být průvodcem
comitto, ere, misi, missum důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se
commeatus, us, m. dovoz
commeatus, us, m. dovoz, převoz, doprava
commemmoro, are, avi, atum připomínat, vzpomínat
commendo, are, avi, atum odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se
commendo, are, avi, atum odevzdávat, svěřovat (i přen.) ; doporučovat, vychvalovat komu co ; svěřit dočasně do správy uprázdněné církevní obročí / komendu LMALB
commendor, oris, m. komtur LMALB
commeo, are, avi, atum přicházet
comminiscor, i, mentus sum vymýšlet, vynalézat ; vymýšlet něco nepravého, smyslit
comminus zblízka, muž proti muži
commisum, i, n. vina, přečin
commitatus [hrabství, viz comitatus]
committo, ere, misi, missum dávati se do boje
committo, ere, misi, missum svěřit
committo, ere, misi, missum svěřit ; zavinit, dopustit ; dát se do boje
committo, ere, misi, missum zavinit, dopustit
commode náležitě, vhodně
commode pohodlně
commode přiměřeně, případně, náležitě, vhodně, obratně ; obratně, půvabně, krásně ; pohodlně, bez obtíží, bez nesnází, bez potíží, snadně, snadno ; zdvořile, laskavě, vlídně, mile Pražák a LMALB
commodo rei publicae v prospěch obce
commodum, i, n. prospěch, užitek
commodus, a um pohodlný
commonefacio, ere, feci, factum připomínat, důtklivě upomínat
commoror, ari, atus sum zastavit se, sídlit, prodlévat
commotatio reliquiarum f. výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny) Picard in Bozóky - Helvétius, Reliques, 52
commoveo, ere, movi, motum znepokojit, polekat, poděsit
commoveo, ere, movi, motum znepokojovat
commoveo, ere, movi. motum znepokojovat, pohnout, vzbuzovat
communia pacis mírové shromáždění
communicatio, onis, f. sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení
communico, are, avi, atum osnovat
communico, are, avi, atum přidávat, spolčovat
communico, are, avi, atum přijímat (svátost oltářní)
communico, are, avi, atum radit se, rokovat
communico, are, avi, atum sdílet, dopřát, dělit se o
communico, are, avi, atum sdílet, svěřit
communico, are, avi, atum svěřit
communio, ire, ivi, itum opevnit, ohradit
communio, ire, ivi, itum zbudovat
communis, e obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě LMALB
communis, e společný, pospolitý, obecný, veřejný ; obecný, všeobecný ; platný (o minci) ; spolkový ; laskavý, vlídný, blahosklonný ; prostý, chudý (o člověku) ; běžný, obvyklý ; obyčejný, běžný, malé ceny (o věci) ; mající přírodní barvu (o vosku) LMALB
communis, e všeobecný
communiter společně, zároveň ; obecně LMALB a Pražák ; význam běžně nenal.
commuro, are, avi, atum změnit, vyměnit
commutatio, onis, f. obrat, převrat
commuto, are, avi, atum vyměnit
comparo, are, avi, atum (refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit Pražák ; MLLM nic
comparo, are, avi, atum chystat, přichystat, připravit, vypravit ; pořídit si, opatřit si, zjednat si co ; zjednat, povolat (lidi) ; (intrans.) činit přípravy, chystat se, přijímat opatření ;
comparo, are, avi, atum klást na roveň, klást po bok ; zvažovat, (v mysli) srovnávat ; dohodnout se, domluvit se (zejm. spec. o rozdělení provincií mezi úředníky) Pražák ; MLLM nic
comparo, are, avi, atum pořídit, chystat, opatřit
comparo, are, avi, atum stavět k sobě, přivádět k sobě, párovat ; stavět proti sobě ; srovnávat koho s kým, přirovnávat koho ke komu ;
comparo, ere, parui, - objevovat se, ukazovat se, vyskytovat se ; být po ruce, být na místě, zůstávat ; být patrný ; pozdávat se, zdát se dobré ; poslouchat, podřizovat se Pražák, MLLM
compassio, onis, f. soucit
compater, tris, m. kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení) DZ ex Lansing
compendio, are, avi, atum zkrátit
comperio, ire, peri, pertum dozvědět se, zvědět
comperio, ire, ui, ertum zjistit, dozvědět se
comperio, ire, ui, ertum zjistit, dozvědět se, prokázat
complector, i, plexus sum oplétat se, ovíjet se ; obmykat, objímat, brát do náruče, přivinout k sobě ; objímat, zaujímat, svírat, obklopovat ; pojmout, zahrnout, obsáhnout, zavírat do sebe
complector, i, plexus sum vyjádřit, vystihnout, vylíčit, shrnout ; obsáhnout, postihnout, pochopit ; zahrnout láskou, oblíbit si
compleo, ere, evi, etum naplnit, zaplnit
complex, icis, m. druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur") LMALB, MLLM, DZ ; Pražák nic
complex, icis, m. spojenec?, příznivec? ; komplic?, přívrženec ? [Pražák ani Šenková nic ; complexus je mj. přízeň]
complex, icis, m. spoluspiklenec? DZ
complexio, onis, f. objetí, spojení
complexus, us, m. objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň
complures, a mnozí, několik
complures, a mnozí, přemnozí ; několik, dost, nemálo tak Pražák
complures, a několik
comporto, are, avi, atum dopravovat
comprehendo, ere, prehendi, prehensum zajmout, zatknout
conatus, us, m. pokus
concedo, ere, cessi, cessum dopřát, povolit
concedo, ere, cessi, cessum dovolit, připustit
concedo, ere, cessi, cessum podvolit se, podrobit se, poddat se, podlehnout, povolit ; ustoupit komu, povolit komu ; postoupit komu co, dát přednost komu, přenechat komu co, odstoupit komu co ; povolit, dovolit, svolit, přivolit, strpět, připustit ; připustit co
concedo, ere, cessi, cessum postoupit, přepustit
concedo, ere, cessi, cessum postoupit, přepustit, ponechat
concedo, ere, cessi, cessum propůjčit, poskytnout, dopřát, dát, odstoupit ; půjčit, zapůjčit ; půjčit si, vypůjčit si ; odpustit, prominout, vzít na milost, dát milost ; nevyrovnat se komu, zaostávat za kým, být za kým
concedo, ere, cessi, cessum přistoupit, podrobit se, podvolit se
concedo, ere, cessi, cessum ustoupit, podrobit se, podvolit se
concedo, ere, cessi, cessum ustupovat, odcházet, odebírat se pryč ; odebírat se kam, odcházet kam, utíkat se kam, přistoupit kam ; přejít (v jiný stav) ; přistupovat (k mínění apod.)
concerto, are, avi, atum měřit síly
concido, ere, cidi, cisum padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout
concido, ere, cidi, cisum padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout, padnout
concido, ere, cidi, cisum pobít
concieo, ere, citum uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat LMALB
concilio, are, avi, atum opatřit, sjednati
concilium, ii, n. schůze
concitatio ventorum f. větrná smršť? přímo nenal., ale s vysokou pravděpodobností takto
concitatio, onis, f. (LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)
concitatio, onis, f. (LMALB nic)
concitatio, onis, f. (MLLM nic)
concitatio, onis, f. pdurké hnutí, rychlý pohyb ; pohnutí mysli, vzrušení, rozčílení, pobouření ; sběh, shon, poplach, srocení ; vzbouření
concitatio, onis, f. prudké hnutí, rychlý pohyb ; pohnutí mysli, vzrušení, rozčílení, pobouření ; sběh, shon, poplach, srocení ; vzbouření
concite rychle
concito rychle
conclamo, are, avi, atum zvolati
conclave, is, n. uzavření, soukromí ; konkláve ; ložnice, komnata, pokoj
concludo, ere, usi, usum zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat
conculco, are, avi, atum pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat
concupisco, ere, cupivi (cupii), cupitum zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)
concursus, us, m. shon, sběh, shlukování se
concursus, us, m. srážka, setkání, střet
condam (neklas. pro quondam)
condam (viz quondam)
condam kdysi (správně quondam)?
condemno, are, avi, atum odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat Pražák a LMALB
condicio, onis, f. podmínka
condicio, onis, f. podmínka, nabídka
condicio, onis, f. úmluva, dohoda, smlouva, dohodnutí ; svatební smlouva, sňatek ; nabídka, nabídnutí, návrh ; požadavek, podmínka ; přirozenost ; stav, poměry, okolnosti, postavení (nepříjemné apod.) ; hodnost, postavení ; úkol, povolání ; povaha (místa) ; rod ; měna LMALB + Pražák ; i klas. -c-, s -t- zř.
condicio, onis, f. vzájemné dohodnutí, dohoda, úmluva, smlouva ; sňatek, svatební smlouva ; nabídka, návrh ; podmínka, požadavek ; poměry, postavení, stav ; úkol ; okolnosti, poměry ;
condictio, onis, f. viz condicio
condictio, onis, f. vyhlášení (svátku) ; kondikce, žaloba z neoprávněného obohacení ; úmluva, dohoda ; část slova vyslovená jako celek, slabika LMALB
conditio, onis, f. kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)
condomina, ae, f. spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích) DZ ex Fournier I, 221
condono, are, avi, atum darovat, odpustit, prominout
conducere ad bonum finem dovést k dobrému konci TDH 314
confabulor, ari, atus sum alqd. hovořit, povídat si s kým (o čem)
confero, ferre, tuli, latum obraceti k něčemu, vynakládat v něco
confero, ferre, tuli, latum přinést (spásu komu, tak zjevně DHC 312:3, ač v Pražákovi přímo nenal.)
confero, ferre, tuli, latum snášet (dohromady na jedno místo) ; shluknout se ; dát hlavy dohromady (k poradě) ; zakusovat se, zatínat zuby ; snášet, spojovat, slučovat, shrnout (své teze) ; shánět, sbírat, přispívat, odvádět (peníze na co) ; svádět (boj), srazit se (v boji)
confero, ferre, tuli, latum srovnávat, přirovnávat ; radit se, rokovat ; dopravovat co kam ; zvratně: odebírat se, uchylovat se, utíkat se někam ; prokazovat (dobrodiní) ; proměnit, přetvořit ; svádět, svalovat co na koho ; snést na koho, odevzdat ; vynakládat (co na co)
confero, ferre, tuli, latum udílet (např. o svátosti svěcení, tak RS 49:13) DZ
conferro, ferre, tuli, latum odevzdávat, skládat
conferro, ferre, tuli, latum odložit
conferro, ferre, tuli, latum přirovnávat, srovnávat
confertus, a, um stěsnaný, stlačený, hustý
confertus, a, um stísněný, stlačený, nacpaný, hustý
confertus, a, um stísněný, stlačený, naditý
confessio, onis, f. doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví LMALB
confestim hned, ihned
confestim neprodleně, rychle, okamžitě
confestim neprodleně, rychle, okamžitě, hned, ihned
conficio, ere, feci, factum dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu) LMALB
conficio, ere, feci, factum dokončit, vykonat
conficio, ere, feci, factum dokončit, vykonat, urazit
conficio, ere, feci, fectum dokončit, vykonat
conficio, ere, feci, fectum popsat, sepsat, dokončit
conficio, ere, feci, fectum popsat, sepsat, dokončit, skončit
conficio, ere, feci, fectum skoliti, udolati
conficio, ere, feci, fectum vykonat, dokončit
conficio, ere, feci, fectum vykonati, zhotovovat, dokončit
conficio, ere, feci, fectum vytvářet, skládat, vyhotovit ; dokončit, sepsat ; urazit (kus cesty) ; sehnat, sebrat ; opatřit ; drtit, rozkousat, rozemílat, stravovat, ničit ; unavit, utrmácet, vyčerpat
confido, ere, fisi, - doufat, důvěřovat
confido, ere, fisus sum důvěřovat, spoléhat se
confine, is, n. hranice nejčastěji v pl.
confines, ium, m. sousedé
confinis, e sousední
confirmo, are, avi, atum potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat
confirmo, are, avi, atum ujistit, upevnit
confirmo, are, avi, atum ujistit, upevnit, vyhlásit, prohlásit
confirmo, are, avi, atum ujistit, upevnit, vyhlásit, prohlásit, ustanovit
confirmo, are, avi, atum upevnit, posilnit, zesílit, utužit ; posilnit, upevnit, utvrdit, zabezpečit, ustanovit ; potvrdit, schválit (usnesení apod.) ; posílit, vzmužit, povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, zjistit, dokázat ; s jistotou tvrdit, s určitostí prohlásit
confirmo, are, avi, atum vysvětit (do duchovního úřadu) TDH 309:19 zcela jasně
confiteor, eri, confessus sum vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)
confundo, ere, fudi, fusum kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek MLLM
confundo, ere, fudi, fusum směšovat, slévat, spojovat ; vtéci ; sloučit, spojit, smísit, slít ; v pas. slít se, splynout ; mísit, uvádět v nepořádek, nedbat rozdílu, mást ; znetvořit, zohyzdit ; vyvést z rovnováhy, zmást, splést, poplést ; rozrušit ; pas. ztratit hlavu Pražák
confundo, ere, fudi, fusum zahanbit, uvést do rozpaků ; hanět, urážet, tupit ; kazit se toto má LMALB navíc oproti Pražákovi
confundo, ere, fudi, fusum zarazit (přivést někoho k tomu, aby se nad něčím pozastavil, DZ)
confusio, onis, f. sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)
confutatio, onis, f. vyvrácení (teze, mylného názoru)
confuto, are, avi, atum porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)
confutuo, ere + ak. souložit s kým, zlíhati koho Pražák
congero, ere, gessi, gestum spojit se
congredior, gredi, gressus sum setkat se, sejít se
congregata manu společně LMALB
congrego, are, avi, atum shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat Pražák a LMALB
congrego, ere, essi, essum utkat se
concha, ae, f. lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)
conicio, ere, ieci, iectum házet, metat, vrhat
conicio, ere, ieci, iectum uvrhnout, házet, metat, vrhat, svalit
coniugatus, a, um ženatý, (fem.) vdaná
coniugium, ii, n. manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka
coniugo, ere, iuxi, iunctum připojit se, spojit se
coniunctim společně
conmendo (viz commendo)
conor, ari, atus sum pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se
conplector, ari, complexus sum objímat, brát do náruče
conquiesco, ere, evi, etum odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat Toto Pražák ; LMALB nic!
conquinisco, ere, quexi sklonit se ; sklonit, schýlit
conquiro, ere, sivi, situm vyhledávat
conquiro, ere, sivi, situm vyhledávat, shledat
conquisco, ere, quexi sklonit se ; sklonit, schýlit
consanguinea, ae, f. pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně LMALB a Pražák ; L. pokrevní, ne -ý
consanguineus, a, um příbuzný
consanguineus, i, m. pokrevní příbuzný, bratr
consanguineus, i, m. pokrevný příbuzný, rodný bratr, vlastní bratr LMALB a Pražák ; L. pokrevní, ne -ý
consanguinitas, atis, f. příbuzenství DZ ex Fournier I, 203
conscedo, ere, cendi, cessum vystoupit, nastoupit, vylézt
conscientia, ae, f. svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí Pražák + LMALB, nic víc
Conscientia, ae, m. (Conscientia, mužské vlastní jméno)
conscisco, ere, scivi, scitum dopustit se, spáchat
conscius, a, um vědomý
conscribo, ere, psi, ptum zřídit
conscribo, ere, scripsi, - povolat
consecratus, a, um zasvěcený
consecratus, a, um zasvěcený, posvěcený, posvátný ; konsekrovaný (zejm. o obětních darech) ; propadlý (komu / čemu, např. peklu)
consecro, are, avi, atum zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným
consedo, ere, sedi, sessum usadit se
consentio, ire, sensi, sensum souhlasit, stejně smýšlet, být stejného smýšlení, být zajedno, shodnout se s kým (cum alqo de re) ; být důsledný ; uzavírat co, usnášet se na čem ; sjednotit se, spolčit se, umluvit se, spiknout se, spřáhnout se
consequenter náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom
consequor, i, consecutus sum následovat, pronásledovat, stíhat
consequor, i, consecutus sum pronásledovat, stíhat
consequor, i, secutus sum pronásledovat
conservo, are, avi, atum schránčlovat DZ ex RS 47:18
conservo, are, avi, atum uchovávat, zachovávat, udržovat ; zachovat, zachránit ; zachovat při životě, ušetřit, přijmout na milost
conservo, are, avi, atum zachovat, udržet
conservus, i, m. spoluslužebník
considero, are, avi, atum pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit Pražák nic víc
consido, ere, sedi, - usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat
consido, ere, sedi, - zastavit se
consido, ere, sedi, - zastavit se, usednout na soud, konat soud
consilio úmyslně, naschvál
consilium assumere (+ anteponovaný gen.) radit se s kým
consilium ineo pojat rozhodnutí
consilium, i, n. rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada
consilium, i, n. rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada, návrh, mínění
consilium, i, n. úradek, usnesení, rozhodnutí, opatření, vůle ; rozhodnutí, předsevzetí, úmysl, záměr
consilium, ii, n. rozhodnutí, záměr
consilium, ii, n. rozhodnutí, záměr, plán
consimilis, e zcela podobný
consisto, ere, stiti zastavit se
consisto, ere, stiti, - usadit se
consolamentum facere udělit consolamentum (katarský křest) TDH 313 aj.
consolamentum, i, n. consolamentum (katarský obřad křtu Duchem svatým ; pozn.: MLLM toto heslo obsahuje a právě jen jako označení katarského obřadu to uvádí)
consolatio, onis, f. potěšování, potěcha, útěcha ; spis o útěše (mysli)
consolator, is, m. utěšitel, těšitel
consolor, ari, atus sum těšit, upokojovat
consolor, ari, atus sum těšit, utěšit, potěšit, upokojit ; zmírnit, ulehčit ; těšit se, radovat se ; pomoci, podpořit (MLLM) ; obstarávat (jídlo, věci nutné k životu ; MLLM) ; vdechnout náboženskou radost (MLLM, ale DZ: jde spíše o opis založený na interpretaci) Pražák, LMALB, MLLM
consono, are, ui, - souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.) Pražák nic víc
consoror, oris, f. spolusestra (spoluřeholnice)
conspectus, us, m. dohled, pohled
conspicor, ari, atus sum spatřit, uzřít
conspurcatus zašpiněný
Constantia, ae, f. Kostnice
constantia, ae, f. odhodlanost, pevnost, vytrvalost
constantia, ae, f. pevnost, stálost, pravidelnost, nezměnitelnost, důslednost ; pevnost, vytrvalost, důslednost, odhodlanost, neohroženost ; klidnost
consterno, ere, stravi, stratum posypat, poset
constituo, ere, tui, tutum stanovit, rozhodnout se
constituo, ere, ui, utum pevně stanovit, zařídit, urovnat, spořádat ; ustanovit, usoudit, rozhodnout se k čemu, umínit si co ; zastavit, zakotvit, přistát ; postavit koho kam
constituo, ere, ui, utum usídlit, vykázat sídlo ; vložit ; ustanovit (do nějaké hodnosti) ; postavit, vystavět, zřídit ; ustavit, založit, zřídit, zjednat, získat, zavést ; stanovit, ustanovit, smluvit, určit ; rozhodnout, nalézt (soudně)
constitutio, onis, f. stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce
constitutio, onis, f. ustavení, stavba, uspořádání, stanovení, ustanovení, nařízení
consto, are, avi, atum být pevný, jistý
consto, are, stiti postavit se, zůstat stát
consto, are, stiti stát
consubstantialis, e soupodstatný
consuesco, ere, consuevi, - zvykati
consuesco, ere, suevi, - zvykat si (consuevi jsem zvyklý) ; obyčejně, zpravidla + sloveso ; mít důvěrné styky s kým ; být zvykem + inf. (DZ)
consuesco, ere, suevi, - zvykat si, mít ve zvyku
consuesse obyčejně
consuetudo, inis, f. zvyk, zvyklost, způsob života
consuetudo, inis, f. zvyk, zvyklost, způsob života ; důvěrný styk ; pohlavní styk, obcování
consulatus, us, m. konzulát
consulo, ere, ui, consultum rokovat, usnést, radit se
consulta petere hledat radu
consulta, orum, n. rady
consultrix, icis, f. rádkyně
consultum, i, n. usnesení, opatření
consultum, i, n. usnesení, opatření, nález, ustanovení
consummatio seculi f. skonání věku pozd.
consummo, are, avi, atum sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat
consumo, ere, sumpsi, sumptum ničit
consumo, ere, sumpsi, sumptum ničit, trávit, spotřebovat
consumo, ere, sumpsi, sumptum pas. být vyčerpán, umořen, vysílen, zchvácen, sžírán, opotřebován
consumo, ere, sumpsi, sumptum spotřebovat, vypotřebovat, vyčerpat, vyplakat, vystřílet ; jíst, trávit, požívat ; promarnit, promrhat, prohýřit ; strávit, zničit, umořit, zahubit, zchvátit ; vynakládat, utratit ; marně vynakládat
consumo, ere, sumpsi, sumptum strávit, zmařit ; uplynout, minout ; strávit, trávit (čas čím) ; vynaložit, obětovat
consumo, ere, sumpsi, sumptum trávit, ničit
consundo (neexistuje, LMALB ani Pražák nic)
consuo, ere, sui, sutum sešívat, zašívat
consurgo, ere, surrexi, surrectum povstávat, zvedat se
consurgo, ere, surrexi, surrectum vstát, povstat, zdvihnout se, vztyčit se, vzpřímit se ; povstávat, zvedat se (metaf.) ; povstat, povstat do zbraně ; pozvedat se (ad gloriam)
contagio, onis, f. nákaza, styk
contemno, ere, tempsi, temptum + ak. pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí
contendo, ere, tendi, tentum důrazně tvrdit, stát na svém
contendo, ere, tendi, tentum měřit se, zápasit, válčit, spěchat
contendo, ere, tendi, tentum spěchat, pospíchat
contendo, ere, tendi, tentum usilovat, spěchat, měřit se, zápasit, válčit
contendo, ere, tendi, tentum zamířit, spěchat, měřit se, zápasit, válčit
contentio, onis, f. boj, svár, spor
contentus + abl. spokojený s čím Regula Benedicti LXI:2
contentus, a, um natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný
contentus, a, um omezený ; omezující se, držící v mezích, spokojený s čím, spokojující se s čím
contentus, a, um spokojený ; obsažený, zahrnutý ; jmenovaný LMALB
contestor, ari, atus sum brát si za svědky, poprosit
contexo, ere, ui, textum plést, spojovat, skládat se
contexo, ere, ui, textum spojovat, skládat se
continens, ntis souvislý, nepřetržitý
continens, ntis, f. pevnina
contineo, ere, continui zdržovat od něčeho
contineo, ere, ui omezovat, ohraničovat, držet pohromadě
contineo, ere, ui, - držet pohromadě, nepouštět ; spojovat ; udržovat, zachovávat ; omezovat, uzavírat, obkličovat, objímat, zaujímat, zabírat (v pas. být sevřen, uzavřen, omezen s abl.)
contineo, ere, ui, - držet v mezích, držet na uzdě, ovládat ; držet v sobě, objímat, chovat, obsahovat, být jádrem čeho, vztahovat se k čemu, spočívat, záležet v čem
contineo, ere, ui, - držet, udržovat, zadržovat, zachovávat
contineo, ere, ui, - udržet
contineo, ere, ui, - zdržovat, zadržovat, udržovat (koho v čem) ; zdržovat koho od čeho ; držet při sobě, zadržovat (ponechávat si) co, skrývat, tajit
contineo, ere, ui,- zaujímat, ohraničovat, držet pohromadě
contingo, ere, -, - (též continguo) svlažovat, pokropit ; posypat
contingo, ere, tigi, tactum být ve styku, být ve spojení, být spřízněn ; týkat se koho ; nakazit, dotýkat se rušivě koho ; jímat, dojímat, uchvacovat, zachvacovat
contingo, ere, tigi, tactum dotýkat se, políbit, potřít, přicházet ve styk ; okoušet, jíst, pít ; dosíci, dostihnout, dostat se, proniknout, zasáhnout, dospět, dojít ; stýkat se, sousedit, přiléhat, sahat, dosahovat kam ; hraničit s čím, sousedit s čím
contingo, ere, tigi, tactum dotýkat se, políbit, potřít, přicházet ve styk ; okoušet, jíst, pít, ; dosíci, dostihnout, dostat se, proniknout, zasáhnout, dospět, dojít ; stýkat se, sousedit, přiléhat, sahat, dosahovat kam ; hraničit s čím, sousedit s čím
contingo, ere, tinxi, tinctum dotýkat se, pronikat, sahat
continuo, are, avi, atum řadit, spojovat
contor ptát se LMALB
contor tlouci kyjem LMALB
contor váhat, otálet, meškat LMALB
contor, oris, m. (LMALB nic ; jen v podobě slovesa ; viz pod hesly contor, srv. též contoralis ; vypsáno vše, co by mohlo souviset ; fr. conteur je jen vypravěč, povídkář, pohádkář ; to asi nesouvisí)
contor, oris, m. (LMALB nic ; jen v podobě slovesa, viz pod hesly contor, srv. též contoralis ; vypsáno vše, co by mohlo souviset ; fr. conteur je jen vypravěč, povídkář, pohádkář: to asi nesouvisí ; Šanjek ani Duvernoy přízvisko nepřekládají, nechávají "Contor")
contoralis, e manželský
contoralis, is, f. manželka
contoralis, is, m. kdo s někým sdílí lože ; manžel
contra liceor přihazovati v dražbě
contra rationem protiprávně, neprávem (tak zřejmě text v MLLM 659a) ; proti řádu (tak DZ pro DHC 306:14)
contractus, a, um ochrnutý Sigal, M., 36
contradictio, onis, f. odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce LMALB
contraho, ere, traxi, tractum sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout
contraho, here, traxi, tractum shromažďovat
contrarium, ii, n. proti čelící, opačné (trámy)
contrarius, a, um protější, opačný
contritio, onis, f. lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza Pražák a LMALB
contumacia, ae, f. vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost
contumax, acis nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný
contumelia, ae, f. urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18) LMALB, Pražák Šenková nic víc
contumelia, ae, f. urážka, potupa, hana
convaleo, ere, ui, - uzdravit se
convenientia, ae, f. náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek Pražák, LMALB, MLLM
convenientia, ae, f. pánovo právo udílet souhlas s převodem nemovitostí ; zisk plynoucí pánovi z práva udílet souhlas s převodem nemovitostí ; dočasná smlouva (DZ podle MLLM contrat de précaire - precaria contract) ; Pražák, LMALB, MLLM
convenientia, ae, f. shoda, souhlas, souhlasnost, soulad ; dohoda, úmluva ; smlouva (listina) ; klauzule (doložka smlouvy určující následky porušení) (výklad DZ podle příkladů v MLLM) ;
convenientia, ae, f. urovnání, usmíření ; svolení, souhlas ; shromáždění, sbor, bratrstvo Pražák, LMALB, MLLM
convenio, ire, veni, ventum 1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho Pražák, LMALB, DZ
convenio, ire, veni, ventum 3. shodovat se, souhlasit, být ve shodě ; shodnout se, smluvit se, ujednat, umluvit se ; 4. hodit se, slušet, padnout (např. o oděvu) ; hodit se, příslušet, náležet, patřit k čemu, slušet se, patřit se ; shodovat se, srovnávat se, snášet se s čím
convenio, ire, veni, ventum 5. najmout, pronajmout ; 6. svolávat
convenio, ire, veni, ventum přijít, dostavit se
convenio, ire, veni, ventum sejít se, dostavit se
convenio, ire, veni, ventum shodnout se, souhlasit (s kým)
convenio, ire, veni, ventum usnést se
conventiculum, i, n. schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ) LMALB, Pražák, MLLM, DZ
conventiculum, i, n. schůzky (obyč. v pl.) ; shromaždiště [že by šlo užít o společenství, v Pražákovi není]
conventus, us, m. krajský soud
conventus, us, m. schůze, shromáždění, sněm
conversa signa učinivše obrat
conversatio, onis, f. asketický život, mnišský život Řehole Benediktova 1998, 217
conversatio, onis, f. mravy, způsob života, jednání ; stav ; obcování, styk (s kým) ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst) ; zvyklosti (DZ) ;
conversatio, onis, f. obcování, styk ; způsob jednání, způsob života, mravy, stav LMALB jen toto
conversatio, onis, f. obcování, styk s kým ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst)
conversatio, onis, f. obcování, styk s kým ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst) (tolik Pražák) ; zvyklosti (DZ)
conversatio, onis, f. složení mnišských slibů, profese ; obrácení, konverze (sic MLLM) ; rozhovor, rozmluva, konverzace Pražák, LMALB, MLLM, DZ
converso, are, avi, atum pohybovat, stále otáčet
conversor, ari, atus sum pobývat, zdržovat se ; obcovat s kým, být pospolu s kým ; žít, chovat se ; oddávat se ; stále se otáčet kde Pražák a LMALB
conversus, i, m. bratr laik, konvrš
conversus, i, m. obrácený hříšník, kající hříšník ; mnich, člověk složivší mnišské sliby ; konvrš, bratr laik, řeholní bratr posluhující mnichům
conversus, us, m. mrav ; otáčení
convertens, entis, f. propozice, v níž byla provedena logická konverze fil. ; LMALB
converto, ere, ti, sum dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu Pražák a LMALB
converto, ere, ti, sum obracet, obrátit, učinit obrat ; obrátit co k čemu, co na co (alqd in / ad alqd) ; (reflex.) obrátit se, přiklonit se k čemu ; obrátit se, konvertovat (k nějakému náboženství) Pražák a LMALB
converto, ere, ti, sum obrátit
converto, ere, ti, sum převracet (špatně vykládat)??? (DZ ex RS 57:21, ale nakonec upřednostněn překlad "on mění na události..." ; WEH "to change")
converto, ere, ti, sum vynakládat, věnovat (veškerý čas studiu) ; užívat (co k čemu), vynaložit, věnovat, použít ; (pas.) dostat, připadnout ; obrátit v něco jiného, převrátit, zvrátit, proměnit, změnit ; překládat, převádět, tlumočit Pražák a LMALB
converto, ere, verti, versum navrátit se, obracet, překládat
converto, ere, verti, versum obrátit
convinco, ere, vici, victum zjevně dokázat
cooperio, ire, operui, opertum přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít Pražák + LMALB ; význam skrýt neuveden
cooperio, ire, operui, opertum skrýt (i ve smyslu zapřít něco někomu, tj. i přen.) ; zcela pokrýt, přikrýt
cooperor, ari spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit
coorior, iri, coortus sum strhnout se
copia, ae, f. zásoba
copia, ae, f. zásoba, hojnost
copia, ae, f. zásoba, hojnost, bohatství, množství, prostředky
copia, ae, f. zásoba, vojenský sbor, lidi
coquus, i, m. kuchař
cor, cordis, n. srdce
cor, cordis, n. srdce ; břicho
cor, cordis, n. srdce ; srdce, cit, mysl ; srdce (jako sídlo rozumu), duch, rozum ; srdce, duše (k označení osoby ; ústí žaludku, žaludek
coram osobně
coram před
coram veřejně ; naproti, tváří v tvář
coram veřejně ; tváří v tvář, do očí ; upřímně
corona, ae, f. věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)
coronam dicare modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec
coronam dicere modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec
corruptio, onis, f. zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)
corruptio, onis, f. zkažení, porušení, zkáza ; svádění ; podplacení ; zkažený stav, zvrácenost (též čeho, např. názorů) ; kalcinace (alchymický postup) ; pomíjivost Pražák + LMALB
cors [omyl! Viz cor, cordis]
costa, ae, f. žebro ; bok, stěna
cotana, orum malé suché fíky
cotidianis každoročně
cotidianus, a, um běžný, obvyklý
cotidianus, a, um každodenní
cotidie každodenně
cottana, orum malé suché fíky
cratis, is, f. proutí, roští
creber, bra, brum hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný
creber, crebra, crebrum četný, plný, hustý
crebs, bis (Pražák nic)
credenter (LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")
credo, ere, didi, ditum věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)
credulitas, atis, f. lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra LMALB
credulus, a, um lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ; LMALB
credulus, i, m. věřící, křesťan LMALB
Cremona, ae, f. Cremona geogr.
creo, are, avi, atum tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)
Croatia, ae, f. Chorvatsko
crucesignatus, a, um označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení) Fournier I, 310
cruciatus, us, m. muka, trápení
crudens (LMALB nic)
crudus, a, um syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený LMALB
cruentus krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku LMALB, poslední mírně pozměnil DZ
crus, cruris, n. holeň, hnát, noha
cubile, is, n. lůžko
cubitum, i, n. loket ; loket (míra)
cucufa, ae, f. (Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)
cuiusque viz quisque
culpa, ae, f. vina
culpa, ae, f. vina, provinění, hřích ; pokuta ; mužské vlastní jméno LMALB
cultus, us, m. vzdělávání
cultus, us, m. způsob života, vzdělávání
cum (spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...
cum (spojka s konjunktivem:) když (cum historicum) ; poněvadž, ježto, když ; ač, ačkoli, jakkoli (konj. podle sousl.) ; kdežto (cum adversativum, konj. podle sousl.)
cum ačkoli
cum kdykoli (např. ve větě "cum cecidi, surgo")
cum - tum jak - tak (nejvíce, zvláště)
cunctor, ari, atus sum váhat
cuneum facere sestavit se v klín
cuneus, i, m. klín
cupiditas, atis, f. žádostivost, touha
curae seculares světské starosti DZ ex Fournier I, 81
curia, ae, f. dvorec
curia, ae, f. kurie ; spojení několika rodů se společnou bohoslužbou ; radnice ; dvůr
curo, are, avi, atum pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit
curo, are, avi, atum poručit
curro, ere (o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)
currus, us, m. vůz, povoz
curs, curtis dvůr (šlechtický, panovnický)
cursu během, tryskem, klusem
cursus, us, m. běh, směr
cursus, us, m. směr plavby, běh
curvus, a, um zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký
custodes silvae lesníci
custodia, ae, f. stráž
custodio, ire, ivi, itum střežit
Dalmatia Maritima f. Přímořská Dalmácie (chorvatská)
Dalmatia Transmontana f. Záhorská Dalmácie (srbská)
damnatus, a, um odsouzený
damno, are, avi, atum odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat
damno, are, avi, atum vynést soud nad (Žd 11,7)
damnum, i, n. ztráta, škoda
dare veniam dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu
de o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)
de s, se, z, ze (shora dolů) ; z, ze (o vzdalování odněkud) ; z, ze (o původu) ; z, ze (o celku, z něhož se ubírá část) ; z, ze (o látce) ; po, hned po ; za, o (ještě za noci apod.) ; pro, z, od (o příčině) ; podle, po (o způsobu)
de bona voluntate dobrovolně, se souhlasem
de ceteris vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště
de cetero vzhledem k ostatnímu
de cetero vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště
de iure podle práva
de novo nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)
de versus od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)
debacchor, ari, atus sum šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se
debellatrix, icis, f. pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře
debello, are, avi, atum doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti
debeo, ere, debui, debitum mít povinnost, zasloužit si
debeo, ere, debui, debitum muset, mít za povinnost ; mít (ve smyslu pravděpodobné budoucnosti s odstínem úmyslu, hodlání: až se vrátí, mám ho vyhledat opět na tomto místě apod.)
decedo, ere, cessi, cessum odejít
deceptibilis, e klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu LMALB
deceptio, onis, f. podvádění, podvod, klam, klamání
deceptio, onis, f. podvádění, podvod, klam, lest, klamání, oklamání, přelstění Pražák, LMALB, DZ
deceptorius, a, um klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)
decerno, ere, crevi, cretum navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout se
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout se, nařídit
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout, rozhodnout s konečnou platností, činit rozhodnutí / usnesení / nález, nařídit, prohlásit, rozsoudit, vyhlásit ; povolit, přiřknout, přisoudit (usnesením)
decerno, ere, crevi, cretum rozhodnout, stanovit
decerto, are, avi, atum potýkat se, bít se
decido, ere, cidi, cissum spadnout, upadnout
decima, ae, f. desátek
decipio, ere, cepi, ceptum klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas) Pražák nic víc
decipio, ere, cepi, ceptum podvést, oklamat
declaro, are, avi, atum prohlašovat, vyhlašovat
decresco, ere, crevi ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet
decrevi [viz decerno a decresco]
decumanus, a, um desetinný, příslušný k desáté legii
decurio, onis, m.. velitel dekurie, náčelník
dedecus, oris, n. hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin
dedicatio, onis, f. vysvěcení kostela
dediticius, a, um podrobený, poddaný, kdo se vzdal
dediticius, a, um podrobený, podmaněný
deditio, onis, f. poddání, odevzdání, vzdání, podrobení
dedo, ere, dedidi, deditum oddat se, věnovat se
deduco, ere, duxi, ductum odvést, zavést
deduco, ere, duxi, ductum odvést, zavést, přivést, přimět, pohnout
defagito, are, avi, atum unavit, vysílit, utrmácet
defectio, onis, f. vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil
defectio, onis, f. vzpoura, odboj
defectrix, icis nedokonalý
defectus, us, m. odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)
defendo, ere (ab alqa re) uchránit čeho DZ podle TDH 314
defensor, oris, m. odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce Pražák a LMALB
defensor, oris, m. ručitel? (viz Niquinta, ed. Šanjek, 778)
defero, ferre, tuli, latum brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)
defero, ferre, tuli, latum donášet, přinést, donést, přivést, přivézt ; oznámit, hlásat, vyhlásit, dát zprávu, uvědomit, dát na vědomí ; učinit udání, obžalovat, udat, ohlásit
defero, ferre, tuli, latum octnout se, dostat se
defero, ferre, tuli, latum oznámit, udat, předat, dolů snášet, odnášet, odevzdat
defero, ferre, tuli, latum prokazovat úctu, mít úctu, ctít + dat. (takto samo o sobě, bez dalších slov ; takto Vg Est 1,20 a Tractatus manicheorum s. 87, ač Pražák ani některé jiné slovníky tento smysl neuvádějí)
defero, ferre, tuli, latum přenést ; snášet, nést shoda dolů ; nést, unášet (po proudu) ; vrhat dolů, svrhnout, řítit se, padat ;
defero, ferre, tuli, latum snášet, nést shoda dolů, svést ; vrazit (meč do prsou) ; vrhat dolů, svrhovat, svrhnout ; řítit se, padat, střemhlav se vrhnout ; být zanesen, uchvácen, stržen ; dávat, nabízet ; svěřit (komu svou při, např. Bohu)
defero, ferre, tuli, latum unášet, odvážet ; být zanesen, zahnán, stržen, dostat se kam, octnout se kde ; donášet, přinášet, zanášet ; odevzdávat ; podívat, nabízet ; udělovat, propůjčovat ; předkládat
defero, ferre, tuli, latum unášet, odvážet ; být zanesen, zahnán, stržen, dostat se kam, octnout se kde ; donášet, přinášet, zanášet ; odevzdávat ; podívat, nabízet ; udělovat, propůjčovat ; předkládat ; oznámit, udat, předat, odevzdat
defero, ferre, tuli, latum zanést, přinést, odevzdat, svěřit
defessus, a, um vysílený, unavený
deffinitivus, a, um konečný, definitivní
deficio, ere, feci, fectum nedostávat se, chybět, nestačit
deficio, ere, feci, fectum odstupovat, odpadat, odtrhovati se ; ustupovat ; ubývat, scházet, nedostávat se, nestačit, docházet ; umdlévat, ochabovat, chřadnout, hasnout, umírat, vzdávat se naděje, nedoufat ; tranzitivně: opouštět někoho, nedostávat se, docházet (někomu)
defidus, a, um odevzdaný, nakloněný, podrobený
defigo, ere, fixi, fictum vrážet, zarážet
defluo, ere, fluxi, - téci dolů, stékat, valit se
deformis, e ohyzdný, ošklivý, znetvořený
dego, ere, -, - trávit, prožívat (čas, život), žít
Dei gratia z Boží milosti
deiaceo, ere, ieci, iectum shodit
deicio, ere, ieci, iectum odvrátit, shazovat
deicio, ere, ieci, iectum odvrátit, shazovat, strhnout
deicio, ere, ieci, iectum shazovat, svrhovat
deicio, ere, ieci, iectum svrhnout se, odvrátit, shazovat, strhnout
deicio, ere, ieci, iectum svrhnout, svrhovat, seskakovat, skočit kam, srážet, skolit, povalit, zabít, vrhnout se dolů ; sklápět, sklonit ; odhazovat, odhánět, odrážet ; zapudit, odvracet, odstranit, zbavit
deiectus svržený
deinceps po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě
deinde odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět
Deipara, ae, f. Bohorodička
delectationes mundi světská potěšení Fournier I, 236
delector, ari, atus sum oblíbit si, mít rád
delectus, us, m. výběr, odvod
deliberatio úvaha (Pražák I, 167)
deliberatio, onis, f. uvažování, rozvažování, rozvaha, úvaha, rozmýšlení ; možnost úvahy ; porada
delibero, are, avi, atum uvažovat, rozvažovat
deligo, are, avi, atum připevňovat, poutat, uvazovat
deligo, are, avi, atum přivazovat, připevňovat
deligo, are, avi, atum přivazovat, připevňovat, vybírat
deligo, ere, legi, lectum odvádět, konat odvod, vybírat
deligo, ere, legi, lectum vybírat
deligo, ere, legi, lectum vybrat
delitesco, ere, ui, - skrývat se, uschovat se
dementia, ae, f. pošetilost, bláznivost
demeto, ere, ui, messum pokosit, požít
deminuo, ere, ui, utum zmenšovat, ubírat
demitto, ere, misi, misum spustit se, sestoupit
demonstro, are, avi, atum sdělovat, oznamovat
demum konečně
demum konečně (u posledního člena výčtu) ; teprve, konečně (později, než se čekalo) ; dokonce (vyčítavě)
den (střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem
denego, are, avi, atum odepřít, popřít
deni, ae, a po desíti
denique konečně, teprve
denique nakonec, konečně, teprve
densus, a, um hustý
denuntio, are, avi, atum oznamovat, ohlašovat
denuntio, are, avi, atum rozkazovat, vyzývat
deperdo, ere, didi, ditum utratit, zničit, pozbýt, přijít o
depono, ere, posui, positum odkládat, odevzdat
depopulatus, a, um zpustošený, vypleněný
depopulor, ari, atus sum zpustošit, vyplenit, vyloupit
depositio, onis, f. umístění relikvií do oltáře
deprecator, oris, m. prosebník, přímluvce
deprecor, ari, atus sum doprošovat se, prosit za odpuštění
deprecor, ari, atus sum odprošovat se, prosit za odpuštění
deprimo, ere, pressi, pressum stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit
depromo, ere, prompsi, promptum vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat
depromo, ere, prompsi, promptum vyjímat ; brát odněkut, čerpat, vybírat
derelinquo, ere, liqui, lictum opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout
derogo, are, avi, atum odnímat, ubírat
descendere in causam ujmout se věci
descendo, ere, cendi, censum přistoupit, sestoupit
descendo, ere, scendi, scensum plout po proudu ; přistoupit, přikročit, sáhnout (k čemu) ; přistoupit na co, svolit k čemu, podvolit se, poddat se, snížit se ; odvozovat původ, pocházet, pocházet rodem ; záviset na čem ; (alch.) čistit látku Pražák a LMALB
descendo, ere, scendi, scensum sestoupit, sejít, odebírat se, jít (z vyššího místa na nižší), táhnout (o vojsku) ; sklouzávat, padat, klesat, stékat ; klesat (o zpěvu, hlase) ; sestupovat, šířit se ; vnikat, pronikat (o zbraních či střelách) ; svažovat se, sklánět se ; rozlít se, zatop Pražák a LMALB
descisco, ere, scivi, scitum odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)
desero, ere, ui, ertum opustit, zanechat
desertor, oris, m. zběh, uprchlík
desidero, are, avi, atum toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat
desidero, are, avi, atum toužit, žádat, přát si
designo, are, avi, atum označovat
desilio, ire, ui, - seskakovat, spadnout
desilio, ire, ui,- seskakovat
desisto, ere, stiti, - ustat, přestat
desisto, ere, stiti, stitum odstoupit, přestat, upustit
despero, are, avi, atum nemít naději, ztratit naději
despicio, ere, spexi, spectum opovrhovat, podceňovat
despicio, ere, spexi, spectum pohlížet, shlížet, hledět zvysoka, spatra
destituo, ere, tui, tutum upouštět od něčeho
destituo, ere, tui, tutum upouštět od něčeho, přestat
destituo, ere, ui, utum zrazovat
destringo, ere, strixi, strictum roztahovat, tasit
destruo, ere, struxi, structum strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)
desuper shora
deteneo, ere, tinui, tentum zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)
deterior, ius horší, slabší
determino, are, avi, atum vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat LMALB a Pražák
deterreo, ere, ui, - odradit, odstrašovat
detestor proklít
detestor, ari, atus sum proklet
detestor, ari, atus sum proklínat, zlořečit komu, svolávat (něco zlého na koho) ; prosbami odvracet ; zříkat se čeho Pražák nic víc
detraho, ere, traxi, tractum stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti
detraho, ere, traxi, tractum strhnout, strhávat, stahovat, stáhnout, snímat ; odnímat, ubírat, utrhnout ; odvléct, odvést, oddálit, vzdálit, odcizit
detraho, ere, traxi, tractum ubírat, odnímat
detrimentum, i, n. škoda, újma
devenio, ire, veni, ventum sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)
devoveo, ere, vovi, votum zaslibovat, věnovat
devrev- viz decresco ; decerno
dicendo takto (orare dicendo = modlit se takto: ...) DZ
dicens s tím, že... DZ ; vhodné např. RS 48:33
dicio, onis, f. poddanství, poručnictví, moc
dicio, onis, f. poručnictví, moc
dico, are, avi, atum zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat
dico, are, avi, atum zasvětit se, zaslíbit se, odevzdat se
dico, ere, dixi, dictum jmenovat, nazývat, zvát ; slout (pas.) ; mínit, totiž ; slovy líčit, vypravovat, prorokovat ; opěvovat, velebit, oslavovat ; skládat verše
dico, ere, dixi, dictum pohovořit, vylíčit
dico, ere, dixi, dictum pohovořit, vylíčit, probrat
dico, ere, dixi, dictum říkat, říci, vyřknout, pravit, dít, povědět, uvádět, tvrdit ; stanovit, ustanovit ; vynášet, soudit ; jmenovat, volit koho kým (+ dvojí ak.) ; přikazovat, nakázat, žádat aby ; mluvit, řečnit, mít řeč ; hájit
dicta, orum, n. výroky DZ
dictio, onis, f. líčení, řeč, obhajoba
dicto audiens být poslušen
diduco, ere, duxi, ductum rozdělit
dies communis všední den
dies confessionis třetí neděle postní LMALB
dies continui dny po sobě
dies Iovis čtvrtek
dies natalis den narození, narozeniny
dies Veneris pátek
differentia, ae, f. odchylka??? DZ
differentia, ae, f. odlišná podoba (ne odlišnost, ale samotná odlišná podoba: obřad má čtyři odlišné podoby TDH 315:2 ad.) DZ
differentia, ae, f. rozdíl, rozdílnost, různost, odlišnost ; spor, neshoda ; umístění číslice v čísle podle její řádové velikosti, řád (sic) ; jedno z pěti Aristotelových predikabilií ; pravidelná melodická závěrová formule zakončující nápěv jednotlivých modů v mešní psalmod LMALB
differentia, ae, f. rozdíl, různost Pražák nic víc
diffido, ere, fisi, fisum nespoléhat se, nedůvěřovat
diffundo, ere, fudi, fusum rozlévat, vylévat, rozkládat
digitus, i, m. prst
dignitas, atis, f. důstojnost
dignor, ari, atus sum pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)
dignor, ari, atus sum uznat za hodna, pokládat za hodného čeho ; pokládat za slušné ; ráčit
dignum et iustum est je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)
dignus, a, um řádný
diligens, ntis důkladný, pečlivý
diligenter pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně
diligentia, ae, f. bedlivost, opatrnost, ostražitost
diligentia, ae, f. pečlivost, opatrnost, obezřetnost
dimano, are, avi, atum roztákat se ; rozšířit se, rozhlásit se, roznést se
dimano, are, avi, atum roztékat se ; rozšířit se, rozhlásit se, roznést se
dimensus, a, um vyměřený
dimetior, iri, dimensus sum vyměřovat, rozměřovat
dimico, are, avi, atum potýkat se, bojovat
dimidia pars půle, polovice, polovina
dimidius, a, um poloviční, rozpůlený
dimitto, ere, misi, missum rozesílat
dimitto, ere, misi, missum rozeslat
dimitto, ere, misi, missum rozpustit
dimitto, ere, misi, missum rozpustit, pustit
dimitto, ere, misi, missum ztratit
Dionysius, Dyonisius Denis
directus, a, um přímý
directus, a, um přímý, podélný, vodorovný
directus, a, um přímý, rovný, kolmý
diremitto, ere, misi, missum přerušit
dirigo, ere, rexi, rectum zřídit
discedo, cedere, cessi, cessum odcházet, rozejít se
discedo, ere, cessi, cessum odejít
discedo, ere, cessi, cessum odcházet, odstupovat, odlučovat se od koho ; ustoupit od čeho, zanechat čeho, přestat s čím ; vzdálit se, uchýlit se (pryč od čeho), odbočit ; přejít, přestat, pominout, odstoupit, odeznít
discedo, ere, cessi, cessum odtáhnout, ustoupit, odcházet, vzdálit
discedo, ere, cessi, cessum rozejít se
discedo, ere, cessi, cessum rozcházet se
discedo, ere, cessi, cessum rozcházet se, rozptylovat se, jít na jinou stranu ; rozestoupit se ; přistoupit (~ in... přistoupit k něčímu mínění, Pražák sic) ; kráčet odkud, odcházet, odstupovat, opustit koho, odpadnout od koho, odejít od koho
discensio (viz dissentio)
discessus, us, m. odchod
discludo, ere, si, usum oddálit, odloučit, rozdělovat
disco, ere, didici, - učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat") Pražák celkem nic víc, LMALB nic
discordo, are, avi, atum být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku
discrepo, are, avi (ui), - nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít
discretio, onis, f. rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl
discretus, a, um rozdělený ; oddělený, odlehlý ; jemný, zdvořilý, vybraný (DZ), urozený ; prozíravý, moudrý, rozvážný, uvážlivý, opatrný ; rozumný, uvážený, promyšlený ; nespojitý, přetržitý ; zvláštní, vlastní (fil. o supozici či pojmu) ; význačný, znamenitý (DZ slovutný LMALB a Pražák
discretus, a, um význačný, znamenitý (LMALB), slovutný (o osobách - viz RS 60:22, krit. aparát - leckdy lepší než "znamenitý")
discrimen, inis, n. nebezpečenství, krize
discumbens, ntis, m. stolovník Pražák ani LMALB nic
discumbo, ere, cubui, cubitum rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě Pražák a LMALB
discurro, ere, curri, cursum rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)
disicio, ere, ieci, iectum rozrazit, rozbít, rozehnat
disidia, ae, f. zahálka
dismembratio, onis, f. dělení ostatků
dispensatio, onis, f. rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa
disperdo, ere, didi, ditum zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku
dispergo, ere, persi, persum roztrousit, rozptýlit
dispersus, a, um rozptýlený, rozsypaný
dispono, ere, posui, positum klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat
dispono, ere, posui, positum rozestavit
dispositio divina f. řízení Boží, Boží vůle LMALB
dispositio testamentalis f. závěť, poslední vůle LMALB
dispositio, onis, f. ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání) DZ ex TDH 315:1
dispositio, onis, f. upravení, uspořádání, zařízení ; rozdělení, rozvrh, osnova, dispozice (v rétorice, architektuře) ; rozestavení, dispozice (voj.) ; nařízení, ustanovení, rozhodnutí ; řízení, správa ; ustanovení n. nařízení papežské stolice ; právo zacházet n. nakládat s č Pražák a LMALB
dispositio, onis, f. závěť ; urovnání sporu, dohoda, úmluva ; smrt ; dispozice, šíře, duševní schopnost, duševní mohutnost (jedna z Aristotelových kategorií) ; tělesný vzhled, vzezření ; tělesný stav, náchylnost ; způsob vypracování, výzdoba (o tkanině) LMALB
disputo, are, avi, atum bádat, zkoumat
dissensio, onis, f. (ani LMALB nic víc)
dissensio, onis, f. nesouhlas, různost smýšlení, neshoda, nesrovnalost, spor, rozbroj, rozbroj, odchylka, rozbroj, roztržka, nesvornost, různice, spor
dissensio, onis, f. nesouhlas, různost smýšlení, neshoda, spor ; odchylka, nesrovnalost
dissensio, onis, f. roztržka, nesvornost, spor
dissentio, ire, sensi, sensum nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)
dissero, ere, serui, sertum vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)
dissero, ere, sevi, situm rozsévat
dissimulo, are, avi, atum zatajit, zamlčet, zakrývat
dissipo, are, avi, atum roztrousit, rozmetat
dissono, are, ui lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít Pražák vůbec nic, Šenková neladně znít
distans odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný
distensio (viz dissentio)
distinctio, onis, f. část řeči, teze, výklad ; teze, názor
distinctio, onis, f. přestávka, pauza (v řeči) ; oddělování slov interpunkčními znaménky ; znaménko ; souvětí gram.
distinctio, onis, f. vymezení, ohraničení (pojmu apod.) DZ ex RS 53:18
distinctio, onis, f. zpestření, vyzdobení, vytříbení ; rozeznávání, rozlišování ; rozdílnost, rozmanitost, různost ; rozdíl, odlišnost ; plán, řád (stavět budovu "sine distinctione" = bez plánu, naslepo) ; rozčlenění, rozdělení, roztřídění ; hranice, rozmezí ; oddíl (spisu) Pražák a LMALB nic víc
distineo, ere, ui z obou stran držeti
distinguo, ere, stinxi, stinctum rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit
disto, are, -, - být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se
disto, are, -, - různo státi, být vzdálen, lišit se
distribuo, ere, bui, butum přidělit
ditissimus, a, um nejbohatší
diucius dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho diutius v klasické latině
diurnus, a, um denní
diurturnitas, atis, f. délka, doba trvání
diutius dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho
diuturnior, ius déle trvající
diuturnus, a, um dlouho trvající, trvalý
diuturnus, a, um dlouhý, dlouhotrvající ; dlouhověký, dlouhožijící ; trvalý ; trvanlivý
diversimode různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)
diversimode různě, různým způsobem (toto LMALB ; Pražák nic) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)
diversimodus, a, um různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)
diversimodus, a, um různých druhů
diversus, a, um odchylný, opačný, různý
diversus, a, um různý, nestejný, rozdílný ; rozmanitý (DZ) ; odporující si, různý, odlišný ; nepřátelský ; oddělený, vzdálený, daleký, odlehlý
diversus, a, um různý, rozdílný, odchylný, opačný, protivný ; v různé strany, z různých stran, na různých místech, na různých stranách ; oddělený, odloučený, rozptýlený ; oddělený, zvlášť, jednotlivě ; v různou stranu, z různé strany, na jiném místě
divido, ere, visi, visum oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat Pražák a LMALB
divido, ere, visi, visum rozdílet, rozdávat, rozdělovat, přidělovat, dělit mezi koho ; odlišovat, činit rozdíl ; dělit (mat.) ; zdobit ; dělit rodinný majetek ; rozeslat (jezdce na všechny strany apod.) ; nemít podíl na čem (ab alqa re, v pas.) Pražák a LMALB
divina Pagina f. božské Písmo
divinus, a, um boží, božský, svatý
divisio, onis, f. dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)
divisor, oris, m. oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy LMALB a Pražák, vč. českých výrazů
do, dare, dedi, datum dát
doblerium, ii, n. (Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)
dobletus halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;
dobletus MLLM uvádí dobletus jako dosvědčené od 14. stol.) ; barvený korál (MLLM stained coral, čes. ekvivalent vyvozen z LL a Mill.) MLLM ; LMALB nic, ani dubletus
doceo, ere, cui, ctum vysvětlit
doceo, ere, ui, ctum dokázat
doceo, ere, ui, ctum dokázat, vysvětlit
doctor, oris, m. učenec
dogmaticus, a, um dogmatický, věroučný MLLM
dogmatizo, are, avi, atum vyučovat dogmatiku, vyučovat víru MLLM
doleo, ere, ui, iturus cítit bolest, něco těžce nést
doleo, ere, ui, iturus cítit bolest, trpět ; rmoutit se, být zarmoucen, truchlit ; želet, litovat ; soužit se ; bolestně nést, těžce nést ; být rozčílen, mrzet se, hněvat se, být nevrlý
dolor, is, m. bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)
dolor, oris, m. hněv
dolosus lstivý
dolum, i, n. podvod, lest
dolus, i, m. podvod, lest
domesticus, i, m. člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď
domicilium, ii, n. příbytek, sídlo, domov
Dominica Cena Večeře Páně
dominica oratio modlitba Páně
dominica, ae, f. neděle (výpustka z dies Dominica) DZ ex Fournier I, 238
dominicella, ae, f. slečna
dominor + dat. panovat komu / čemu
dominor, ari, atus sum vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem
Dominus Deus Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)
dominus domus pán domu Fournier I, 308
Dominus, i, m. Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)
domuncula, ae, f. domeček, domek
domus, us i domus, i, f. dům, příbytek
donativum, i, n. (částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)
donum, i, n. dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)
dos, dotis, f. věno
Dresda Drážďany
drudens (LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)
dubietas, atis, f. pochybnost, nejistota
dubitatio, onis, f. rozpakování
dubito, are, avi, atum být plný pochybností??? TDH 309:23 bez předmětu, bez čekoholi
dubito, are, avi, atum pochybovat
dubito, are, avi, atum pochybovat, nemít jistotu, být v nejistotě, rozmýšlet se, nevědět (jistě) ; váhat, kolísat ; nebýt rozhodnut, rozmýšlet se ; zdráhat se, rozpakovat se, být v rozpacích ; otálet, meškat, zdráhat se ; uvažovat, přemýšlet, zamýšlet, uvážit co
dubito, are, avi, atum pochybovat, zdráhat se
dubito, are, avi, atum váhat
dubla, ae, f. dvojitá přikrývka MLLM
duco, ere, duxi, ductum meškat, zdržovat, odkládat
duco, ere, duxi, ductum mít za, domnívat se, pokládat, mínit
duco, ere, duxi, ductum táhnout, přitahovat, vléct ; vézt, odvážet, přivážet ; vytahovat ; vážit, čerpat, nabírat, dobývat ; vést, odvádět, přivádět ; protahovat, prodlužovat ; napínat (koho) ; vést, řídit
duco, ere, duxi, ductum usoudit
duco, ere, duxi, ductum vést k čemu, ponoukat, nabádat ; vábit, lákat, navnadit, svádět ; odvozovat (co od čeho) ; počítat ; uvádět, pokládat, uznávat, mít za něco, domnívat se, mínit, myslet ; provádět, tvořit, vytvářet ; působit ; zřizovat, strojit ; nabývat, dostávat
dum ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)
dum nuže tedy, nuže jen (příklonka k zesílení, někdy se ani nepřekládá)
dům ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)
dum etiam ještě ani
dům etiam ještě ani
dummodo jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)
duodecim dvanáct
dupla, ae, f. ???
dupla, ae, f. dvojitá přikrývka MLLM
duplicando (viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)
duplicando dokola, znovu a znovu??? DZ ex RS 56:11
duplico, are, avi, atum ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku) Pražák a LMALB
duplico, are, avi, atum opakovat (DZ ex RS 56:11 (dicit ... et similia duplicando)
duplico, are, avi, atum zdvojnásobit, zvětšit
duplico, are, avi, atum zdvojovat, zdvojnásobovat ; zvětšovat, rozmnožovat, zmnožovat ; opisovat, duplikovat, vyhotovovat dvojmo (např. listinu) ; rozdělovat ve dví, půlit, rozdvojovat ; skládat, ohýbat, skládat na dvě poloviny Pražák, LMALB, DZ
duritia, ae, f. otužování
duro, are, avi, atum otužovat, zesilovat
duro, are, avi, atum trvat ; vytrvávat, setrvávat, držet, vydržet ; činit tvrdým, tvrdit, tužit ; zatvrzovat ; otužovat, utužovat, zesilovat ; být tvrdý, zatvrzelý, zatvrdit se
Durocortorum, i, n. hlavní město v Belgické Galii
durus, a, um tvrdý, tuhý
dux, ducis, m. vévoda
dyabolus, i, m. (form. diabolus)
e (viz ex)
ea tudy
ebrius, a, um opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)
Eburodunum, i, n. (dnešní Brno) Goodrick-Clarke
ecce hle, hleď, ejhle
ecce hle, pohleď, podívej, hele DZ
ecclesia malignantium církev zlovolníků
Ecclesiastes Kazatel (biblická kniha)
Ecclesiasticus Sírachovec (biblická kniha) ověřeno v ČEP s. 908
econverso a obráceně, a vice versa DZ ex RS
econverso naproti tomu, naopak, pak LMALB s. 924
econverso obráceně, a naopak, vice versa (tj. v MLLM má domněnka potvrzena) ; naopak, naproti tomu MLLM
edisco, ere, edidici, - učit se nazpaměť
edo, edere, edi, esum jíst
edo, ere, edidi, editum vykonat, provést, vytvořit
edus, i, m. kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto) neklas. pro haedus
effemino, are,-,- zženšťovat, činit ženou
effero, ferre, extuli, elatum vynést
effero, ferre, extuli, elatum vynést, rozhlásit
efficio, ere, eci, etum udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)
efficio, ere, feci, fectum postavit, způsobovat, činit
efficio, ere, feci, fectum stávat se (v pasivu)
efficio, ere, feci, fectum udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)
efficio, ere, feci, fectum způsobovat, činit
effigies, ei, f. obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení
effudi (viz effundo)
effugio, ire, fugi, - utéci, uniknout, ujít něčemu přech.
effugio, ire, fugi, - (přech.) utéci, uniknout, ujít něčemu
effundo, ere, fudi, fusum vtékat, rozplývat se ; tonout, topit se v něčem, utápět se v něčem ; vydávat, plodit ; rozprostřít, rozestřít ; v hojnodsti vydat, vychrlit, vysypat
effundo, ere, fudi, fusum vtékat, rozplývat se ; tonout, topit se v něčem, utápět se v něčem ; vydávat, plodit ; rozprostřít, rozestřít ; v hojnosti vydat, vychrlit, vysypat
effundo, ere, fudi, fusum vylévat, vysypávat, rozlévat ; vylévat se (i z břehů), vytékat ; vysypat, vypustit ; shodit (o koni) ; rozházet, promarnit, prohýřit ; rozptýlit, rozházet, rozmetat, rozprášit ; rozpustit, rozvolnit, uvolnit, rozplést
Egelredus, i, m. Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131) antroponym.
egestas, atis, f. nuznost, chudoba
egredior, i, gressus sum vykročit, vytáhnout
egredior, i, gressus sum vykročit, vytáhnout, vylodit se
egredior, i, gressus sum vystoupit, vykročit, vytáhnout
egregius, a, um obzvláštní
egregius, a, um výtečný, znamenitý, výborný
eicio, ere, ieci, iectum vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit
eiusmodi takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.] indekl.?
elatio, onis, f. pýcha ; zvedání, pozvedání
eleemosyna, ae, f. almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní užíváno zejm. v pl.
eleemosynas facere dávat almužny
elemonia, ae, f. almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní užíváno zejm. v pl.
elemosyna, ae, f. almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní užíváno zejm. v pl.
elevatio, onis, f. pozdvihování
elevatio, onis, f. vyzvednutí ostatku ze země (tak Snoek, Medieval Piety, 16!)
elicio, ere, cui, citum vyloudit, vylákat
emitto, ere, misi, missum pustit
emitto, ere, misi, missum pustit, vypustit
emo, ere, emi, emptum kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat
en (střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)
enim přece, vždyť DZ
enim vždyť, totiž
enim vždyť, totiž, neboť ; zajisté, ovšem, jistě, opravdu, vskutku, skutečně ; někdy též výplňkové slovo, které se obvykle nepřekládá
ens inquantum ens jsoucno jakožto jsoucno
ens, entis jsoucno, jsoucí
enuntio, are, avi, atum prozradit
eo tam
eo quod protože Cicero ; Ez 35,5
eo sibi minus dubitationis dari že tím méně přichází do rozpaků
eodem tamtéž, na totéž místo
ephippium, ii, n. sedlo, čabraka
Epirus Épeiros (dnešní Albánie)
episcopus, i, m. biskup
eptaticum, i, n. Heptateuch (pět knih Mojžíšových, Jozue a Soudců) (Regula Benedicti, 215)
epulae, arum, f. hostina
equester, equestris, equestre jezdecký
equus (form. aequus)
er (form. aer) LMALB I:91 uvádí tvar eris
erba (form. herba)
eremita, ae, m. poustevník
erigo, ere, eregi, erectum zvednout se
erigo, ere, erexi, erectum vztyčovat, vzpřimovat, vyvyšovat, postavit, do výše zdvíhat ; vztyčit, vystavět, zbudovat, postavit ; vzmužit, povznést, vzpružit, povzbudit
eripio, ere, ripui, reptum osvobodit se
eripio, ere, ui, ereptum vzít, odnést, uchvátit
eripio, ere, ui, ereptum vzít, odnést, uchvátit, osvobodit
eris (form. aeris) LMALB I:91
error, is, m. blud
error, oris, m. blud, bludné učení ; omyl, mýlka, klam ; kolísání, nejistota, váhání, pochybnost, nerozhodnost ; zabloudění ; bloudění, těkání, toulání, bludné cesty ; klam, podvod ; zaslepenost ; pobloudění, pochybení, poklesek, chyba, nedopatření Pražák a LMALB
error, oris, m. chyba, vada ; chyba (při opakování přísahy po předříkávajícími) práv.
eructo, are, avi, atum říhat, krkat ; vyvrhovat něco, vrhnout ; vyrážet (slova), pronášet
esca, ae, f. jídlo, potrava
esca, ae, f. potrava
esse bytí
essedarius, ii, m. vozní bojovník, bojovník na dvoukolových vozech
essedum, i, n. válečný dvojkolový vozík
essentia, ae, f. bytnost, esence
estas, atis, f. léto (neklas. pravopis)
et a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)
et hoc ideo a to proto??? (RS 43:10 ; spíš "tudíž", toto je zřejmě chybný výklad ; jinak RS 43:9, kde to je opravdu "a to proto, že")
et hoc ideo quia a to proto, že RS 43
et hoc quia a to proto, že DZ ex Fournier I, 81
etenim a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece
etiam (někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)
etiam ani ne... (v záporných větách)
etiam také již, také hned ; již, a to již, a to hned (v otázkách zastupujících rozkaz, např. tak budeš už zticha?)
etiam též, také, rovněž, dále, kromě toho, k tomu (přiřazení nového pojmu) ; také, ještě, ještě k tomu ; ještě, ještě stále, (v záporu) ještě ne, ještě pořád ne ; ještě, ještě jednou
etsi ačkoliv
euangeliarium, ii, n. evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií) LMALB správně uvádí evangelistář
euangelium, ii, n. evangelium ; evangelium, radostná zvěst, dobrá zvěst ; evangelium (Kristovo učení, křesťanství) ; kázání ; evangeliář (LMALB uvádí! pozn.: jiné je evangelistář) ; (kterákoli kniha Nového zákona) ; čtení z evangelia, perikopa z evangelia LMALB
eufortunium, ii, n. štěstí
eulogia, ae, f. dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)
eulogia, ae, f. požehnaný chléb, svěcený chléb (rozdávaný na konci mše, odlišný od eucharistie ; zejm. zbylý, nekonsekrovaný) MLLM ; Pražák nic
Evangelium Lucae n. Lukášovo evangelium, evangelium podle Lukáše
evangelium, ii, n. evangelium
evello, ere, velli, vulsum vyrvat, vytrhnout, vyškubnout
evenio, ire, veni, ventum dopadnout, připadnout
eventus, us, m. nezdar, katastrofa
eventus, us, m. událost, výsledek, nezdar, katastrofa
everto, ere, verti, versum vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu
evito, are, avi, atum + ak. vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho
evoco, are, avi, atum předvolat, povolat
evoco, are, avi, atum vybízet, vyvolávala
evolo, are, avi, atum (ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu
ex kvůli tak zřejmě RS 55:11
ex kvůli, podle (TDH 311:28, částečně se i dobře shoduje s jedním bodem v Pražákovi)
ex vzhledem k, dle, podle, po, z, ze, s přihlédnutím k (podle zvyku apod.) ; od (o čase, označení začátku či trvání) ; jakmile (označení rychlého sledu dvou akcí: po nedostatku přišla hojnost) ; z, ze (o látce hmotné i abstraktní) 1
ex z, mezi (označení celku či části, k němuž část přísluší) ; na, z (označení příčinnosti, původu, důvodu, podnětu, podmínky: narodit se z koho, záviset na kom apod.) ; podle čeho ; pro něco, kvůli něčemu (přezdívat komu jak apod.) 2
ex z, ze (o ději z nitra věci či osoby vycházející) ; z, ze, s, se (východisko pohybu směrem dolů či nahoru, např. s nebe) ; z, ze (z roviny se tyčící) ; z, ze (východisko či stanovisko) ; z, ze (označení původu či vlasti) 3
ex agris z venkova
ex communi consensu podle všeobecného snesení
ex diverso od nepřátel, u nepřátel, z nepřátelského tábora
ex eo tempore od toho času
ex itinere hned za pochodu
ex nihilo z ničeho
ex quo jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]
ex traduce plozením (pojem traducianismu, který učil, že lidské duše pocházejí ex traduce z duše Adama a Evy) takto přel. RS 58:8
ex tunc od té doby DZ ex Fournier I, 166
ex usu k prospěchu
ex- (předpona ; znamená pohyb z nitra ; změnu, při níž původní vlastnost mizí ; nedostatek čeho ; konec činnosti ; dovršení činnosti
exactor, oris, m. výběrčí
exagito, are, avi, atum pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit
exalbo, are, avi, atum bělit (prádlo)
examinare se taxo otrávit se šťávou z tisu
examino, are, avi, atum zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit
exanimo, are, avi, atum zbavit života, usmrtit
exaudio, ire, ivi, itum přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat
excecatus zaslepený, oslepený klas. excaecatus
excedo, ere, cessi, cessum vystěhovat se, odejít
excedo, ere, cessi, cessum vzdálit se, odejít
excello, ere, -, - vynikat, předčit, převyšovat
excelsus, a, um vyvýšený, vysoký
excepto (abl.) mimo koho, kromě koho DZ ex BosHum 142
excipio, ere, cepi, captum zachytit
excipio, ere, cepi, ceptum odolávat
excipio, ere, cepi, ceptum zachytit, pochytit, chytit
excludo, ere, cludi, clusum zdržovat, bránit
excommunicatio, onis, f. vyobcování ; exkomunikace DZ
excommunico, are, avi, atum exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství
excruciatus mučený
excrucio, are, avi, atum mučit, trápit, trýznit
excusatio, onis, f. omluva
excuso, are, avi, atum omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho
excuso, are, avi, atum omluvit se
excussum viz excutio
excutio, ere, cussi, cussum vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout
executio, onis, f. exekuce Fournier I, 299
exeo, ire, ivi, itum vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout
exequor, sequi, secutus sum plnit, dosáhnout něčeho
exerceo, ere, ui, itum cvičit ; provozovat, konat, vykonávat co, zabývat se čím, pěstovat co, zacházet s čím
exerceo, ere, ui, itum vycvičit se
exerceo, ere, ui, itum zčeřit, zvířit, vzdouvat ; uvádět v pohyb ; orat, obdělávat ; prohánět, honit ; zaměstnávat koho čím, dávat práci komu ; znepokojovat, sužovat, trápit, trýznit
exercitatio, onis, f. obratnost, cvičení
exercitatio, onis, f. vytrvalé cvičení, cvik, výcvik
exigua parte aestatis reliqua na sklonku léta
exiguitas, atis, f. malý rozměr, skromnost
exiguus, exigua, exiguum nepatrný
exire ex corpore vyjít z těla
existentia, ae, f. existence, bytí
existi vyšel jsi (od exeo)
existimatio, onis, f. hodnocení, mínění, úsudek, víra, vážnost, dobrá pověst
existimo, are, avi, atum domnívat se, myslit
existimo, are, avi, atum oceňovat, hodnotit ; posuzovat, soudit o čem co ; domnívat se, myslit, mínit, soudit ; pokládat (co za co)
existo, ere, extiti, - (Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)
exitus, us, m. konec, zakončení, výsledek
exitus, us, m. výběžek??? (Niquinta, ed. Šanjek, 777 se to velmi hodí pro výběžek území, ale nenal. ani v LMALB)
exitus, us, m. východ, přístupová cesta ; vojenská výprava ; vývozní clo ; potomstvo, potomci, potomek ; výdaje, náklady, útraty, výlohy ; zisk, příjem, důchod? (MLLM fr. revenu - angl. revenue) MLLM nic víc
exitus, us, m. vyjití, vycházka ; možnost vycházení, možnost vyjití ; východ (místo, kudy se vychází) ; konec, zakončení ; výsledek, cíl ; smrt, zánik, skonání, konec života, záhuba ; exodus, vyjití (Izraelitů z Egypta) ; hraniční přechod ; strouha, koryto ; tok Pražák a LMALB
exitus, us, m. výtok ; porod ; stolice (lék.) ; výhřez konečníku
exlego, are, avi, atum postavit mimo zákon
expedio, ire, ivi, itum vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]
expedio, ire, ivi, itum vyprostit, vysvobodit ; vymotat, zbavit pout ; pas. zachránit se, utéct, uprchnout, uniknout ; vymrštit ; konat, provádět (něco obtížného), vyřizovat, uvést do pořádku ; vypravovat ; dovozovat, ukazovat, vykládat, vyložit (řečí) ; připravovat, chystat
expeditus, a, um mít větší přehled, připravený k boji, pohotový
expeditus, a, um pohodlný
expeditus, a, um pohodlný, volný
expeditus, a, um vybavený k boji, připravený k boji
expensa, ae, f. vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava
experior, iri, expertus sum zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit
expers, rtis prostý čeho, nemající co, nedisponující čím
explicit končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]
explicit končí..., zde končí..., konec (bývá uváděno na konci díla) ("končí" překládá např. Spunar, "konec" Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998)
explorator, oris, m. vyzvědač
exploro, are, avi, atum prozkoumat, vyzkoumat
exponens, entis vysvětlující (gram. a log.)
exponens, entis, m. pronajímatel
exponens, entis, m. vysvětlující propozice fil.
expono, ere, posui, positum dávat k dispozici ; vydat na pospas čemu, vystavit čemu, vydat všanc ; nařknout, obvinit ; sít, sázet ; vystavit (listinu) ; odložit, pohodit dítě Pražák, LMALB, DZ
expono, ere, posui, positum usilovat o co, účastnit se čeho, věnovat se čemu ; dát, odevzdat, pronajmout ; zastavit, dát do zástavy ; zrušit zápis, vymazat ; vynakládat (zejm. peníze), platit, utrácet ; vybavit, zařídit (místnost apod.) ; svěřit (koho komu) Pražák, LMALB, DZ
expono, ere, posui, positum vykládat, interpretovat, vysvětlovat, ukazovat, líčit ; vystavovat, pokládat ven ; stavět na odiv ; vykládat na prodej ; vyložit, složit, vylodit (lodní náklad), vysadit na břeh (cestující z lodi) ; nalodit (tak LMALB vedle "vylodit") Pražák, LMALB, DZ
expono, ere, posui, positum vystoupit
expressa licentia in scriptis obtenta výslovné písemné svolení
expresse výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně Pražák a DZ
exprimo, ere, pressi, pressum vymačkat, vytlačit, vytvořit
exquiro, ere, sivi, situm vyhledat, vynalézt, vypátrat
exsequor, sequi, secutus sum následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)
exsisto, ere, exstiti (extiti), - vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova
exsisto, ere, stiti, - vzejít, vzniknout, vynořit se
exspuo, ere poplivat
exsto, are, - vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat
exsto, are, exstiti, exstatum (jiný sl.: -, -) být vyzdvižen ; vyčnívat, vynikat ; být zřejmý, zřetelně se jevit, být zjevný, existovat, být patrný, ukázat se jako (RS 56:3: uituperabiles extiterunt)
exsto, are, exstiti, exstatum (jiný sl: -, -) být vyzdvižen ; vyčnívat, vynikat ; být zřejmý, zřetelně se jevit, být zjevný, existovat, být patrný
extendo, ere, tendi, tentum i tensum natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.) Pražák a LMALB
extendo, ere, tendi, tentum i tensum rozkládat se, táhnout se (o krajinách apod.) ; rozšiřovat, zvyšovat, zvětšovat ; zřídit, rozbít (tábor) ; rozetřít ; zvyšovat (tón) ; skládat se z čeho, spočívat v čem, činit, obnášet (o částce, polní míře ; pas. či refl.) Pražák a LMALB
extendo, ere, tendi, tentum i tensum vztahovat se na koho, co ; vykládat, šířit o čem ; tvrdit, vykládat ; snažit se, usilovat o co ; zdvihnout, zvednout Pražák a LMALB
exterius vně, vnějškově
extiti (sic) (viz exsto, exsisto)
extra ordinem mimořádně
extraho, ere, traxi, tractum vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)
extraneus, a, um cizí, přespolní
extrema unctio f. pomazání nemocných, poslední pomazání
extremum iudicium n. poslední soud takto albilyon 271:101
extremus, a, um nejzazší
extruo, ere, struxi, structum nakupit, nastavět
extumulo, are, avi, atum exhumovat
exuo, ere, ui, utum svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit
exuro, ere, ussi, ustum spálit, vypálit
faber armorum m. zbrojíř
faber cultellorum m. nožíř, výrobce nožů
faber cupri m. kovář mědi, mosazi, mědnář (sic) LMALB
faber falcastrorum m. výrobce kos, kosař (sic) LMALB
faber ferri m. kovář, kovář železa
faber gladiorum m. mečíř
faber telorum m. šípař
faber, bra, brum dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)
faber, bri, m. řemeslník, výrobce, umělec zpracovávající tvrdý materiál (dřevo, kámen, kov apod.) ; pilobřich ostnitý (druh ryby) ; mužské vlastní jméno LMALB
fabulor, ari, atus sum hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat
fabulosus, a, um bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)
facere se + ak. předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým
facinus, oris, n. čin, skutek, přečin
facinus, oris, n. čin, skutek, přečin, zločin
facinus, oris, n. čin, skutek, přečin, zložin
facio, ere, feci, factum dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit
facio, ere, feci, factum spáchat, provést, dopustit se ; obětovat, konat oběť ; způsobit, přivodit ; dávat, poskytovat ; působit ; činit, dělat, ustanovovat, volit koho čím ; cenit, vážit si ; dělat, činit, jednat, být činný ; jednat, počínat si, vést si, chovat se
factio, onis, f. strana, spolek, rozkoly, různice
factio, onis, f. strana, spolek, skupina, dělání, konání
factu opravdu
factum, i, n. čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]
facultas, atis, f. možnost, příležitost
facultas, atis, f. prostředky, jmění, možnost
facultas, atis, f. prostředky, jmění, zásoba, možnost
facultas, atis, f. to, co mám (1K 13,3)
fallacia, ae, f. klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha
fallendo podfukem, klamně
fallo, ere, fefelli, falsum klamat
falsifico, are, avi, atum padělat, zfalšovat, falzifikovat
falsum, i, n. klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování
fama, ae, f. řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst
fames, is, f. hlad
familiaris, is, f. přítel
familiaris, is, m. přítel
famula, ae, f. služebná Lansing, Power and Purity
farzellum (Fournier I, 312)
fas = fatum, i, n. osud, řízení
fastigate šikmo
fateor, eri, fassus sum vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat
faveo, ere, favi, fautum přát, být nakloněn
felicitas, atis, f. úspěch
felicitas, atis, f. válečné štěstí
fera, ae, f. = ferus, i, m. divoké zvíře, zvěřina
fere asi, přibližně, skoro
fere asi, přibližně, skoro, téměř, přímo (při určení počtu, času, vlastnosti apod. ; bývá za slovem, ke kterému se vztahuje) ; obyčejně, zpravidla, skoro vždy, skoro všude, vůbec, vesměs, povětšinou
fere obyčejně, zpravidla, vůbec
fere skoro, velmi, zpravidla
fere téměř, skoro, velmi, zpravidla
ferrum, i, n. železný hrot (u šípu či kopí)
ferus, a, um divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný
festinantia, ae, f. spěch, kvap MLLM
festine (adv.) spěšně, nakvap MLLM
festino, are, avi, atum (intrans.) spěchat, pospíchat, chvátat, kvapit ; (trans.) (alqd) spěchat s čím, spěšně dělat co, pospíšit s čím, uspíšit co, urychlit co Pražák ; MLLM nic
festivo, are, avi, atum slavit, světit (slavnost) MLLM vč. keep holy
festum Ramispalmarum Květná neděle DZ ex Fournier I, 195
festum, i, n. svátek, slavnost
fibula, ae, f. skoba, svor
ficta, orum, n. nesmysly
fideliter věrně
fideliter věrně, spolehlivě, jistě, upřímně, oddaně ; poctivě, svědomitě
fidem facere dojít víry, uvěřit někomu (pas.)
fidenter sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě
fides, ei, f. dané slovo, slib
fides, ei, f. ochrana
fides, ei, f. pravdivost, pravda, opravdovost, pravděpodobnost ; potvrzení, stvrzení, důkaz ; jistota, záruka ; slib, ujištění, dané slovo ; slib, zaručení bezpečnosti, ochrana, záštita
fides, ei, f. víra, důvěra
fides, ei, f. víra, důvěra, věření, uvěření ; úvěr ; věrnost, oddanost, spolehlivost, hodnověrnost, poctivost, spravedlnost, svědomitost, čest, dobré jméno, dobrá vůle
fides, is, f. struna
fides, ium, f, struny, strunný nástroj, lyra, kithara
fido, ere, fisus sum věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že
fiducia, ae, f. důvěra
figura, ae, f. podoba, útvar
fingo, ere, finxi, finctum předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)
fingo, ere, finxi, finctum tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)
fingo, ere, fixi, fictum tvořit, předstírat
fingo, ere, fixi, fictum tvořit, předstírat, vymýšlet si
finio, ire, ivi, itum určovat, vyměřovat, stanovit
finitimus, a, um sousední
fio, fieri probíhat, stávat se
firmamentum caeli n. nebeská klenba
fistuca, ae, f. palice, tlouk, beran
flagitium, ii, n. chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema
flagito, are, avi, atum vyžadovat, naléhat, dožadovat se
flavens, entis žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý Pražák
flaveus, a, um (Pražák nic, MLLM nic)
flecto, ere, exi, exum ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti
flecto, ere, flexi, flexum obrátit
fletus, us, m. pláč
flexio, onis, f. ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika Pražák nic víc
flexus genu pokleknuv
Florencia, ae, f. Florencie
florens, ntis vynikající, kvetoucí
Florentinus, a, um florentský
flos aeris měděnka
fluctus, us, m. vlna
fluctus, us, m. vlna, vlnobití
fluo, ere, fluxi, fluctum / fluxum přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se Pražák a LMALB
fluo, ere, fluxi, fluctum / fluxum téct, proudit, plynout, řinout se ; proudit, valit se (o davu) ; být tekutý ; téct, přetékat ; přetékat, oplývat čím, plavat, koupat se, topit se v čem ; být zbrocen, být zmáčen, být promočen ; vlhnout ; valit se, hrnout se, hnát se ; krvácet ; trpět polu Pražák a LMALB
fluo, ere, fluxi, fluctum / fluxum vyplývat, plynout odkud, vyvíjet se z čeho ; plynout kam, směřovat kam ; rozplývat se, roztékat se, šířit se, rozplizovat se, rozpadávat se, mizet, pomíjet ; ochabovat, malátnět, slábnout ; vyklouznout (z rukou apod.) ; plynout (o řeči, čase aj.) ; dařit Pražák a LMALB
foedo, are, avi, atum zohavit, znetvořit, poskvrnit, potřísnit, zmrzačit, poskvrnit, zneuctít, znesvětit ; kazit, porušovat ; trýznit
foedus, a, um šeredný, ošklivý, ohyzdný, hnusný, odporný, ohavný ; mrzký, sprostý ; hrozný, krutý
foedus, eris, n. smlouva
foemina, ae, f. žena (form. femina)
foetor, oris, m. smrad
folratura (Fournier I, 315)
foramen, inis, m. díra, otvor, dírka
foramen, inis, n. (MLLM nic)
foramen, inis, n. díra, otvor ; dírka <n.(u dechových nástrojů sic, n.
foramen, inis, n. díra, otvor, dírka ; dírka (u dechových nástrojů), vyvrtaná díra
foramen, inis, n. ouško (jehly apod.) DZ ex Vg
fore [budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]
forefacio, ere, feci, factum chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit LMALB
forma, ae, f. vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]
forma, ae, f. vnější tvar, obrysy ; vzezření, vzhled, zjev, podoba, tvář, tvářnost ; forma ; obraz, obrazec, nákres ; obličej ; krásný zevnějšek, sličnost, spanilost, lepost, krása, pohlednost ; způsob ; sta ; ráz, výraz, znak, sloh
formido, inis, f. hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák
formo, are, avi, atum utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat
fornicatio, onis, f. kopulace, soulož
fors f. (jen nom. sg. a abl. forte) náhoda, osud
forsan snad, možná
forsitan možná
forsitan snad, možná
fortasse snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)
fortassis snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje) zř.
forte náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic) Pražák ani Šenková nic víc
fortes Fortuna adiuvat odvážnému štěstí přeje (Cicero)
fortuna adversa neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch
fortuna secunda štěstí
fortuna, ae, f. Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.) Pražák, MLLM
fortuna, ae, f. osud ; úděl (daný osudem) ; příležitost ; štěstí ; neštěstí ; rozhodnutí, výsledek ; stav, postavení, poměry, okolnosti ; (obvykle pl.) majetek, jmění, bohatství ;
fortunae, arum, f. majetek
fortunatus, a, um bohatý, zámožný, blažený
fossa, ae, f. příkop
fossata příkopy
fovea, ae, f. jáma
fractio panis lámání chleba
fractus, a, um zlomený, zesláblý
Franci, orum, m. Frankové
Francia, ae, f. Francie
Francigena, ae, m. (etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)
Francigena, ae, m. (Pražák nic)
Francigena, ae, m. Francouz (sic!) LMALB nic víc, Frank neuveden!
Francigenae Frankové
francigenum, i, n. francouzština LMALB
Francigina, ae, m. Francouz (sic!) LMALB nic víc
Francus, i, m. (Pražák nic, ani Franci nic)
francus, i, m. (též franchus) frank (zlatá francouzská mince ; LMALB význam Frank neuvádí, ani Franci nic ; jde o diferenční slovník a navíc místně omezený)
frango, ere, franxi, fractum rozbít, přerazit, polámat
fraterna, ae, f. (střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny) Lansing, PP, 51
fraternus, a, um bratrský
fratres predicatores bratři kazatelé, dominikáni
freda et tributa poplatky a dávky
fremitus, us, m. křik, řev
frequens, ntis v hojném počtu
frequentare alqd chodit kam
frequenter často
frequento, are, avi, atum často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)
frequento, are, avi, atum plnit, naplňovat, zaplňovat ; oživovat, naplňovat (lidmi), zaplňovat, osazovat, osidlovat ; hojně navštěvovat, hrnout se kam ; provázet ; obklopovat ; shromažďovat ; shromažďovat se, shlukovat se ; účastnit se, slavit
frequento, are, avi, atum zalidňovat, plnit
fretus, a, um spoléhající se
frigidus, a, um studený, chladný
frigus, oris, n. chlad, zima
frons, ntis, f. čelo
frons, ondis, f. listí ; věnec (bás.)
front, ontis f. čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)
fructifer, era, erum plodný, nesoucí plody
fructus vetitus m. zakázané ovoce
fructus, us, m. úrok
frui užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)
frumentarius, a, um úrodný, hojný, bohatý obilím
frumentor, ari, atus sum opatřovat obilí, zásobovat obilím
frumentum, i, n. obilí
frustra nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně Pražák, LMALB, DZ
frustrarius, a, um neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený
frustrum, i, n. úlomek, kus, kousek ; sousto, drobet, drobeček
frutuasus, a, um úrodný, výnosný
frux, gis, f. obilí, plodina, ovoce, plod
fuga salutem petere hledat spásu v útěku
fugae se mandare dát se na útěk
fugitivus, i, m . uprchlý otrok, uprchlík, zběh
fulgur, uris/oris, n. blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře Pražák
funda, ae, f. prak
fundamentum, i, n. základ, podklad ; hlavní věc, podmínka
fundo, are, avi, atum založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)
fundo, ere, fudi, fusum prolévat, ulévat ; lít se, řinout se, proudit, téct ; lít něco z kovu ; vydávat ze sebe (snadno a hojně), chrlit, vypouštět, sypat ; poskytovat ; plodit, rodit ; rozsypávat, sypat, rozhazovat ; rozšiřovat, roztahovat, rozkládat ; házet, metat, sypat
fungor, fungi, functus sum být činný v čem, vykonávat, konat, provádět, plnit ; zastávat, spravovat, zabývat se čím (o úřadu, zaměstnání, povinnosti) ; dostát čemu ; dodělat, vyřídit, pořídit, vykonat ; působit v úřadě, konat službu, zastávat práci, mít nějaké postavení
fungor, fungi, functus sum řídit, spravovat ; prožívat, zakoušet, zakusit, přestát ; účastnit se čeho ; mít údělem, dostávat, nabývat čeho
funis, is, m. lano, provaz
funus, eris, n. pohřeb
furor, oris, m. zběsilost, zuřivost, šílenství, zaslepení, delirium
furor, oris, m. zlost, zuřivost
furtum, i, n. krádež
furtum, i, n. krádež, zlodějství ; ukradená věc, lup ; pokradmé jednání, úskok, podvod, lest ; skrytý, zatajený ; válečná lest ; tajná láska, zálety, tajné spády (pl.) ; tajemství, tajnosti (pl.)
Fuxensis, is související s hrabstvím Foix
Galfridus, i, m. Geoffroi, Geoffrey
Galia cisalpina předalpská Galie
Galia ulterior zaalpská Galie
Gallia citerior předoalpská Galie
Gallia ulterior zaalpská Galie
gamba, ae, f. (Pražák ani LMALB nic)
gamba, ae, f. noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)
gano, are, avi, atum získat (střv. ; germanismus) MLLM
Gaudentius, i, m. Radim, Radek, Radoslav, Radovan
Gaufridus, i, m. Geoffroi, Geoffrey
gemitus, us, m. lkaní, sténání, nářek
generaliter obecně, všeobecně
generatim po kmenech, po rodech
generatio, onis, f. rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik
genimen, inis, n. plod, produkt ; potomstvo
genitivus, i, m. genitiv, druhý pád, 2. pád (i takto zkráceně, ne jen casus genitivus: viz Moneta 282b)
gentes, ium národy ; (neklas.) pohané ; lidé
genuflexio, onis, f. klekání, pokleknutí, kleknutí LMALB nic víc. Pražák nic
genuflexio, onis, f. pokleknutí MLLM nic víc
genus, eris, n. povaha, rod, druh
genus, eris, n. způsob
germino, are, avi, atum pučet, vyrážet
gero, ere, gessi, gestum nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět
gero, ere, gessi, gestum nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někumu po vůli ; provozovat, konat, provádět
Gidius, i, m. Jiljí tak překlad Zlaté legendy
gladius, ii, m. meč
Glastonia, ae, f. Glastonbury geogr.
Glastoniensis glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)
Glastoniensis, e glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)
glorior, ari, atus sum vychloubat se, honosit se, chvástat se
grandis, e veliký, statný
grando, inis, f. kroupy, krupobití
gratia, ae, f. (v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)
gratia, ae, f. obliba, laskavost
gratia, ae, f. oblíbenost, přízeň, uznání
gratiam referre odvděčit se
gratulatio, onis, f. radost, blahopřání
gratulor, ari, atus sum blahopřát, přát si štěstí
gratum facere zavděčit se
gratus, a, um milý, vítaný, žádaný, příjemný
graves, ium, m. pl. hluboké tóny
gravis, e hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý Pražák a LMALB kromě části 1-3 hesla nic víc
gravis, e obtížený, tísněný, tlačený ; zesláblý, slabý, shrbený čím ; nemocný, starý ; těhotný, obtěžkaný, březí ; tíživý, tížící, tlačící ; nezdravý, škodlivý ; dusný ; obtížný, klopotný ; tvrdý, zlý, přísný, krutý, bolestivý ; obtížný ; tvrdošíjný, zarputilý, neo
gravis, e těžký, mající velkou váhu ; těžký, těžce stravitelný ; vysoký (o ceně), drahocenný ; závažný, vážný, významný, důležitý, značný, velký ; důstojný, vznešený, slavnostní ; pádný, důrazný ; důsledný, pevný, pevné povahy
gravis, e tvrdý
gravissimum supplicium sumere de aliquo co nejpřísněji potrestat
gravitas, atis, f. moc, síla
gravius přísněji (např. potrestat) RS 45:2 aj.
gravor, ari, atus sum zdráhat se, nerad konati
Guallia, ae, f. Wales (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 64) geogr.
guttur, uris, n. chřtán, hrdlo
habeo, ere shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého") DZ
habeo, ere shledat jakým (v případě nedokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého") DZ
habeo, ere, habui, habitum mít, vlastnit, mít v držení, pokládat koho za, nakládat, jednat ; obývat ; moci, vědět ; mít povinnost
habeo, ere, habui, habitum mít, vlastnit, mít v držení, pokládat koho za, nakládat, jednat ; obývat ; moci, vědět ; mít povinnost ; shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")
habere ex vyvodit z Moneta 61a
habito, are, avi, atum obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat
hac (oratione) exercitus capi tímto způsobem obelstit vojsko
hac intentione ut s tím záměrem, že... DHC 311:23
hactenus až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik
haedus, i, m. kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)
haeresiarcha, ae, f. arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)
haud ne ; sotvakdo
hemina, ae, f. (Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)
heminata, ae, f. množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí MLLM
hereditas, atis, f. dědictví
hereditas, atis, f. dědictví, dědičný majetek
heremita, ae, m. poustevník
heresiarcha, ae, f. arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)
heresimarcha, ae, f. arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput) sic
heretica pravitas kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)
hereticatio, onis, f. pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)
heretico, are, avi, atum pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)
hereticus, i, m. kacíř, heretik
Hesdra Ezdráš
hiberna, orum, n. zimní tábor
hiberna, orum, n. zimní tábor, ležení
hic tam, tu
hic za těchto okolností, při této příležitosti
hida, ae, f. (střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)
hiemo, are, avi, atum přezimovat
hiems, emis, f. bouře, nepohoda, zimní počasí
Hierosolyma, ae, f. Jeruzalém
Hierosolyma, orum, n. Jeruzalém
hilaliter (form. hilariter)
hilaris, e veselý, bodrý
hilariter vesele, s radostí Pražák nic víc
hilariter vesele, s radostí, s veselou myslí Pražák, LMALB ani MLLM nic víc
hilarus, a, um veselý, bodrý
hinc odtud, odsud
hinc odtud, odsud, z této strany, zde ; od této doby, nato, potom ; odtud, proto (o původu či příčině) ; odtud, z toho (o závislosti)
hoedus, i, m. kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)
holocaustum, i, n. celopal, zápalná oběť DZ, LMALB ; Pražák nic
homagium, ii, n. slib lenní věrnosti
homo proprius m. otrok ; nevolník MLLM
honestus, a, um vážený, čestný, ctěný
honores iusti náležité pocty
honorifico, are, avi, atum ctít, uctívat
honorificus, a, um čestný, uctivý
hordaceus, a, um ječný, ječmenný
hordeacealis, e ječný, ječmenný
hordeaceus, a, um ječný, ječmenný
hordeacius, a, um ječný, ječmenný
hordeatus, a, um ječný, ječmenný
horreo, ere, ui, - děsit se, chvět se
horribilitas, atis, f. hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť LMALB ; Pražák nic
horribilitas, atis, f. odpor, zhnusení, zhnusenost??? (RS 45:12 "ex horribilitate ac humana uerecundia" se incestu zdržují: to se nezdá být "hrůznost", ale spíš "hrození se" či "odpor" ; LMALB ani Pražák ale tento význam neuvádí)
horribilitas, atis, f. odpor, zhnusení, zhnusenost??? (RS 45:12 "ex horribilitate ac humana uerecundia" se incestu zdržují: to se nezdá být "hrůznost", ale spíš "hrození se" či "odpor" ; LMALB, MLLM ani Pražák ale tento význam neuvádí)
hortor, ari, atus sum povzbuzovat, popuzovat
hospes, itis, m. cizinec, pocestný, host
hospes, itis, m. host, hostitel
hospitium, ii, n. pohostinství
hospitium, ii, n. pohostinství, přátelství
hostia, ae, f. oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo) Pražák a LMALB
hovizatio, onis, f. zálety, freje, smyslný požitek
hovizator, oris, m. záletník, sukničkář, frejíř
huc sem, až sem, až tak daleko
huc sem, až tak daleko, až sem
huc sem, k tomu
huc tam, sem, až sem, až tak daleko
huius modi takový
huiuscemodi takový ; tento, ten LMALB
huiusmodi takový
huiusmodi takový (v Pražákovi pořádně není, Šenková nic ; zřejmě to znamená i tak, takto či možná "a tak podobně", jak se zdá z Moneta 282b ř. 4)
huiusmodi takový ; tento, ten LMALB
humanatus, a, um polidštěný (asi, DZ ; Pražák nic ; užívá Moneta 248b nahoře)
humanitas, atis, f. vzdělanost
humanus, a, um lidumilný, zdvořilý, vyspělý
humens, ntis vlhký
Humensus, a, um humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)
humeo, ere, -, - být vlhký
humeri, orum, m. pl. plece Pražák I. 692
humerus, i, m. rameno
humilis, e nízký rodem, postavením
humilis, e nízký, pokorný
Hungari, orum, m. Maďaři
chaganus m. kagan Havlík
Chelmensis, e humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou) Šanjek, Bosansko-humski..., 70
Cheruatia, ae, f. Chorvatsko?
Chroati, orum, m. Chorvaté
Iacobus, i, m. Jakub, Jákob
iacto, are, avi, atum něco přetřásat, projednávat
iacto, are, avi, atum zmítat, pohybovat, mávat
iactura, ae, f. ztráta, škoda
Iader Zadar, Zara
iam hned, co nevidět
iam již ; hned, co nevidět, v okamžiku, v okamžení (o budoucnosti) ; dále, pak, dále pak, potom (slovo umožňující přechod: hamižnost tohoto konzula pak dosahuje takové míry, že...)
iam cum hned jak, jakmile, jakmile jen
iam iam již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu
ibi tam, tu, na tom místě
ibidem tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)
ibidem tam také (DZ ex RS 57:16 ; někdy vhodnější než "tamtéž")
ictus, us, m. úder, rána, náraz
id ipsum, idipsum totéž, to samé
idcirco proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem
idem, eadem, idem týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)
ideo proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)
ideo proto (přičinně i účelově) Pražák nic víc
idest to jest
idoneus, a, um příznivý, vhodný
ieiunium, ii, n. půst ; hlad
ieiuno, are, avi, atum postit se DZ ; Pražák nic, ani pod jejuno
ieiunus, a, um lačný, hladový ; hubený, suchý, suchopárný ; ubohý, ničemný ; prázdný, suchý, nudný (o řeči)
Iesu Ježíši (vok.)
igitur tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)
igitur tedy, takže
ignis, is, m. oheň
ignoranter nevědomě, neznale, bez znalosti věci
ignoro, are, avi, atum nevědět, neznát
Iheremias Jeremjáš
Ihesus Ježíš
ille et idem jeden a tentýž TDH 311
illi de prato [jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]
illic onde, na onom místě, tam
illicitus, a, um nedovolený, nepřípustný, nepovolený, zakázaný (poslední tři DZ) Pražák nic víc
illigatum, i, n. upevnění, vazba sloupu
illigo, are, avi, atum upevnit
illo tam
illuc tam
illudo, ere, lusi, lusum hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět
illusor, oris, m. ten, kdo si s něčím hraje? násilník? Pražák nic
illustris, e osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený
illustrius, a, um urozený
Illyricum Bosna-Hercegovina (v moderní době)
im(n)munitas, atis, f. osvobození od povinnosti, výsady
imber, bris, m. déšť
immanis, e obrovský, ohromný
immediate přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně
immineo, ere, ui, - být blízko, blížit se, hrozit
immitto, ere, misi, missum házet
immitto, ere, misi, missum zapouštět, vpravovat
immo ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak
immobilis, inmobilis nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)
immolo, are, avi, atum obětovat
immoror, ari, atus sum (alci rei) zabývat se čím, prodlévat u čeho
immortalis, e nesmrtelný
immuto, are, avi, atum změnit, proměnit, přeměnit
imo (neklas. pro immo)
impedimentum, i, n. překážka
impedimentum, i, n. překážka, závada
impedimentum, i, n. překážka, závada, zavazadlo
impedio, ire, ivi (ii), itum poutat, zaplétat, zamotat ; dělat neschůdným, nepřístupným ; zaplést, zamotat, zmást ; překážet, zabraňovat, být na závadu, vadit, ztěžovat, zdržovat, mařit, znemožňovat, překazit
impedio, ire, ivi (ii), itum stát v cestě DZ
impeditus, a, um nepřístupný, neschůdný
impeditus, a, um zaměstnaný, poutaný
impeditus, a, um zaměstnaný, zabavený
impeditus, a, um zaměstnaný, zabavený, zatížený zavazadly
impello, ere, puli, pulsum podněcovat, popouzet, pohánět
impendeo, ere, - hrozit
impensus, a, um drahý, nákladný
imperfectus, a, um nedodělaný, nedokončený
imperium, ii, n. nařízení
imperium, ii, n. říše
impetro, are, avi, atum dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout
impetro, are, avi, atum provést co ; dosíci čeho, dosáhnout čeho, dojít čeho, docílit čeho, obdržet co ; vymoci si co, vymáhat co Pražák nic moc dalšího
impetro, are, avi, atum vymáhat
impetro, are, avi, atum vymoci, docílit, dosáhnout
impetro, are, avi, atum vymoci, docílit, dosáhnout, provést
impetum ferre vydržet útok
impietas, atis, f. bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")
impio, are, avi, atum [Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.] Durand
impius, a, um bezbožný
impleo, ere, evi, etum naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit
imploro, are, avi, atum prosit, dovolávat se
imploro, are, avi, atum s pláčem volat, vzývat, dovolávat se, plačky prosit ; prosit (snažně, plačky)
imploro, are, avi, atum snažně prosit, dovolávat se
impono, ere, posui, positum vložiti, naložiti
impono, ere, posui, positum vložiti, naložiti, uložiti
importune nadarmo
impositio manuum vzkládání rukou
impositio, onis, f. vkládání, vzkládání
impregno, are, avi, atum oplodnit
imprimis především
improbo, are, avi, atum neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné
improperatus, a, um pomalý, zdlouhavý
impropero, are, avi, atum hanlivě vytýkat [Jen toto Šenková. Pražák ani el. sl. vůbec nic. Vazba je v Tractatus Manicheorum s dat.]
impropero, are, avi, atum hanlivě vytýkat, nespravedlivě vytýkat DZ
impropero, are, avi, atum vytýkat, vyčítat ; spílat ; posmívat se, vysmívat se LMALB
improviso nenadále
improviso nepředvídaně
impuberis, e svobodný
impudentia, ae, f. drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost
impudentia, ae, f. nestoudnost, nestydatost, drzost
impugno, are, avi, atum bojovat proti někomu, napadat, útočit
impune beztrestně
imputatus neořezaný
imum, i, n. nejnižší místo, hlubina, dno
in (rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)
in (též nahrazuje příležitostně v různých frázích jiné, obvyklejší předložky)
in na (místně) (na otázku "kde" s abl., na otázku "kam" s ak.)
in po (distributivně: po jednom konzulovi v každé obci) ; na, k (účelově: peníze na cestu, olej k osvětlení) ; jako (modálně: jako otroci)
in po (určitou dobu) ; na (určitou dobu) ; v (o změně podoby či stavu) ; na, k, za, kvůli (účelově) ; na (partitivně: rozdělit na části apod.) ; po, v, na (způsobově) ;
in při (in creatione při stvoření, takto v DHC a minimálně ještě jednou jinde jasně ve významu "při") DZ
in v, ve, na (místně) ; za, v, při (časově: dvakrát za den, v pravý čas, při pitce) ; mezi, v počtu (o označení části příslušející k celku) ; při (označení okolnosti: při tom, že mají dluhy, mají i velké majetky), v (nouzi)
in v, ve, na ; do, na ; až po, až do (časově)
in vůči (uvádí objekt citu) ; v, během, po (časově) ; ohledně, pokud jde o ; v (o okolnostech) ; (též nahrazuje příležitostně v různých frázích jiné, obvyklejší předložky) LMALB
in vůči, pokud se týče, u (u krále to nic neznamená) ; do, na (místně, s ak.) ; až po, až do, do (časově) ; pro, na (označení doby, pro kterou je děj určen: to je na druhý den, příměří na 30 let) ; co (opakování, např. co rok)
in actu skutečně, řádně ; v této době, právě LMALB
in altari na oltáři
in animo esse mít v úmyslu
in annos co rok, každý rok
in armis esse být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti
in capite et membris v hlavě i v údech (reforma církve)
in cassum nadarmo
in casu necessitati v případě nutnosti, v případě nouze
in circuitu vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad
in colloquim venire přijít k rozmluvě
in commune veřejně, na veřejnosti
in continenti hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)
in deditionem venire poddat se, vzdát se
in directum přímo
in dubium devocare dávat v sázku
in effigie obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)
in eternum navěky (tak např. RS či Žd 6,20)
in fugam conicere dát se na útěk
in fugam convertere obrátit na útěk
in modum crucis ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce) Otter, Inventiones, 38
in morte v okamžiku smrti Fournier
in ordinem popořádku, po řadě
in pane et aqua o chlebu a vodě DZ ex TDH 315:6 a 20
in primis předně, mezi prvními
in primis za prvé? [Pražák ani Šenková tento význam neudává, ale Pražák: mezi prvními]
in primis, imprimis, inprimis zvláště, obzvláště, především ak. sl. nic víc
in quantum potest seč může DZ ex albilyon 271
in re doopravdy, skutečně, ve skutečnosti
in scriptis písemný
in speciali (Pražák nic ; WEH překládá "especially")
in spem venire pojmout naději
in statu gratiae ve stavu milosti
in summa v celku, v podstatě
in veritate vpravdě, ve skutečnosti
in vestigium vzápětí, za chvíli
in vicem na vystřídání
inaccessibilis, e nepřístupný
inaccessus, a, um nepřístupný ; nedostižný
inane prázdný prostor
inanis, e prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný
inanis, e prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný, domýšlivý, marnivý
inaniter neprávem, nepodloženě ; marně
incassum naprázdno, marně, nadarmo, bez úspěchu
incautus, a, um opatrný, obezřetný, netušící
incendo, ere, endi, ensum zapalovat
inceptum, i, n. začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl
incertus, a, um neověřený, nejistý
incertus, a, um neověřený, nejistý, pochybný
incestum, i, n. krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti lat-fr
incestus, us, m. krvesmilstvo, incest, smilstvo
incido, ere, cidi, - natrefit, vpadat, přepadat
incido, ere, cidi, - padnout, spadnout na něco / do čeho, dopadnout ; vpadnout kam ; upadnout v co, mezi co ; narazit na koho, natrefit na koho ; ústit, vyústit (o řece) ; upadnout do (nějakého stavu) ; vyskytnout se, udát se, stát se
incido, ere, cidi, cisum vřezat, vrýt, vtesat ; naříznout ; vyřezávat (zhotovovat řezáním) ; přeříznout, přerušit, zničit
incitatus, a, um napálený, naštvaný, pohněvaný
incitatus, a, um rozrušen
incito, are, avi, atum uvést v rychlý pohyb, pobídnout
incito, are, avi, atum v rychlý pohyb uvést, pobídnout, doléhat
inclino, are, avi, atum naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se
incolo, ere, ui, cultum obývat, obdělávat
incolumis, e bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený
incolumis, e neporušený, bez úrazu
incommodum, i, n. nehoda, neštěstí, nepohodlí
incommodus, a, um nepříznivý, obtížný
incongruens, entis nevhodný, nepřiměřený
incongruus, a, um nevhodný, nemístný
incontentus, a, um nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]
incontentus, a, um nespokojený (hypotéza DZ ; contentus je pozd. dle LMALB spokojený a analogie asi zapracovala)
incontinens, entis nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný LMALB a DZ
incontinens, entis, nezdrženlivý, nestřídmý, neovládající se, chtivý, neskromný
incontinenter nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned) Pražák, MLLM
incontinenti hned, ihned (MLLM, 264 ; uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci ; dohromady Fournier I, )
incontinentia, ae, f. nezdrženlivost, nestřídmost
incontinentus [nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]
incontinentus, a, um (LMALB nic ; asi jde skutečně o osobní chybu, kontaminaci incontinens a contentus)
incorporalis, e netělesný
incredibilis, e neuvěřitelný
incredulus, a, um nevěřící (nevěrný zřejmě ne!) Pražák nic víc!
incredulus, a, um nevěřící ; neuvěřitelný
increpo, are, increpui (-avi), increpitum (increpatum) zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat
incumbo, ere, cubui, cubitum ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co
incursio, onis, f. útok, vpád
incursio, onis, f. vpád
incuso, are, avi, atum vytýkat, obviňovat
inde odkud (vztažně) DZ
inde odtamtud DZ ex RS 51:16
inde odtud (místně), z toho místa ; potom, pak, od té doby ; z toho, proto, odtud ; odtud, z toho (z materiálu, např. z látky), od koho (od Dareia, pokud byl zmíněn v předchozí větě) [DZ: Tractatus Manicheorum s. 87 též zřejmě ve smyslu o čem (si myslet co). T
inde odtud, od té doby
indicium, ii, n. udání
indicium, ii, n. udání, výpověď
indico, are, avi, atum udat, učinit udání, oznámit ; vyhlásit, ohlásit, vypovědět (válku) ; ukazovat, být důkazem
indico, ere, dixi, dictum oznámit, vyhlásit, ohlásit
indico, ere, dixi, dictum vyhlásit, ohlásit
indico, ere, xi, ctum vyhlásit
indictio, onis, f. výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška
indignatio, onis, f. hněv LMALB
indignatio, onis, f. rozhořčení, zloba, nevole ; v pl.: projevy nevole
indiscretus, a, um nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)
indubitanter bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání LMALB
indubitanter nade vší pochybnost, bezpečně??? (DZ ; v RS dvakrát, mj. 59:23, lze přeložit i "bez váhání", což udává LMALB, ale toto ponechávám jako možnost)
indubitanter nade vší pochybnost??? (DZ ; v RS lze přeložit i "bez váhání", což udává LMALB, ale toto ponechávám jako možnost)
indubitatus, a, um nepochybný
indubito, are, avi, atum pochybovat (+ dat. o čem)
indubius, a, um nepochybný
indubius, a, um nepochybný (o věci, tvrzení) ; nepochybující (o lidech)
induco, ere, duxi, ductum seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)
induco, ere, duxi, ductum vnášet ; citovat (koho na podporu své teze apod.)
induco, ere, duxi, ductum vnášet ; uvádět, citovat (koho na podporu své teze apod.)
indulgeo, ere, dulsi, - hovět, shovívat
indulgeo, ere, dulsi, - (poklas. dultum) hovět, shovívat, být shovívavý, promíjet, odpustit ; oddávat se (přílišně, horlivě), být náruživý, náruživě se věnovat ; dát, darovat, obětovat
indusium, ii, n. košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)
indutie, arum, f. příměří
ineo, ire, ii, itum počít, začít, vejít
inermis, e bez zbraně, neozbrojení
inermus, a, um bez zbraně, neozbrojení
iners, tis líný, nečinný, zahálčivý
infamatus, a, um obviněný, očerněný, zhanobený, pomluvený
infamia, ae, f. hanba
infamis, e se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]
infamo, are, avi, atum obviňovat, očerňovat, hanobit, pomlouvat, v zlou pověst uvádět
infans diei unius jednodenní dítě
inferior, us nižší
inferior, us opačný
inferior, us opačný, dolní
inferiora, orum, n. hlubiny
infernus, i, m. peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)
infero, ferre, intuli, illatum ukládat (trest) DZ ex RS 46:29, 56:7
infero, ferre, intuli, illatum uložit (trest) DZ ex RS 46:29
infero, ferre, intuli, illatum vnášet, zanášet, přinášet (něco do něčeho) ; zavést ; vznést se (o duši vznášející se ke hvězdám) ; vysadit (např. na koně) ; vydávat se (v nebezpečí) ; útočit, zaútočit, napadnout ; přinášet oběť, obětovat mrtvým ; přičíst, zapsat na účet
infero, ferre, intuli, illatum způsobit, vzbudit, učinit ; nahnat (strach) ; učinit (násilí komu) ; zavádět ; uvádět, přednášet (o řeči), udávat (za příčinu)
infero, ferre, tuli, latum uvádět
infero, ferre, tuli, latum vnést, způsobit
infero, ferre, tuli, latum vnést, způsobit, udeřit
inferus, a, um dolní, spodní
infestis signis připravený k boji
infestus, a, um připravený k boji
infirma, ae, f. nemocná
infirmatus ad mortem na smrt nemocný TDH 309
infirmitas, atis, f. vrtkavost
infirmitas, atis, f. vrtkavost, slabost
infirmus graviter vážně nemocný Fournier I, 284
infirmus, a, um slabý, chabý
infirmus, i, m. nemocný
inflecto, ere, flexi, flexum zahýbat, zakřivovat
infra dole, vespod, nízko, níže (adv) ; pod (předl. s ak.)
infra níž
infra níže
infundo, ere, fudi, fusum vlévat, vlít, nalévat, nalít, naplnit ; vpustit co kam, rozšířit, rozlít (i např. o světle) ; rozestřít, pokropit ; nasypat ; rozházet ; zasypat (šípy apod.) ; splývat (o vlasech)
ingemisco, ere, gemui, - vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)
ingens, ntis ohromný
ingredior, gredi, gressus sum vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)
ingredior, ingredi, ingressus sum vejít (biblicky eufem. pro pohlavní styk)
inhio, are, avi, atm otvírat ústa ; lapat po čem ; dychtit po ; hledět na co zvědavě, s podivem, chtivostí, touhou
inhoneste nečestně, hanebně, bezectně, nectně
inhoneste conversare cum alqo nepočestně obcovat s kým DZ ex Fournier I, 303
inhonestus, a, um nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý
inicio, ere, eci, iectum vzbudit, zavládnout
inicio, ere, ieci, iectum házet, naházet
inicio, ere, ieci, iectum vhazovat, házet, vrhat, metat, naházet ; klást ; nahnat, vzbudit, způsobit
inicio, ere, ieci, iectum vzbudit, zavládnout
iniquitas, atis, f. nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)
iniquitas, atis, f. nerovnost, přemíra
iniquitas, atis, f. nerovnost, přemíra, drsnost (nerovnost terénu)
iniquitas, atis, f. nespravedlnost, bezpráví ; nerovnost (terénu) ; obtížnost, nepříznivost
iniquus, a, um nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)
iniquus, a, um nerovný, nepříhodný, nespravedlivý
iniquus, a, um nerovný, nepříhodný, nevýhodný, nespravedlivý
initium, ii, n. počátek, původ
iniuctio, onis, f. ukládání (čeho komu, např. pokání) DZ ex TDH 315:2 ; Pražák nic, jen sloveso iniungo
iniungo, ere, iunxi, iunctum vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit
iniungo, ere, iunxi, iunctum vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; uložit komu co (+ ak.) ; způsobit
iniuste neprávem, proti právu, nespravedlivě
iniustitia, ae, f. bezpráví, nespravedlnost
inmuratus, a, um uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)
innascor, nasci, natus sum narodit se, vyrůstat
innocens, ntis neškodný, poctivý, řádný
innocens, ntis neškodný, poctivý, řádný, nevinný
innocentia, ae, f. bezúhonnost, nevinnost
inolesco, ere, olevi, olitum vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)
inopia, ae, f. nedostatek, nouze, chudoba
inopinans, ntis nic netušící
inquam, inquis, inquit pravím, pravíš, praví
inquinamentum, i, n. špína
inquinatus, a, um špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený
inquisitio haereticae pravitatis vyšetřování kacířské zvrácenosti
inquisitor, oris, m. vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor
inscius, a, um nevědoucí
insector, ari, atus sum stíhat, pronásledovat, útočit na co
insensatus, a, um pošetilý, šílený, pomatený? Novotný Pražák nic
insequor, sequi, secutus sum pronásledovat, stíhat
insero, ere, serui, sertum vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi
insero, ere, sevi, situm zasévat, zasazovat, vsazovat (alqd alci rei co do čeho) ; štěpovat (zahr.) ; (přen.) vštěpovat
inserto, are, avi, atum vstrkávat
insideo, ere, sedi, sessum obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat
insideo, ere, sedi, sessum sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;
insideo, ere, sedi, sessum usednout ; usadit se
insidiae, arum, f. léčky, nástrahy, úklady
insidior, ari, atus sum činit úklady, číhat
insido, ere, sedi, sessum sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;
insigne, is, n. znak, odznak, erb
insignis, e nápadný, pro výstrahu
insilio, ire, ui vskočit
insimul společně, vespolek
insinno, are, avi, atum vedrat se, vniknout, vsunout
insinuo, are, avi, atum vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)
insisto, ere, stiti, - postavit se
insisto, ere, stiti, - (in) zabývat se (něčím)
insolenter zpupně, bezostyšně
insolite (Pražák ani MLLM nic)
insolite nezvykle, nevídaně, neslýchaně, kromobyčejně DZ ; Pražák nic
insolitum est je nezvyklé, je bezpříkladné
insolitum n. nezvyklá věc, neobyčejná věc
insolitus, a, um nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný Pražák, LMALB
insolitus, a, um neuvyklý čemu, nezvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, cizí, neznámý ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný Pražák a DZ
instar n. stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu nesklon.
instinctus podnícený ; popuděný, podrážděný
instinguo, ere, stinxi, stinctum pohánět (bodáním) ; podněcovat, dráždit, štvát
instituo, ere, stitui, - ustanovit
instituo, ere, stitui, - vštípit, postavit, ustanovit
instituo, ere, ui, utum někam stavět, klást, vkládat ; ustanovit, určit (o osobě) ; zřídit, vystavět, zbudovat (o věci) ; nařídit, zavést, uspořádat (o věci) ; začít, vzít na sebe, podniknout ; vyučovat, vychovávat LMALB
instituo, ere, ui, utum vkládat, klást ; vystavět, postavit, udělat, zřídit, vytvořit ; ustanovit, zavést ; zařídit (např. slavnost) ; začít, počít s čím, dát se do čeho ; rozkázat ; umínit si, pojmout záměr ; vzdělávat, poučovat, vyučovat, učit
institutum, i, n. jako obyčejně, podle svého zvyku
institutum, i, n. zřízení, zařízení, zvyk, obyčej, zvyklost
insto, are, stiti, - nastávat
insto, are, stiti, staturus být blízko
insto, are, stiti, staturus být blízko, dorážet
instrumentum militare výzbroj
instrumentum, i, n. nářadí, nástroj
instrumentum, i, n. nářadí, nástroj, výstroj ; šat, okrasa ; nástroj, prostředek (přen.)
insuefactus, a, um navyklý, vycvičený
insula, ae, f. ostrov
insula, ae, f. ostrov ; obyvatelé ostrova, ostrované ; skupina (blok) budov nebo jediná budova stojící o samotě
Insulensis z Lille
insuper navrch, nahoru, nad to, kromě toho
integer, gra, grum netknutý, neporušený
intellectio, onis, f. rozumový akt
intellectus rozvažování
intellectus agens m. činný intelekt
intellectus, us, m. rozum, intelekt (jiné je ve střv. fil. terminologii ratio)
intellectus, us, m. rozum, intelekt (jiné je ve střv. fil. terminologii ratio) ; porozumění ; tušení ; představa, názor
intellegens, entis, m. znalec
intellegere úsudek LMALB
intellego (význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)
intellego, ere, lexi, lectum (zřejmě někdy i konotace posouzení, zhodnocení: intellegentium iudicium je úsudek znalců, tj. stanovisko, a viz též TDH 315:38) DZ
intellego, ere, lexi, lectum myslet na co, mít na srdci co, starat se o co MLLM nic víc
intellego, ere, lexi, lectum poznat, zvědět, zjistit, vidět, seznat, postřehnout, spatřit, vnímat, uvědomit si, být známo komu, mít ponětí ; mít porozumění (Ž 5,2) ; Vg. ; projito vše kromě deuterokanon. knih
intellego, ere, lexi, lectum poznávat ; pochopit, dovtípit se, snadno se domyslit, usoudit ; rozumět (alqd čemu) ; vědět ; myslet si, představovat si
intellego, ere, lexi, lectum rozvážit co ; uznat (uznej přece, že...) ; spatřit ; vzít si k srdci ; dokázat si představit, zvědět ; (rozhodně nenal. nic jako posoudit, ale viz ještě v jiném hesle intellego v DZ sl.) Vg. ; projito vše kromě deuterokanon. knih
inter mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za
inter alia mimo jiné
inter cetera především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)
inter se concedere dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)
intercedo, ere, cedi, cessum pro + abl. přimluvit se za koho DHC 309:11
intercedo, ere, cessi, cessum rozkládat se
intercedo, ere, cessi, cessum stavět proti, vstupovat mezi
intercedo, ere, cessi, cessum uplynout
intercedo, ere, cessi, cessum vstoupit mezi, kráčet mezi, být mezi, rozkládat se ; uplynout (časově) ; padnout, připadnout ; být, trvat ; zakročit ; odporovat, postavit se proti
intercessor, is, m. prostředník
intercludo, ere, usi, usum uzavřít, zamezit, překazit
intercludo, ere, usi, usum zaskočit, překazit
interdico, ere, dixi, dictum zapovědět, zakázat
interdico, ere, dixi, dictum zapovědět, zakázat, dát do klatby
interdico, ere, dxi, dictum zapovědět, zakázat
interdiu ve dne, přes den
interdum doposud
interdum někdy, doposud
interea mezitím
intereo, ire, ii, itum zanikat
intereo, ire, ii, itum zaniknout, zahynout
interest, esse, fui, futurus záleží na tom
interim zatím, mezitím
intermitto, ere, misi, missum nechat mezeru, uplynout
intermitto, ere, misi, missum přerušovat, ustávat
intermitto, ere, misi, missum uplynout
intermitto, ere, misi, missum ustat, přerušit, nechat mezeru, uplynout
internecio, onis, f. vyhlazení, povraždění
interpello, are, avi, atum zamezit, překazit, rušit
interpolate s přestávkami? DZ ex Fournier I, 264 ; nedohledáno
interpono, ere, posui, itum vložit
interpositum, i, n. něco nastavené mezi, záminka, překážka
interpres, dis, m. i f. prostředník, tlumočník
interpretor, ari, atus sum vykládat, vysvětlovat
interrogatio, onis, f. otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování Pražák nic víc
interrogatio, onis, f. otázka, dotaz ; řečnická otázka ; výslech ; sylogismus ; závazek, smlouva LMALB
interrogatio, onis, f. slyšení, audience ; obsílka, předvolání ; požadavek, nárok MLLM
interrogatio, onis, f. zpytování??? (Flor. rit. 246 interrogatio bonae conscientiae ; Thouz. demander ve smyslu žádat, ale nic takového v Pražákovi není)
intersum, esse, fui, futurus účastnit se, být přítomen
intervallum, i, n. mezera, vzdálenost
intervenio, ire, veni, ventum přijít, objevit se
intra uvnitř
intra uvnitř, vevnitř, v, ve (+ ak., místně) ; dovnitř, do ; v, za, po, během nějaké doby (časově)
intra v, za, po, během nějaké doby
intra - ad od - do
intra se mlčky (hovoře jen sám se sebou)
intrinsecum, i, n. nitro? Pražák nic, ale subst. v TDH 311:29)
intrinsecus uvnitř, zevnitř, dovnitř
introrsus dovnitř, do vnitrozemí
intueor, intueri, tuitus sum hledět pohlížet, dívat se
intus uvnitř, zevnitř
inusitatus, a, um neobyčejný, neobvyklý
inutilis, e nezpůsobilý
invenio, ire nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu
invenio, ire, veni, ventum nalézat, nacházet, objevovat ; shledávat ; dosáhnout (čeho), nabýt, získat ; umožnit ; zjistit, dovědět se, zvědět ; ustanovovat, rozhodovat ; obsadit (zmocnit se) LMALB
invenio, ire, veni, ventum narazit na koho, setkat se s kým [tak v Int. Ioh. či TDH 308:23] DZ
invenio, ire, veni, ventum opatřit, nalézt
invenio, ire, veni, ventum shledávat, mínit ; rozhodnout, stanovit ; rozsoudit, prohlásit, vynést (rozsudek) ; obstarat si, opatřit si, koupit si ; obstarat, opatřit MLLM nic víc
inventio, onis, f. nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií
inventor, oris, m. vynálezce
inveterasco, are, avi, - zestárnout ; zastarat ; zakořenit se
invetero, are, - nechat zestárnout
invictus, a, um nepřemožený
invidia, ae, f. závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost
invidus, a, um závistivý
invidus, i, m. závistivec
inviolabilis, e neporušitelný, nedotknutelný
inviolabiliter neporušitelně
inviolate bez porušení
invitis proti vůli
invito, are, avi, atum pozívat, vyzívat, zvát, vybízet
invito, are, avi, atum vyzývat, zvát, vybízet, pozvat
invitus, a, um nerad, proti vůli
invitus, a, um proti vůli
involutus, a, um zavinutý ; temný, nejasný
ipse, ipsa, ipsum sám
iracundia, ae, f. prchlivost
iracundia, ae, f. prchlivost, hněv
iracundus, a, um zlostný, popudlivý
ire ad diabolum táhnout k čertu Fournier I, 289
ire ad ecclesiam jít / chodit do kostela
ire contendere zamířit
irridicule nevtipně
irrumpo, ere, rupi, ruptum vpadnout, vtrhnout, vniknout
iste, ista, istud ten, tenhle, tento ; tenhle (opovržlivě)
Ister, tri, m. nebo Hister, tri, m. Dunaj (na dolním toku)
Istria, ae, f. Istrie
ita totiž
itaque [často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]
itaque [užíváno někdy zřejmě i při předestírání příkladů nějaké teze: "tak kupříkladu" či něco podobného.]
itaque a tak, tak tedy, tedy, tudíž, proto
itaque viz ita
item (adv.) též, rovněž, také, podobně, dále Pražák nic víc ; dále DZ ; MLLM nic
item tak ; též, i také, rovněž, podobně
item také
item také, též
item též, také, rovněž
item též, také, rovněž, dále
item ut stejně jako
item ut stejně jako, rovněž tak jako
itemque a též
iter assumere vydat se na cestu
iter facere pochodovat, táhnout
iter patet expedito pro volného chodce
iter, itineris, n. cesta
iter, itineris, n. cesta, chůze
iterato ještě jednou, podruhé
itero, are, avi, atum cestovat MLLM
iterum nicméně, na druhou stranu MLLM nic víc
iterum opět (i ve významu opakování činnosti, ale s jiným obsahem: např. a opět jsem se zeptal (ale na něco jiného) ; pak (Pražák neuvádí, ale v Int. Ioh. cca toto: nejdříve svedl ďábel Evu, pak Adama) Pražák
iterum opět, zase, zas, ještě jednou, po druhé ; naproti tomu zase, na druhou stranu Pražák nic víc kromě výskytů
iterum opět, zase, zas, ještě jednou, po druhé ; naproti tomu zase, na druhou stranu ; znovu (opakovaně to stejné) ;
iterum pak [Pražák neuvádí, ale v Int. Ioh. cca toto: nejdříve svedl ďábel Evu, pak Adama]
iterum znovu (opakovaně to stejné) ; opět (i ve významu opakování činnosti, ale s jiným obsahem: např. a opět jsem se zeptal
iterum znovu (opakovaně to stejné) ; opět (i ve významu opakování činnosti, ale s jiným obsahem: např. a opět jsem se zeptal [ale na něco jiného])
iterum znovu, opět
iuba, ae, f. hříva
iudaismus, i, m. židovství, judaismus Fournier I, 178
Iudas Jidáš
iudex, icis, m. soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář
iudicatio, onis, f. rozsudek ; soudní obvod, soudní okrsek MLLM
iudicium, ii, n. rozhodnutí, usnesení
iudicium, ii, n. rozsudek, soudní nález, výrok, rozhodnutí ; úsudek, mínění ; schopnost soudit n. posuzovat, soudnost, vkus ; rozvaha ; soud, soudní vyšetřování, jednání, řízení, přelíčení ; pře, proces ; soud, soudní úřad, soudce
iudicium, ii, n. vyšetřování
iudico, are, avi , atum soudit, rozpoznat
iudico, are, avi, atum disponovat čím, vládnout nad čím (alqd) ; odkázat, zůstavit ; stanovit (v závěti) MLLM
iudico, are, avi, atum soudit ; posuzovat, oceňovat ; prohlásit za
iudico, are, avi, atum soudit, rozsuzovat, vynášet rozsudek, prohlásit za ; pokládat za, soudit, prohlašovat, posuzovat, pronášet soud, pronášet úsudek ; rozhodovat ; odsuzovat (DZ ; spíš asi zřídkavě ; Pražák ne, ale jasně Durand 138:30)
iudico, are, avi, atum uložit (trest) ; přisoudit, přiřknout, přiznat ; nařídit (prozatímním soudním rozhodnutím) ; uznat právo koho, učinit po právu komu (pečlivě dohledáno podle fr.) ; mít v rukou jurisdikci (nad oblastí) MLLM
iugum, i, n. horský hřbet, pohoří
iugum, i, n. jho
iumentum, i, n. dobytek
iumentum, i, n. dobytek, tažné zvíře, kůň
iumentum, i, n. dobytek, tažné zvíře, tahoun
iunctis manibus se sepjatýma rukama
iunctura, ae, f. spojení, svaz, kloub
iunctus, a, um sousedící, spojený
iunctus, a, um sousedící, vedle sebe postavený
iungo, ere, iunxi, iunctum spojit ; sepnout (ruce)
iupan župan
iuramentum, i, n. přísaha (DZ ; Pražák nic)
iuramentum, i, n. přísaha (MLLM nic víc, význam "přísahání" neuvádí, ale vzhledem k významu fr. "jurement" i k RS 60:3 to nepochybně bude i přísahání obecně)
iurare super librum Evangeliorum přísahat na evangeliář
iuratus ad sancta Evangelia pod přísahou na svatá evangelia
iuratus, a, um pod přísahou
iuratus, a, um přísahavší, přísahu složivší, přísahou vázaný, (doplňkově) pod přísahou
iure iurando inter se sanxerunt přísahou se ve spolek zavázat
iuro, are, avi, atum přísahat
ius dicere konat soudy
ius iurandum přísaha
ius, iuris, n. polévka, šťáva, omáčka
ius, iuris, n. poplatek, dávka MLLM nic víc
ius, iuris, n. právo ; právní ustanovení ; soud ; pravomoc, moc, nárok ; oprávněnost ; právní postavení ; spravedlivá věc ; vrchní moc, svrchovaná moc
iusta altitudo náležitá výška
iustitia, ae, f. justice, soudnictví, soudy
iustitia, ae, f. spravedlnost, spravedlivost ; spravedlivé jednání, dobrota, přímost
iustum funus řádný pohřeb
iustum, i, n. právo, spravedlnost Pražák
iustus, a, um oprávněný, správný
iustus, a, um řádný, odůvodněný, náležitý
iustus, a, um spravedlivý (o člověku i jevu či ději) ; zákonný ; řádný ; zasloužený, náležitý, patřičný ; správný ; oprávněný, odůvodněný ; slušný Pražák, DZ
iuvenio, ire, veni, ventum dosáhnout, nalézt, přicházet
iuventus, tis, m. mládež
iuxta podle, ve shodě s DZ
iuxta vedle, blízko, nablízku ; stejně, rovněž tak
iuxta vedle, blízko, nablízku ; stejně, rovněž tak, stejně tak ; vedle, blízko (předl. s ak., často až za substantivem)
iuxta illud + gen. k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)
iuxta illud + gen. k čemuž, o čemž (praví Izajáš atd. ; takto RS 53:18.20 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud [verbum] apostoli) DZ
iuxta quod jak o tom (píše Apoštol Římanům)
iuxta quod k čemuž, o čemž (praví Apoštol atd. ; takto Tractatus manicheorum)
Jadra, ae, f. Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)
jampridem již dříve
Jesu Ježíši (vok.)
judico (form. iudico)
jupan maior m. velký župan
Karliun Caerleon geogr.
Katerina, ae, f. (antroponym.) Kateřina (Castanet 159)
labo, are, avi, atum viklat se, hýbat se, kolísat, klátit se ; potácet se, vrávorat ; kácet se, klesat ; být vrtkavý, nestálý, váhat, rozpakovat se ; otřásat se, být v nejistotě ; upadat, rozpadat se
labor, labi, lapsus sum sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam
labor, labi, lapsus sum uplývat, míjet, ubíhat, mizet, sklánět se, naklánět se ; zhroutit se, sesout se ; ochrnout ; hasnout, vyhasnout (zejm. o zraku)
laboro, are, avi, atum být v nouzi, v tísni, v nesnázi
laboro, are, avi, atum být v nouzi, v tísni, v nesnázi ; být tísněn, být svírán, být v nouzi, v úzkých, v nebezpečí ; váznout ; stonat, mít bolesti ; trápit se pro někoho (o lásce)
laboro, are, avi, atum být v tísni, nouzi
laboro, are, avi, atum pracovat, namáhat se (i duševně), lopotit se ; usilovat, přičiňovat se, snažit se (ut aby, ne aby ne) ; dbát, pečovat, starat se, mít starost, mít péči o koho, co ; dělat, zhotovovat, vyrábět co
labrum, i, n. okraj
lacesso, ere, ivi pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet
lacesso, ere, ivi, itum napadat, vyzývat
lacesso, ere, ivi, itum pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet
lacrima, ae, f. slzy
lacrimo, are, avi, atum slzet, ronit slzy, plakat
lacrimor, ari slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)
lactineus, ea, eum mléčně bílý MLLM
lacto, are, avi, atum kojit
lacus, us, m. jezero, rybník
laedo, ere, laesi, laesum porušit
laesio, onis, f. poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce
laetenter radostně, vesele
lagena, ae, f. láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra) Pražák, MLLM
lagoena, ae, f. (viz lagena)
laguena, languena, laguna, lagona, lacuna (form. lagena)
laicalis, e laický MLLM
laicus, i, m. laik
lamina, ae, f. plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel
Lamparticus, a, um lombardský
Lamperticus, a, um lombardský
lanterna, ae, f. svítilna, lampa
lanternarius, ii, m. nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop
lapis, idis, m. kámen
lapsus a fide odpadnutí od víry Duv. Rel. 207
lapsus sum (viz labor, labi, lapsus sum)
largior, iri, itus sum štědře rozdávat
largiter hojně
largitio, onis, f. štědrost
lassitudo, dinis, f. únava, ochablost
late do šířky
latebra, ae, f. skrýš, úkryt
later, is, m. cihla
laterna, ae, f. svítilna, lampa pozd.
Latini, orum m. pl. Latinové
latior širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější
latitudo, inis, f. širokost, rozlehlost
latrocinium, ii, n. loupež, zákeřnictví
latus (part. perf. pas. od fero)
latus, a, um široký, širý, rozsáhlý
latus, a, um široký, širý, široširý, rozsáhlý, prostranný ; obšírný
latus, eris, n. bok, strana
latus, eris, n. bok, strana, stěna ; břeh ; křídlo ; kraj, končina ; bok (těla) ; prsa ; hřbet, záda ; tělo ; nejbližší okolí, blízkost ; síla, zdraví
latus, eris, n. křídlo
lauter (nenal. nic)
lauterius (nenal. nic)
lauterius (Pražák ani MLLM nic ; snad hráč na loutnu, viz "lautum")
lauterius (Pražák nic)
lautum, i, n. loutna MLLM
lautus, a, um umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný
lautus, i, n. loutna MLLM
lavo, are, avi, atum umývat, koupat
laycus, i, m. laik
lectio divina duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")
lectum, i, n. lůžko
legatio, onis, f. vyslanectví
legatum, i, n. odkaz (v závěti)
legatus pro praetore velitelův zástupce
legio veterana legie ze starých vojáků
legumen, inis, n. (MLLM nic)
legumen, inis, n. luštěnina, bob ; obilnina Pražák nic víc
legumen, inis, n. zelenina
leguminae, arum, f. pl. zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový) takto TDH
lemovicensis, e limousinský Sigal, M., 119
lenis, e pomalý, klidný, tichý, mírný
lenitas, atis, f. povlovnost, mírnost
Leodiensis, e ličgeský WEH 140
levo, are, avi, atum ulehčovat, činit lehkým ; zmenšovat, snížit ; zbavovat, zprošťovat, osvobozovat ; polehčit, prospět komu, zotavit, posílit ; obveselit ; slehnout, porodit ; nadlehčovat, opírat se ; zdvíhat, vznášet ; činit hladkým, hladit, leštit
libenter rád
liber evangeliorum evangeliář
liber, a, um svobodný, volný
liberalis, e laskavý, štědrý, vlídný
liberalitas, atis, f. blahovůle, ochotnost, velkorysost
liberalitas, atis, f. štědrost, šlechetnost, čestnost
libero, are, avi, atum osvobodit ; osvobozovat, na svobodu pouštět ; osvobodit (na sobě), propustit, zprostit, prohlásit nevinným ; zprošťovat ; vyklízet, uvolňovat
libido, inis, f. touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch
licentia specialis zvláštní povolení
licentia, ae, f. dovolení, možnost ; volnost, svoboda, dovolení ; vůle ; přemíra svobodomyslnosti, zpupnost, drzost
liceor, eri, itus sum podávati
licet ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)
licet ať, třeba i, kdybych, bych i, dejme tomu, že
licet byť (např. + adj.)
licet, ere, cuit, licitum est jest dovoleno
licet, ere, licuit, itum est je dovoleno
lignator, oris, m. dřevorubec
lignum prohibitum n. zakázaný strom DHC 310:29
lignum vetitum zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]
lignum, i, n. dřevo ; strom
ligo, onis, m. motyka
ligonizator, oris, m. (Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")
ligonizator, oris, m. hrobník
ligonizo, are, avi, atum kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem) MLLM nic víc
lingua laicalis lidový jazyk
lingua, ae, f. jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)
lingua, ae, f. jazyk ; řeč, mluva
linter, is, f. člun, loďka
linter, tris, f. člun, loďka
liquamen, inis ovocná šťáva, džus ; omáčka MLLM
littera absolutoria absoluční dopis
littera, ae, f. dopis
litteris mandare sepisovat, zaznačovat písemně
litus, oris, n. břeh, pobřeží
loci communes obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata
locus medius utriusque místo uprostřed, mezi oběma ležící, patřící jim oboum
locus requiesque místo k odpočinku hendiadys
locus, i, m. (pl. loca, orum, n.) místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie
locus, i, m. (pl. loca, orum, n.) vykázané místo, postavení, pozice, stanoviště ; postavení, stav ; rod, rodina ; místo, úřad, hodnost, pozice, postavení ; čas, doba ; pravý čas, vhodná příležitost, možnost, vhodný okamžik
locus, i, m. (pl. loci, orum, m.) místo v knize ; odstavec, část, díl, kus, partie ; obor ; nauka ; věc, předmět, látka
Lombardia, ae, f. Lombardie
Lombardia, ae, f. Lombardie (severní Itálie) ; jihoitalská oblast pod vládou Lombardů Hamilton - Hamilton, 140
Lonbardia, ae, f. Lombardie
longinquus, a, um daleký, vzdálený
longinquus, a, um daleký, vzdálený, dlouhotrvající
longurius, ii, m. dlouhá tyč, dlouhé bidlo
loquor de spiritu mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)
Lucifer, i, m. Lucifer
lucrum, i, n. prospěch, zisk, bohatství,
lucrum, i, n. prospěch, zisk, výdělek, výtěžek, výhoda ; ziskuchtivost, hamižnost, hrabivost, chamtivost, zištnost, lakota, mamonářství ; mamon, bohatství (s příhanou) Pražák nic víc, něco přidal DZ
ludus scaccorum hra v šachy, šachy
Lugdunensis, e lyonský
lugeo, ere naříkat, plakat
Lumbardia, ae, f. Lombardie
Lumbardicus, a, um lombardský
luminar, aris, n. světlík, okno ; svítilna, světlo Pražák
luminaria, ae, f. / orum, n. pl. osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda MLLM
luparius, ii, m. lovec vlků ; vlkodav MLLM
luteus, a, um z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný
lutosus, a, um blátivý, z bláta
luxuria, ae, f. chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost
luxuria, ae, f. nezřízenost DZ
luxuria, ae, f. přemíra, přepych, bujnost, zbujnělost, nemírnost ; marnotratnost, hýřivost, prostopášnost, zhýralost, rozmařilost, chlípnost
luxuria, ae, f. přemíra, přepych, rozmařilost, chlípnost
luxuriam complere ukojit chtíč DZ ex Fournier I, 221
maccecharius palcátník
Macedonia, ae, f. Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu
magnis itineribus dlouhými pochody = velmi ryhle
magnus, a, um důležitý, závažný
machina mundi f. [přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]
machina, ae, f. stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest
machinatio, onis, f. strojové zařízení, stroj, přístroj
mala mali jablka z jabloně Nitze, Perlesvaus II, 57
male špatně, zle ; málo, téměř ne, ne, nedosti ; nešťastně, nepříznivě, s nezdarem ; sotva, nadobro (o nevhodné míře: listy sotva drží na větvích, nadobro ochraptělý) Pražák nic víc
malefactor, oris, m. zločinec Pražák nic
maleficium, ii, n. projev nepřátelství, zločin
malitia, ae, f. zlost, zlo, lumpárna, špatnost, zlomyslnost
malitiosus, a, um zlý, zlovolný, věrolomný
malivolentia, ae, f., malevolentia, ae, f. zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost
malum punicum, -i -i n. granátové jablko
malum, i, n. zlo ; jablko
malus, a, um špatný, nekvalitní ; zlý ; škodlivý, zhoubný, neštěstí přinášející ; zlověstný, neblahý ; nešťastný, bídný, smutný ; nehezký, ošklivý ; slabý, špatný (spisovatel apod.)
mancipium otrok Havlík 71
mandatum, i, n. příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení
mando, are, avi, atum nařídit, uložit
mando, are, avi, atum odevzdat, svěřit
mando, are, avi, atum odevzdát, svěřit
mane ráno
maneo, ere, mansi, mansu zůstávat, trvat, nadále být ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se, dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho / čeho
maneo, ere, mansi, mansum zůstávat, trvat, nadále být ; zůstávat, sídlit ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se ; dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho/čeho Pražák, DZ
manifeste očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)
manifeste očividně, zřetelně, jasně
manifesto, are, avi, atum odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným
manifestus, a, um zřejmý, očividný, zjevný, patrný, jasný, nepopiratelný ; usvědčený, při činu dopadený, přistižený ; dávající najevo (nesouhlas apod.), jevící (známky života apod.)
mansis, mansum, mansa f., masus, masa, massus, massa (form. mansus) MLLM
mansus (délková míra, MLLM neupřesňuje) MLLM
mansus dům, obydlí ; statek, hospodářství, usedlost, farma ; místo pro statek, místo k vystavění statku ; dvorec, hospodářství, jitro (statek a orná půda k němu patřící) ; država, panství ; tolik půdy, kolik zabírá dvorec ; jitro (plošná míra) MLLM ; Pražák nic
mansus pozemek (sestávající z domu a zahrady, ve městě), pololáníkův / půlláníkův pozemek (snad, soudě podle "cotter's house", ač tam je to součást významu s tím městským domem, kde se dosti liší fr. překlad s výkladem od stručného angl. "cotter's house") MLLM
manuale confessionum zpovědní příručka LMALB
manus, us, f. branná rota, četa
manus, us, f. rota, četa, branná moc
manuscriptum, i, n. rukopis
Maravi, orum, m. pl. Moravané
marca, ae, f. občina (někdy ; různý význam)
marciarius, ii, m. kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání) MLLM
Mare internum n. Středozemní moře
mare Rubrum n. Rudé moře rubrum ověřeno
Marchia Tervisina f. Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)
marchio markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)
Marchus Marek
Marchus, i, m. Marek
maritimus, a, um mořský, při moři
maritimus, a, um námořní
mas, aris, m. samec
massa (form. mansus) MLLM
massa, ae, f. dědičné léno, dědictví (o územích patřících velkému vlastníkovi) ; území (vlastněné určitou osobou), panství ; obvod, okrsek ("in massa Verona" aj. ; MLLM fr. finage, angl. township) ; dav, shluk, srocení MLLM
massa, ae, f. hmota, masa DZ
massa, ae, f. kus ; těsto, tvárná hmota ; spousta, chaos jen toto Pražák a Šenková
matara, ae, f. galská kopí
materia, ae, f. téma, látka
matrimonium, ii, n. manželství
matrimonium, ii, n. svatba
maturesco, ere, ui, - zrát, uzrát, dozrát
maturius dříve
maturo, are, avi, atum spěchat
maturus, a, um včasný, časný
maturus, a, um včasný, zralý
maturus, a, um zralá
maxime a to tím spíš vhodné v RS 47:25
maxime nejvíce ; ponejvíc ; celkem, přibližně ; obzvláště, hlavně, zejména, právě (právě před nedávnem apod.) ; zajisté, ano (kladná odpověď)
maxime ratione ponejvíc z toho důvodu
media via f. střední cesta TDH 313:3
media via f. střední cesta (TDH 313:2)
mediocris, e neveliký
Mediolanensis, e milánský
Mediolanum, i, m. Milán
medius, a, um prostřední, uprostřed
mel, mellis, n. med ; sladkost, sladká věc
melioramentum, i, n. (Pražák nic)
melioramentum, i, n. zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zde zřejmě užít nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné) MLLM ; nic víc
melioratio, onis, f. zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné) MLLM ; nic víc
melioratus, us, m. zlepšení, vylepšení MLLM
meliores velmoži Havlík 68
melioro, are, avi, atum zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací MLLM
melioro, are, avi, atum zlepšovat Pražák nic víc
melioro, are, avi, atum zvýhodnit (jednoho dědice na úkor ostatních) ; (intrans.) zlepšovat se, (o člověku) dělat pokroky, lepšit se MLLM
mellificium, ii, n. včelařství
member, bris, m. úd
membrum, i, n. část, úd
memoria, ae, f. paměť
memoriam amittere ztratit paměť
memoriam remitterre méně cvičit paměť
mempheticus, a, um memfidský Durand
mendicitas, atis, f. žebrota, žebrání
mensa, ae, f. stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina
menstruum, i, n. menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné DZ, Pražák
menstruus, a, um měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)
mensura, ae, f. míra, měření, měřítko
mentio, onis, f. zmínka
mercator, oris, m. kupec, obchodník
mercatura, ae, f. obchod, obchodování
mercede arcessere za mzdu najmout
mercedem reddo odplatit
mercenaria, ae, f. trh
mercenarius, ia, ium námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený Pražák, MLLM
mercenarius, ii, m. nádeník, najatý člověk, brigádník ; obchodní cestující, agent, jednatel ; nájemník, nájemce ; obchodník s látkami, obchodník se střižním zbožím (vyvozeno z MLLM fr. a angl.) Pražák, MLLM
mercennaria, ae, f. trh
mercennarius, ia, ium námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený Pražák, MLLM
mercennarius, ii, m. nádeník, najatý člověk, brigádník ; obchodní cestující, agent, jednatel ; nájemník, nájemce Pražák, MLLM
mercerius, ii, m. kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání) MLLM
mercerus, i, m. kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání) MLLM
merces, dis, f. mzda, plat, odměna
merces, edis, f. mzda, plat, odměna, odplata ; odměna za práci, zvl. žold ; výnos ; cena ; podplacení, úplatek ; činže, nájemné
merces, edis, f. odměna, odplata ; mzda, plat, odměna za práci, (spec.) žold ; podplacení, úplatek ; činže, nájemné ; výnos ; cena (i přen.) ;
merces, edis, f. přízeň ; blahosklonnost ; projev přízně ; libovůle (zejm. panovníkova) ; (pl.) díky, poděkování ; odměna (nebeská), spása ; zbožný dar, donace (pro spásu duše) MLLM, Pražák,
mere (MLLM ani Pražák nic)
mere čistě, bez příměsi (Pražák ani Šenková nic)
merens, ntis zasloužilý
meretricium, ii, n. prostituce
meretrix, icis, f. nevěstka, prostitutka, kurtizána
merito právem
merum, i, n. čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno
merum, i, n. neředěné víno, čisté víno, nemíšené víno
merum, i, n. území, oblast MLLM
merus, a, um čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)
merus, i, m. dávka čistého / nemíšeného vína MLLM
messagarius, ii, m. posel MLLM
metior, iri, mensus sum vyměřit
meto, are, avi, atum měřit, vyměřovat (častěji však depon.)
meto, ere, ui, messum kosit, žít
mihi est aliquod curae mám něco na starosti
mihi opus est potřebuji
Milicius, i, m. Milíč z Kroměříže
mille passus míle
mina, ae, f. mina (váhová a cenová jednotka)
mina, ae, f. mina (váhová jednotka)
minae, arum, f. hrozby, výhrůžky Pražák nic víc, Thouz. potvrzuje
minae, minarum f. hrozby, výhrůžky
minime ani v nejmenším, ani zbla
minime ne, nikoliv, nikoli, vůbec ne, rozhodně ne, ani v nejmenším
minime vůbec (někdy vhodný překlad, viz RS 59:26)
minister, tri, m. hodnostář DZ
minister, tri, m. služebník, sluha, pomocník, přisluhovač, podúředník, posluhující (při jídle), kněz ; náhončí, napomahač, podporovatel, vykonavatel
ministerium, ii, n. okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service") MLLM
ministerium, ii, n. řemeslo ; cech ; nástroje, nářadí, náčiní ; nábytek ; mobiliář (např. chrámový) ; liturgické náčiní, kalich a paténa ; svěřenství (statky přidělené úředníkovi za odměnu) ; zásobování, zásobování potravinami ; nádobí, příbory, servis ; příborník ; patro, p MLLM
ministerium, ii, n. služba ; úřad, veřejná funkce ; služebnictvo ; podúředníci ; funkce majordoma, majordomství, důstojenství majordoma (asi, DZ ex MLLM, přímo "majordom" tu v angl. ani fr. není) Pražák, MLLM, DZ
ministerium, ii, n. služba, úřad ; služebnictvo, podúředníci
ministerium, ii, n. vysluhování svátostí, udílení svátostí, Boží služba ; péče o duše, pastýřská péče, pastorace ; církevní důstojenství, církevní úřad ; církevní okrsek (diecéze či farnost) MLLM
ministro + dat. podsouvat (ve smyslu našeptávat) DZ ex TDH 311:27
ministro, are, avi, atum přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět
minor mladší ; menší
minuo, ere, ui, utum urovnávat
mirabile est je divné, je podivné
mirabilia n. pl. zázraky MLLM
mirabilis, e (MLLM nic)
mirabilis, e podivuhodný, zvláštní, podivný, neobyčejný
mirabilis, e zázračný DZ
Mirosclauus, i, m. Miroslav
mirum in modum podivuhodně
miser, era, erum (v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")
miser, era, erum (ve významu mizerný, hnusný, odporný nenal. Pražák ani Šenková ; Moneta 61a píše miser haereticus, což ovšem také může znamenat nešťastník)
miser, era, erum bídný, ubohý, nešťastný ; chudý, skrovný, nepatrný (o věcech) ; špatný, smutný Pražák ani Šenková nic víc
miseria, ae, f. bída, neštěstí, obtíž, trápení, utrpení
miseror, ari, atus sum naříkat, plakat, litovat
miserum! běda!
misterium (neklas. pro mysterium)
mitigo, are zmírnit
mitis, e jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)
mittes tiší (většinou mites)
mitto + dat. vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]
mitto, ere, misi, missum poslat, odeslat, propustit
mitto, ere, misi, missum poslat, posílat, věnovat, seslat = způsobit (komu co), házet, metat, mrštit, položit, nasypat, vydávat, pouštět, vypouštět, vrhnout se na, snést se, propustit (koho ze služby), rozpustit (senát), upustit od čeho, přejít mlčením
mitto, ere, misi, missum seslat, metat, vrhnout, mrštit, hodit
mitto, ere, misi, missum + dat. (bez předmětu, jehož místo zastupuje např. účelová věta) vzkázat komu (co, aby udělal co atd.) TDH 309:16
mixtum, i, n. nemíšené víno
mobilitas, atis, f. hbitost, pohyblivost
moderor, ari, atus sum krotit, ovládat, mírnit
modicum, i, n. troška, něco málo
modo hned potom
modo jen, pouze
modo jen, pouze ; právě (časově), právě teď, právě před chvílí, nedávno, nedávno ještě, hned potom
modo jen, pouze ; teď, nyní (nejlepší RS 42:7, 49:2 a Parnaclatin 146, ač Pražák neuvádí) ; právě (časově), právě teď, před chvílí, nedávno, nedávno ještě ; hned potom ; odnedávna (nejlepší v DHC 312:8 ; RS 58:15) ; za okamžik, ve chvilce
modo odnedávna (nejlepší v DHC 312:8 ; RS 58:15)
modo před chvílí, nedávno
modo teď, nyní nejlepší v RS 49:2, ač Pražák neuvádí
modo teď, nyní (nejlepší RS 42:7 a 49:2, ač Pražák neuvádí)
modo teď, odnedávna [toto se zdá nejlepší v DHC 312:8, ač Pražák neuvádí]
modo za okamžik, ve chvilce
modo + gen. po způsobu, způsobem
modo - modo brzy... brzy, hned... hned
modo meliori co nejlépe, nejlépe
modus, i, m. míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo
modus, i, m. výměra
Moesi, orum, m. Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku Pražák.
Moesiacus, a, um moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)
molimentum, i, n. námaha
molita cribaria mouka
molo, ere, ui, itum mlíti
moneo, ere upomínat, upozorňovat, napomínat
monitio, onis, f. napomenutí
Mons Alionis m. (geogr.) Montaillou DZ ex Fournier
Mons Guimari Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)
Mons Securus m. Montségur
montana, orum, n. horské krajiny, hornatina, pahorkatina
mora, ae, f. prodlení, meškání
moram interpono, ere, posui, itum zdržovat
morans, antis prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící
Moravia, ae, f. Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)
morbus, i, m. nemoc ; slabost
morior, mori, mortuus sum zemřít, umírat
moror, ari, atus sum meškati, prodlévati, zdržovati se
moror, ari, atus sum sídlit (DZ ex RS 50:6) ; prodlévat, zdržovat se, meškat ; zdržovat koho ; prodlužovat, protahovat ; upoutat (zrak apod.) ; (zápor.) neváhat ; nil moror alqd.: nemám nic proti tomu, nedbám o co
moror, ari, atus sum zdržovat se, přestat, podléhat
mors necessaria f. přirozená smrt
mors, mortis, f. smrt ; mrtvola ; krev
Mors, Mortis, f. Smrt, bohyně smrti
mors, mortis, f. způsob smrti
morsum, i, n. kousek, kousíček
morsus, us, m. kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost
mortale peccatum n. smrtelný hřích
mos, oris, m. zvyk
moveo, ere, movi, motum hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit Pražák
moveo, ere, movi, motum působit na koho, činit dojem na koho ; dojímat koho ; znepokojovat, soužit koho ; budit strach, (pas.) strachovat se ; popouzet, rozčilovat, dráždit, pobuřovat ; uvádět v pohyb, podněcovat, způsobovat, budit ; měnit Pražák
Moymir Mojmír
ms. rukopis, rkp. zkr.
multitudo, inis, f. množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza
multo die když již den pokročil
multociens mnohokrát, často klas. multotiens
multotiens mnohokrát, často
multoties mnohokrát, často
multus, a, um mnohý, četný ; velký, veliký, značný ; důkladný, obšírný, rozvláčný
mundanus, a, um světový
mundialis, e světský, pozemský sic, světový Pražák jen pod mundanus
munio, ire, ivi, itum chránit, krýt
munio, ire, ivi, itum zakládat opevnění, opevňovat, opatřovat hradbou, ohradit ; stavět, vystavět ; dělat pevným, schůdným, pevně stavět ; chránit, krýt co
munitio, onis, f. opevnění, hradba
munus, eris, n. dar
munus, eris, n. povinnost, služba, dar
murus, i, m. zeď, hradba ; násep ; záštita, ochrana (význam stěna Pražák neudává, viz paries)
mustela, ae, f. lasička
mustella, ae, f. lasička
mutilus, a, um s tupými rohy, zkomolený
naenia, ae, f. pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek
nam opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)
namque opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť, tak například
namque totiž
nanciscor, i, nan(c)tus sum dostat, nalézt
nanciscor, nancisci, nanctus sum náhodou nalézt, dostat
nanciscor, nancisci, nanctus sum náhodou nalézt, dostat, získat
Naretani, orum, m. Neretvané
nascor, nasci, natus sum narodit se, vyrůstat
nasus, i, m. nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek
natalis, e narození se týkající
nativus, a, um přirozený
natura loci přírodní podmínky
natura, ae, f. přirozenost
natura, ae, f. ráz, přirozená povaha
naturalis, e pravý (asi ; MLLM naturales monachi, naturales carnifices, fr. pleinement qualifié, angl. fully authorized) MLLM
naturalis, e přirozený, přírodní ; rodný (bratr) ; týkající se přírody
naturalis, e založený na zrodu ("rex naturalis" cca dědičný král, "servitium naturale" zrodem podmíněná služba, např. o dítěti otroka či zaslíbenci) ; nevlastní (o potomkovi ; vyvozeno z výrazu bâtard aj.: výraz "natural child" ibid. je, soudě podle LL, dvojznačný) MLLM
naturaliter (MLLM přímo nic, viz "naturalis")
naturaliter od přírody, přírodou ; přirozeně, sám od sebe (Pražák ; význam "očividně" nenal., "pokud jde o podstatu, ve své podstatě" taky ne)
navicula, ae, f. loďka
navigatio, onis, f. plavba
navigium, ii, n. loď, plavidlo
navis longa válečná loď
naxia, ae, f. provinění
ne ... quidem ani
nec a ne, ani
nec ale ne, avšak ne, ale přece ne
nec ideo avšak proto přece
nec virgines festinantur s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)
necessarie nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně
necessario bezpodmínečně IZ
necessario nevyhnutelně, nutně
necessario nutně, nevyhnutelně ; z donucení, proti své vůli
necessarius, a, um přítel, blízký
necessitas, atis, f. nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr
necessitudo, inis, f. přátelství, těsný poměr
necnon a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne
necnon a, i, a také, a zajisté také [Pražák odkazuje na neque, kde má drobné heslo nec non = a zajisté také, i, a také ; jde očividně o negaci záporu, tj. důrazné vyjádření kladu. Tak to alespoň chápu. Doplnil bych "jakož i".]
Neemia Nehemjáš jedna z podob
neglego, ere, lexi, lectum nestarat se, nedbat
nego, are, avi, atum popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)
nego, are, avi, atum zapírat, tvrdit že ne
negotium, ii, n. práce, zaměstnání, činnost, úkol
negotium, ii, n. práce, zaměstnání, úkol
negotium, ii, n. věc, záležitost, práce
nempe ovšem, arci, zajisté, patrně
nenia, ae, f. pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek
nepos, otis, m. vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec
neqauquam nikterak ne, naprosto ne
nequam ničemný, špatný, darebný, zlotřilý nesklon.
neque ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.
neque autem vskutku ne
neque enim vždyť přece ne
nequeo, ire, ivi (ii), itum nebýt s to, nemoci
nequitia, ae, f. ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství
nervus, i, m. síla, jádro, podstata, šlacha
nervus, i, m. sval, síla, jádro, podstata, šlacha
nescio, ire, ii (ivi), itum nevědět ; neznat ; neumět
nescius, a, um neznalý, nezkušený DZ ex Fournier I, 335
neu = neve ani, nebo, aby ne
neve ani
Nicolaus Mikuláš
nihil novi nic nového
nihilo o nic
nihilo secius nicméně, přece
nichil (viz nihil)
nimia krajnosti
nimirum rozhodně, bezpochyby, očividně
nimis velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš
nimius, a, um převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný
ningere (3. os. ningit n. ninguit) sněžit, chumelit, padat (o sněhu)
ningit padá sníh, sněží, chumelí
ningor, oris, m. sněžení, padání sněhu
nisi kromě
nisi leč, leda, než
nisi leda
nisi forte leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")
niteo, ere, tui,- lesknout se, hýřit
nitor usilovat, snažit se
nitor, i, nixus sum usilovat, namáhat se
nitor, niti, nisus (nixus) sum opírat se (i nepřeneseně) ; spoléhat se na co ; usilovat
nivis (viz nix)
nix, nivis, f. sníh
noctu za noci, v noci
nodus, i, m. kloub, koleno
nolo, nolle, nolui, - nechtít ; nebýt nakloněn čemu ; kéž by ne, chraň bůh
nomen capere vzít si příklad
nomen tantum pouhé jméno
nominatim jmenovitě, výslovně, jménem
non coniuges nemanželé DZ ex Fournier I, 303
non dubitare nepochybovat, být přesvědčen
non item ne však, nikoli však
non item nikoli však, ale ne
non mediocriter nikoliv nepatrně, značně, velice
non recordari de pluri na víc si nevzpomínat Fournier I, 275
nondum ještě ne
nondum ještě ne, dosud ne
nonnulus, a, um (MLLM nic)
nonnulus, a, um (význam "mnozí" Pražák ani Šenková neuvádějí ; WEH překlad anonpojed také ne, ale Duvernoy anonpojed ano)
nonnulus, a, um nikoli nepatrný, dosti značný ; v pl. někteří
nonnumquam někdy, leckdy
nonnus, i, m. důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)
Norici Bavoři Havlík 66
norma, ae, f. řehole ; mnišské společenství, řád MLLM
nota věz
notabilis, e význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)
notabiliter jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně
notandum důležité DZ
notandum je třeba poznamenat DZ
notarius, i, m. notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)
notarius, i, m. písař (královský, u soudu, na úřadě, mnich věnující se v klášteře psaní atd.) ;
notarius, i, m. písař ; tajemník ; rychlopisec, stenograf, písař užívající značkového písma ; notář (neklas. ; DZ)
notitia, ae, f. známost
noto, are, avi, atum poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho
notus, a, um známý
novicius, ii, m. novic ; nováček, nový ; nový otrok
Novigentensis z Nogentu
novissima spes f. poslední naděje
novissime nakonec (??? snad)
novissimo nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím) adv.
novissimus, a, um (MLLM jen novissimo)
novissimus, a, um poslední [tak např. Int. Ioh. a Vg Iz 48,12.] ; nejhlubší (pekelná jáma)
novissimus, a, um poslední, nejmladší ; místně poslední, nejzazší, koncový, krajní ; nejhorší Pražák
novissimus, a, um zadní, poslední
novitas, atis, f. novost, neobyčejnost, nebývalost
Novum castrum n., Novumcastrum n. Nové Hrady ; Newcastle geogr. ; LMALB
novum, i, n. novota, novinka
novus, a, um nový
nubo, ere, nupsi, nuptum provdat, vdát
nudi homines cum ferro nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)
nudo corpore pugnare bojovat bez štítů
nudus, a, um nahý, obnažený
nullo modo nijak
numen, inis, n. vůle
numquid cožpak? Pražák nic
nuncius, i, m. posel
nuncupatus, a, um nazývaný
nuntius, ii, m. poselství, zpráva
nuper nedávno
nuper nedávno ; kdysi, před časem
nutrix, icis, f. kojná
nutus, us, m. pokyn
nux, cis, f. ořech
ob pro, za, kvůli, proto, pročež
ob před (místně) ; pro, kvůli ; proti, kolem (předpona)
ob hanc causam z té příčiny
ob hoc proto
obaeratus, i, m. dlužník
obedio (viz oboedio)
obeo, ire, obii, obitum jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat
obfero, ferre, tuli, latum naskytnout se, objevit se, dát se na pospas
obfero, ferre, tuli, latum postavit se, dát se na pospas
obfero, ferre, tuli, latum prokázat, způsobit
obicio, ere, obieci, obiectum postavit proti nepříteli
obicio, ere, obieci, obiectum postavit, předhodit, hodit, nastavit
obicio, ere, obieci, obiectum vydáti na postas, postavit proti nepříteli
obiurgo, are, avi, atum kárat, napomínat
objurgo viz obiurgo
oblique šikmo, stranou
obliviscor, i, itus sum (+g.) zapomenout
obmitto (viz omitto)
oboedienter poslušně, ochotně
oboedientia, ae, f. funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto) Pražák, MLLM ; přímo círk. obedience apod. tu není
oboedientia, ae, f. poslušnost (Pražák nic víc) ; disciplína ; (mnišský) slib poslušnosti ; úkol (uložený mnichovi či kanovníkovi na základě slibu poslušnosti) ; hodnost (mnicha či kanovníka) ;
oboedio, ire, ii (ivi), itum poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)
oboedio, ire, ivi/ii, itum (alci) poslouchat koho, být poslušen koho ; (alci) dopřávat sluchu komu Pražák, tam nic víc ; MLLM nic, ale hodně pod oboe
oboedire praecepto uposlechnout příkazu
obsecundo, are, avi, atum podporovat, být přízniv, přispívat ; podřídit se
observo, are, avi, atum dbát, zachovávat
observo, are, avi, atum dbát, zachovávat, počítat
observo, are, avi, atum pozorovat co, dívat se na co ; dávat pozor na co ; vnímat ; číhat na co, hlídat ; počítat ; dbát čeho, zachovávat co ; ctít co, vážit si čeho
observo, are, avi, atum pozorovat, respektovat, dozírat
obses, idis, m., f. rukojmí, záruka
obses, sidis, m., f. rukojmí
obsessio, onis, f. obležení, uzavření, obklíčení
obsidibus de pecunia caveo zaručit se rukojmími, že složí peníze
obsidio, onis, f. tíseň, obklíčení, uzavření
obsigno, are, avi, atum pečetí opatřit
obstringo, ere, inxi, ictum zavázat
obtempero, are, avi, atum poslouchat, podrobit se
obtempero, are, avi, atum + dat. podřídit se, poslouchat
obtempero, are, avi, atum + dat. poslouchat, být poslušen, podřídit se, podrobit se
obtineo, ere, ui, tentum držet, mít, zastávat, zaujímat
obtineo, ere, ui, tentum držeti, zaujímati, zastávat
obtineo, ere, ui, tentum získat, nabýt, mít v držení
obviam vstříc, před (na otázku kam)
occasio, onis, f. příležitost (k čemu s gen.) Pražák nic víc!
occasus, us, m. západ
occido, ere, cidi, cisum padnout, zahynout
occido, ere, cidi, cisum zabít, usmrtit
occisio, onis, f. popravování DZ
Occitania, ae, f. (geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)
occitanus, a, um okcitánský Fournier I, 121
occulo, ere, ui, utum zakrýt, skrýt, zatajit
occultatio, onis, f. zatajování, skrývání
occulto, are, avi, atum skrývat, zatajit
occultum, i, n. skrytost, tajnost
occupatio, onis, f. obsazení, zaměstnání, zájem
occupatio, onis, f. úloha, činnost, zaměstnání
occupatus, a, um zaměstnaný
occurro, ere, occucuri, occursum pospíchat
occurro, ere, occucuri, occursum pospíchat, běžet, potkat
ocior, us rychlejší, hbitější
odiosus nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný
odium iustum oprávněná nenávist
odium, ii, n. nenávist
offendo, ere, di, sum dotknout, narazit
offendo, ere, di, sum setkat se s někým, narazit, dotknout se
offendo, ere, fendi, fensum narazit (něčím do něčeho) ; vrazit, narazit ; setkat se s někým ; mít nehodu, dostat se do neštěstí ; dotknout se koho, urazit koho ; budit nevoli, vzbuzovat pohoršení ; horšit se nad čím
offensio, onis, f. urážka
offero přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)
offero, offere, obtuli, oblatum nést vstříc, nastavovat, podávat ; prokázat (komu co), způsobit ; naskytnout se, objevit se, namanout se ; jít naproti, vstát ; vydat, dát na pospas, vystavit
officium, ii, n. služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost
OFM minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum) zkr.
OFP dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum) zkr.
olim dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)
olim kdysi ; nedávno, před nějakým časem
olim v minulosti DZ ; vhodné RS 49:19
olorinus, a, um labutí
omitto, ere, misi, missum pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem
omnes celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16") DZ
omnia necessaria vše potřebné Fournier I, 294
omnia que in eis sunt vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]
omnimo celkem, všeho všudy
omnino celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící) Pražák nic víc
omnino celkem, vůbec úplně
omnino celkem, vůbec, úplně
omnino už už (někde to může být vhodný překlad ; např. TDH 315:15: zcela chtěl, nadobro chtěl spáchat hřích, ale neudělal to, tj. "už už" chtěl spáchat hřích) DZ
omnino vůbec, zcela
omnipotens všemohoucí, všemocný
onerarius, a, um nákladní
onus, eris, n. břímě, náklad, tíha
opera, ae, f. práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník
operatio, onis, f. konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248) DZ
operatio, onis, f. pracování, práce ; výkon, dílo
operatio, onis, f. robota, služba ; dobročinnost MLLM nic víc
operor, ari, atus sum pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť
operor, ari, atus sum působit DZ, srv. TDH 313:14
opinio, onis, f. mínka, mínění, názor
opinio, onis, f. názor (užívá se i v pl., tak např. RS či Capelli 136)
opinio, onis, f. pověst, myšlenka, představa
opinio, onis, f. pověst, myšlenka, sláva
opinio, onis, f. tušení, očekávání
opinionem habere být proslulý
oportet, ere, uit má se, sluší se
oportet, ere, uit musí se, má se, je třeba
oportet, ere, uit, - sluší se
opportunitas, atis, f. výhoda, příznivá okolnost
opportunus, a, um příznivý, vhodný, příhodný
oppositus, a, um naproti stojící, protilehlý
opprimo, ere, pressi, pressum přepadnout, napadnout
ops, is, f. moc, síla, vliv, prostředky, bohatství
optatus, a, um žádoucí, milý, vítaný
opus est je třeba
opus est facto je třeba činu
opus, eris, n. (jako "úkon" v Pražákovi nenal.)
opus, eris, n. dílo, činnost, práce, zaměstnání ; rolnická práce ; stavění, stavba, opevňovací práce ; úkol. úloha ; námaha, úsilí ; čin, podnik ; práce, výtvor, dílo (výsledek práce) ; dílo (umělecké, literární)
opus, eris, n. stavba ; opevnění ; obléhací zákopy ; dobývací stroje, obléhací stroje
opus, eris, n. stavba, opevnění
opus, eris, n. úkon (DZ ; např. v sousloví účinnost svátosti ex opere operato, tj. i ve smyslu obřad)
oratio, onis, f. modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost
orbis terrarum m. okršlek zemský, okrsek zemský
orbs, is, n. kruh, kolo
ordenatio, onis, f. (form. ordinatio)
ordinamentum, i, n. (Pražák ani Šenková nic)
ordinamentum, i, n. nařízení, ustanovení MLLM nic víc
ordinatio, onis, f. 1. řazení, seřazování, uspořádání ; 2. pořadí, řada ; 3. ustanovení (např. do funkce) ; 4. svěcení (kněžské, biskupské), vysvěcení (na kněze, biskupa) ; volba (patriarchy, opata ; výslovně MLLM "election... of a patriarch") ; pomazání (na krále) MLLM, Pražák
ordinatio, onis, f. 5. úřad, funkce ; 6. okrsek, obvod (na němž se vykonává určitá funkce) ; 7. výnos, dekret, vyhláška, nařízení ; 8. nařízení, příkaz, rozkaz ; 8. pověření, zmocnění, mandát ; 9. (poslední) pořízení, poslední vůle, závěť MLLM
ordination f. kněžské svěcení
ordinator, oris, m. správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa) MLLM
ordine po řadě, za sebou, popořádku
ordino, are, avi, atum řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat
ordo, inis m. pořádek, řád
ordo, inis, m. řád, pořádek, pořadí ; řada (v prostoru, času, logické souvislosti) ; vrstva ; řada, četa, šik, setnina ; stav, vrstva, třída ; (mnišský) řád ; duchovní stav ; uspořádání ; hodnost (DZ ex RS 47:30) ; hodnost centuriona
ordo, inis, m. řada, četa, pořádek, řád
ordo, inis, n. hodnost, družina
ornamentum, i, n. pocta, vyznamenání
os, oris, n. obličej, tvář, ústa
os, oris, n. ústa ; huba, tlama ; zobák ; zobec (lodi) ; otvor ; ústí (řeky) ; obličej, tvář ; drzá tvář, drzé čelo, drzost, nestoudnost
os, ossis, n. kost ; ostatky (v pl.) ; nitro, srdce, morek (pl. ; bás.)
osculatorium, ii, n. líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)
ostendo ozřejmit
ostendo projevovat, jevit, vykazovat DZ
ostendo, ere, ostendi, ostensum (ostentum) prozrazovat, ukazovat, činit zřejmým
ostendo, ere, ostendi, ostensum (ostentum) ukázat
ostendo, ere, tendi, tentum prohlašovat
ostendo, ere, tendi, tentum prozrazovat, ukazovat, činit zřejmým
ostendo, ere, tendi, tentum i tensum nastavovat, natahovat ; předstírat, zdánlivě dělat co ; ukazovat (něco n. na něco) ; prozrazovat, ukazovat, činit zjevným ; dokazovat, ukazovat, řečí ukazovat, demonstrovat, vyslovovat, prohlašovat
otiose nadarmo, zbytečně, zbůhdarma MLLM
otiosus, a, um bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]
otiosus, a, um zbytečný, k ničemu adj.
ovile, is, n. ovčín, ovčí n. kozí chlév
ovum, i, n. vejce, jikra, vajíčko
pabulatio, onis, f. svážení píce pro dobytek
pabulum, i, n. pastva, píce
pacatus, a, um podroben, vzdělán
paco, are, avi, atum utišit, uklidnit, usmířit
paene skoro, téměř
paenitentia, ae, f. pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění Pražák nic víc
paenitentia, ae, f. pokání, kajícnost ; pokání (uložené knězem k odčinění hříchu) ; kajícná platba (význam MLLM, česky DZ, jde o platbu osvobozující od povinnosti vykonat uložené pokání) ; (význam "svátost pokání" nenal.) MLLM
paenitentiam agere činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost
paenitet = poenitet, ere, tuit lituji, je mi líto, mrzí mne
paenito, ere, ui, - (impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet Pražák, MLLM
pagi, orum, m. župy
pagina, ae, f. strana, stránka ; listina ; sloupec (písma) ; text, kniha, dílo, spis ; báseň ; "~ divina" Písmo svaté ; řada révových keřů ; pozemek ; oblast, region ; tržiště (Pražák, MLLM) ; průvod, slavnost (Rubin, CC, 280) sic
pagina, ae, f. stránka, strana ; sloupec (písma) ; kniha, dílo, spis ; báseň ; řada révových keřů
pagus, i, m. kraj, okres
pagus, i, m. kraj, okres, župa
palam veřejně
palma, ae, f. dlaň, ruka
palus, udis, f. bažina, bahno
palus, udis, f. jezero, řeka, bažina, močál
pando, ere, pandi, passum rozpínat, rozléhat
paniculus, i, m. hrst slámy ; došek
pannus, i, m. plenka, hadřík
pannus, i, m. plenka, hadřík atd.
Panormus Palermo
Panormus, i, f. (též Panormum, i, n.) Panormus, dnešní Palermo ; město na ostrově Samu ; název několika přístavních měst
papa, ae, f. papež
Papia, ae, f. (Pražák nic.)
Papia, ae, f. Pavie Hiér. I, 285 a 324
par iuris libertatisque conditio stejná míra práva a svobody
par, paris stejný, rovný
Parabola kniha Přísloví zř. ; takto Durand 157
paradisus terrestris pozemský ráj
paradisus terrestris m. pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)
parapsid? mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]
paratus, a, um připravený
parcitas, atis, f. skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost
parco, ere, peperci, - (+ dat.) ušetřit (někoho), smilovat se
parentela, ae, f. příbuzenstvo ; příbuzenství
pari intervallo ve stejné vzdálenosti
paria, ae, f. dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo MLLM ; Pražák nic
paria, ae, f. poplatek MLLM ; Pražák nic
paries, etis, m. stěna, zeď
pario, ere, peperi, partum získat, nabýt
Paris Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž
pariter jak ... tak, i, a DZ
pariter stejně, rovně, rovněž, stejnou měrou, zrovna tak ; zároveň, spolu, společně ; v téže době, současně, hned (také)
Parma, ae, f. Parma
paro, are, avi, atum opatřovat
paro, are, avi, atum připravit
pars tertia f. třetina
pars, partis, f. díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;
pars, partis, f. díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ; kraj, končina, území, země, oblast (zejm. partes v pl.) ; zápasící strana, sporná strana, nepřátelská strana, pro
pars, partis, f. kraj, končina, území, země, oblast (zejm. partes v pl.) ; zápasící strana, sporná strana, nepřátelská strana, pro
partim částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)
partior, iri, itus sum (cum) rozdělit, dělit se (s)
partior, iri, partitus sum dělit, rozdělovat
partium studium n. stranictví, stranění
parvo pretio lacino
parvus, a, um malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný
pasco, ere, pavi, pastum krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat
passim na rozličné strany, hromadně
passus, us, m. dvojkrok
patefacio, ere, feci, factum otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit
patens, ntis otevřený, přístupný, ničím nechráněný
pateo, ere, patui,- rozprostírat se, být otevřen
pateo, ere, ui,- být otevřen, přístupný, volný
patientia, ae, f. trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost
patior, pati, passus sum trpět ; zakoušet, zažít, přetrpět, přestát, utrpět ; nabývat čeho ; trpět, strpět, dovolovat, připouštět, nechávat ; poddávat se (alqm komu), poslouchat koho, oddávat se, podléhat (alqm komu)
patior, pati, passus sum trpět, dovolovat
patrinus, i, m. kmotr
patrocinia ostatky svatých (Snoek, MP, 20)
patrocinium, ii, n. ochrana, patronát ; hájení, zastupování (na soudě) ; ochrana, záštita, pomoc
patronus, i, m. patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce
pauci, ae, a málo, jen málo, nemnoho
paucitas, atis, f. nepatrné množství, malý počet
paucites, itis, f. hrstka
paulatim pomalu, ponenáhlu
paulatim pomalu, postupně, po troškách
paulatim pomalu, postupně, po troškách, ponenáhlu, znenáhla, pomalu ; po jednom Pražák nic víc
paulatim postupně, po troškách
paulo krátce, o trochu
paulo o trochu
paulum maličko, trochu, v malé vzdálenosti
paveo, ere, pavi, - chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)
pax, pacis, f. mírové shromáždění
pax, pacis, f. polibek pokoje (rituální úkon u katarů)
pax, pacis, f. polibek pokoje (rituální úkon u katolíků a katarů) u katol.: Rubin, CC, 74
paxbrede (anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)
peccatum mortale n. smrtelný hřích
peccatum veniale lehký hřích
pecco, are, avi, atum provinit se, hřešit, chybovat
pecunia, ae, f. majetek, jmění, peníze
pecus, oris, n. dobytek
pedem referre ustupovat, couvat
pedester, tris, e na souši
pelagus, i, n. moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy z řec. pelagos
pelliciarius (pellicerius, pellitarius, pelletarius, peltarius), ii, m. kožešník
pelliparius (pellipparius, peliparius), ii, m. kožešník MLLM (pelletier)
pellis, is, f. kožešina, kožich
pellis, is, f. kůže, kožešina (se srstí či vlnou, na zvířeti i stažená) ; kožich ; stan Pražák,
pena, ae, f. trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí klas. poena
pendo, ere, pependi, pensum platit
penes u, při, na, v ; jest, záleží, závisí (o příčině, např. příčina čeho je ve mně)
penitenciam facere činit pokání Fournier I, 228
penitentia, ae, f. pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění Pražák nic víc
penitentiam agere činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost
penitentiam iniungere uložit pokání
penito (viz paenito)
penitus hluboko, dovnitř, do nitra
penitus mnohem (RS 52:13)
penitus vůbec (TDH 315:5: nichil penitus commedat)
penitus zcela, úplně, dokonale, docela
penitus zcela, úplně, dokonale, docela, veskrze, důkladně, hluboce, silně ; zevnitř, z vnitřku, z nitra, z hloubi ; uvnitř, v nitru, v hloubi, hluboko, do nitra ; ze srdce, upřímně
penitus zevnitř, z vnitřku, z hloubi ; uvnitř, v nitru, v hloubi, hluboko ; dovnitř, do nitra ; hluboce, silně ; důkladně, úplně, veskrze, zcela, docela ; ze srdce, upřímně
penuria, ae, f. (MLLM nic)
penuria, ae, f. nedostatek, nouze (+ gen.) Pražák ani Šenková nic víc
per na základě (per hanc auctoritatem na základě tohoto citátu)
per pro co, s ohledem na co MLLM nic víc
per skrze, přes (o místě), po (moři), napříč ; po (o trvání po všechen čas), za, v (časově) ; skrze, prostřednictvím čeho ; při (přísahat při čem) ; z, v, za (o způsobu) ; skrze, pro, z, kvůli (o příčinnosti)
per veskrze, úplně, zcela, dobře (adv., v ČJ lze někdy vyjádřit dokonavým videm) ; pro- (o úchylce jako propást, prohrát)
per fidem proti danému slovu, zrádně
per fortunas! probůh!
per ordinem po pořádku DZ ex RS 43:22
per partem částečně
per se sám od sebe
per subtus spodem
per vices střídavě
pera, capsella, sporta mošna
perago, ere, egi, actum dokončit, dodělat
perago, ere, egi, actum dokončit, dodělat ; dovyprávět do konce, vypovědět úplně
percipio, ere, cepi, ceptum chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat
percipio, ere, cepi, ceptum chytit, vnímat, chápat, nabýt
percipio, ere, cepi, ceptum pochopit, poznat, osvojit si
percipio, ere, cepi, ceptum pochopit, poznat, osvojit si ; vnímat
percipio, ere, cepi, ceptum uchopit, chytit ; zachytit ; sbírat ; sklidit (ovoce) ; přijímat (do sebe), pojímat ; přijímat, dostávat, obdržet, nabývat, získávat ; zmocňovat se ; vnímat, znamenat (slyšet, vidět) ; cítit, pociťovat ; zažít, pocítit
percontatio, onis, f. dotazování, vyptávání
percutio, ere, cussi, cussum postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)
percutio, ere, cussi, cussum prorazit, protknout, probodnout, proklát, propíchnout, proniknout ; vrazit do čeho, udeřit, uhodit, tepat, tlouct, bít ; zasáhnout, zachvátit ; lámat se ; tepat, dupat ; podupávat (a tím udávat takt) ; uhodit, ranit ; zabít, ubít, usmrtit, zavraždit, spác Pražák nic
perdisco, ere, didici, - důkladně se naučit nazpaměť
perditio, onis, f. zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta vypsáno i z kontextů ve Vg.
perditrix, icis, f. zhoubkyně, škůdkyně
perduco, ere, duxi, ductum provést, postavit, vystavět
perduco, ere, duxi, ductum přivést, dovést, zavést, získat na svou stranu
pereo, ire, ii, itum zahynout
pereo, ire, ii, itum zahynout, zemřít, zajít, hynout, vzít za své, být zničen ; hynout, zmírat láskou ; přicházet na zmar, vniveč, být zmařen ; zanikat, ztrácet se, mizet ; být zatracen (DZ ; např. RS 49:21)
pereo, ire, ii, itum zajít, zemřít
perequito, are, avi, atum projíždět
perfacile velmi snadné
perfectus, a, um udělaný, zhotovený
perfero, ferre, tuli, latum snášet
perfero, ferre, tuli, latum snést, přetrpět
perferre snést, dovolit
perficio, ere, feci dokončit, dosáhnout
perfidia, ae, f. zrada, zpronevěra
perfidia, ae, f. zrada, zpronevěra, věrolomnost
perfringo, ere, fregi, fractum prolomit, prorazit, porazit
perfugio, ere, fugi, - přeběhnout, zběhnout, utéci
perfugium, ii, n. útočiště, úkryt, azyl
Pergamum Bergamo geogr.
pergere iter pokračovat v cestě
pergo, ere, perrexi, perrectum jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům) Pražák ; MLLM nic
pergo, ere, perrexi, perrectum jít, pokračovat v cestě, postupovat, spět, směřovat, ubírat se ; táhnout se (např. o horském masivu) (DZ ex niquinta) ;
pergo, ere, perrexi, perrectum jít, spět, pokračovat v cestě, postupovat, směřovat, ubírat se ; táhnout se (např. o horském masivu ; DZ ex niquinta) ; hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; přikročit, přistoupit (přen.: přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)
periclitor, ari, atus sum uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí
periculum, i, n. nebezpečenství, zkouška
periculum, i, n. nebezpečí, pohroma
periculum, i, n. nebezpečná pře, soud, proces, soudní stíhání, žaloba ; rozsudek ; zápis o soudním či úředním jednání, protokol
periculum, i, n. obava (těžko lze přeložit jinak v RS 49:18 ; samozřejmě může jít o individuální chybu)
periculum, i, n. zkouška, pokus ; zkušenost ; nebezpečná zkouška, nebezpečí, nebezpečenství, nebezpečný pokus (podnik, stav) ; pohroma, zkáza, zhouba ; boj (voj.)
perlego, ere, lexi, lectum prolétnout očima, pročíst
perluo, ere, lui, lutum koupat se
permaneo, ere, mansi, mansurus zůstat, setrvat
permaneo, ere, mansi, mansurus zůstávat (místně, časově, vztahově) ; setrvat, vytrvat, přetrvat, vydržet, zůstat ; trvat
permitto, ere, misi, missum poručit, přenechat, dovolit
permoveo, ere, movi, motum pohnout, dojmout
permoveo, ere, movi, motum znepokojit, pohnout, dojmout
permulceo, ere, mulsi, mulsum upokojit, ukonejšit, utišit
pernicies, ei, f. záhuba, zhouba, zkáza
perniciosus, a, um ničitel, velmi nebezpečný
perniciosus, a, um zhoubný
pernities, ei, f. zhouba, zkáza, záhuba
perpauci, ae, a velmi skrovný počtem, velmi málo
perpaucus, a, um velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo
perpendiculum, i, n. olovnice
perpetro, are, avi, atum vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)
perpetuo nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále
perpetuo stále, ustavičně, neustále ; nepřetržitě, souvisle ; navždy, trvale, věčně, nekonečně
perpetuus, a, um nepřetržitý, ustavičný, stálý
perquiro, ere, sivi, situm vyptávat se, zkoumat
perrumpo, ere, rupi, ruptum proniknout, prorážet
perrumpo, ere, rupi, ruptum prorážet
persequor, sequi, secutus sum vykonávat, pokračovat
persequtio (form. persecutio) Fournier I, 319
persevero, are, avi, atum vytrvat, neustat, dále dělat
persisto, ere, stiti, - setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)
persisto, ere, stiti, - vytrvat ; trvat na něčem
persolvo, ere, solvi, solutum odpykat
perspicio, ere, perspeci, spectum prohlédnout, pochopit, poznat
perspicio, ere, spexi, spectum poznat, prohlížet
perterreo, ere, ui, itum postrašit, zastrašit
perterreo, ere, ui, itum zastrašit, zastavit
pertica, ae, f. tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách) Pražák a MLLM
pertinacia, ae, f. neústupnost, tvrdošínost
pertineo, ere, nui, - potřebovat, souviset
pertineo, ere, tinui,- zasahovat, dosahovat
pertineo, ere, ui,- dosahovat, směřovat
pertineo, ere, ui,- vztahovat, týkat se, být v souvislosti
pertraho, ere, traxi, tractum přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat
pertranseo, ire, ii (ivi), itum (intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout
pertranseo, ire, ii (ivi), itum (trans.) procházet ; pronikat ; probodnout, propíchnout ; proběhnout (text) ; pominout, přejít ; předstihnout, překonat ; míjet, přecházet, procházet kolem Pražák, MLLM
perturbo, are, avi, atum zmást, pomást, poděsit, polekat
pervenio, ire, veni, ventum přijít
perversus, a, um zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý
peto, ere, ivi (ii), itum zamířit
peto, ere, ivi (ii), itum zamířit, hnát se, ubíhat se
peto, ere, petivi, petitum vyhledávat
Petragoricensis, e périgordský DZ ex albilyon
phalanx, ngis, f. falanga, bitevní šik
Philippopolis Plovdiv
pilum, i, n. kopí, oštěp
pilus, i, m. manipul
pingo, ere, pinxi, pinctum věšet, pověsit, ověsit, ozdobit
pio, are, avi, atum očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat
piscus, is, m. ryba
pl. chladné podnebí
pl. výpravy pro píci
Placencia, ae, f. (město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza) Dondaine, Durand, 262
placenta, ae, f. bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ; Pražák ; Kábrt et al. ; DZ ; MLLM nic
placenta, ae, f. koláč (zejm. obětní ; v souvislosti s katarským žehnáním chleba to překládá Duvernoy "demi-miche", tj. půlka bochníku chleba)
Placentia, ae, f. Placentia, dnešní Piacenza Pražák
placeo, ere, ui (+ dat. komu) líbit se, zalíbit se, být oblíbený, být po chuti, vyhovovat
placeo, ere, ui, citum být milý, příjemný, vyhovovat
placeo, ere, ui, citum líbit se, zalíbit se, být oblíbený, milý, po chuti ; vyhovovat, stačit (+ dat. komu), být spokojený s čím, uznávat za dobré ; být libo, rád, souhlasí, schvaluje ; přestává, spokojuje se ; chce, hodlá, zamýšlí
placeo, ere, ui, citum schválit, usnést se, ustanovit, usoudit, rozhodnout, nařídit (o úřadech, božstvu apod. ; si dis placet po vůli boží, bůh ví, bohu díky, probůh, bohužel, z dopuštění božího ; např. pro vyjádření úžasu) ; myslit, mínit, být přesvědčen (jen tvar placet)
placidus, a, um klidný
placo, are, avi, atum usmířit
plane jistě, arci, ovšem
plane jistě, arci, ovšem ; přímo, jasně, zřejmě, zřetelně ; právě, úplně, docela, naprosto, rozhodně ; zajisté (v odpovědi)
plango, ere, planxi, planctum bít, tepat ; hořekovat
planicies, ei, f. rovina, pláň
plantatio, onis, f. vysazení, zasazení (rostliny)
planus, a, um rovný, plochý
plasmo, are, avi, atum vytvořit, vymodelovat, uhníst
platea, ae, f. náměstí
plenarie úplně
plenarie úplně, v úplnosti
plene plně, úplně, zcela, docela DZ ex Fournier 214, 285 aj.
plenitudo, inis, f. vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius) DZ
plenus, a, um plný
plerum většinou
plicabilis, e ohebný
plovo pršet lid.
pluere (3. os. pluit) pršet
plus iusto víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)
plus valere ( minus valere mít převahu ( mít méně
plus, pluris víc, více
poculum, i, n. číše, pohár
podensis, e puyský, související s Le Puy Sigal, M., 118
poena, ae, f. trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí
poenas ab aliquo repetere pokutu bráti na někom, trestat někoho
Poetovio, onis, f. město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku
policis (MLLM ani Pražák nic)
policus, a, um nebeský
polix (MLLM ani Pražák nic)
pollex palec
polliceor, eri, citus sum nabídnout
pollicitatio, onis, f. slib
pollinctor, oris, m. omývač mrtvol
Pomorani, Pomerani Pomořané
pomum vetitum n. zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)
pondus, eris, n. váha
pono, ere, posui, positum odložit, svléknout ; usadit, usazovat, umístit ; sít, zasévat ; vyhlásit, vydat (listinu) ; vytvářet, tvořit ; klást, hledat co v čem, uvádět v souvislost ; tvrdit, mínit, soudit
pono, ere, posui, positum umístit, postavit, dát, položit, odložit, klást, pokládat ; sázet ; přičinit, určit ; uvádět v nějaký stav
populatio, onis, f. plenění, pustošení
populor, ari, atus sum pustošit, plenit
populus Israel lid Izraele
porca, ae, f. prase, vepř
porrigo vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat
porrigo, ere, porrexi, porrectum vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.)
porta decumana zadní brána římského tábora
portarius, ii, m. vrátný, fortnýř
porticus, us, f. sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)
portorium, ii, n. daň, clo, poplatek, dávka
portus, us, m. přístav
posco, ere, poposci - požadovat
possesio, onis, f. pozemek, majetek, statek
possesio, onis, f. statek, pozemek, jmění, majetek
possesio, onis, f. usedlost
possessio, onis, f. držba
possideo, ere, sedi, sessum mít v držení, zaujímat, ovládat
possum, posse, potui, - moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)
post za
post modicum tempus zakrátko, brzy poté
post mortem po smrti, posmrtně
post multas hesitationes po mnohém váhání
postea později
posteaquam jakmile
postero die další den
posticium, ii, m. zadní dveře, zadní vchod sic
posticus, a, um zadní, zadnější
postmodum brzy potom, brzy nato, zakrátko poté
postpono, ere, posui, positum opomíjet, klást do pozadí
postridie eius dei den potom, druhého dne
postulatum, i, n. požadavek
postulo, are, avi, atum žádat, požadovat
potentatus, us, m. moc, panství, vláda, nadvláda
potestas, atis, f. moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu Pražák jen toto
potestas?, atis, m. mocnář DZ ex RS 60:5
potior potiri, potitus sum zmocnit se
potius spíše, raději
potus, us, m. pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)
prae pro (o překážce, pro kterou se něco nemůže uskutečnit)
praeacuo, ere, ui, utum zpředu zašpičatit, přiostřit
praeacutus, a, um zašpičatěný, přiostřený, nabroušený
praecaveo, ere, cavi, cautum být opatrný, vystříhat se
praecedo, ere, cessi, cessum předčit, předcházet
praecedo, ere, cessi, cessum předcházet (časově) ; předcházet, předstihovat (místně) ; předčit, předstihovat (přen. ; alqm virtute) ; jít / kráčet / pospíchat / letět vpředu, jít napřed
praeceps, cipitis, n. hlubina, sráz, strž, propast, výšina
praeceptum, i, n. rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení
praecipico, are, avi, atum vrhat se, řítit se
praecipio, ere, cepi, ceptum nařizovat, rozkazovat
praecipue obzvláště, zvláště
praecipuus, a, um (precipuus) zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší
praeco, onis, m. hlasatel, vyvolavatel
praeco, onis, m. hlasatel, vyvolavatel ; kazatel (2P 2,5)
praeconium, ii, n. hlásání, zveřejňování, hlasatelství ; prodej, vyvolávání ; rozhlašování, vyhlašování ; oslavování, velebení
praecurro, ere, curri, cursum napřed běžet, spěchat, hnát se
praeda, ae, f. kořist
praedicabilis, e chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy
praedicatio, onis, f. hlásání, kázání, zvěstování (evangelia apod.)
praedicatio, onis, f. vyhláška, výpověď (o čem), hlásání, rozhlašování, oslavování, chválení, chvála, velebení, chvalořeč
praedicator, oris, m. kazatel
praedico, are, avi, atum hlásat, vyhlašovat, ohlašovat, prohlašovat, zvěstovat, oznamovat, rozhlašovat ; vychvalovat, velebit
praedico, are, avi, atum rozhlašovat, hlásat
praedico, ere, didici vyhlašovat, rozhlašovat
praedico, ere, dixi, dictum napřed říkat, předesílat, oznamovat, určit, nařizovat, přikazovat, poroučet ; předpovídat, věštit ; radit ; napomínat, varovat
praedico, ere, dixi, dictum oznámit, vyhlásit
praedictus uvedený, zmíněný, řečený
praedor, ari, atus sum kořistit, plenit, loupit
praefatus zmíněný, výše zmíněný
praefectus, i, m. velitel
praeficio, ere, feci, fectum ustavit do čela
praemissus (Pražák nic)
praemissus, a, um (MLLM přímo nic, viz praemitto)
praemitto, ere, misi, missum napřed posílat
praemitto, ere, misi, missum posílat zprávu, rozkaz
praemitto, ere, misi, missum předesílat, napřed posílat ; posílat zprávu, rozkaz, vzkazovat
praemitto, ere, misi, missum předesílat, napřed posílat, vzkázat napřed
praemitto, ere, misi, missum předeslat (zmínit předem) MLLM nic víc
praenominatus výše zmíněný, řečený, jmenovaný?
praenomino, are, avi, atum oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?
praeoccupo, are, avi, atum zaujmout, uchvátit
praeopto, are, avi, atum raději chtít
praepono, ere, posui, positum usavit do čela
praerogativa, ae, f. předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost Pražák nic víc
praerogativus, a, um na prvním místě hlasující, přední
praeruptus, a, um příkrý, prudký
praescribo, ere, scripsi, scriptum vytknout, naříkat
praescriptum, i, n. předpis
praesens, entis (někdy ve významu související s tímto světem, podle biblických pojmů "přítomný věk", srv. Ga 1,4 ; takto albilyon 271:103 ; projit celý NZ Vg. sub "praese*" a nenal. přímo v tomto smyslu nic) DZ
praesens, entis hotový ku pomoci, pomáhající, pomocný, účinný ; spásný, milostivý (o bozích) ; očitý (svědek) část 1
praesens, entis přítomný (nyní jsoucí) ; tento (výslovně MLLM) ; "praesentia" tento dokument, tato listina ; "in praesenti" ihned ; "de praesenti" ihned, okamžitě
praesens, entis přítomný (v prostoru) ; přítomný (o čase) ; nynější, současný, této chvíle, tohoto okamžiku ; neodkladný, naléhavý ; důtklivý ; skutečný ; po ruce jsoucí, hotový ; brzký (např. smrt) ; patrný, zřejmý, očividný
praesens, entis tento (toto dílo pojednává...) RS 42:9
praesens, ntis za přítomnosti
praesentim zvláště, především
praesertim především, zvláště
praesidium, ii, n. ochrana, záštita
praesidium, ii, n. záštita, vojsko
praesidium, ii, n. záštita, vojsko, stráž
praestat jest lépe
praestigiator, oris, m. kejklíř, taškář, šarlatán
praesto poblíž, po ruce adv.
praesto esse být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit
praesto, are, avi, atum předčit
praesto, are, praestiti, praestitum konat, vykonávat, plnit, zachovávat co, činit zadost čemu ; dávat najevo, projevovat, osvědčovat ; ručit, zaručit se, být odpovědný za co, být jako rukojmí
praesto, are, praestiti, praestitum předčit, vynikat, převyšovat, být lepší, být přednější ; poskytovat, odevzdávat, dávat, propůjčovat ; vyplácet, platit ; prokazovat komu co, věnovat komu co, činit co pro koho
praesto, are, stiti, - vykonat, vyplnit
praesto, are, stiti, - vykonat, vyplnit, uplatnit
praesto, are, titi, - prokázat, dokázat, zaručit, vykonat
praesum, esse, fui, futurus být v čele, řídit, spravovat
praeter kromě
praeter kromě, mimo
praeter mimo, před, vedle, podál, kromě
praeterea dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně
praeterea dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně ; dále, potom
praeterea dále, mimo to, kromě toho, ostatně
praeterea potom, dále
praetereo, ire, ii, itum postrašit, zastavit, polekat
praetermitto, ere, misi, missum pomíjet, opomenout, vynechat ; přecházet (mlčením), pomíjet, smlčet, nezmiňovat se, pomlčet o čem, nedotýkat se čeho ; zanedbávat, nedbat, zameškávat ; zdržovat se (nezdrželi se žádné ohavnosti) ; pouštět mimo
praetermitto, ere, misi, missum vynechat, zanedbat, přejít
praetermitto, ere, misi, missum zameškat, promeškat, zapomenout, přehlédnout, propást
praeterquam kromě, mimo, vyjma, s výjimkou
praetextatus, i, m. oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch
praetorius, a, um velitelský, vůdcův
praevaricatio, onis, f. porušení povinnosti (úřední n. ve veřejném životě), zpronevěra, nepoctivost, prohřešení
praevaricatio, onis, f. přestupek, přestoupení
Praga, ae, f. Praha geogr.
prandium, ii, n. oběd (ve střv. latině běžně ; jídlo uprostřed dne, tj. oběd, kdežto večer je "cena") DZ
prandium, ii, n. snídaně (druhá, po 11. hodině) ; přesnídávka ; jídlo (Pražák jídlo neuvádí)
pravitas, atis, f. (MLLM nic!)
pravitas, atis, f. křivost, pokřivenost, zkřivenost, nepravidelnost ; zrůdnost ; převrácenost, zvrácenost ; nezřízenost, nenáležitost, nesprávnost, nezřízené chování, špatné vlastnosti, hanebnost ; špatnost, ničemnost, nešlechetnost
pravitas, atis, f. pošetilost, nerozum, nerozumnost, nesmyslnost
precipue zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně
precor, ari, atus sum prosit, vyprošovat si, doprošovat se, prosebně vzývat, přimlouvat se (za koho u Boha), modlit se (ke komu za co) ; přát si, žádat ; přát komu co (dobro apod.)
predium, ii, n. statek
prehendo, ere, hendi, hensum uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;
prehendo, ere, hendi, hensum zabavit, obstavit ; vybírat (daně, pokuty) ; (alqd per alqm) dostat v léno (co od koho) Pražák, MLLM
prehenso, are, avi, atum uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad Pražák
premo, ere, pressi, pressum stlačovat, tisknout, svírat
prendo, ere, prendi, prensum uchopit, pochopit
prendo, prindo (viz prehendo)
prenso (viz prehenso)
presto (form. praesto)
prétendre tvrdit (zejm. mylně)
pretio za peníte
pretio za peníze
pretium, ii, n. cena, peníze
prex, cis, f. kletba, proklínání
pridie den předtím
prima luce za úsvitu
primo zpočátku
primo zpočátku, zprvu
primo zpočátku, zprvu, nejprve, nejdříve
primo vere počátkem jara
primum nejprve
primum nejprve, nejdříve ; zaprvé, předně ; po prvé, ponejprv
primum pilum ducere být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším centurionem celé legie
primum principium n. prvopočátek
primus nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve
primus, a, um nejpřednější, přední ; nejbližší ; první (o čase či pořádku) ; první v minulosti, prvotní, počátečný, mladý
princeps nejdříve
princeps huius mundi vládce tohoto světa (označení pro ďábla)
princeps, cipis, m. předák, vůdce, náčelník, hlava ; kníže, vládce, král ; mistr, nejlepší znalec ; původ, počátek ; velitel, vůdce, náčelník (voj.) ; původce, původ ; strůjce, zakladatel ; pramen ; vzor ; kdo první učinil něco ; velmož, šlechtic, urozený muž
principalis, e hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)
principaliter hlavně, zvláště, zejména MLLM nic víc
principaliter hlavně, zvláště, zejména (to poslední DZ) ; císařsky, panovnicky, knížecky Pražák nic víc
principaliter povětšinou??? (viz RS 46:4)
principatus, us, m. vrchní moc
principatus, us, m. vrchní moc, vláda
principium, i, n. začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)
prior, us přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)
prioratus m. prvenství DZ ; zřejmě neklas. ; RS 48:10
prioratus, us, m. mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)
prioratus, us, m. prvenství, primát ; hodnost primase, důstojenství primase ; úřad převora či opata ; úřad převora či převorky (v opozici k úřadu opata či abatyše) ; klášterní dům (patřící k opatství a řízený převorem či převorkou) MLLM
prioratus, us, m. přední osoby, významní lidé, význační lidé ; vysoké kněžstvo, vysoký klérus MLLM
prioria, ae, f. převorství MLLM
priorissa, ae, f. převorka, převořiše
pristinus, a, um dosavadní
pristinus, a, um dřívější, dávný
pristinus, a, um dřívější, prvotní, bývalý, někdejší, dávný, starý ; předešlý, předchozí, dosavadní
pristinus, a, um dřívější, předešlý
pristinus, a, um někdejší, prvotní, předchozí, dávný
pristinus, a, um prvotní, předchozí, někdejší
prius dříve
priusquam dříve než
privatim soukromě, v soukromí
pro pro (účelově) ; pro (příčinně) ; pro, vůči ; za (po slovesech vyslání) ; skrze, prostřednictvím (o věci i člověku) ; pro, na (nějaký čas, např. pro tuto chvíli) ; pro, na (o dočasném stavu) MLLM
pro před
pro před (místně) ; na (čem), u (čeho) ; v čí prospěch, pro koho, za koho ; za koho, místo koho ; namísto koho ; jako, jakožto ; jakoby ; dle, podle (o způsobu a přiměřenosti)
pro eo quod protože?
pro explorato habere mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté
pro omni anno každý rok
pro tempore podle okolností
probo, are, avi, atum dokázat
probo, are, avi, atum uznat za příhodné, schválit
probo, are, avi, atum vážit si
procaciter tvrdošíjně, zatvrzele
procedo, ere, cessi, cessum putovat (např. z těla do těla ; takto DHC 311:4)
procedo, ere, cessi, cessum vycházet, pokročit
procedo, ere, cessi, cessum vycházet, pokročit, dojít
procedo, ere, cessi, cessum vycházet, pokročit, dojít, postoupit
procedo, ere, cessi, cessum vynikat, mít zdar, prospívat, dařit se ; postoupit, pokročit, dojít, dostoupit (určité meze) ; nepřetržitě postupovat, trvat, dít se ; [pocházet, vzejít (odkud, z čeho)]
procedo, ere, cessi, cessum vystupovat vpřed, vycházet, vykračovat ; předstupovat ; vyrazit, vyplout ; vystupovat, vycházet, objevovat se, ukazovat se, vzcházet ; jít vpřed, popojít, postupovat, pokročit, popojet, jít napřed ; pokročit (o čase), minout, uplynout
procreo, are, avi, atum plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit
procubo, are, ui, itum ležet natažen, prostírat se
procul daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho
procul zdáli, opodál
procul dubio beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně Pražák
procumbo, ere, cubui, cubitum chýlit se, klonit se
procumbo, ere, ui, utum ulehnout, položit se, upadnout
procuro, are, avi, atum starat se, obstarávat
procurro, ere, cu(cu)rri, cursum vyběhnout, vyrazit
prodeo, ire, ii, itum postoupit
prodeo, ire, ii, itum vycházet, šířit se, postoupit
prodeo, ire, ii, itum vyjít
prodigus, i, m. marnotratný syn [často takto, bez filius, např. Durand 288]
proditio, onis, f. zrada
proditor, is, m. zrádce, udavač
proditor, oris, m. zrádce
proditor, oris, m. zrádce, udavač
prodo, ere, prodidi, proditum vydávat, připomínat
produco, ere, duxi, ductum protahovat
produco, ere, duxi, ductum vyvádět, provázet
proelior, ari, atus sum bojovat, zápasit
profanus, a, um profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)
profectio, onis, f. odchod
profectio, onis, f. odchod, tažení, výprava
profero, ferre, tuli, latum tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat
profero, ferre, tuli, latum vynášet, přinášet ; vybírat, vyndávat ; vytahovat, ukazovat, předvádět, předkládat ; uvádět, citovat, jmenovat, připomínat ; ukazovat, objevovat, projevovat ; vynášet najevo, vynalézat
professio, onis, f. 1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání MLLM
professio, onis, f. 10. zřeknutí se nároků, vzdání se nároků ; odstoupení, abdikace MLLM
professio, onis, f. mnišský slib Snoek, MP, 138
professio, onis, f. mnišský slib, profese (ekvivalent "profese" užíván in: Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998)
professio, onis, f. projev, osvědčení ; živnost, zaměstnání, provozování živnosti ; ohlášení, přihláška, udání (jména apod.)
professio, onis, f. přiznání, doznání LMALB
professio, onis, f. služba? (RS 44:7 by se hodilo něco jako "služebně starší")
professio, onis, f. veřejné přiznání ; projev, prokázání, osvědčení (zbožnosti apod.) ; ohlášení, přihláška ; udání (jména, jmění n. zaměstnání) ; provozování (živnosti), živnost, zaměstnání ; zápis (přihlášky) část 2 ; Pražák nic víc než 1-2
professio, onis, f. veřejné přiznání, projev, osvědčení (např. projev zbožnosti) ; provozování (živnosti, zaměstnání, magie)
professus zasvěcený DZ ; Pražák nic
professus, a, um (MLLM jako adj. nic)
professus, i, m. mnich (který složil sliby) ; mistr, který obdržel "licentia docendi" MLLM
proficio, ere, feci, fectum dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný
proficio, ere, feci, fectum vykonat, urazit, mít úspěch, být užitečný
proficio, ere, feci, fectum vykonat, urazit, pobrat se, pustit se
proficio, ire, feci, fectum vykonat, urazit
proficiscor, i, fectus sum vyrazit, vydat se na cestu
proficiscor, i, profectus sum vyrazit, vydat se na cestu
profiteor, eri, professus sum přihlásit se k čemu, přijmout co
profiteor, eri, professus sum vyznávat (veřejně), přiznávat se ; veřejně prohlašovat, vyhlašovat, prohlásit ; ohlašovat úřadům, udat ; přihlásit se ; prohlásit se, jmenovat se ; slibovat, nabízet, nabízet se
profiteor, i, fessus sum přiznávat, ohlašovat, přiklánět se
profluo, ere, fluxi, - vytékat, prýštit, téci, řinouti se
profugio, ere, fugi, - utíkat, ubíhat, unikat
prognatus, a, um zrozený, pocházející
progredior, di, gressus sum kráčet kupředu, postupovat
progredior, gredi, gressus sum vykročit, vytáhnout
prohibeo, ere, ui, bitum odrážet, nepouštět
prohibeo, ere, ui, bitum odrážet, nepouštět, bránit
prohibeo, ere, ui, bitum odrážet, nepouštět, zabraňovat
prohibeo, ere, ui, bitum zabraňovat, odrážet, nepouštět
prohibeo, ere, ui, itum zabraňovat, zdržovat, nepouštět
proicio, ere, ieci, iectum vrhnout
proinde právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)
proles, is, f. potomstvo, potomek, dítě
promiscuus, a, um společný, smíšený, nerozdílný
promissio, onis, f. slib
promoveo, ere, movi, motum pohnout
promoveo, ere, movi, motum pohnout, kupředu pohybovat, hnout vpřed, posunovat, postrkovat ; dopravovat ; vést ; rozšiřovat, zvětšovat ; pořizovat, vyřizovat, mít úspěch
pronuntio, are, avi, atum vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat
pronuntio, are, avi, atum vyhlašovat, oznamovat
pronus, a, um nachýlený, skloněný
propago, are, avi, atum rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)
prope blízko, nablízku, zblízka ; nedávno, posledně ; skoro, téměř, málem, bezmála, takřka ; asi, jaksi, do jisté míry (v přirovnání)
propello, ere, pepuli, pulsum zahánět, vyhánět, zapuzovat
propello, ere, puli, pulsum zahánět, vyhánět
propello, ere, puli, pulsum zahnat, zapudit
propere spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned
propero, are, avi, atum urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si
properus, a, um pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný
prophetia, ae, f. dar proroctví (tak 1K 13,2)
propheticus, a, um prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM) MLLM
propinqui, orum, m. příbuzní
propinquitas, atis, f. blízkost
propitius nakloněný, příznivý, milostivý
propitius, a, um nakloněný, příznivý, milostivý
propius blíže ; z větší blízkosti
propono, ere, posui, positum oznámit, vykládat
propono, ere, posui, positum představovat, veřejně vystavovat, předkládat, vykládat, vyvěšovat, vztyčit, veřejně vyhlásit ; slibovat, dělat naději, těšit čím ; vyhrožovat čím ; předkládat, stavět ; představit si, mít na mysli ; uložit, stanovit ; zamýšlet ; vykládat, uvádět
propono, ere, posui, positum vyložit, vykládat
proponor, ari, atus sum zdát se
propositum, i, n. předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa
propre (asi err.) (MLLM nic)
propria, ae, f. otrokyně ; nevolnice
proprium, i, n. známka
proprius, a, um nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví
proprius, a, um vlastní, náležící komu, vyhrazený, soukromý ; zvláštní, speciální, týkající se jednotlivé osoby či věci ; osobní ; výhradní, vlastní, význačný, charakteristický, příznačný (DZ), podstatný ; náležitý, zasloužený ; trvalý, stálý, jistý
proprius, a, um vlastní, náležící někomu
proprius, ii, m. vasal ; nevolník ; totéž co "ministerialis"
propter 1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa) předl. s ak. ; MLLM
propter kvůli (příčinně ; účelově, tj. např. dělat něco pro zisk, Pražák neuvádí)
propter kvůli (příčinně ; účelově, tj. např. dělat něco pro zisk, Pražák neuvádí) ; pro, skrze, kvůli, přičiněním, působením, zásluhou ; blízko, nablízku, vedle, u čeho ;
propter podle? (Pražák neuvádí, ale velmi jasně niquinta 776 a tak i překlady tohoto místa)
propter pro, skrze
propter pro, skrze, kvůli, přičiněním, působením, zásluhou ; blízko, nablízku, vedle, u čeho
propter skrze, kvůli, blízko
propterea proto
propterea protože
propulso, are, avi, atum odrážet, odvracet
prorsus přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)
prorsus zcela, úplně, plně, zhola
prorumpo, ere, rupi, ruptum vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu
proscribo, ere, scripsi, scriptum vypsat, vyhlásit, ohlásit, prohlásit, uveřejnit ; vyhlásit prodej, dát do prodeje, prodávat, pronajímat ; prohlásit někoho za zbavena statků, zabavit, konfiskovat majetek ; vyhlásit koho za psance, dát do klatby, proskribovat
prosequor, sequi, secutus sum pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat
prosequor, sequi, secutus sum snažit se
prosilio, ire, silui (ii, ivi), - vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.) DZ ex albilyon 271:96n.
prosilio, ire, silui (ii, ivi), - vyskočit, vyrazit, vymrštit se, vyběhnout, vzchopit se ; vytrysknout, vystříknout ; vyčnívat, vystupovat ; vynořit se, vyvstat, objevit se (zejm. náhle)
prospectus, us, m. obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla) DZ ex Ricchini
prosper, a, um zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný
prosperus, a, um zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný
prospicio, ere, spexi, spectum opatřovat, postarat se
prosum, prodesse, profui, profuturus dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)
prosum, prodesse, profui, profuturus prospívat, být prospěšný (alci komu, ad n. in alqd k čemu), být platný, pomoci, pomáhat
protestor, ari, atus sum dosvědčovat, veřejně dosvědčovat, vypovídat, tvrdit, prohlašovat, přiznávat se
protinus přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě
protomartyr, is, m. prvomučedník
protraho, ere, traxi, tractum vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit
prout podle toho jak, jak, jakož
providentia, ae, f. starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu
provideo, ere, vidi, visum postarat se, opatřit
provideo, ere, visi, visum opatřovat, obstarávat, postarat se
provideo, ere, visi, visum starat se, opatřovat, obstarávat, postarat se
providus, a, um předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný
provincia citerior předoalpská provincie
Provincia, ae, f. Provence
Provinciales Provensálci TDH
Provinciales m. pl. Provensálci
proxime nedávno
proxime nejblíže
prudens, ntis prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál
publice všeobecně
pudor, oris, m. čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda
pudor, oris, n. čest
pudor, oris, n. stud
puer non baptizatus nekřtěňátko
pueri non baptizati nekřtěňátka
puerilis, e dětský, mladistvý, chlapecký
pullum, i, n. tmavá barva
pullus, a, um tmavý, temný, černavý, černý
pullus, i, m. mládě ; kuře ; kuřátko, ptáček (mazlivé označení)
pulvis, eris, m. prach, prachový mrak
puniceus, a, um růžový, purpurový
punicum, i, n. granátové jablko
purgatio (viz duv. hist. 115)
purgatorius, ia, ium související s očišťováním Panny Marie (MLLM jen toto, Pražák nic) ; očistný (DZ pro "ignis purgatorius", tj. očistný oheň, rozuměj očistec)
purgatorius, ii, n. očistný? DZ ; Pražák nic
purgo, are, avi, atum čistit, ospravedlňovat, hojit
purgo, are, avi, atum ospravedlnit se
purifico, are, avi, atum očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění) MLLM
purus, a, um čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý
pustella, ae, f. dýmějový mor MLLM
putridus, a, um shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.) Pražák, doplnil DZ podle putresco
quadam vice jednou, tak jednou, kdysi
quadragena (Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima) DZ
quadragesima, ae, f. čtyřicetidenní půst ; postní doba ; (v šir. smyslu) čtyřicet dní, čtyřicetidenní doba, doba čtyřiceti dní MLLM
quadragesima, ae, f. čtyřicetina ceny předmětu (jako daň) Pražák nic víc
quadragesima, ae, f. doba postní, čtyřicetidenní období půstu a pokání před Velikonocemi (DZ ex Neumann: České sekty ; Adam: Liturgika a id.: Liturgický rok)
quaero ex (ab) aliquo zeptat se někoho
quaero, ere, sivi, situm hledat, vyhledávat ; vymýšlet ; pohřešovat ; zjednat si, dobýt, vydobýt, nabýt, opatřit, získat ; chtít si vypůjčit (peníze) ; vydělávat si ; mamonit ; vyptávat se, dotazovat se, pátrat, hledět zvěděti ; vyšetřovat, dotazovat se soudně, vyslýchat ; zkouma
quaero, ere, sivi, situm hledět, snažit se, chtít, přát si, toužit
quaero, ere, sivi, situm pátrat, ptát se, tázat se
quaero, ere, sivi, situm ptát se, tázat se
quaestio, onis, f. vyšetřování
quaestus pecuniae peněžitý zisk
quaestus, us, m. zisk, výtěžek
qualia vlastnosti
qualis, e jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu
qualiter jak, jakým způsobem ; že (MLLM, bez příkladu) ; tak, že / tak, aby ; aby (MLLM, Pražák ; Pražák zpracoval velmi slabě, jen "jako, jak" bez pozn., MLLM několik příkladů)
qualiter jako, jak
qualitercumque jakkoli Pražák, tam se spojovníkem, ale tak značí šev slož
quam jak velice, jak málo
quam jak, jak velice, jak málo ; jako ; než (ve srovnání) ; dříve než (u časových výrazů) ; co, co možná (u superlativu)
quamobrem pročež, z jakého důvodu, proč
quamplures (Pražák nic, MLLM nic)
quamplures přemnozí, velmi mnozí, tak mnozí
quamquam ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)
quamvis jakkoli, libovolně ; ač, ačkoli, třeba, třebaže (s konj.)
quamvis pauci ač nepatrní počtem
quando když
quando když, pokud zřejmě neklas ; DZ ex TDH 316:8
quando někdy, jednou ; když ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož ; (ve smyslu přípustkovém "ač, ačkoli" Pražák ani Šenková neuvádí, nejisté)
quandoque někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož
quandoque někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož ; (ve smyslu přípustkovém ač, ačkoli Pražák ani Šenková neuvádí, nejisté)
quantum jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)
quantum plurimum potuero co možná nejvíce
quantus, a, um jak veliký
quare proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)
quare proč ; aby tím ; pročež ; a proto
quare proč? ; aby tím ; pročež
quare pročež, proč
quare proto
quare proto ; pročež
quasi jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)
quatenus pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)
quattuor tempora kvatembrové dny, suché dny
quattuor tempora n. pl. kvatembrové dny, suché dny
quemadmodum jak, jakkoli
quemadmodum jako, tak jako (přirovnání)
querela, ae, f. nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň sic, jedno l
quero, queri, questus sum stěžovat si, naříkat
queror, queri, questus sum stěžovat si, naříkat
queror, queri, questus sum stěžovat si, naříkat, vyčítat
queror, queri, questus sum stěžovat, klát, bědovat
quia poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ) Pražák nic víc
quia vždyť přece??? (bylo by nejvhodnější anonpojed 103:11, ale nenal.)
quia (spoj.) ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic) MLLM
quia (spoj.) neboť, vždyť (DZ pro anonpojed 103:11)
quicumque, quaecumque, quodcumque kdokoli, cokoli
quid co, jak, proč
Quid novum? Co (je) nového?
quidam jakýsi, jistý, nějaký
quidam jakýsi, kterýsi
quidam, quaedam, quoddam jakýsi, kterýsi
quidditas cost (filosofický termín)
quidem jistě, věru
quidem jistě, věru, právě
quidem jistě, věru, právě ; aspoň, ovšem ; však (odporovací) ; sice (přípustka)
quidquid cokoli, všechno DZ
quieta movere rušit klid
quin proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)
quin etiam ba dokonce, ba spíše
quingenti, ae, a pět set
quini, ae, a po pěti
quinquaginta padesát
quintadecimus, a, um patnáctý
quippe vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)
quis(c)quam, quidquam někdo, něco
quispiam, quidpiam někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký
quisquam někdo
quisquam, quicquam někdo, něco
quisquam, quidquam někdo, něco
quisque, quidque každý
quisque, quidque každý, jeden každý
quisque, quidque každý, jeden každý ; právě (nejlepší je právě to nejvzácnější) ; kdo, který, každý, některý, kterýkoli (kterýkoli DZ ex TDH 316:36)
quivis, quaevis, quodvis jakýkoli, kdokoli
quo čímž (kam)
quo kam
quo někde
quo consueverat intervallo v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti
quo minus (po výraze překážek) aby ne
quo modo jak Pražák II, 100b
quo modo tak, jak (DZ ex RS 19 ; pod quomodo tento význam vypsán už někdy dříve, neznámo odkud)
quoad dokud
quociens kolikrát
quocirca pročež
quocumque (MLLM nic)
quocumque kamkoli (Pražák jen toto, ale TDH 311:26-27 odlišně ; buď pro kdekoli, nebo kdykoli)
quod který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri)
quod který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri, podobně asi i Cod. Iust.: "ministros creare, quod non sunt", ač to lze vyložit i jinak)
quod že ; vzhledem k tomu, a proto, pročež (vztažné připojení nevztažné věty) ; poněvadž, protože, ježto (ve větách důvodových) ; že, co se týče toho, že (na začátku věty) ; který (vztaž. a tázací zájmeno pro neutrum), co (tázací zájmeno)
quod si a jestliže, jestliže však
quomodo jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby Pražák, MLLM ; MLLM ještě que - that, bez příkladu
quomodo jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztažné) ; jak by (význam účelový)
quomodo tak, jak DZ
quomodo - sic jak - tak
quondam kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti) DZ, Pražák
quondam kdysi, jednou, druhdy, někdy
quondam zesnulý MLLM
quoniam že ; neboť
quoque rovněž, také, též, i
quorundam [viz quidam]
quot kolik (táz. i vztaž.)
quotannis každoročně
quotiens kolikrát
quousque jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)
quum = cum když
rabide vztekle, hněvivě
radius, ii, m. paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek
radix montis úpatí hory
radix, icis, m. kořen
radix, racis, f. kořen
Ragus?a? Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]
Ragusinus, a, um raguský, dubrovnický
Rama Bosna hist. ; takto Duv., Hist., 50, ale ne zcela jasně
ramus, i, m. větev, halus
rapacitas, atis, f. chamtivost, hamižnost, hrabivost
rapiditas, atis, f. dravost, prudkost
rapina, ae, f. loupež, loupežení
rapina, ae, f. loupež, loupežení ; lup, kořist ; uchvacování
rapio, ere, ui, tum chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout
rapio, ere, ui, tum odvléct, unést, uchvátit, uloupit, ukořistit co ; dobýt, vzít ; rychle přijmout ; chytit, vzplanout (o ohni) ; uchvátit, strhnout, unést (přen.) ; vzít, uloupit
Rassa, ae, f. Raška
ratio počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;
ratio militaris vojenské umění, vojenství
ratio, onis, f. důvod DZ ex TDH 315:32, jasné, asi neklas.
ratio, onis, f. ospravedlnění, zdůvodnění ; obhajoba, obhajovací řeč ; náhrada, náprava, zadostiučinění, satisfakce ; (obyč. pl., ale i sg.) proces, kauza, soudní proces, soudní řízení, soudní pře ; soudní stíhání ; (pl.) soudní slyšení, zasedání soudu MLLM
ratio, onis, f. počet, seznam, účet
ratio, onis, f. počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;
ratio, onis, f. rozvažování (pozor, ve střv. fil. terminologii ne rozum, to je intellectus, zejm. u Kusánského)
ratio, onis, f. spravedlnost, právo ; právní nárok ; nárok, požadavek ; žaloba, stížnost MLLM
ratio, onis, f. účtování
ratio, onis, f. záležitost, povinnost ; majetek, jmění, vlastnictví ; panství, pozemky ; podíl (spoluvlastníka) ; část, zlomek ; podmínka ; smlouva ; zásobování (jídlem) MLLM
ratio, onis, f. způsob, ráz, řád, jakost, stav, poměry ; rozum, rozvaha, rozmysl ; důvod, pohnutka ; důkaz, dokazování, závěr, argumentace, vývody ; mínění, náhled ; teorie, systém, soustava, věda
rationem reddo pro alqa re skládat účty z čeho
ratis, is, f. vor
rauba lecti povlečení MLLM
rauba, ae, f. kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci MLLM ; Pražák nic
rebellio, onis, f. obnovení války, opětná vzpoura
rebellionem facere vzbouřit se
recens, ntis čerstvý, nový
recens, ntis nedávný, nový, čerstvý
receptator, oris, m. přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)
receptator, oris, m. přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně)
recepto, are, avi, atum přijímat
receptus, us, m. útočiště
recipio, ere, cepi, ceptum dostat se zpět k
recipio, ere, cepi, ceptum přijmout, vzít
recipio, ere, cepi, ceptum přijmout, vzít ; dobýt, dostat do své moci, dostat do držení ; přijmout ; připouštět, dovolovat ; vzít na sebe, převzít ; zaručit se
recipio, ere, cepi, ceptum přijmout, vzít, podrobit si, uchýlit se, vzdálit se
recipio, ere, cepi, ceptum respektovat, uznávat DZ ex RS 59:19
recipio, ere, cepi, ceptum utéci, vzdálit se, odebrat se, uchýlit se
recipio, ere, cepi, ceptum vzdálit se, odebrat se, uchýlit se
recipio, ere, cepi, ceptum vzdálit se, odebrat se, uchýlit se, dosta se zpět
recipio, ere, cepi, ceptum vzdálit se, stáhnout dozadu
recipio, ere, cepi, ceptum vzít zpět ; vytáhnout, vytrhnout ; dostat zpět ; vysvobodit, zachránit ; odebrat se ; uchýlit se, ustoupit ; sebrat se, zotavit se
recipio, ere, cepi, ceptum zastavit se, sebrat se,vzdálit se, odebrat se, uchýlit se
reclino, are, avi, atum ohýbat, naklonit, opírat
recolo, ere, colui, cultum opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet
reconciliatio, onis, f. opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření
reconcilio, are, avi, atum obnovit, opět zjednat ; opět získat, smířit, usmířit, naklonit si
recondo, ere, didi, ditum uložit, uschovat, schovat ; skrýt
recta regione přímým směrem
rector ecclesiarum představený spravující kostely (např. biskup či opat)
rector navis kormidelník
rector pagi vévoda
rector palatii majordomus
rector provinciae vévoda
rector, oris, m. kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ; Pražák, MLLM
rector, oris, m. správce (úředník hmotně zajišťující chod kostela či kláštera) ; správce (hospicu) ; majordom (hlavní sluha v domácnosti) ; rektor (univerzity, resp. jednoho z "národů" na univerzitě) ; starosta, (v it. městech) podesta Pražák, MLLM
rector, oris, m. vladař, vládce ; ředitel ; velitel ; královský úředník ; biskup ; opat ;
rector, oris, m. vlastník (církevní či laický vlastník soukromého kostela či soukromého kláštera) Pražák, MLLM
rectus, a, um rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý
recuperatus, a, um znovunabytý
recupero, are, avi, atum opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět
recupero, are, avi, atum znovu nalézt DZ
recuso, are, avi, atum odmítnout
recuso, are, avi, atum vzpírat se, vzpěčovat se, mít námitky
recuso, are, avi, atum vzpírat se, zpěčovat se, mít námitky
reda, ae, f. čtyřkolý vozík, kočár
reddo, ere, didi, ditum dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím
reddo, ere, didi, ditum dávat zpět, vracet ; ponechat, dát, darovat ; vrátit dluh, zaplatit ; nést, vydávat (plody apod.) ; navzájem dávat, splatit, oplatit ; odpovídat ; překládat (z řečtiny apod.) ; vystihovat podobou, napodobovat
redeo, ire vrátit se
redeo, ire, ii, itum dostat se, dojít, přejít
Redesi?um? Razčs (město v jižní Francii)
redigo, ere, egi, actum sehnat, zpět hnát, zpět přivádět
redigo, ere, egi, actum učinit
redimo, ere, emi, emptum najmout, pronajmout, vykoupit
redimo, ere, emi, emptum pronajmout, vykoupit
redintegro, are, avi, atum obnovit
reditio, onis, f. návrat
reduco, ere, duxi, ductum táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést
reduco, ere, duxi, ductum zavést zpět
refello, ere, refelli vyvrátit
refero, ere, tuli, latum podat zprávu, hlásit
reficio, ere, feci, fectum opravit
reformido, are, avi, atum bát se, obávat se
regalia, ae, f. obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)
regalia, orum, n. insignie (královské, biskupské, opatské apod.) (DZ ; MLLM ani Pražák nic ; Rubin, CC, 173 o biskupských insigniích)
regimen, inis, n. řízení, vedení ; vláda
regnum, i, n. království, královská moc
rego, are, avi, atum být řídícím větným členem čeho (nějakého závislého výrazu ve vedlejší větě ; podmětem věty může být právě "závislý větný člen" a sloveso rego pak bude v pasivu: vazba regor ab + abl.) gram. ; DZ ex Moneta 282b
rego, ere, rexi, rectum řídit, vést ; ovládat, spravovat Pražák nic víc
regula, ae, f. pravidlo ; řehole
reicio, ere, ieci, iectum zahánět
reicio, ere, ieci, iectum zahánět, střílet nazad
reina, ae, f. královna neklas.
relaxo, are, avi, atum uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)
religio, onis, f. náboženství
religio, onis, f. náboženství ; mnišský řád
religio, onis, f. pověra
religiosus, i, m. řeholník, mnich
relinquit animus (+ ak.) omdlet
relinquo, ere, liqui, lictum zůstat, zbývat
reliquus, a, um zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní
remaneo, ere, mansi,- zůstávat, setrvat
remeo, are, avi, atum vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)
reminiscor, reminisci,-,- rozpomenout se
remitto, ere, misi, missum poslat zpět
remitto, ere, misi, missum prominout, odpustit ; dovolit ; darovat ; propouštět, vracet, posílat zpět ; odrážet (jako ozvěnu), navzájem posílat ; vydávat, vypouštět (tekutinu apod.) ; povolovat, pouštět, uvolňovat ; nechat klesnout ; zmírnit co, povolit v čem ; ustat
remitto, ere, misi, missum zmírňovat, povolovat
remitto, ere, misi, missum zotavovat se, odpočívat
remollesco, ere, - stávat se změkčilým
remotio, onis, f. vyloučení, odstranění, vzdálení
remotus, a, um odlehlý, nepřítomný
removeo, ere, movi, motum odstranit, vzdálit, odklidit
removeo, ere, movi, motum vzdálit, odstavit
remuneror, ari, atus sum odměnit, odplatit
remus, i, m. veslo
renuntio, are, avi, atum podat zprávu, hlásit
renuntio, are, avi, atum podávat zprávu, hlásit
renuo, ere, ui, - odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu
repello, ere, ppuli, pulsum zahnat, odvrátit
repens, ntis rychlý, náhlý, neočekávaný
repente nenadále, znenadání, najednou
repentinus, a, um náhlý, nenadálý
reperio, ire, pperi, pertum dozvědět se, shledat
reperio, ire, pperi, pertum dozvědět se, shledat, nalézt
reperio, ire, pperi, pertum dozvědět se, shledat, vypátrat
reperio, ire, pperi, pertum nalézt, objevit, dozvědět se, shledat
reperio, ire, pperi, pertum nalézt, vymyslet, vypátrat, dozvědět se, shledat
reperio, ire, repperi, repertum nalézt, objevit (něco ztraceného) ; nalézt, objevit, vypátrat, dopídit se čeho ; shledávat, že... ; shledat co jakým ; dovídat se, dočítat se ; vynalézt, objevit, vymyslet (něco nového)
reperio, ire, repperi, repertum vynalézt, vymyslet, objevit
reperio, ire, repperi, reppertum vynalézt, objevit, vymyslet, shledat
reperio, ire, ui, ertum dozvědět se, nalézt, objevit, vypátrat
reperior, iri vyskytnout se, objevit se DZ ; Pražák nic
repeto, ere, ivi, itum zpět žádat
reporto, are, avi, atum přivézt zpět, zpět dopravit
repositus, a, um vzdálený
repperi (perfektum od reperio)
repraesento, are, avi, atum hned provésti
reprehendo, ere, endi, ensum kárat, vyčítat
reprehendo, ere, hendi, hensum uchopit ; zadržet ; kárat, vytýkat, vyčítat Pražák ; Kábrt et al. ; MLLM nic
reprehendo, ere, prehendi, prehensum zastihnout
reprehensibilis, e hodný pokárání
reprehensibilis, e pokáráníhodný
reprehensibilis, e pokáráníhodný, hodný výtky, zavrženíhodný, odsouzeníhodný Pražák vůbec nic
reprehensibilis, e pokáráníhodný, zavrženíhodný, odsouzeníhodný
reprehensio, onis, f. výtka, pokárání
reprendo (viz reprehendo)
reprisio, onis, f. [Pražák nic.]
reprobatio, onis, f. zavržení, neschválení Pražák nic víc
reprobo, are, avi, atum neschvalovat, zavrhnout, neuznávat
repudio, are, avi, atum odpírat
repugnantia, ae, f. odpor, rozpor, odporování
repugno, are, avi, atum odporovat, protivit se, stát v cestě
reputo, are, avi, atum vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za
requies, etis (bás. iem, ie, gen. e), f. klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha Pražák nic víc ; ani náznak významu "příbytek"
requies, etis, f. klid, odpočinek, osvěžení, zotavení
requiro, ere, quisivi, situm hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se
requiro, ere, sivi, situm vyhledávat, žádat
res certissimae nejpatrnější důkazy
res communis společná záležitost
res divinae bohoslužby
res, ei, f. stav
res, quae ad bellum usui sunt válečné potřeby
resartio, ire, resarci, resartum spravit, nahradit
rescindo, ere, idi, issum strhnout (most)
rescisto, ere, ii, itum zvědět, dozvědět se
reservo, are, avi, atum nechat, uchovat
reservo, are, avi, atum uchovat, nechat (si), zachovat ; zachránit ; čekat koho (pas. ; DZ ex RS 45:1) Pražák nic víc
resipisco, ere, pui navrátit se
resistentia, ae, f. odpor, odporování, maření ; nesouhlas? DZ ; Pražák jen "odpor", nic víc
resistentia, ae, f. protipůsobení DZ v RS 55:21
resisto, ere, stiti postavit se na odpor
resolvo, ere, solvi, solutum (pas.) rozložit se, zetlít DZ ex RS 58:28
resolvo, ere, solvi, solutum rozvázat, uvolnit, zprostit ; odpřáhnout ; otevřít ; rozříznout ; rozpouštět, měkčit, tavit ; zničit, odstranit ; uvolnit, rozvolnit
resolvo, ere, solvi, solutum rozvázat, uvolnit, zprostit ; odpřáhnout ; otevřít ; rozříznout ; rozpouštt, měkčit, tavit ; zničit, odstranit ; uvolnit, rozvolnit
respicio, ere, respexi, respectum (alqm) vzhlížet ke komu ; znovu přivolávat co (o vzpomínce) ; dbát na co, brát zřetel na co ; vztahovat se ke komu ; očekávat co Pražák
respicio, ere, respexi, respectum (alqd) ohlížet se po čem, pohlížet zpět ; vidět vzadu (za sebou) ; (alqd) pohlížet na co, prohlížet si co ;
respicio, ere, respexi, respectum obracet se na koho ; vést kam (o oknu apod.)
responsorium, ii, n. responsorium, responzorium
respuo, ere, ui, - zamítnout, odmítnout
respuo, ere, ui, - zamítnout, odmítnout, pohrdnout čím, odmítat ; vyplivnout, vyvrhnout
restauro, are, avi, atum obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit
restituo, ere, ui, tutum obnovit, vrátit do původního stavu
restituo, ere, ui, tutum zachovat, obnovit, vrátit do původního stavu
restituo, ere, ui, tutum znovu rozestavit ; na předešlé místo dosadit, v bývalý stav uvést, dosadit zpět, opět uvést kam, povolat zpět (z vyhnanství) ; vrátit, zpět odevzdat ; nahradit ; smířit se s kým (se r. alci) ; opět získat ; znovu zavést, obnovit ; zachránit (bás.)
restituo, ere, ui, tutum zpět postavit, urovnat, opět zasadit ; znovu postavit, znovu vystavět, obnovit, znovu zřídit
resumo, ere, sumpsi, sumptum opět vzít, znova se chopit, opět na sebe vzít ; opět se dát do čeho, znovu se dát do čeho ; obnovit
retectio, onis, f. [Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]
retectio, onis, f. odkrytí, odhalení, otevření ; nechráněnost ; zviditelnění, osvětlení ; zjevení, zveřejnění ; znovupokrytí neklas.
retego, ere, texi, tectum odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit
retentio, onis, f. zadržení, zastavení
retineo, ere, ui, tentum zadržet, zdržet
retraho, ere, traxi, tractum táhnout zpět, vléci zpět ; odvést, oddálit, zdržet ; vyhýbat se, zdržovat se (Pražák refl., ale nejen: RS 45:13 nerefl.) ; odcizit ; souvat, odvracet se, vyhýbat se (refl.) ; znova táhnout, opět vléci, znovu vytáhnout
retro vzadu, zadem, nazad
retrorsum nazpět, zpět ; obráceně (přen.)
retrudo, ere, trusi, trusum tlačit zpět, zatlačovat Pražák nic víc!
retrusus zatlačený zpět, skrytý, zastrčený Pražák nic víc
revello, ere, velli, vulsum vytrhnout, vyškubnout
revera vpravdě, skutečně, opravdu
reverentia, ae, f. uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání
revincio, ire, revinxi, revinctum uvázat, upevnit
revoco, are, avi, atum volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit
revoco, are, avi, atum vzájemně volat, zvát, pozvat ; poukazovat, odvolávat se na co, vztahovat co k čemu, posuzovat podle čeho ; přivést, dovést co kam, nechat dojít k čemu, uvést (např. v pochybnosti)
rheno, rhenonis kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď
Rhenus citatus fertur Rýn prudce teče
ripa, ae, f. břeh
Romania, ae, f. Byzanc sic, někdy užíváno takto ; srv. Primov, Bougres, s
romanum, i, n. románština, románský jazyk
ros, roris, m. rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává
rota, ae, f. kolo
rudis, e syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý
ruina, ae, f. zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny Pražák nic víc
rumor, oris, m. pověst, hlas, zvěst, zpráva
rumor, oris, m. řeč, zvěst, zpráva, hlas
rursum opět, znova
rursus opět, znova
rustica, ae, f. vesničanka ; služebná??? (Lansing, PP, 52)
sacer svatý, posvátný, hodný úcty a ohledů ; ve zvláštním postavení, nedovolující přibližovat se a dotýkat se
sacerdos, dotis, f. obětnice, kněžka
sacerdos, dotis, m. obětník, kněz
sacramento rogare dáti přísahat, vyzvat k přísaze
sacramentum, i, n. svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha
sacrificium, ii, n. oběť
sacrilegus, a, um svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci
saecularis, e časný, světský ; pohanský ; stoletý
saeculum, i, n. lidský věk, pokolení, rod, generace ; lidé jedné doby, věk ; věk vůbec, doba ; časovost ; století
saeculum, i, n. světský život (jednoznačně nejvhodnější v TDH 310:2-3) DZ
saeculum, i, n. věk ; věk (trvání světa) ; tento život, věci světské ; lidé, lidstvo, lidské pokolení, pozemská společnost MLLM
saepe často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět
saepenumero v mnohých případech, častokrát
saepissime nejčastěji
saepius častěji
saevio, ire, ii, itum zuřit, vztekat se, řádit
saevitia, ae, f. zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav
sagimen, inis tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)
sagitta, ae, f. šíp, střela
sagmata, ae, f. (dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)
Sala, ae, f. Sála (řeka)
saltem aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani
saltus, us, m. rokle, sráz, stráň, úval
salus, tis, f. bezpečnost
salus, tis, f. ochrana, bezpečnost
salus, utis, f. spása, zdraví, výhoda, štěstí, blaho, záchrana
salutem reperire zachránit se
salvo, are, avi, atum spasit
sancio, ire, sanxi, sanctum posvěcovat, potvrdit
sanctitas, atis, f. svatost
sanctus, a, um svatý, nedotknutelný, neporušený
sanitas, atis, f. zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost
sapor, saporis, m. chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus
sarcina, ae, f. zavazadlo, břímě
satellites m. družiníci
Sathanas m. Satan
satis dostatečně
satis dosti
satisfacio, ere, feci, factum omluvit se, ospravedlnit se
satisfacio, ere, feci, factum splatit (dluh)
satisfactio, onis, f. omluva
satisfactio, onis, f. zadostiučinění, dostiučinění, odčinění ; ospravedlnění ; náhrada ; omluva Pražák nekvalitně, doplnil DZ
satisfactorius, a, um odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)
saumata, ae, f. (Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)
saumata, salmata, somata, somada (viz sagmata)
Savarthesium, ii, n. (geogr.) Sabarthčs
scampo (MLLM ani Pražák nic)
scampo (Pražák nic)
scandalizo, are, avi, atum pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek MLLM
scandalizo, are, avi, atum svádět, pokoušet ; pohoršovat ; být komu kamenem úrazu
scandalizo, are, avi, atum v pas. pohoršovat se, být pohoršen ; odpadnout (Mt 26,33 aj.)
scandalum, i, n. úraz ; svádění ; pohoršení
scapha, ae, f. loďka, člun
scapulae, arum, f. ramena ; lopatky, plece
sceleratus, a, um zločinem poskvrněný
sceleratus, a, um zločinný, bezbožný, zločinem poskvrněný
scelus, eris, n. zločin
scilicet (někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)
scilicet (někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15)
scilicet (někdy výplňkové slovo, např. TDH 314:12: drží knihu na prsou, scilicet zavřenou)
scilicet abys rozuměl, totiž
scilicet konkrétně (TDH 315:23 aj.) DZ
scilicet konkrétně (vysvětlovací: přišel do Lombardie, konkrétně do Milána) DZ ex TDH 308:23
scilicet přesněji, rozuměj DZ ex TDH 312:4
scilicet samozřejmě, rozumí se ; ovšem, patrně, nepochybně, bezpochyby, arci ; totiž
scilicet quod a to tak, že... RS 49:2
scilicet quod že (pro prosté "že" užívá často RS, např. 59:4)
scio, ire, scivi (ii), scitum vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit
scio, ire, scivi (scii), scitum vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit
Sclavi, orum, m. Slované
scriptum, i, n. spis
scutis colligatis když byly štíty spoutány
scutum, i, n. štít, záštita, ochrana
se sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)
se caleficiare ad ignem hřát se u ohně Fournier I, 235
se custodire de alqo mít se na pozoru před kým Fournier I, 296
se eiacio, ere, ieci, iactum vyřítit se
se habere ad alqm chovat se ke komu jak
se, sibi, se ; gen. sui sebe, se, sobě, si (sám sebe: každý miluje sám sebe atd.) ; ve vazbě ak. s inf. a větách vedl. k označení totožnosti s podmětem řídící věty
secacio bladorum žně
secius (secus, a, um) později (hůře, špatně)
secreto v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima
secta, ae, f. nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)
secta, ae, f. sekta
secta, ae, f. sekta ; družina, suita, ? dvořanstvo ; škola, filosofická škola ; proces, soudní řízení ; svědkové (u soudu) ; poskytování služeb ; výnosy (z farářské činnosti) MLLM, DZ
sector, ari, atus sum honit se
secundum vzápětí
secundum vzápětí, vzadu ; na druhém místě ; podruhé ; vedle, podle (+ ak.) ; po, hned po (časově a o pořadí) ; podle čeho, ve shodě s čím ; pro koho, ve prospěch koho
secundum quod kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)
secundum quod podle toho, co
secundus, a, um příznivý
secure bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně
securus, a, um bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí
sed ale, avšak, však, nýbrž
sed enim vždyť zajisté
sedecim šestnáct
sedeo (neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)
sedeo sedět, zasedat ; trvat, meškat, prodlévat ; nečinně ležet ; pevně sedět, vězet, (perf.) uváznout, dopadnout, tkvít, pevně trvat ; sídlit, přebývat, pobývat ;
sedeo, ere sedět ; trůnit
sedeo, ere, sedi, sessum sedět, zasedat ; trvat, meškat, prodlévat ; nečinně ležet ; pevně sedět, vězet, perf. uváznout, dopadnout, tkvít, pevně trvat
sedeo, ere, sedi, sessum sídlit, přebývat, pobývat ; (neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci) MLLM
seditio, onis, f. rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj
seditiosus, a, um buřičský, nepokojný
seduco, ere, duci, ductum svést, svádět ; rozvést, odloučit, rozloučit ; odvést stranou
seges, tis, f. oseté pole
seipsum sám sebe
sejungo, ere, junxi, junctum oddělit
semel jednou
semel jednou, jedinkrát, jednou jedinkrát
semel atque iterum opět a opět, znovu a znovu, opětovně
semel atque iterum znovu a opět, opětovně ; najednou
semet [zesílené "se"]
semetipsum sám sebe
semper vždy, vždycky, stále, ustavičně ; jednou provždy ; stálý (u subst. lze přeložit přídavným jménem) Pražák nic víc
senescallia, ae, f. (Castanet 137, 164)
seni, ae, a po šesti
senspecta, ae, m. senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3) senspekt užit v českém překladu RB 1998
sensum recuperare přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu
sentencia, ae, f. smysl, myšlenka, obsah
sentencio, are, avi, atum odsoudit DZ ex Fournier I, 275
sententia, ae, f. mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí
sententia, ae, f. úsudek, rozsudek
sentio, ire, sensi, sensum poznat, zpozorovat
sentio, ire, sensi, sensum vnímat, pozorovat, zaznamenat (smysly), chutnat, okusit ; cítit, pociťovat, zakoušet, zakusit ; poznat, seznat ; mínit, myslet, mít za to, smýšlet ; hlasovat pro co
sentio, ire, sensi, sensum vnímat, pozorovat, zaznamenat (smysly), chutnat, okusit ; cítit, pociťovat, zakoušet, zakusit ; poznat, seznat ; mínit, myslet, mít za to, smýšlet ; hlasovat pro co ; (refl.) (+ ak.) cítit se jakým
seorsum odděleně, zvlášť ; nezávisle
seorsus odděleně, zvlášť ; nezávisle
separatim odděleně, odloučeně, zvlášť
separatim odděleně, zvlášť
separatim zvlášť, po jednom, odděleně
separatus, a, um oddělený, odloučený
separo, are, avi, atum oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu Pražák nic víc
sepe často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět klas. saepe
septemdecim sedmnáct
septentrio, onis, m. sever
septies sedmkrát
septimana, ae, f. týden
sepulcrum, i, n. hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla
sepulchrum, i, n. hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla
sepultura, ae, f. pohřeb, pohřbívání
sequor, qui, secutus sum držet se někoho
sequor, qui, secutus sum následovat (v čase po sobě), dostavit se, přijít ; vyplývat, plynout (log.) ; poddat se, povolit, vyhovět ; řídit se čím ; připadnout, dostat
sequor, qui, secutus sum následovat, sledovat, provázet (alqm koho), jít za kým, držet se koho / čeho ; stékat po čem ; stíhat, pronásledovat ; honit se, pachtit se za čím, snažit se o co, shánět, pracně hledat ;
Serblia, ae, f. Srbsko
seriatim postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)
series, ei, f. řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost Pražák
serio vážně
serva empticia dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)
Servator, oris, m. Spasitel (Kristus)
Servia, ae, f. Srbsko
servicium, ii, n. služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída klas. servitium
Servilia, ae, f. [zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]
servilis, e otrocký, s otrokem související
servio, ire, ivi dbát, dávat za pravdu
servio, ire, ivi, itum být otrokem, sloužit, otročit komu, konat otrocké služby, snášet porobu ; mít na sobě služebnost, být obtížen závazkem ; sloužit čemu, být oddán, hledět si čeho, věnovat se čemu, snažit se ; poslouchat, být ovládán
servitium animae n. (souhrn skutků pro spásu duše)
servitium, ii, n. mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)
servitium, ii, n. služba (v šir. smyslu) ; robota, robotování ; vojenská služba, služba ve vojsku (zejm. královském) ; branná povinnost, povinnost poskytnout vojenskou hotovost a zásoby ; zásobování, (spec.) zásobování (povinné odvádění potravin, k němuž je území zavázáno) MLLM
servitium, ii, n. služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída
servitium, ii, n. vasalská služba ; vasalství, vasalské postavení, vasalský stav ; dvorská služba (přítomnost u dvora) ; výkon (funkce, pověření) ; vyživovací povinnost (k cestujícímu úředníku či pověřenci) MLLM
servitium, ii, n. zbožný život (zejm. Domini/Dei ~) ; uctívání, kult ; mobiliář (zejm. kostelní) ; dvorští hodnostáři ; (církevní) hodnostáři ; úřednictvo
servo, are, avi, atum dodržovat co, zachovávat co
servo, are, avi, atum hlídat co ; pozorovat co, dávat pozor na co, konat pozorování ; zdržovat se kde, obývat co, neopouštět jaké místo ; dávat pozor ; zachovávat co, ostříhati ; chránit, zachránit ; uchraňovat, chovat ; vykonávat, obstarávat (DZ ; o nějaké funkci, činnosti ;
servorum modo jako otroci
sesquipedalis, e dlouhý půldruhé stopy
set (viz sed)
set ale neklas. pravopis
seu nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ; = sive
seu - sive ať už - nebo DZ ; albilyon 271:104
si zda
si fortuna ita fert je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud
sibi (střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH) MLLM neuvádí sui, sibi ani se
sibi sobě, si (dativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ;
sic tak
siccitas, atis, f. suchost
sicut (adv.) jako, tak jako ; jako, jakoby ; jako například ; jakožto, coby ; tak jak ; jelikož, vzhledem k tomu, že... (MLLM) Pražák, tam víc příkladů ; MLLM
sicut jako
sicut jako, jak, tak ... jako, jakož, jakoby, jako například, tak jak Pražák nic víc
sicut eram, fugio sine vestibus (Ovidius)
sicut supradictum est jak se praví výše, jak se píše výše
sicut(i) jako
sidereus, a, um hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný
sidereus, a, um hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný ; sluneční (Pražák nic víc ; sluneční skutečně v několika spojeních uvádí)
sidus, eris, n. souhvězdí, hvězda
sigillifer, eris, m. strážce pečeti MLLM
signa convertere učinit obrat, obrátit se
signa ferre bojovat
signa ferre dáti se na pochod
signa militaria vojenské oddíly
signa subsequere jít se svým oddílem
signifer, a, um hvězdný ; praporečník, vůdce
significo, are, avi, atum dávat najevo, ukazovat, naznačovat
significo, are, avi, atum naznačovat, ukazovat, dávat znamení ; poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, zvěstovat ; označovat
significo, are, avi, atum značit, dávat znamení
signis occurrere narazit na
signo, are, avi, atum (alqm suo honore) prokazovat (náležitou úctu komu)
signo, are, avi, atum poznamenávat, opatřovat znamením, znamenat, poznačovat, označovat (co čím) ; vtiskovat ; zaznamenávat, zapisovat ; vpisovat, vrývat ; pečetit, opatřovat pečetí ; (o mincích) razit ; naznačovat ; pozorovat, zaznamenávat
signum, i, n. odznak oddílu, prapor, zástava
simia, ae, f. opice (i přen. o napodobovačích)
similitudo, inis, f. podobenství Tractatus manicheorum s. 96
simplex, icis jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný
simpliciter jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě
simpliciter jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě ; (nic jako "zkrátka a dobře" v Pražákovi nenalezeno)
simul jakmile, hned jak
simul přitom, zároveň
simul přitom, zároveň, současně
simul přitom, zároveň, vzápětí
simul společně, zároveň, rovněž
simul zároveň, současně
simul - simul jednak - jednak
simulacrum, i, n. socha (bohů), modla
simulatio, onis, f. přetvářka
simulatio, onis, f. záminka, přetvářka
simulo, are, avi, atum vymlouvat se, předstírat
sin jestliže však, kdyby však
sine nechať, třebas, ať (tvar od slovesa sino)
sine medio bezprostředně, bez prostředníka DZ ex TDH 312:23
sine velamine bez obalu, otevřeně DZ ex RS 59:25
singuli, ae, a jednotliví, po jednom
singulus, a, um (Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)
singulus, a, um jednotlivý
singulus, a, um jednotlivý ; vždy jeden (RS 48:19)
sinister, tra, trum levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný
sinistra, ae, f. levice, levá strana
sinistrorsus nalevo, vlevo
sino, ere, sivi, situm dovolit, dopustit
sino, ere, sivi, situm dovolit, nechat, dopustit, strpět ; položit, postavit (tento význam přetrval jen v part. situs)
siquidem jestliže totiž
siquidem jestliže totiž (Pražák nic víc, ale viz RS 52:7 ; 57:22, kde to je zřejmě prostě takové shrnovací "takže" zřetězující novou větu s rozsáhlejším předchozím výkladem: takže vyjmenované rouhačské bludy Jan z Lugia vymyslel.)
siquidem jestliže totiž, jelikož
siquidem pak (synonymum "autem") MLLM nic víc
siquidem takže, tudíž, pročež, proto (zřejmě i takto účinkově, viz RS 47:21, které Duvernoy překládá "c'est ainsi que" a WEH "since")
siquidem takže, tudíž, pročež, proto? (zřejmě i takto účinkově, viz RS 47:21, které Duvernoy překládá "c'est ainsi que" a WEH "since")
siquis (form. si quis ; např. RS 59:21)
sisto, ere, steti (stiti), statum zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát
Siurbi, orum, m. Srbové
sive čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)
sive nebo (synonymum aut) ; a (synonymum et) MLLM nic víc ; "čili" tu není
sive nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ; [čili? Pražák toto nenal.]
sive - sive ať už - nebo
sive - sive buď - anebo
sive - sive buď - buď, ať - ať Pražák
sive = seu nebo jestliže, nebo kdyby, nebo
Slavi, orum, m. Slované
socer, i, n. tchán
societas, atis, f. spoluúčast (vojenská) Havlík
socius, ii, m. druh
soffoco, are, avi, atum zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo
solemnis, e pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní pozd.
solempnis, e pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní pozd.
solennis, e pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní pozd.
solitudo, inis, f. pustina
solium, ii, n. trůn, sedadlo
sollemne, is, n. slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání
sollemnis, e pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní Pražák nic víc
sollicito, are, avi, atum znepokojovat, pobuřovat, popouzet
solum pouze, toliko, jen
solummodo jen, pouze, jenom, toliko
solummodo pouze, jedině
solvo, ere, solvi, solutum rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit
solvo, ere, solvi, solutum rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit
solvo, ere, solvi, solutum vytáhnout kotvy, odrazit loď
somnus, i, m. spánek, sen
Sorabi, orum, m. Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)
sordes, is, f. nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)
soror conversa řeholní sestra určená k posluze
sors, sortis, f. los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina
sors, tis, f. los, losování, věštba, osud
sotius, ii, m. (viz socius)
Spalatensis splitský
Spalato Split
spatium, ii, n. prostor, čas
spatium, ii, n. vzdálenost, délka, prostor, čas
specialis, e (in speciali překládá WEH "especially")
specialis, e soukromý, důvěrný (význam "důvěrně známý" ani "soukromý" ve smyslu "vlastněný" z fr. ani angl. ekvivalentu MLLM nelze jednoznačně vyvodit) MLLM nic víc
specialis, e zvláštní, speciální
species, ei, f. přelud, klamný zjev, vidina
species, ei, f. zjev
species, ei, f. zjev, přelud, klamný zjev, vidina
species, ei, f. zjevení, portrét, vzhled, podívaná, krása
speculatorius, a, um výzvědný
speculor, ari, atus sum pátrat, slídit
spero, are, avi, atum doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)
Spiritus sanctus Duch svatý
spiritus sumere zhrdnout
spiritus, us, m. dech, vánek
spiritus, us, m. dech, vzduch, inspirace, život, pýcha
splendor, oris, m. lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči) svit DZ ex RS
Spolitanus, a, um Spoletský geogr.
spongia, ae, f. houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník
sponte dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě
stabilitas, atis, f. pevný postoj
Stanislaus de Znoyma Stanislav ze Znojma
stans, ntis vestoje, vstoje
stare (subst. indecl.) obydlí, příbytek MLLM
stare in suis distinctionibus trvat na svém, stát na svém LMALB
statim hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále
statim ihned
statio, onis, f. stráž
statuo, ere, ui, tutum postavit se proti
statuo, ere, ui, utum rozhodnout se
statura, ae, f. postava, vzrůst
status premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)
status, us, m. postoj ; postavení, stanovisko ; stav, poměry, okolnosti ; příznivý stav, dobré postavení, blahobyt
status, us, m. stav
statuto, ere, ui, utum postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si
Stiepanus, i, m. Štěpán
stipendiarius, a, um poplatný
stipendium, ii, n. daň
stlocus (arch. pro locus)
sto alci rei trvat na čem, stát v čem
sto, are, steti, staturus čekat, nic nedělat ; bydlet, sídlit, zůstávat ; obstát (explicitně MLLM ; i např. o tvrzení, ověřeno jasně v Moneta 90b a asi i v jedné citaci MLLM) ; (impers. "stetit") je dohodnuto, rozhodnuto, stanoveno MLLM
sto, are, steti, staturus dostát, dodržet
sto, are, steti, staturus stát (opak jiné polohy) ; stát v řadě, stát ve zbrani ; stát pevně, odolávat v boji, vydržet (neustupovat) ; být zakotven (o lodi) ; strmět, trčet, tyčit se ; třeštit, být vypoulen (o očích) ; stát, být za co (o ceně) ; být hotov
sto, are, steti, staturus stát při kom, být stoupencem koho, být na straně koho ; záviset na kom, záležet na kom ; zastavit se, stát (opak pohybu), nehýbat se, prodlévat ; uváznout ; stát pevně, trvat neporušen ; být rozhodnut, ustanoven, určen ; zůstávat, bydlet (DZ ex TDH 308:31
sto, stare obstát (i např. o tvrzení, srv. zcela jasně Moneta 90b)
stola, ae, f. dlouhé šaty, štóla
strepitus, us, m. hřmot, šustot
strepitus, us, m. skřípot, hřmot
strictus, a, um sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)
striga, ae, f. čarodějnice
studium belli gerendi agricultura commutare vyměnit válčivost za rolnictví
studium, ii, n. náklonnost
suadeo, ere, suasi, suasum doporučovat (alci alqd), radit, přimlouvat se za co ; vybízet, pobízet, navrhovat ; přemlouvat, přesvědčovat ; sibi suadere přesvědčit se, nabýt přesvědčení
sub oculos cadere bít do očí
sub vexillo jako zvláštní oddíl
subaudior, iri být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně
subditus podřízený, poddaný ; svěřenec (DZ ; ve smyslu církevní jurisdikce či pastorace je to leckdy vhodnější než poddaný apod., ač nikde nenal. ; např. RS 48 ; DHC)
subditus, a, um ponížený, uctivý ; podřízený, ovládaný MLLM
subditus, i, m. obyčejný (dobré v RS 44:2, kde je protiklad představený kontra obyčejný)
subditus, i, m. poddaný Pražák nic
subditus, i, m. poddaný ; podřízený ; vasal MLLM
subdo, ere, didi, ditum podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)
subduco, ere, duxi, ductum vyvést
subduco, ere, xi, ctum vytáhnout, vyvést
subeo, ire, ii, itum podstoupit
subeo, ire, ii, itum vstupovat, vcházet do, pod něco jít
subfero, ferre, tuli, latum zdvihnout
subfodio, ere, fodi, fossum podkopati, zespodu probodnouti
subiaceo, ere, - ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen
subicio, ere, ieci, iectum podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit
subicio, ere, subieci, subiectum podhazovat, podstrkovat
subicio, ere, subieci, subiectum vystavit, podhazovat, podstrkovat
subito náhle
subito náhle, nenadále
subitus, a, um náhlý, nenadálý
subjicio, ere, jeci, jectum házet pod
sublatus, a, um zmařený
sublatus, a, um zpyšnělý
sublatus, a, um zpyšnělý, zhrdlý, vynášející se
sublevo, are, avi, atum postavit se
sublevo, are, avi, atum pozvednout, zdvihnout
sublevo, are, avi, atum pozvednout, zmírnit, ulehčit
sublevo, are, avi, atum ulehčit, zmírňovat, usnadňovat
sublica, ae, f. trám, kůl
sublime do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko
submergo, ere, mersi, mersum utopit
submersus esse utopit se DZ ex Fournier I, 237
subministro, are, avi, atum dodávat, dovážet
subministro, are, avi, atum dodávat, dovážet, podávat
submitto, ere, misi, missum poslat
submoveo, ere, movi, motum zahánět, zatlačit
submoveo, ere, movi, motum zahnat, odehnat
submoveo, ere, movi, motum zatlačit, odstranit
suborior, iri? vzejít, vzniknout? Pražák nic.
subruo, ere, rui, utum podrýt, podbourat
subsequenter (Pražák nic)
subsequenter dále, potom (podle angl. ekvivalentu v MLLM ; fr. ekvivalent "ŕ la suite", tj. nesamostatné "následkem, po + subst." je divný) MLLM
subsequor, sequi, secutus sum následovat, jít, táhnout, přidat se
subsidium, ii, n. pomoc, posila
subsidium, ii, n. záloha, pomoc, přispění
subsido, ere, sedi, sessum zůstat
subsisto, ere, stiti zastavit se
substantia, ae, f. podstata
substantia, ae, f. podstata, povaha (i pro kvalitu, nejen zcela abstraktně)
subsum, esse býti nablízku
subsum, esse, - být dole, ležet vespod, být pod čím ; být nablízku ; nastávat (o čase) ; vězet, tajit se v čem
subterfugio, ere uniknout
subtraho, ere, traxi, tractum odnímat, brát
subtus vespod, dole
subveho, ere, vexi, vectum dovážeti zdola nahoru (proti proudu)
subverto, ere podvracet
subverto, ere, ti, sum podvrátit, zkazit
subverto, ere, verti, versum podvracet, vyvracet, kácet, podkopávat
succado, ere, successi, cessum postoupit, blížit se, vzhůru stoupat
succedo, ere, cessi, cessum následovat, postupovat
succedo, ere, cessi, cessum následovat, postupovat, nastoupit
succedo, ere, cessi, cessum vystoupit, nastoupit
succido, ere, cisi, cisum podtít, podseknout, podežínat
sudo, are, avi, atum potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)
Sueones m. pl. Švédi, Varjagové Havlík
sufferentia, ae, f. trpělivost, rezignace
suffero, ferre, tuli, altum vézt
suffero, ferre, tuli, latum vzít na se, zbavit
sufficienter dostatečně
suffoco, are, avi, atum zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo
suffragium, ii, n. hlasování, soud, hlas, hlasovací právo
suggestio, onis, f. našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení
suggestus, us, m. tribuna, řečiště
suggillo, are, avi, atum pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit
sugillo, are, avi, atum pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit
sui sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem) DZ
suma, ae, f. úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet
sumere animum vzmužit se
sumere liberos adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)
summum in cruciatum venire propadnout nejhorším mukám
summus, a, um nejdůležitější, nejvyšší
summus, a, um nejvyšší
sumo, ere, sumpsi, sumptum vynaložit, užít (zřejmě i užít slovo, viz RS 53:16) ; mít za to, tvrdit, pokládat
sumo, ere, sumpsi, sumptum vzít si, brát
sumo, ere, sumpsi, sumptum vzít, brát, chopit se, vzít si, brát si
sumo, ere, sumpsi, sumptum vzít, brát, chopit se, vzít si, brát si ; obléct co, vzít na sebe co ; přiložit si ; vypůjčit si ; najmout ; koupit ; požít ; nabýt, osvojit si ; zvolit, vybrat si ; (pas.) být ustanoven ; vzít na sebe, podniknout, počít
sumo, ere, sumpsi, sumptum vzít, chopit
sumptuosus, a, um nákladný
sumptus, us, m. náklad, výdaj
suo nomine osobně, z osobních důvodů
suo sumptu svým nákladem, na své útraty
super (alqa re) o čem
super (neklas.) (ak./abl., pády se mísí) ; u, poblíž ; během ; nad (o moci) ; pokud jde o koho/co ; proti komu, na úkor koho ; proti (předpisu apod.) ; pod hrozbou čeho, pod trestem čeho MLLM
super nahoře, navrchu, shora ; nadto, kromě toho, mimoto ; nad čím, na čem ; za ; stran čeho (s ak.) ; nad, přes (o míře) ; při (jídle - většinou ve spojení super cenam, super vinum)
superbia, ae, f. pýcha, opovážlivost, zpupnost
supernus, a, um horní, vrchní, nebeský
supersum, esse, fui, - zbývat
supersum, esse, fui, - zbývat ; přebývat, být navíc ; být ještě naživu, přežít, zůstat naživu
supersum, esse, fui, futurus zbývat
supertunicale, is, n. kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)
supertunicalis, is, m. kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)
suppan, is, m. župan (titul)
suppeto, ere, petivi, itum stačit
suppeto, ere, petivi, petitum stačit
supplanto, are, - podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit
suppleo, ere nahradit, doplnit, zaplnit
suppleo, ere, plevi, pletum opět naplnit ; doplnit, dolít, dodat, na plný počet uvést
supplicatio, onis, f. poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost
suppliciter pokorně, prosebně
supplicium de aliquo sumere vykonat na někom popravu
supplicium sumere de alqo popravit koho, na hrdle potrestat koho
supplicium, ii, n. pokuta, trest
supplicium, ii, n. trest, pokuta
supplicium, ii, n. trest, potrestání
supplicium, ii, n. trest, potrestání, trest smrti
supporto, are, avi, atum dopravovat, dovážet
supra nahoře, nad tím, svrchu ; dříve (časově) ; nad to, přes to, více, výše (míra) ; nad co, nad něco ; na čem ; přes co ; před (čím) ; nad, přes (co)
supradictus, a, um svrchu řečený, výše zmíněný
Surbia, ae, f. Srbsko
suscipio, ere, cepi, ceptum chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova
suscipio, ere, cepi, ceptum ujmouti se, chopiti se
suscipio, ere, cepi, ceptum vzít, přijmout, chytat
suspicor, ari, atus sum podezřívat
suspicor, ari, atus sum podezřívat, tušit, předvídat, předpokládat
suspicor, ari, atus sum tušit, podezřívat
suspitionem dare vzbudit podezření
sustineo, ere, nui, tentum zadržet
sustineo, ere, nui, tentum zadržet, odolávat
sustineo, ere, tinui, tentum podpírat, držet
sustineo, ere, tinui, tentum podpírat, nést, držet nahoře ; udržovat ; krýt se (zbraní) ; zadržovat (v pohybu), zdržovat, zastavovat ; nenechat klesnout, podporovat, chránit ; vydržovat, živit
sustineo, ere, tinui, tentum snést, vydržet co ; odolat čemu ; vzít na sebe, podstoupit, podrobit se čemu ; zdržovat, protahovat
sustineo, ere, tinui, tentum vytrpět, snést, podstoupit (trest, ale i něco pozitivního či neutrálního ; DZ ; vhodné např. albilyon 271:104 ; TDH 312:19)
sutor, oris, m. švec, obuvník
suus, sua, suum osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský Pražák ; Kábrt et al.
suus, sua, suum svůj, svá, své (v klas. lat. jen pro přivlastňování 3. osobě sg. a pl., kde je vlastník totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, její (vlastník není totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 45) Kábrt et al. ; MLLM nic
tabernaculum, i, n. bouda, stan
tabula, ae, f. výkaz, deska, soupis, prkno, seznam
tabulatum, i, n. patro, poschodí
taedium, ii, n. odpor, hnus
taedium, ii, n. ošklivost, hnus ; odpor, nechuť, nelibost (alcis rei), omrzelost, nuda
taedius, a, um hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)
talis - qualis takový - jaký
talis ... ut takový ..., že
talis, e takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)
talis, e ten [nahrazuje ukazovací zájmeno, zřejmě jen neklas.]
taliter takto
talpa, ae, f. krtek
talus, i, m. kotník ; hrací kostka
tamen (MLLM nic)
tamen (někdy očividně výplňkové slovo, které se nepřekládá, viz RS 45:17, 54:21)
tamen (někdy výplňkové slovo, které se nepřekládá??? viz RS 45:17)
tamen ostatně? [Durand 288 v kontextu, kde by se "ostatně" hodilo nejlépe, ač Pražák tento význam neuvádí.]
tamen přece, ale přece, přece však, však, nicméně ; aspoň
tamen přece, přesto, nicméně
tamquam jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak
tandem konečně
tandem konečně, pak
tandem aliquando přece jednou
tango, ere, tetigi, tactum dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)
tango, ere, tetigi, tactum dotýkat se, sahat na co, zavadit o co ; zasáhnout, bít, udeřit do čeho ; obestřít, obklopit ; pokropit, podkouřit čím ; dotýkat se čeho (a brát si z toho) ; okoušet, ochutnávat ; napálit, ošidit
tanquam jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak
tanquam konečně, pak ; konečně, přece, jenom, jen, pak (zejm. v otázkách jako vyjádření nevole)
tantopere tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím
tantulus, a, um tak malý, maličký, nepatrný
tantum (jen) tolik
tantum tak velice, tolik
tantum ... quantum tolik ... kolik
tantum modo jen, jenom, pouze, toliko
tantummodo jen, jenom, pouze, toliko
tantus ... quantus takový ... jaký
tantus, a, um tak velký, stejně velký
tardo, are, avi, atum zdržet, zadržet, ochromit
tardus, a, um pomalý, loudavý, váhavý
Tartarus, i, m. Tartar, podsvětí ; peklo
Taurinensis, e turínský
taurus, i, m. býk, vůl, tur
taxus, i, f. tis
tectum, i, n. střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí
tegimentum, i, n. přikrývka, pokryvadlo, pokrývka
telum, i, n. zbraň
telum, i, n. zbraň, oštěp
telum, i, n. zbraň, střela, šíp
temerarius, a, um neodpovědný, zaslepený, nerozvážný
temere lehkovážně, slepě
temere nesnadno, ne tak snadno, stěží, sotva
temeritas, atis, f. nerozvážnost
temo, temonis, m. voj
temperantia, ae, f. umírněnost, střídmost, vyrovnanost
tempero, are, avi, atum zdržet se, krotit, mírnit
tempero, are, avi, atum zdržovat se, ovládat se, zachovat mír
tempestas, atis, f. doba, chvíle, čas
temporaliter dočasně ; včasně
temporaliter dočasně ; včasně (Pražák v hranaté závorce, spíše brát s rezervou) ; časově, v čase, časně (DZ ex Flor. rit. 246)
tempore gratiae toho času? [WEH překládá jinak] DHC 311:26
tempto = tento, are, avi, atum pokoušet, napadat, dráždit
tempto, are, avi, atum dráždit, napadat
tempto, are, avi, atum pokoušet se
tempus, oris, n. čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost
tempus, oris, n. čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost ; poměry, okolnosti, stav, doba, osud, postavení ; počasí ; věk, život, čas života
tempus, oris, n. počasí (13. stol.) ; "quattuor tempora" MLLM
tempus, oris, n. poměry, okolnosti, stav, doba, osud, postavení ; počasí ; věk, život, čas života ; počasí (13. stol.) ; "quattuor tempora" ; základní doba taktu ; v pl. kvantita, rytmus (v metrice)
tempus, oris, n. spánek, skráň ; obličej, hlava
tempus, oris, n. základní doba taktu ; v pl. kvantita, rytmus (v metrice)
tenax, acis držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý
tendo, ere, tetendi, tentum tábořit, stanovat
tenebrae, arum, f. temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost
teneo (v pasivu) být vázán, být povinován DZ
teneo cum + abl. držet s kým DZ ex TDH 313:2
teneo, ere držet se čeho (i přen., např. TDH 311:6n.)
teneo, ere, ui, tentum dosáhnout, dospět, dostihnout
teneo, ere, ui, tentum držet ; objímat, držet v nějaké poloze ; obracet, zaměřovat, upírat (zrak) ; držet se čeho, dotýkat se čeho ; jít, spět, směřovat, plout kam ; chovat v paměti, pamatovat na co ; pojímat, chápat, rozumět, vědět
teneo, ere, ui, tentum zachvacovat, uchvacovat ; být usvědčen, být dopaden ; týkat se čeho ; zadržovat, zastavovat, překážet, zabraňovat ; zachovávat co, vytrvávat v čem ; držet, držet se, trvat ; dokazovat ; tvrdit
teneo, ere, ui, tentum zaujímat, mít obsazeno, mít v držení ; bydlet, obývat, sídlit, být usazen ; naplňovat ; pokrývat ; dospět, dorazit ; přistát, přirazit, zakotvit ; obdržet, dostat, dosáhnout, dojít čeho ; mít v moci, spravovat, řídit ; poutat, vázat ; zavazovat
tenuis, e nepatrný
ter třikrát
terga vertere dát se na útěk
tergum, i, n. záda, hřbet
tergus, oris, n. záda, hřbet
terminus a quo dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)
terra Francigena f. síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)
terrae commendare alqm pohřbít koho
terrenus, a, um zemitý, ze země
terror, oris, m. strach
terror, oris, m. strach, zděšení, hrůza, bázeň
testamentum, i, n. závěť
teste jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)
teste Apostolo jak dosvědčuje Apoštol
testificor, ari dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka
testimonium, ii, n. svědectví, svědčení
testimonium, ii, n. svědectví, svědčení, důkaz
testis, is, m. svědek
testor, oris, m. tkadlec (správně textor)
textor, oris, m. tkadlec
textus, us, m. text ; Písmo (bible) (tak Biller in Heresy and Literacy, 68)
Tholosa, ae, f. Toulouse
Tigern?um? Thiers
tignum, i, n. břevno, kláda, trám
timens Deum bohabojný
timeo, ere, ui, - bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s
timidus, a, um bojácný
tinctio, onis, f. omočení, ponoření, pohroužení [Pražák et al. neuvádí, ale jinde nal.]
tolero, are, avi, atum snášet, trpět, zakoušet
tollo, ere, -, - vzít pro sebe, sebrat, odebrat
tollo, ere, sustuli, sublatum odnít
tollo, ere, sustuli, sublatum odstraňovat, vymýtit, sprovodit ze světa
tollo, ere, sustuli, sublatum rušit, kazit, ničit
Tolosa, ae, f. Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)
Tolosanus, a, um toulouský
Tolosensis, e toulouský
tonitrua, orum, n. hřmění DZ
tonitruum, i, n. hrom
tormentum, i, n. mučidlo
tormentum, i, n. samostřel, metací stroj
tortus, a, um zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný
tot tolik ; tolikerý indekl.
totidem právě tolik, zrovna tolik
totus mundus celý svět ; (přen.) všichni
totus, a, um celý
totus, a, um celý ; celý (zesiluje přídavné jméno)
toxicum, i, n. jed
trabs, is, f. kláda, břevno
Trabunia, ae, f. Travunja (v Bosně)
tracto, are, avi, atum tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu
tracto, are, avi, atum zpracovat ; vykládat, vypisovat, líčit ; zabývat se čím, pracovat na čem, provozovat, dělat, pěstovat, strojit, chystat, užívat ; jednat o čem, projednávat, vyjednávat ; pojednávat o čem, probírat, vykládat ; myslet, přemýšlet o čem
traditorie zrádně, proradně
tradux, ducis úpon (révový) ; převod Pražák
tradux, ducis (subst.) přenos dědičností (zejm. o dědičném hříchu) ; rod, původ (ex traduce Judaeorum apod.) MLLM
tragula, ae, f. tragula, házecí oštěp
Traguriensis trogirský (město v Dalmácii)
Traguriensis trogirský (související s městem Trogir v Dalmácii)
Tragurium n. Trogir (dalmatské město)
Tragurium, ii, n. Trogir (město v Dalmácii)
traiectus, us, m. převoz
tramblus, i, m. osika
trano, are, avi, atum přeplavat, pronikat
transeo, ire, ivi, itum přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít
transeo, ire, ivi, itum překročit, přeplavit se, přebrodit se ; přestát, překonat ; procházet ; míjet (něco), přecházet, procházet, jít, táhnout přes co ; přejít (mlčením), pominout
transfigo, ere, fixi, fixum probodnout, proklát
transglutire (Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")
transglutire (Pražák nic)
transgressio, onis, f. přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov
transgressio, onis, f. přecházení, přechod ; přestupek, přestoupení, prohřešek, hřích ; hyperbaton, přestavení slov Pražák a MLLM
transgressor, oris, m. (Pražák nic)
transgressor, oris, m. porušitel (zákona), přestupitel, zločinec MLLM, česky DZ ; Pražák nic
transgressoris, e (MLLM nic, zřejmě takto neexistuje) adj.
transmitto, ere, misi, missum překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit
transmitto, ere, misi, missum přenášet
transporto, are, avi, atum převést, přemístit
trapasso (Pražák nic)
trebernaculum, i, n. bouda, stan, barák, stánek
tremblius, i, m. osika
tremulus, i, m. osika
trepido, are, avi, atum třást se, být zmaten, bát se
tribuo, ere, ui, utum vyhovět, učinit pro
triduum, i, n. tři dny
triennium tři roky
trini, ae, a trojí, tři
trinitas et unitas trojjedinost teol. ; DZ
tripe(a)rtitus, a, um rozdělený ve tři části
tristitia, ae, f. sklíčenost
tristor, ari, atus sum (de alqa re) být smutný z čeho DZ ex Fournier I, 312
triticum, i, n. pšenice
Triuisinus, a, um treviský geogr. ; RS 59, krit. aparát
Triuizinus, a, um treviský geogr. ; RS 59, krit. aparát
truncus, i, m. kmen
tueor, tueri, tutatus sum uhájit, ubránit
tum tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy
tum tehdy, teprve, tenkrát
tumor, oris, m. nadutost, pýcha
tumultus, us, m. nepokoj, povstání
tumultus, us, m. vzruch, poplach, shon
tumulus, i, m. pahorek, kopec
tumulus, us, m. hluk
tunc (MLLM nic)
tunc pak, poté, nato (někdy v češtině vhodnější spojky pro zřetězení po sobě následujících událostí ; "tehdy poklekne. Potom vstane a" atd. ; např. TDH 314:32) DZ
tunc tehdy, tenkrát, tu, pak Pražák nic víc
turba, ae, f. zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek
turbo nivis sněhová bouře, sněhová vánice Fournier I, 320
turma, ae, f. četa
turma, ae, f. shluk, zástup
turonensis, e tourský Sigal, M., 119
turpis, e potupný, hanebný
turpis, e šeredný, ošklivý, ohyzdný, škaredý, nehezký, ohavný ; znečištěný, špinavý, nečistý ; hanebný, ohavný, potupný, hnusný, sprostý, mrzký, nečestný ; sprostý (rodem a postavením) ; nemravný, neřestný, necudný
turpitudo, inis, f. ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)
Tuscia, ae, f. Toskánsko
Tussia, ae, f. Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia
tutus, a, um bezpečný
ubi jakmile
ubi kde (místně) ; kdy, když ; jakmile ; kdykoli (vztaž.) ; s konj. druhdy, někdy, v některých případech
ubi když, jakmile
ubi primum když, jakmile
ulciscor, i, ultus sum mstít se, potrestat
ulciscor, ulcisci, ultus sum mstít se
ullus, a, um někdo
ulterior, us vzdálenější, zadní
ulterius dále (o míře a způsobu) adv. ; Pražák jen toto
ulterius napříště, dále? DZ ex Dondaine, Traité, 73 dole
ulterius později ; nadále, dále (v záporné větě, např. neodvažuj se dále vzpírat ; DZ též v tomto smyslu "napříště" ; Cod. Iust., De haereticis..., I.V.2) adv. ; spolehlivě podle MLLM
ulterius iusto dále, než je slušné
ultimo za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)
ultimo za poslední, konečně (Pražák nic ; viz RS 59:9)
ultra 1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes
ultra za
ultro nad to, dokonce, k tomu
ultro nadto, dokonce, k tomu
ultro neočekávaně, sám, dobrovolně, od sebe
ultro citroque sem i tam
umbra, ae, f. stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)
umeo, ere, -, - být vlhký
una společně
una zároveň
unde odkud
unde odkud ; tedy, tudíž, pročež, z čeho, čím, od koho
unde proto (vztahuje se zejm. k předchozí větě, kde byl důvod vyložen) DZ
undeunde odkudkoliv
undique odevšad, ze všech stran
universus, a, um všechen, celý
uno tempore v témž čase, zároveň
uno tempore zároveň, zaráz
unus solus jeden jediný DZ ex TDH
unus, a, um jedinečný, vynikající
unusquisque každičký, každý
urbevetanus, a, um orvietský (související s italským městem Orvieto) geogr.
urina, ae, f. moč
urus, i, m. zubr
usque až
usque ad do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)
usque ad effusionem sanguinis do krve (zmlátit apod.) Orvieto, Liber inquisitionis, 1268, fol. 18r
usual? obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)
usura, ae, f. (MLLM nic, jen složeniny)
usura, ae, f. úrok
usura, ae, f. úrok, úroky ; půjčka, výpůjčka ; užívání půjčených peněz ; užívání, požívání, požitek, braní požitku
usus, us, m. zkušenost
usus, us, m. zkušenost, užívání, přístup
usus, us, m. zkušenost, užívání, přístup, umění, výcvik
usus, us, m. způsob, zkušenost, užívání, přístup, umění, výcvik
ut aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)
ut jak
ut jak, jako ; aby ; čím (např. čím více, tím lépe),
ut jelikož
ut takže
ut že, aby (věty účinkové a určovací) ; ať, třeba, i kdyby, byť i (přípustkové věty) ; že by, aby (v otázkách značících podiv nebo nevoli)
ut - sic jak -tak
ut ... ita čím ... tím
ut secundum naturam fluminis procumberent aby byly nakloněny po proudu řeky
uter, utra, utrum který
uterque, utraque, utrumque oba, jeden i druhý
uterus, i, m. děloha, život (mateřský), lůno, břicho ; břišní dutina, břicho ; plod ; děti, potomstvo ; břicho (např. lodi)
utilitas, atis, f. užitek, prospěch, výhoda, dobro, zdar ; užitečnost, prospěšnost, výhodnost ; upotřebitelnost, vhodnost, schopnost, platnost ; potřebnost
utilitates praebere (alci) prokázat platné služby komu
utique jistěže DZ ex anonpojed 106:18
utique naprosto, dokonce ; jistě ; jakkoli, buď jak buď, jakýmkoli způsobem ; a jak, a aby, že
utique samozřejmě, očividně, jistěže, bezpochyby ; totiž, to jest MLLM
utor, uti, usus sum užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát utor re
utor, uti, usus sum vykonávat, provádět, projevovat, osvědčovat, dokazovat, zachovávat, šetřit ; obcovat, stýkat se, žít ; nakládat s kým, chovat se ke komu ; mít ; zastávat
utpote neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno
utrimque na obou stranách, z obou stran
uxor iusta zákonná manželka
uxor, oris, f. manželka
vacatio, onis, f. osvobození, zproštění
vaco, are, avi, atum být prázden, neobydlen, neosazen
vaco, are, avi, atum být prázden, pust, neobydlen
vaco, are, avi, atum být prázdný, být pustý, neobydlený ; být uprázdněný, volný ; být prost, zproštěn čeho, být svoboden od čeho, nemít co, být bez čeho, zdržovat se čeho, nezabývat se čím, mít prázdno od čeho, mít volno od čeho
vaco, are, avi, atum nebýt zaměstnán, nemít práci, nebýt zaneprázdněn, mít volno, mít kdy, mít čas ; oddávat se čemu, věnovat se čemu, zabývat se čím ; je možno, je dopřáno, může, mohlo by (mi být i hůř apod.) ; světit den odpočinku, odpočívat (v den odpočinku, neděli ; celé
vadum, i, n. brod
vagor, ari, vagatus sum chodit, toulat se, bloudit
valde velmi, velice, tuze, silně Pražák jen toto
valeo , ere, ui, - mít převahu, zavládat
valeo , ere, ui, - oplývat, mít převahu, zavládat
vallis, is, f. údolí, úval, dolina
vallum, i, n. ohrada, násep, val
vanitas, atis, f. jalovost, povrchnost, prázdnost ; nicotnost, prázdné zdání ; marnost, zbytečnost ; lehkomyslnost ; nepravdivost, lstivost, šalba, lest, prolhanost ; přelud, šalba, klam ; vychloubačnost, chlubičství, ješitnost ; pomíjivost, marnost vypsáno i z kontextů ve Vg.
vanus, a, um prázdný ; planý, jalový, nicotný
varietas ac dissensio f. rozmanitost mínění hendiadys
Vasc? (Vascum, i, n?) Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")
vasto, are, avi, atum pustošit, plenit
vaticinatio, onis, f. věštba, věštění
vaticinor, ari, atus sum věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit
vectigal, alis, n. daň, poplatek
vectigal, alis, n. daň, poplatek, důchod
vehementer prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi Pražák nic víc
vehementer silně, velmi, prudce
veho, ere, vexi, vectum vést, dovážet, táhnout
vel (spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)
vel ani (v záporných větách: non commedit vel bibit: nejí ani nepije ; TDH 315:12)
vel buď ; nebo ; nikoli ; i, třeba i ; jako ; zvláště, zejména
vel buď ; nebo, či (rozlučovací) ; nikoli ; i, třeba i (vytýkající pojem, buď prostě, nebo s přípustkou a omezením ; třeba jen, již, aspoň ; chceš-li, snad, tuším, možná, zajisté ; jako, jako zvláště, jako zejména (uvádí příklad)
vel nebo
vel - vel buď - anebo
vel - vel buď - nebo, buď - anebo (spíše), i - i, jednak - jednak, dílem - dílem, jak - tak, ani (po záporu) ; i, třeba i (vytýká pojem buď prostě, nebo s přípustkou a omezením) ; snad, tuším, možná ; jako, zvláště, jako zvláště, zejména
vel - vel jak -tak ; buď - anebo
vel circa nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)
vela cadunt spouštějí se plachty
velamen, inis, n. přikrývka, pokrývka ; rouška ; roucho, oděv, šat ; obal ; stažená kůže ; (přen.) obal (říci něco "sine velamine" RS 59:25)
velocitas, atis, f. rychlost
velox, cis pohyblivý, rychlý, hbitý
velut jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba
velut si jako by
venatio, onis, f. lov, hon
venator, oris, m. lovec
veneficium, ii, n. kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru
venenatus, a, um očarovaný, kouzelný, napuštěný kouzelnou šťávou ; otrávený, napuštěný jedem ; jedovatý
veneno, are, avi, atum otrávit, napustit jedem ; uštknout
venenosus, a, um jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.) DZ ex lat-gr ; Pražák ani Šenková nic
venenum, i, n. jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva
veneror, ari, atus sum i venero, are, avi, atum uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit
venia, ae, f. milost
venia, ae, f. milost, milostivost, vděk, přízeň ; laskavost, vlídnost, shovívavost ; slitování ; dovolení, svolení (+ gen. k čemu) ; odpuštění, prominutí Pražák celkem nic víc
venia, ae, f. úklona (katarský obřadní úkon, viz Thouz. Rit. 83)
venialis, e lehký (o hříchu), odpustitelný Pražák nic
venialis, is, m. lehký hřích RS 46:12 dvakrát
venor, ari, atus sum lovit
venter, tris, m. (gen. pl. ventrium) břicho
ventilabrum, i, n. lopata
ventito, are, avi, atum přicházet, chodit
ventito, are, avi, atum přicházet, chodívat
ventus, i, m. vítr
verba precantia modlitba, prosba
verbero, are, avi, atum bičovat, šlehat, bít
verbi gratia kupříkladu, například, třebas
verbis ústně
verbum e verbo doslova, doslovně, slovo od slova
verbum, i, n. slovo ; řeč ; výrok, slova ; říkadlo, zaklínadlo, formulka ; znění, text ; pouhé slovo, planá řeč, povídačka
vere pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě
vere skutečně
verecundia, ae, f. bázeň ; skromnost, uměřenost
verecundia, ae, f. ostýchavost, mravní cit ; ohled na něco ; nesmělost ; zdrženlivost, uměřenost, skromnost ; mravnost, slušnost, počestnost, ctnost, cudnost, ostych ; stydlivost, stud ; bázeň, ošklivost, odpor
vereor, eri, veritus sum obávat se
vergente autumno (Tacitus)
vergo, ere, -, - chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;
vergo, ere, -, - vybíhat (o výběžku) ; chýlit se ke konci, nachylovat se, být na sklonku ; táhnout se, rozprostírat se, rozkládat se ; nalévat, lít, vylévat ; vlévat se Pražák ; MLLM nic
vergo, ere,-,- chýlit se, obracet se
vergogretus, i, m. vykonavatel soudu
verisimilis, e pravděpodobný
veritas rei ita se habet tak se věc podle pravdy má Fournier I, 298
vero (často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)
vero (někdy, zejm. na 2. místě ve větě, též výplňkové slovo, které se obvykle nepřekládá, viz RS 59:13.16)
vero avšak
vero avšak, zvláště, vpravdě
vero kdežto DZ
vero opravdu, skutečně, vskutku ; ano (v dialogu) ; vpravdě ; ale, avšak
vero ovšem (vysvětlovací: ne ovšem moudrost světská, nýbrž duchovní)
vero vpravdě, opravdu, věru, skutečně, zajisté, ovšem, ano ; docela, dokonce, pak, však, teprve
Verona, ae, f. Verona geogr.
verso, are, avi, atum pohybovat, zmítat
versor, ari, atus sum pohybovat se, být
versor, ari, atus sum účastnit se
versor, ari, atus sum zúčastňovat se, být účasten
versus k, do, směrem
versus k, směrem k? (Fournier I, 246: fugit versus Bellum Podium)
versus směrem k čemu, k čemu, do čeho (o směru pohybu)
versus, us, m. verš
vertex, verticis, m. vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří
verto, ere, verti, versum otáčet
verumtamen ale přece, přece však, než aspoň Pražák ani Šenková nic víc
verumtamen beztak, stejně??? (zdá se nejlepší RS 49:8 ; nic z Pražákových alternativ neodpovídá kontextu ; nikde ale nenal.) DZ
verumtamen nicméně??? (zdá se nejlepší v RS 44:11, ale Pražák neuvádí)
verus správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý
verus, a, um správný, slušný, náležitý
vesper, eri, m. večer
vestigium, ii, n. chvíle, okamžik, krok
vestigium, ii, n. stopa
vestigium, ii, n. stopa, místo, stanoviště
vestimenta mutare převléknout se
vestimenta, orum, n. oděv, oblek
vestimentum, i, n. šat, roucho
vestis, is, f. oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)
vestitus, us, m. oděv, šat
vexillum, i, n. prapor zvláštních oddílů
vexo, are, avi, atum plenit, pustošit
vexo, are, avi, atum sužovat, utiskovat, plenit
vi contendo prorážet
viator, oris, m. pocestný
vice místo, za (koho)
vice na místě koho, za koho
vicem alicuius jako kdo, po způsobu koho
Vicencia, ae, f. Vicenza (nepochybně)
viceni, ae, a po dvaceti
Vicentinus, a, um vicenzský v ČJ takto dle kontroly pravopisu
vicinitas, atis, f. sousedstvo, blízkost
vicis f. (gen., shodné pády, užívá se jen gen. vicis, ak. vicem, abl. vice, v pl. nom. a ak. vices, dat. a abl. vicibus) střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada
vicis f. (gen., shodné pády, užívá se jen gen. vicis, ak. vicem, abl. vice, v pl. nom. a ak. vices, dat. a abl. visibus) střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada
victina, ae, f. obětní zvíře, oběť
victus, us, m. pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života
victus, us, m. život, živobytí, způsob života
vicus, i, m. osada, vesnice
vicus, i, m. vesnice
videlicet patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující) Pražák nic víc
videlicet totiž (zejm. tam, kde může následovat pomyslná dvojtečka ; deset úkolů, totiž: zabít nezranitelného lva, atd.)
video, ere, vidi, visum vidět, znát, vědět
video, ere, visi, visum (refl. neos.) (videtur alci) zdát se
videor, videri, visus sum uznávat za vhodné
vigeo, ere, ui, - být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet Pražák ; MLLM nic
vigesco, vigescere, -, - nabývat živosti, nabývat síly Pražák
vigilia, ae, f. noční stráž
vigilo, are, avi, atum (alqm) bdít u koho alqm, sic několikrát Fournier I, 323
vilica, ae, f. šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče
vilicatio, onis, f. správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos) Pražák nic, viz Int sub vilicatio
villa, ae, f. ves Havlík 92
villanus, i, m. obyvatel vesnice, vesničan
villica- [viz vilica-]
villicatio, onis, f. ? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství
villicatio, onis, f. správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos) Pražák nic
villicus, i, m. správce
villicus, i, m. šafář, dozorce, správce statku
vimen, inis, n. prut, proutí
Vincentinus, a, um vicenzský v ČJ takto dle kontroly pravopisu
vincio, ire, vinxi, vinctum spoutat, svázat
vinculum, i, n. vazba, pouta
violo, are, avi, atum ublížit, dopustit se násilí
viride aeris měděnka
virtus bona f. ctnost DZ ex Flor. rit. 248
virtus, utis, f. hodnost DZ ex DHC
virtus, utis, f. mužnost, mužná povaha, mužná ctnost, mužný duch ; zmužilost, udatnost, odvaha, chrabrost, statečnost ; mravnost, ctnost, dobré vlastnosti ; síla ducha, mravní síla ; přednost, hodnota, cena
virtus, utis, f. schopnost, zdatnost, mohutnost, síla ; dokonalost, výtečnost, výbornost
vis spousta, hojnost
vis maior f. přesila
vis, vim, vi, f. ráznost, odvaha, energie
vis, vim, vi, f. síla
vis, vim, vi, f. síla (v širokém smyslu) ; tělesná síla, zdatnost ; ráznost, energičnost, energie ; schopnost, mohutnost ; odvaha, neohroženost ; vojenská síla, vojsko ; síla, moc ; užití síly
vis, vim, vi, f. úsilí ; násilí ; útok, výpad, odpor ; moc, platnost, váha, vliv, význam ; působení, působnost, účinnost ; úkol ; význam, podstata, povaha, pojem, obsah, základ ; význam, smysl ; množství, spousta, hojnost
visio, onis, f. úmysl??? (viz RS 46:16)
visio, onis, f. vidění, patření ; zjev, úkaz ; představa, obraz, pomysl, idea Pražák nic víc
visito, are, avi, atum vídat, vidět ; navštěvovat
viso, ere, visi, - chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit
vita concedere umřít, zemřít, zesnout
vitia neřesti
vitiatio, onis, f. zhanobení, zprznění
vitis, is, f. réva, vinná réva ; révové listí ; víno ; révovka, révová hůl (odznak centurionů)
vitium, ii, n. chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka
vitium, ii, n. neřest
vituperabilis, e zasluhující pohany, špatný
vituperabilis, e zasluhující pohany, špatný (Pražák), hanebný (DZ)
vituperium, ii, n. kárání, hanění, hana
vix sotva, stěží, jen
Vizeliacensis, e vézélayský Duv. Hist. 137
vocabulum, i, n. název, pojmenování, jméno ; titul
vocito, are, avi, atum jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet
vocor, ari, atus sum jmenovat se, nazývat se
volgo = vulgo obecně, všeobecně, vůbec
volgus, i, n. = vulgus, i, n. lid, nižší lid
volucer, cris, cre létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý
volucris, is, f. pták, polétavec, okřídlenec
voluntarie dobrovolně tak přímo Pražák
voluntarius, a, um dobrovolný
voluntas, atis, f. oddanost
voluntas, atis, f. svolení, oddanost
voluntas, atis, f. vůle ; svévole
voluptas, atis, f. rozkoš, slast, požitek, potěšení
vota, ae, f. jeptiška, řeholnice (dosl. "zaslíbená", rozuměj Bohu) MLLM
voto, are, avi, atum zaslíbit (dceru Bohu apod.)
votum paupertatis slib chudoby
votum, i, n. votivní dar
votum, i, n. votivní dar, věc zaslíbená bohům/Bohu ; slib, zaslíbení ; modlitba ; přání, touha, snaha ; touha (předmět touhy) ; poplatek ; vymáhání poplatku ; (pl.) sňatek, svatba Pražák, MLLM
voveo, ere, vovi, votum slibovat, zaslibovat
vulgus, i, m. lid
vulnero, are, avi, atum zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit
vulnerus (Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)
vulnus, eris, n. rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp
vultum fingere nastrojit výraz tváře
vultus, us, m. tvář, obličej, výraz obličeje
Winidi m. pl. Vinidové Havlík 88
Wintoniensis, e winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40) geogr.
ylen (zmínka Fournier I, 240 dole)
ymo (neklas. pro immo)
Yspania, ae, f. Španělsko, Hispánie
zabolus, i, m. (form. diabolus)
Zagrabiensis, e záhřebský
Zachlumia, ae, f. Zachlum
Zara (někdy zřejmě Zara v Itálii, ne jen Zadar ; srv. rejstřík edice Petra z Vaux-de-Cernay, 3. sv. sub Zara)
 

Náboženské:
Officium Beatae Mariae
Ad Completorium The Office of Our Blessed Lady
At Compline

 
[Ave Maria...] 
[Hail Mary...]

V: Converte nos Deus salutaris noster. 
V: Convert us O God our saviour.

R: Et averte iram tuam a nobis. 
R: And avert thine ire from us.

V: Deus in adiutorium meum intende. 
V: Incline unto my aid O god.

R: Domine ad adiuvandum me festina. 
R: O Lord make haste to help me.

Gloria Patri, et Filio: et Spiritui sancto. 
Sicut erat in principio, et nunc, et semper: et in saecula saeculorum, Amen. Alleluia. 
Glory be to the Father, and to the Son: and to the Holy Ghost. 
Even as it was in the beginning, and now, and ever: and world without end. Amen. Alleluia.

Psalmus [128]: 
Saepe expugnaverunt me a iuventute mea: dicat nunc Israel. 
Saepe expugnaverunt me a iuventute mea: etenim non potuerunt mihi. 
Supra dorsum meum fabricaverunt peccatores: prolongaverunt iniquitatem suam. 
Dominus iustus concidet cervices peccatorum: confundantur, et convertantur retrorsum omnes, qui oderunt Sion. 
Fiant sicut fenum tectorum: quod priusquam evellatur, exaruit. 
De quo non implebit manum suam, qui metet: et sinum suum, qui manipulos colliget. 
Et non dixerunt qui praeteribant, benedictio Domini super vos: benediximus vobis in nomine Domini. 
Psalm [128]: 
Often have they impugned me from my youth: let Israel now say. 
Often have they impugned me from my youth: but they have not prevailed against me. 
Sinners have builded upon my back: they have prolonged their iniquity. 
Our just Lord will cut the necks of sinners: let them be confounded, and turned backward all, that hate Sion. 
Let them be made as hay of the tops of houses: which is withered, before it be plucked up. 
Whereof he that reapeth, shall not fill his hand and he that gathereth the sheaves, his bosom. 
And they said not that passed by, the blessing of our Lord be upon you: we have blessed you in the name of our Lord.

Gloria Patri, et Filio: et Spiritui sancto. 
Sicut erat in principio, et nunc, et semper: et in saecula saeculorum, Amen. 
Glory be to the Father, and to the Son: and to the Holy Ghost. 
Even as it was in the beginning, and now, and ever: and world without end. Amen.

Psalmus [129]: 
De profundis clamavi ad te Domine: Domine exaudi vocem meam. 
Fiant aures tuae intendentes: in vocem deprecationis meae. 
Si iniquitates observaveris Domine: Domine quis sustinebit? 
Quia apud te propitiatio est: et propter legem tuam sustinui te Domine. 
Sustinuit anima mea in verbo eius: speravit anima mea in Domino. 
A custodia matutina usque ad noctem: speret Israel in Domino. 
Quia apud Dominum misericordia: et copiosa apud eum redemptio. 
Et ipse redimet Israel: ex omnibus iniquitatibus eius. 
Psalm [129]: 
From the depths I have cried to thee O Lord: Lord hear my voice. 
Let thine ears be attentive: unto the voice of my petition. 
If thou wilt observe iniquities o Lord: Lord who shall endure it? 
Because with thee there is pitifulness: and for thy law I have expected thee O Lord. 
My soul hath stayed in his word: my soul hath hoped in our Lord. 
From the morning watch even until night: let Israel hope in our Lord. 
Because with our Lord there is mercy: and with him plentiful redemption. 
And he shall redeem Israel: from all his iniquities.

Gloria Patri, et Filio: et Spiritui sancto. 
Sicut erat in principio, et nunc, et semper: et in saecula saeculorum, Amen. 
Glory be to the Father, and to the Son: and to the Holy Ghost. 
Even as it was in the beginning, and now, and ever: and world without end. Amen.

Psalmus [130]: 
Domine non est exaltatum cor meum: neque elati sunt oculi mei. 
Neque ambulavi in magnis: neque in mirabilibus super me. 
Si non humiliter sentiebam: sed exaltavi animam meam. 
Sicut ablactatus est super matrem suam: ita retributio in anima mea. 
Speret Israel in Domino: ex hoc nunc et usque in saeculum. 
Psalm [130]: 
Lord my heart is not exalted neither are mine eyes lofty. 
Neither have I walked in great matters: nor in marvelous things above me. 
If I were not humble minded: but exalted my soul. 
As the weaned child is over his mother: so recompense in my soul. 
Let Israel hope in our Lord: from henceforth now and for ever.

Gloria Patri, et Filio: et Spiritui sancto. 
Sicut erat in principio, et nunc, et semper: et in saecula saeculorum, Amen. 
Glory be to the Father, and to the Son: and to the Holy Ghost. 
Even as it was in the beginning, and now, and ever: and world without end. Amen.

Hymnus: 
Memento salutis auctor. 
Quod nostri quondam corporis, 
Ex illibata virgine 
Nascendo, formam sumpseris. 
Maria mater gratiae, 
Mater misericordiae, 
Tu nos ab hoste protege, 
Et hora mortis suscipe. 
Gloria tibi Domine, 
Qui natus es de virgine, 
Cum patre, et sancto spiritu, 
In sempiterna saecula. Amen. 
Hymn: 
Be mindful author of our health, 
That thou sometime didst take on thee 
Of a pure virgin being born, 
The form of our humanity. 
Mary that mother art of grace, 
Of mercy mother also art, 
Save and defend us from our foe, 
Receive us when we hence depart. 
Glory be unto thee O Lord, 
That born was of the virgin pure, 
With the father and the holy Ghost, 
All ages ever to endure. Amen.

Capitulum (Ecclesiasticus 24): 
Ego mater pulchrae dilectionis, et timoris, et magnitudinis, et sanctae spei. 
Chapter (Ecclesiasticus 24): 
I am the mother of beautiful love, and of fear, and of greatness, and of holy hope.

R: Deo gratias. 
R: Thanks be to God.

V: Ora pro nobis sancta Dei genitrix. 
V: Pray for us holy mother of God.

R: Ut digni efficiamur promissionibus Christi. 
R: That we may be made worthy the promises of Christ.

Ant: Magnum hereditatis mysterium. 
Ant: A great mystery of heritage.

Canticum Simeonis (Luc. 2): 
Nunc dimittis servum tuum Domine: secundum verbum tuum in pace. 
Quia viderunt oculi mei: salutare tuum. 
Quod parasti: ante faciem omnium populorum. 
Lumen ad revelationem gentium: et gloriam plebis tuae Israel. 
The Song of Simeon (Luke 2): 
Now thou dost dismiss thy servant O Lord: according to thy word in peace. 
Because mine eyes have seen: thy salvation. 
Which thou hast prepared: before the face of all peoples. 
A light to the revelation of the gentiles: and the glory of thy people Israel.

Gloria Patri, et Filio: et Spiritui sancto. 
Sicut erat in principio, et nunc, et semper: et in saecula saeculorum, Amen. 
Glory be to the Father, and to the Son: and to the Holy Ghost. 
Even as it was in the beginning, and now, and ever: and world without end. Amen.

Ant: Magnum hereditatis mysterium, templum Dei factus est uterus, nesciens virum: non est pollutus ex ea carnem assumens: omnes gentes venient, dicentes, gloria tibi Domine. Kyrie eleison. Christe eleison. Kyrie eleison. 
Ant: A great mystery of heritage, the womb that never knew man, is made the temple of the holy Ghost: he is not polluted by taking flesh of her: all nations shall come, saying: glory be to thee o Lord. Lord have mercy upon us. Christ have mercy upon us. Lord have mercy upon us.

V: Domine exaudi orationem meam. 
V: O Lord graciously hear my prayer.

R: Et clamor meus ad te veniat. 
R: And let my cry come unto thee.

Oratio: 
Deus, qui salutis aeternae beatae Mariae virginitate fecunda, humano generi praemia praestitisti: tribue quaesumus, ut ipsam pro nobis intercedere sentiamus, per quam meruimus auctorem vitae suscipere Dominum nostrum Iesum Christum filium tuum. Qui tecum vivit et regnat in unitate spiritus sancti Deus, per omnia saecula saeculorum. 
Prayer: 
O God, which by the fruitful virginity of the blessed virgin Mary, hast given unto mankind the rewards of eternal salvation: Grant we beseech thee, that we may perceive her to make intercession for us, by whom we have deserved to receive the author of life, our Lord Jesus Christ thy son. Who liveth and reigneth, God, with thee, in the unity of the holy Ghost, world without end.

R: Amen. 
R: Amen.

V: Domine exaudi orationem meam. 
V: O Lord graciously hear my prayer.

R: Et clamor meus ad te veniat. 
R: And let my cry come unto thee.

V: Benedicamus Domino. 
V: Bless we our Lord.

R: Deo gratias. 
R: Thanks be to God.

Benedictio: 
Benedicat, et custodiat nos omnipotens, et misericors Dominus, Pater, et filius, et spiritus sanctus. 
Blessing: 
Our omnipotent, and merciful Lord: the father, and the son, and the holy Ghost, bless, and keep us.

R: Amen. 
R: Amen.

Deinde flexis genibus dicitur Antiphona, quae habetur post Laudes, 107, et dicto versu, Divinum auxilium, dicitur secreto, Pater noster. Ave Maria, et Credo. 
That done is said kneeling the Antiphon, which is set down after the Laudes, leaf 106, and the verse, The divine help, being said, Our father, Hail Mary, and the Creed, are said secretly.